Na západ za kelty okolo Berounky
První větev stezky vede z nádraží rovně na Husovo náměstí, do historického centra Berouna. Pak stezka pokračuje z náměstí vpravo, kde se podjetím Pražské brány ocitnete u řeky Berounky a vydáte se proti jejímu proudu. O pár set metrů dál od Hýskova se nachází významná archeologická oblast – Stradonice nad nimiž se na kopci nacházelo největší a také nejbohatší keltské oppidum. O jeho významu, historii i objevech archeologů seznamuje na běžných okolností expozice na zámku Nižbor, která je nyní bohužel zavřena. Stejný oskud postihl sklárnu Rückl, která se proslavila výrobou sošky křišťálového Českého lva. Do výroby se zase podíváte po skončení přísných opatření. Naproti sklárně se nachází železniční zastávka Nižbor, odkud se můžete vrátit zpět do Berouna. Právě jste ujeli zhruba 8 km nenáročným terénem, který můžete absolvovat i pěšky, neboť stezka vede mimo silnice (kromě úseku Stradonice–Nižbor).
Ti zdatnější si mohou rovinatou cestu do Nižboru prodloužit až ke královskému hradu Křivoklát, který je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších českých hradů. Máte na výběr hned ze dvou cest. Cyklostezka KO 8 stoupá kolem nižborského zámku a dovede vás až k majestátnímu hradu, který se tyčí nad Rakovnickým potokem. Cesta však vede po místní silnici. Druhá trasa se na tu předchozí napojuje v lesích nad Roztoky u Křivoklátu. Cyklostezka 0050 vede přes Žloukovice lesními cestami. Po cestě minete novogotický zámeček Leontýn, kde dnes sídlí ústav sociální péče, nebo Muzeum motocyklů v křivoklátské sokolovně.
A co si v Křivoklátě prohlédnout, když má hrad i muzeum zavřeno? Tak například pomník knížete Karla Egona II. Fürstenberka v novogotickém slohu anebo se pokochejte krásnou vyhlídkou na Berounku z vyhlídky Paraplíčko.
Za bohatými továrníky a hradními medvědy na jih
Druhá větev stezky Po stopách českých králů vede od berounského nádraží vlevo a má délku 19 km. Projedete oblastí továren, které vznikaly ještě za Rakouska-Uherska nebo v období 1. republiky. Většina z nich se nachází na území Králova Dvora v části zvané Karlova Huť, která byla založena jako hutnická vesnice. Výroba železa se zde datuje od poloviny 14. století. Nejčastěji se zpracovávala ruda z nedaleké Krušné hory u Nového Jáchymova, na jejímž vrcholu najdete rozhlednu Máminka. Její návštěvu můžeme jen doporučit, neboť nabízí jedinečnou příležitost prohlédnout si Křivoklátsko z ptačí perspektivy.
Zdejší manufaktura stála za rozvojem měst i vsí v okolí. Železárny, cementárny, textilka – industriální kolosy, v jejichž nejbližším okolí byly stavěny správní budovy i vily bohatých továrníků. Několik z nich se dochovalo dodnes a staly se tak němými svědky rozkvětu i úpadku zdejšího průmyslu. Milovníci architektury ocení jejich dodnes dochovanou prvorepublikovou podobu. Za Královým Dvorem minete Zdice, kde za normálních okolností bývá otevřeno muzeum Výtopna. V prostorách bývalého železničního depa se nachází nejen staré lokomotivy a vagóny, ale i nákladní a hasičské Tatry a Škodovky.
Za Zdicemi na vás již čekají dva královské hrady, dva nerozdělitelní bratři – mladší Točník a starší Žebrák. Zatímco starší z obou hradů, Žebrák, je otevřen pouze mezi dubnem a zářím, výprava na hrad Točník nemusí na podzim končit fiaskem – své brány má otevřeny mezi březnem a říjnem, začátkem či koncem sezóny je hrad otevřený vždy o víkendu. A když přijedete mimo tuto dobu, přeci jen se dostanete alespoň k předhradí Točníku. Tam, pod hradním mostem, objevíte zrekonstruovaný medvědinec, v němž žijí medvědi Agáta a Martin. Okolo hradu také vede vyšlapaná stezka s vyhlídkovým místem.
Podél proudu do Dobřichovic i do Prahy
Poslední větev stezky vede od Pražské brány v centru Berouna vpravo po směru toku Berounky (levý břeh Berounky je od železničního mostu v Berouně, až k vlakové zastávce Srbsko uzavřen pro pěší i cyklisty vůli rekonstrukci železniční tratě, uzavírka platí do 31.12.2025). Cyklotrasa i naučná stezka Po stopách českých králů vás vyvede z Berouna do Hostimské ulice a poté už pojedete nebo půjdete podél řeky až ke známému lomu Alkazar. Odpočinout si můžete u přístřešku V Kozle, trasa a naučná stezka pak pokračují ke skalnímu masivu Pupek a Barrandově jeskyni ve skalách nad řekou. Pak už vás dělí jen kousíček od osady Srbsko, kde naučná stezka i cyklotrasa Po stopách českých králů končí.
Ti, kdož jedou až do Dobřichovic, Radotína nebo do Prahy tu ale nekončí, naopak. Ze Srbska budou následovat po proudu řeky už ale cyklotrasu EV4, která vede nyní po silnici, až do spodní části obce Karlštejn. Hrad má otevřeno po celý rok, takže se můžete zastavit na prohlídku (od listopadu do února jen od pátku do neděle). Po trase se pak můžete vydat dál přes Hlásnou Třebáň, Zadní Třebáň, Řevnice, Lety až do Dobřichovic. U dobřichovického nádraží se lze rozhodnout, zda přesedláte na vlak a pojede zpátky do Berouna, či do Prahy, nebo jestli se po cyklostezce 3 vydáte do Prahy na svém věrném kole. Při cestě z Berouna do Dobřichovic jste totiž urazili krásných 20 km.
Na této stezce můžete zažít aktivní pohyb v krásné přírodě, dechberoucí výhledy a pozoruhodná místa plná historie, jako je archeologická oblast Stradonice nebo hrad Křivoklát.
Pro návrat do Berouna můžete využít vlak například ze zastávky Nižbor.
Můžete pokračovat po cyklostezce KO 8, která vede kolem nižborského zámku až k hradu Křivoklát, nebo cyklostezkou 0050 přes lesní cesty vedoucí skrze Žloukovice.
I když jsou hrad a muzeum zavřené, můžete si prohlédnout například pomník knížete Karla Egona II. Fürstenberka nebo užít krásný výhled na Berounku z vyhlídky Paraplíčko.
Na hradě Točník můžete navštívit zrekonstruovaný medvědinec, prohlédnout si historii hradu a v sezóně zde probíhají různé kulturní akce.
Délka této stezky je 19 km a vede skrze oblast starých továren až k hradům Točník a Žebrák.
Na konci této stezky se nachází osada Srbsko, kde stezka končí a můžete odtud po cyklostezce EV4 pokračovat směrem do Dobřichovic, Radotína nebo Prahy.
Rozhledna Máminka se nachází na vrcholu Hudlické hory, má konstrukci navrženou ve tvaru trojbokého jehlanu z impregnované kulatiny a nabízí výhled na Křivoklátsko.
V tomto muzeu můžete prohlédnout historická železniční i silniční vozidla včetně starých lokomotiv, vagónů a nákladních vozidel.
Hrad Žebrák je otevřen pro návštěvníky mezi měsíci duben a září.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.