Svátek otevírání
běžně nepřístupných zahrad veřejnosti (Open Garden & Squares Weekend) vznikl v roce 1998 ve Velké Británii a probíhá vždy během červnového víkendu. V České republice se tento svátek milovníků zahrad konal
poprvé v roce 2010, kdy se pod záštitou Národního památkového ústavu otevřely tři zahrady. Jejich počet každým rokem vzrůstal a letos je do akce
zapojeno na 200 veřejných i soukromých zahrad a parků.
Víkend otevřených zahrad proto často nabízí „něco navíc“ – komentované prohlídky, koncerty, divadelní představení, výstavy a programy pro děti. A
vstupné? Někde zadarmo, jinde podle ceníku, to záleží výhradně na majitelích zahrad. Myšlenkou projektu je zpřístupnění zahrad v tom spočívá "otevřenost", ale neznamená to, že vstup do všech zahrad je automaticky zdarma. Letos se brány všemožných zahrad odemknou v sobotu a v neděli
10. a 11. června 2023.
Poprvé nebo podvanácté?
Podobně jako každý rok roste počet otevřených zahrad, stoupá i množství těch, které prožijí svou premiéru. Například
letos se
poprvé přihlásila
Léčebná zahrada sv. Josefa – část nemocniční / klášterní zahrady
u Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v
Praze. Zahrada byla obnovena v roce 2022 a jsou zde vysázené především
okrasné rostliny a rostliny vhodných k řezu k výzdobě kostela; dále okrasné trvalkové, takzvané mariánské záhony – z rostlin, které mají
symboliku a spojitost s Pannou Marií (růže, lilie, kopretiny, rozrazil, orlíčky, srdcovky, levandule, šalvěj, kosatce, zvonky, sněženky, snědek a jiné byliny). Tyto
mariánské záhony jsou doplněny o stinné rostliny a rostliny doplňující celosezónní kvetení (pivoňky, astry, mavuň, artyčoky, hortenzie, aj.). Prostor je doplněn
čtyřmi vodními prvky pro možný kontakt pacientů s vodou.
Dalšími nováčky jsou letos například:
zahrada Kláštera Nejsvětější Trojice Řádu bosých karmelitánů ve Slaném, zahrada Arosa v obci Růžová,
Herbarium Šejby,
Emin zámek, Botanická zahrada Petra Albrechta v Prostějově nebo
zámek Nová Horka.
Naopak mezi matadory, kteří mají během této akce
pravidelně otevřeno už
deset a více let je například
zámek Raduň,
arboretum Nový dvůr,
Podzámecká zahrada v Kroměříži,
přírodovědné muzeum Semenec,
klášterní barokní zahrada Velehrad,
Akademická zahrada Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Lednici, Kveteto – květinová farma v Leštině,
klášter Sázava,
Toulcův dvůr, Památník obětem zla (
Meditační zahrada) v Plzni,
zámek Blovice,
arboretum Sofronka,
zámek Valeč,
zámek Krásný Dvůr,
zámek Velké Březno,
Bečovská botanická zahrada, přírodní zahrada Rynárec nebo ukázková přírodní zahrada Chrástov.
Klášterní nebo bylinková?
Plánování výletu vám usnadní internetové stránky;
jednotlivé zahrady si na nich můžete vybírat třeba
podle krajů anebo
podle zaměření. Například letos se zúčastní přibližně padesát
přírodních zahrad (např.
Hildegardy,
Bělecký mlýn, Lipka) a zhruba
deset zahrad farních či klášterních. K nim se řadí například
klášterní barokní zahrada na Velehradě,
klášterní zahrada ve Vrchlabí anebo
bylinková a ovocná zahrada v Hospitalu Kuks.
Pozadu nezůstávají ani
historické zahrady a parky (
Luftova,
zámecká u Kynžvartu,
park na Kačině, na
zámku Raduň,
Manětíně anebo u
vily Stiassni) nebo
botanické zahrady a arboreta, jako je
Bečovská, Botanická zahrada Fakulty tropického zemědělství, ČZU v Praze, Skalkové miniarboretum Velký Grunov, Zahrada léčivých rostlin Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové a další.