Vína původní moravské odrůdy Pálava, která se svým charakterem hodně podobají Tramínu, jsou aromatická, avšak decentněji kořenitá. Jsou plná, s nižším obsahem kyselin a dlouhou dochutí. Mají zlatožlutou barvu a v jejich vůni a chuti se objevuje liči a mandarinka, z koření muškátový oříšek a vanilka. Skvěle se hodí ke kořeněným jídlům, paštikám, pečené drůbeži, k uzeným a pařeným sýrům nebo dezertům. – Tak popisuje
odrůdu Pálava brožura nejrozšířenějších odrůd révy vinné, kterou vydal
Salon vín České republiky, tedy Národní soutěž vín a současně
stálá degustační expozice na
zámku ve
Valticích. Dozvíte se také, že do
Státní odrůdové knihy byla
Pálava zapsána v roce 1977 a že se pěstuje přibližně na 600 hektarech, což představuje necelá 4 % celkové rozlohy
českých a moravských vinic. My dodejme, že Pálavu mají rádi vinaři i konzumenti vína, a že plochy osázené touto odrůdou se stále rozšiřují. A také že díky našim vinařům Pálava pravidelně sbírá ceny na přehlídkách vín ve světě a vysazuje se například i v Itálii. Vzhledem k tomu, že Italové podobně jako my pěstují stovky odrůd a italská vína jsou pojem, to je pro
Pálavu opravdu velký úspěch.
Vinařské tradice aneb od Římanů k epidemii révokazu
Každá kapka
vína obsahuje kousek tisíce let starého příběhu o vinné révě, její cestě z Blízkého východu do Středomoří a vinařském umění Římanů, kteří své znalosti a odrůdy přivezli do střední Evropy. Na začátku 20. století ale přišla pohroma v podobě epidemie, kterou způsobila mšička révokaz. Hmyz zničil většinu evropských vinic, spousta míst se z pohromy už nevzpamatovala a vinařství zaniklo. Tam, kde se zachovalo, musely staré keře nahradit nové podnože, odolné proti mšičce, a změnilo se spektrum pěstovaných odrůd.
Impulzem k rozvoji tuzemského šlechtitelství a vzniku
šlechtitelských stanic se stala snaha vypěstovat odrůdu, která by byla odolná proti škůdcům i mrazům a zároveň dávala kvalitní víno. Už v roce 1895 byla ve
Znojmě v souvislosti s révokazovou kalamitou zřízena Císařsko-královská technická stanice pro potírání révokazu na Moravě. Dnes působí pod jménem
Ampelos, najdete ji ve
Vrbovci a jde o
nejstarší šlechtitelské pracoviště v České republice a jedno z nejstarších na světě. Známá je také
Šlechtitelská stanice vinařská v Polešovicích, založená v roce 1922, z níž pochází například odrůdy
Muškát moravský,
Olšava či
Floriánka.
Šlechtitelské stanice ve Velkých Pavlovicích a v Perné: místo, kde vznikla odrůda Pálava
K tradici Zemské révové školy založené v roce 1901 se dnes hrdě hlásí
Šlechtitelská stanice vinařská ve
Velkých Pavlovicích. Právě tam nastoupil po studiích
Josef Veverka, zdejší rodák, který vystudoval gymnázium v
Židlochovicích, Vinařsko – ovocnickou a zahradnickou školu v
Mělníce a nakonec Vysokou školu zemědělskou v
Brně. Od roku 1953 ve
Velkých Pavlovicích a poté ve šlechtitelské stanici v
Perné na úpatí
Pálavy během dvaceti let vyšlechtil dvě známé odrůdy, které naplnily veškerá očekávání i těch nejnáročnějších vinařů: jak
Pálava, dávající zlatavé víno s jemnou vůní po růžích a vanilce, výsledek unikátního spojení Tramínu a Müller Thurgau a zapsaná do státní odrůdové knihy v roce 1977, tak
Aurelius, kříženec odrůd Neuburské a Ryzlink rýnský a zapsaný v roce 1983, dosahují vysokých výnosů, jsou aromatické a odolné vůči chorobám a mrazům. Aurelius svým jménem připomíná římského císaře
Marca Aurelia Proba a jeho
legionáře, kteří na
jižní Moravě založili první vinice a nevědomky se tak postarali o vznik
vinařských tradic, které přetrvaly dodnes.
Další odrůdy vinné révy vyšlechtěné v České republice
- Muškát moravský, víno s muškátovým aroma, patří vedle Pálavy mezi nejrozšířenější domácí odrůdy. Vyšlechtil ji křížením odrůd Muškát Ottonel a Prachttraube Václav Křivánek ve Šlechtitelské stanici vinařské v Polešovicích. Jeho zásluhou vznikla též odrůda Sevar, vyšlechtěná křížením francouzské odrůdy Seyve Villard a Svatovavřineckého, stolní velkoplodé odrůdy Vitra, Olšava a Pola nebo podnožová odrůda Amos.
- André je odrůda vyšlechtěná křížením Frankovky a Svatovavřineckého ve Velkých Pavlovicích. Šlechtitel Jaroslav Horák pojmenoval výsledek svého snažení po německém přírodovědci Christianu Carlu Andrém (1763–1831), který na začátku 19. století v Brně založil první spolek pro šlechtění ovoce na světě a podnítil tak zájem o získávání nových odrůd křížením. Pro víno André je typická intenzivní vůně po višních, černých třešních a zralých ostružinách, ve Šlechtitelské stanici ve Velkých Pavlovicích podle odrůdy pojmenovali penzion.
- Alibernet, Neronet a Rubinet patří mezi barvířky, odrůdy, které obsahují barvivo jak ve slupkách hroznů, tak v dužině. Barvířky se často přidávají do směsí červených vín k zvýraznění barvy. Nejstarší z nich, Alibernet, byla vyšlechtěna v roce 1950 v ukrajinské Oděse křížením odrůd Alicante Henri Bouschet a Cabernet Sauvignon. Roku 1965 jejím křížením s dalšími odrůdami vyšlechtil Vilém Kraus na zahradnické fakultě Vysoké školy zemědělské v Lednici odrůdy Neronet (Alibernet, Svatovavřinecké a Modrý Portugal) a Rubinet (Revolta, Alibernet a André).
- Floriánka je bílá odrůda, vyšlechtěná Václavem Křivánkem a kolektivem šlechtitelů ve Šlechtitelské stanici v Polešovicích křížením odrůd Veltlínské červené rané a Müller Thurgau. Jmenuje se podle ní rozhledna v polešovickém lesoparku Skala.
- Cabernet Moravia je další původní moravská odrůda, kterou v roce 1975 vyšlechtil Lubomír Glos v Moravské Nové Vsi křížením Zweigeltrebe a Cabernet Franc. Dává vína tmavě granátové barvy s černorybízovými aromatickými látkami a zřejmě jako jediná u nás má v obci svůj památník.
- Fratava rovněž vznikla díky Lubomíru Glosovi křížením Frankovky a Svatovavřineckého. Jejím následným křížením s odrůdami Merlot a Seibel 13666 kolektivu šlechtitelů Resistant ve Velkých Bílovicích vznikla odrůda Kofranka, křížením odrůd Fratava a Merlan se zrodily Nativa a Cerason.
- Laurot je kříženec odrůd Merlan, Frankovka a Svatovavřinecké, který vznikl spoluprací šlechtitelů ze sdružení Resistant Velké Bílovice a Lubomíra Glose. Přestože ve vinicích ho prakticky nenajdete a na vína narazíte jen vzácně, Laurot byl nejlepším červeným vínem Salonu vín České republiky pro rok 2015.
- Agni je modrá odrůda s muškátovým aroma, vyšlechtěná v roce 1973 ve Šlechtitelské stanici ve Velkých Pavlovicích křížením odrůd André a Irsai Oliver. Ve víně se prolínají chutě a vůně drobného lesního ovoce.
Vinařská turistika je cestování zaměřené na návštěvu vinařských oblastí, kde návštěvníci mohou ochutnávat místní vína, seznamovat se s vinařskými tradicemi a učit se o pěstování vína a odrůdách révy vinné.
Víno z odrůdy Pálava je aromatické, má nižší obsah kyselin a dlouhou dochuť. Je zlatožluté barvy a v jeho vůni a chuti se objevuje liči, mandarinka, muškátový oříšek a vanilka. Hodí se ke kořeněným jídlům, paštikám, pečené drůbeži, uzeným a pařeným sýrům či dezertům.
Odrůda Pálava byla do Státní odrůdové knihy zapsána v roce 1977 a je pěstována na přibližně 600 hektarech, což je necelá 4 % celkové rozlohy českých a moravských vinic.
Kromě České republiky se odrůda Pálava pěstuje také v Itálii, což je pro ni velký úspěch, protože Itálie je známá pěstováním mnoha odrůd vína.
Epidemie révokazu byla způsobena mšičkou a vedla k devastaci většiny evropských vinic na začátku 20. století. Mnoho vinařství zaniklo a tam, kde se zachovalo, museli vinaři nahradit staré keře novými, odolnými proti mšičce.
Šlechtitelské stanice jako Ampelos a ve Velkých Pavlovicích mají klíčový význam pro rozvoj odolných a kvalitativních odrůd vinné révy v Česku. Tyto stanice přispívají k inovacím a zachování tradice v českém vinohradnictví.
Odrůda André, vyšlechtěná ve Velkých Pavlovicích, je známá svou intenzivní vůní po višních, černých třešních a zralých ostružinách. Odrůda byla pojmenována po Christianu Carlu André, průkopníku v šlechtění ovoce.
Odrůda Laurot byla oceněna jako nejlepší červené víno Salonu vín České republiky pro rok 2015.
Návštěvníci mohou zažít ochutnávky vína přímo ve vinařstvích, prohlídky šlechtitelských stanic, účast na vinařských festivalech a soutěžích, jako je Národní soutěž vín a stálá degustační expozice na zámku ve Valticích.
Odrůda Aurelius, pojmenovaná po římském císaři Marcovi Aureliovi Probovi, je kříženec odrůd Neuburské a Ryzlink rýnský. Je známá svou vysokou výnosností, aromatickými vlastnostmi a odolností vůči chorobám a mrazům.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.