Udělejte si procházku šumavskými hvozdy, které podle průzkumu přibývají

Šumava je lákavým cílem pro ty, kteří hledají majestát a velebnost přírody, fyzické i psychické zotavení. Na území NP se nachází 7 obcí (Srní, Kvilda, Horská Kvilda, Modrava, Stožec, České Žleby a Prášily) a několik menších osad (Filipova Huť, Dobrá, Jelení).

Medvědí stezka je nejstarší naučnou stezkou na Šumavě a je spjatá s historií zastřelení posledního šumavského medvěda, ke kterému došlo 14. listopadu 1856. Vychází ze železniční stanice Ovesná a končí u zastávky Černý kříž.

Pod jihovýchodním svahem Oblíku asi 3 km od Modravy v I. zóně Národního parku Šumava leží malé vrchovištní rašeliniště Tříjezerní slať. Rašeliniště je pojmenované podle tří rašelinných jezírek a je nejlépe dostupné od geoparku a informačního centra NP Šumava na Rokytě.

Cikánská slať je vrchovištní rašeliniště v Národním parku Šumava asi 2 km jihozápadně od obce Modrava, na jižním svahu Modravské hory v nadmořské výšce 1103 m.

Dřevěná rozhledna Boubín se nachází na stejnojmenném vrchu, uprostřed Národní přírodní rezervace Boubín, tzv. Boubínského pralesa. Rozhledna nabízí výhled na Vimperk, Prachatice, vrch Bobík, Boubínský hřbet a za dobrého počasí i Alpy.

Chcete-li se vrátit do historie a poznat stezku, po které se do českých zemí ve středověku přepravovala tolik potřebná sůl, vydejte se po pěší stezce z Prachatic přes Volary do Českých Žlebů.

V pořadí druhá opatská stezka vedoucí od Vyšebrodského kláštera, sleduje nově vyznačenou modrou turistickou značku až nad sousední obec Loučovice.

Krátký a nenáročný okruh nedaleko obce Srní je bohatý na nezapomenutelné výhledy do krásné šumavské přírody. Trasa je dlouhá 8,4 km a provede vás po ní zelená turistická značka okolo Spáleného a Sedelského vrchu.

K Černému jezeru vede čtyřkilometrová trasa pro pěší, která kopíruje státní hranici. Doplňují ji kvízy pro děti, jimiž je provází zdejší živočich datlík tříprstý.

Březník je šumavská samota a bývalá hájovna nedaleko státní hranice. Toto vyhlídkové místo poskytuje úchvatný pohled do Luzenského údolí a na horu Luzný, jehož vrchol se nachází ve výšce 1373 m n.m.

Nejvyšší vrch v severozápadní části Blanského lesa Buglata (832 m) leží asi 7 km jihovýchodně od Lhenic a asi 20 km západně od Českých Budějovic. Na jeho svazích zůstaly zachovány staré porosty smíšeného lesa.

Původní lesy Jaronínské bučiny patří k nejstarším porostům na území CHKO Blanský les. Nejstarší stromy zde dosahují staří přes 270 let. Převládají zde listnaté dřeviny, z nichž je nejvíce zastoupený buk a jilm, a z jehličnanů je to především jedle.

Naučná stezka v délce 4 km je určena dětem a vede z vrcholu Špičák přes Rozvodí k Čertovu jezeru a zpět k lanovce. Celkem 10 stanovišť s kvízem zahrnujícím zdejší rostliny, stromy, živočichy a jiné zajímavosti.

Nejmenší a nejvýše položené jezero české části Šumavy bylo na dlouhou dobu veřejnosti nepřístupné. O to víc se vyplatí se k tomuto krásnému jezeru ledovcového původu podívat.

Nenáročná zážitková trasa Okolo Kostelního vrchu vás zavede do míst, kde stávala Hauswaldská kaple. Od ní se vydáte na 2,6 kilometrů dlouhý okruh, který vás zavede na celkem 5 zastavení. Tato zastavení se věnují jedinému: citátům spisovatele Karla Klostermanna.

Na jihu Šumavy si můžete projít turisticky značenou trasu s názvem "Duch pralesa". Zážitková stezka je v provozu od roku 2006, nedaleko hranic s Rakouskem a Německem. Návštěvníci zde na vlastní kůži mohou zažít původní prales.

Mohutný horský masiv Smrčiny (1332 m) se nachází v Národním parku Šumava, 5 km severozápadně od Zadní Zvonkové, v nadmořské výšce 850-1332 metrů. Vrchol leží přímo na česko-rakouské hranici. Jedná se o jedny z nejcennějších lesních porostů na Šumavě.

Národní park Šumava revitalizoval v minulých stoletích násilně narovnané koryto Hučínského potoka na Stožecku. Stejně jako kdysi, se nyní přirozeně vlní šumavskými loukami v oblasti unikátní přírodní rezervace Vltavský luh.

Chudenická douglaska roste v arboretu Americká zahrada u Chudenic, které založil hrabě Eugen Černín v roce 1828, kdy zde začal budovat sbírku cizokrajných dřevin. Díky své zachovalosti, stáří a formám některých dřevin patří mezi nejvýznamnější v republice.

Jediný dochovaný objekt na Zlaté studni je dnes chalupa patřící TJ Blatná, po ostatních objektech je možno místy nalézt pouze zbytky základů.

Poblíž Plešného jezera stojí souš nejstaršího smrku na území šumavského národního parku. Podle vědců strom začal růst před 632 lety. Strom však již bohužel nežije.

Naučná stezka v délce 5,6 km seznamuje s životem, výskytem a historií tetřeva na Železnorudsku, který je u nás celoročně chráněn. Stezka má 5 zastavení, které vás seznámí s tetřevem a jeho životem v místních lesích – v České republice se v životaschopné populaci vyskytuje jen na Šumavě.

V obci Holubov na okraji Blanského lesa roste památný strom – košatá lípa srdčitá, které se přezdívá rožmberská. Strom je pozoruhodný nejenom svým stářím, ale také celkovou mohutností – roste celých 36 metrů do výšky a obvod jeho kmene měří 704 cm.

Jezerní slať patří mezi vrchovištní rašeliniště ležící na náhorní plošině Šumavských plání mezi osadami Kvildou a Horskou Kvildou. Průměrná hloubka rašeliny je 2,5 m, nejvyšší mocnost 7,6 m je v severozápadní neporušené části.