Za jedno z nejhezčích míst kolem
Mariánských Lázní je považovaná
Kladská, kousek cenné chráněné přírody v srdci
Slavkovského lesa s rybníkem,
Domem přírody a
loveckým zámečkem. Kdo by hádal, že ho sem přenesli odněkud z Alp, není daleko od pravdy.
Kladská: krása alpské architektury v lesích
V roce 1873 navštívil
kníže Otto Friendich Schönburg-Waldenburg, tehdejší majitel
Kladské, nadšený lovec a milovník jelení i tetřeví zvěře, pátou světovou výstavu ve Vídni. Knížeti se velmi zalíbily
výstavní pavilony v expozici švýcarských kantonů, navržené švýcarským
architektem Jacquesem Grosem z Curychu. Po skončení výstavy proto kníže celý areál odkoupil, nechal jej rozebrat na jednotlivé díly, převézt na Kladskou a znovu složit. Na správné sestavení domů dohlížel přímo architekt, který kvůli tomu na Kladské několik let pobýval a navrhl i několik dalších objektů – například budovu lesního úřadu.
Dnes
lovecký zámeček slouží jako
restaurace a hotel, jehož služeb využívají milovníci lovu a sportovní rybáři, jsou tu i další
penziony a místa k ubytování. V těsné blízkosti můžete navštívit
Dům přírody Slavkovského lesa a začíná tu rovněž bezbariérová
naučná stezka, která se vine loukami a rašeliništi kolem Kladského rybníka. Byla otevřena v září 1977 a patří nejenom k nejstarším naučným stezkám v Česku, ale také k nejjednodušším: bez problémů ji zvládnou fyzicky méně zdatní návštěvníci, senioři i vozíčkáři. Vypravit se sem můžete i s kočárkem, na cestě navíc objevíte spousty odpočinkových míst, laviček a velmi
romantický altánek – i ten vypadá jak vystřižený z alpských strání.
Mimochodem, kníže Otto našel na milované Kladské i místo posledního odpočinku, jeho
hrobku najdete kousek od zámečku na úpatí vrchu Lysina.
Kousek Alp na Šumavě
Že jsou Alpy dobře vidět z řady šumavských vyhlídek je známá věc, ale objevíte je i tam, kde byste je patrně nečekali. Ve
Volarech.
Mohutné roubené horské dvorce vznikly díky alpským horalům ze Štýrska a Tyrol, kteří se na
Šumavu přistěhovali v 16. století. S sebou přinesli své zvyklosti včetně architektury a budovali domy, na jaké byli zvyklí ze své domoviny – nejenom pohledné, ale také velmi účelné pro drsné šumavské zimy, kdy se celé hospodářství včetně obytné části, chlévů, maštalí i stodoly vměstnalo pod jednu střechu. Původní tyrolský vzhled celého městečka narušil velký požár roku 1863, který zničil desítky domů, školu i kostel.
Roubených alpských usedlostí se proto dochovalo jen několik, některé si ale můžete prohlédnout zvenčí i zevnitř: sídlí v nich penziony, obchod anebo
Muzeum.
Stálá expozice připomíná historii a význam
solné Zlaté stezky, ale najdete tu také pěkné snímky starých Volar včetně již zaniklých alpských domů. Věděli jste, že ještě těsně
po druhé světové válce byly Volary nejrozsáhlejším dochovaným sídlem v Evropě sestávajícím z roubených budov?
Víte, že?
Inspiraci Alpami prozrazují také místa nazvaná Švýcárna. Najdete jich u nás celou řadu, i když paradoxně jedna z nejznámějších Švýcáren, horská chata u cesty z Červenohorského sedla na Praděd, má s pohledným alpským stylem pramálo společného.- Pěknou Švýcárnu ale objevíte v lese poblíž zámku Slatiňany: sídlí v ní malé muzeum starokladrubských vraníků. Další, tentokrát hrázděná Švýcárna stojí v Josefovském údolí v Moravském krasu, hezká je i vyhlídka Švýcárna: tu najdete v Kunratickém Švýcarsku u Cvikova. Na další stejnojmennou vyhlídku narazíte třeba v Krušných horách
Pohledy, které si ničím nezadaly s alpskými scenériemi, nabízelo také Račí údolí, kdysi jedno z nejoblíbenějších a dnes opět jedno z nejkrásnějších míst Rychlebských hor. Stojí tu Tančírna, dřevěná budova s řadou vyřezávaných ornamentů a velkým tanečním sálem s nádhernými vitrážovými okny. Podobně jako na Kladské i tady bývalo budov mnohem více, stál tu například malý lokál zvaný Jägerstube, Myslivecká jizba, vedle byl dům podkoního a stáj pro koně, dnešní hájovna, a několik výletních restaurací. Dnes zbyla jen tančírna.- Krásné alpské domy najdete v několika zemích, dnešní snímek je z Francouzských Alp.