Toulky v Jestřebích horách
Znáte
Jestřebí hory? Zalesněný, asi
19 km dlouhý hřeben, probíhá ve směru od východu k západu mezi údolím
Metuje u
Hronova a údolím Petříkovického potoka. Nejvyšší vrchol
Žaltman nabízí nádherný pohled do širokého okolí. K nejkrásnějším trasám patří
hřebenovka Panská cesta, která vede z Odolova (Hospoda U Lotranda)
na Paseky (občerstvení Jestřebí bouda neboli Řehačka a chata Čepelka) v celé délce
Jestřebích hory. Trasa měří asi 12 km a není příliš náročná.
Území se vyznačuje jedinečným
přírodním bohatstvím, historickými a kulturními památkami i místy dalekých rozhledů. Hustě zalesněný hřeben
Jestřebích hory obklopují
Krkonoše,
Vraní hory,
Adršpašsko-
teplické skály,
Soví a
Javoří hory, Broumovské stěny, stolové hory Bor a Hejšovina a
Orlické hory. Dohlédnout lze však i na
Zvičinu,
Trosky,
Ještěd a přes
vodní nádrž Rozkoš až do oblasti okolo
Hradce Králové. K přírodním raritám patří
Kryštofovy kameny u Odolova. Odborně se nazývají
araukarity – zkamenělé dřevo z období prvohor. Jedná se o prokřemenělé zbytky kmenů kordaitů, což byly dnes již vyhynulé mohutné stromy, rostoucí zpravidla v bažinách (patří k rostlinám, z nichž se později vytvořilo uhlí) či primitivních jehličnanů.
Po délce celého hřebenu
Jestřebích hor se táhne obranná
linie bunkrů z období II. světové války. K vidění je celá řada menších pěchotních srubů, z nichž některé jsou rekonstruovány.
Skalní města, kde budete sami
Zatímco v
Adršpašsko-Teplických skalách bývá doslova hlava na hlavě (pozor, do skal je v létě nutné mít
rezervaci), ostatní skalní města
Kladského pomezí stojí stranou zájmu turistů, a přitom se jedná o skalní labyrinty s mnoha krásným a unikátními geologickými útvary. Například
skalní město Ostaš nedaleko
Žďáru nad Metují. Skalní partie
Ostaše zpřístupňují dvě turistické stezky vedoucí
Horním a Dolním labyrintem. V době válek se mezi tyto skalní útvary chodili ukrývat lidé z okolí, jak dokládá pojmenování 30 metrů dlouhé pukliny ve skále
Sluj českých bratří. Po cestě vás jistě zaujme i
Čertovo auto,
Medvědi nebo
Výří brána. Po projití skalním bludištěm se ocitnete na vrcholu hory, kde se nachází Frýdlanská a Krtičkova vyhlídka, ze kterých se vám při příznivém počasí naskytne
krásný výhled na
Krkonoše a
Broumovské stěny.
Kočičí skály najdete na zelené značce pod
Ostašem. V 18. století se zde hojně vyskytovaly
kočky divoké, podle nichž dostal celý komplex skalních útvarů své pojmenování. Oproti
Ostaši mají
Kočičí skály menší plošnou rozlohu a nižší nadmořskou výšku, přesto zde naleznete množství pískovcových skalních útvarů (skalní věže, pilíře a hřbítky) a také i pseudokrasové jeskyně. Skalní městečko se vytvořilo na úzké, ale poměrně dlouhé plošině, zvané
Kocouří hřbet. Největším masívem
Kočičích skal je skalní útvar
Kočičí hrádek skrývající ve svém nitru romantickou soustavu průchodných chodbiček, průlezů, jeskyněk, průchodů, a puklin.
Na hřebeni
Broumovských stěn nad osadou Slavný se nacházejí pozoruhodné skalní útvary označované jako
kamenné nebo skalní hřiby, které vznikly v důsledku erozního působení na různé vrstvy pískovce s různou odolností vůči vnějším podmínkám (voda, vlhkost, silnější kolísání teplot kolem bodu mrazu v přízemních vrstvách vzduchu apod.)
Na měkčí noze tedy
vyrůstá pevnější klobouk. Nejbližší přístup ke hřibům je z osady Slavný po žluté turistické značce na rozcestí nad Slavným a dále po červené (celkem cca 1,5 km). Ačkoliv za vidění stojí jistě všechny hřiby, ty
nejkrásnější se ukrývají mimo značené trasy v lesích.
Víte, kde hledat
Jiráskovy skály? Překvapivě jsou (poněkud neznámou) součástí
Adršpašsko-Teplických skal a nachází se nedaleko
Teplic nad Metují. Skály získaly název podle osady a
zříceniny hradu Skály, kam
Alois Jirásek umístil děj svého stejnojmenného románu.
Nejvyšší vrchol
Broumovských stěn,
Božanovský Špičák, měří
773 m. Cesta k němu vede
skalním bludištěm se zajímavými útvary, které lidé překřtily mnoha jmény ze zvířecí říše, proto se těmto skalám někdy přezdívá „Kamenná Zoo“. Ve skalním městem pod Špičákem najdete ještě například
kočku, varana i kačenku či
kamenného koníčka. Pěší okružní trasa ze Slavného na
Božanovský Špičák měří 10 km.
Krásné výlety podél řek a říček
Nejkrásnější
procházky okolo šumějících řek a říček najdete u
Nového Města nad Metují. Například v blízkosti Bohdašínského potoka se nachází
Klopotovské údolí, při jehož začátku objevíte
obůrky s ochočenou lesní zvěří. Dětem se budou líbit
interaktivní prvky, na kterých si vyzkouší, jak daleko oproti zvířátkům doskočí, porovnají různé druhy dřeva a přesvědčí se, že les je vlastně takovým velkým zvířecím sídlištěm.
Údolím Olešenky prochází od Nového Hrádku do
Nového Města nad Metují červeně značená
Jiráskova cesta. Až do Pekla, na soutok s Metují cesta měří asi 5,5 km. Jedná se i příjemnou procházku okolo říčky Olešenky, údolím schovaným v lese a obklopeným mnoha menšími skalkami. Z velké části cestou prochází i cyklostrasa 4035.
Na
soutoku Olešenky a Metuje se nachází další fenomén zdejší oblasti –
údolí Peklo. Malebný kaňon je oblíbeným výletním místem už od 19. století, a i dnes z něj vede řada cyklo-turistických cest. Mnozí turisté rádi využijí pohostinnost
Bartoňovy útulny, stylové výletní restaurace, kterou navrhl počátkem 20. století proslulý architekt
Dušan Jurkovič. Turistická žlutá značka pak vede podél bystré řeky,
mezi strmými svahy s bukovými lesy a četnými skalisky a balvany, až do
Nového Města (cca 7 km). Na jaře, na podzim nebo po deštích bývá tento úsek oblíbený také mezi
vodáky, kteří si užívají zdejší
„pekelné“ peřeje.
Libchyňské údolí vytváří Libchyňský potok, pramenící nad Mezilesím v nadmořské výšce okolo 520 metrů a po zhruba 7 kilometrech toku ústící zleva do
Metuje poblíž Rezeckého mostu v
Novéhm Městě nad Metují. Malebným lesnatým údolíčkem nás provede zelená turistická značka, vedoucí chvílemi po levém, chvílemi po pravém břehu. Asi
pětkrát je třeba přejít koryto potoka po dřevěných lávkách.
Hrady a zámky Kladského pomezí
Milovníci památek mohou v
Kladském pomezí objevovat řadu zámků. Sídlem rodu Bartoňů z Dobenína je již od roku 1908
zámek v Novém Městě nad Metují. Kromě dvou prohlídkových okruhů nabízí zámek krásnou procházku zámeckým parkem. Zámecká zahrada i zámecká budova byly naposledy stavebně upraveny arch.
Dušanem Jurkovičem v letech 1909–1915.
Zámek Náchod uvidíte již z dálky při příjezdu do města. Zámecký komplex má celkem 5 nádvoří a nabízí zajímavou atmosféru. K vidění jsou
tři samostatné prohlídkové okruhy. Současně se u zámku nachází také
největší medvědinec v Čechách, kde v současné době bydlí medvědi
Ludvík a Dáša.
Empírový
zámek Ratibořice je znám především jako letní sídlo Kateřiny Vilemíny,
vévodkyně Zaháňské. Nenápadné
venkovské sídlo posloužilo v době napoleonských válek jako místo k setkání politiků a státníků, jehož výsledkem bylo uspořádání Evropy na několik desetiletí.
Jedním z nejstarších historických sídel ve
východních Čechách je
hrad Vízmburk, někdy označován jako
české Pompeje. Jednalo se o velmi mocný hrad, kvalitou rovný královským hradům, který patřil k nejstarším sídlům ve východních Čechách. Jeho
sousedi ze Slezska i Lužice se hradu natolik obávali, že ho od majitelů odkoupili a
raději nechali zbořit.
Muzea, pevnosti a další zajímavá místa
Návštěvou muzea stavebnice
Merkur v Polici nad Metují se dozvíte o historii, ale také i současnosti této jedinečné hračky. Historie výroby hraček zde se datuje od roku 1920, kdy pan Jaroslav Vancl založil firmu Inventor, která vyráběla stejnojmennou
stavebnici. Uvidíte zde největší postavenou stavbu z této stavebnice "
Ocelové Město" stavitele Jiřího Mládka inspirovaný stejnojmenným románem Julia Verna. Dále je v Muzeu postavené velké
kolejiště Merkur "O" v měřítku 1:45 nebo
Petřínská rozhledna a jiné zajímavé stavby. Připraven je také prostor pro vaši tvorbu – zapojíte svoji fantazii a budete si moci sestavit vlastní stroj!
Moderní
expozice o Boženě Němcové v České Skalici pochází z roku 2020. Určitě vás zde zaujmou památky na slavnou spisovatelku – nábytek, obrazy, několik kusů skla a porcelánu, její
osobní věci – například
vějíř ze Slovanského bálu ve Vídni, malé
zápisníčky, do kterých si dělala
poznámky ze svých cest, nebo duhové skleněné těžítko. Muzeum připravilo také
instalaci pokoje, jak mohl vypadat v době biedermeieru. Je tam vystaveno dobové sklo a porcelán z muzejních sbírek, včetně renovovaných dámských šatů, které se v té době nosily. Ve vitrínách jsou k vidění různá
vydání Babičky a také knížky
pohádek a povídek od Boženy Němcové. V posledních dvou sálech najdete filmografii a odraz díla Boženy Němcové a její korespondence v divadle, poezii, próze a hudbě.
Dělostřelecká tvrz Dobrošov prošla velkou
rekonstrukcí (od května 2018 do května 2022). Oproti minulosti se objekt zvětšil zhruba na trojnásobek původní velikosti. Přibyl velký promítací sál a také
moderní audiovizuální expozice. Na Dobrošově vzniknulo i nové
návštěvnické centrum, které turistům poskytuje občerstvení, sociální zázemí a k dispozici je také přednáškový sál.
Dobrošovská pevnost se začala stavět v
září 1937, aby společně s dalším pohraničním opevněním chránila republiku proti nacistickému Německu. Do uzavření Mnichovské dohody o odstoupení pohraničních území Československa Německu v září
1938 ale pevnost
nebyla dokončena.