Zimní filmová místa aneb kde se točily filmy Jak vytrhnout velrybě stoličku nebo Krakonoš a lyžníci?

Na rohu Karmelitské ulice a Malostranského náměstí stojí historický dům U Zlatého hroznu. Je to pozůstatek někdejší Oujezdské brány a věže, která byla součástí starého opevnění Malé Strany a byla zbořena roku 1727. Zbytek domu byl poté přestavěn na obytný dům.

Původní šumavská roubenka se zvoničkou pokrytá šindelem, se do podvědomí veřejnosti dostala díky trilogii s Tomášem Holým – Pod jezevčí skálou, Na pytlácké stezce a Za trnkovým keřem – v chalupě bydlel jeho filmový dědeček.

Sklářská osada Jizerka se rozprostírá v malebném údolí říčky Jizerky, nad nímž se vypíná kopec Bukovec (1005 m.n.m.). Jizerka je významnou turistickou křižovatkou, představuje ideální základnu jak pro pěší turistiku, tak pro horskou cyklistiku a v zimě se její okolí mění na ráj pro běžkaře.

Jediná ozubnicová železnice České republiky představuje jedinečnou kulturní a technickou památku. Jizerskohorsko-krkonošská železniční trať je nejstrmější a jediná normálně rozchodná ozubnicová železnice v České republice. Pomocí ozubnice Abtova systému vlak vyšplhá na pouhých 7 km o 235 metrů výše.

Poznat život jelenů, vidět je na vlastní oči v jejich přirozeném prostředí nabízí zbrusu nové Návštěvnické centrum nedaleko Kvildy. Pozorovat jeleny je možné také z pozorovací vyhlídkové věže, které je přístupná i během jelení říje.

Horská chata Martinovka se nachází na hraničním hřebeni Krkonoš v nadmořské výšce 1288 metrů a řadí se tak mezi horské chaty položené v nejdrsnějších a nejvyšších lokalitách našeho nejvyššího pohoří.

Bučina je dnes zaniklá osada, která však bývala nejvýše položenou osadou na celé Šumavě (1162 m). Přesto si však jedno prvenství uchovala – jedná se totiž o nejdeštivější šumavské místo, ročně tady spadne 1600 mm srážek.

Jizerské hory jsou geomorfologickým celkem a nejsevernějším pohořím Česka. Pohoří bylo nazváno podle řeky Jizery, která pramení na svazích Smrku, nejvyšší hory české části hor.

Zkuste se projet po místech, kde se roku 1913 odehrál těžký závod na běžkách, při kterém vinou špatného počasí zahynuli dva čeští běžci – Bohumil Hanč a Václav Vrbata. Trasa vede náročným terénem s vysokým převýšením.

Horská Bouda Dvoračky musela být roku 2023 stržena kvůli statice poškozené dřevomorkou. Majitel nyní staví její repliku, která by měla být hotova v roce 2025. Stejně jako její předchůdkyně poskytne turistům ubytování.

Hotel Olympie – Špindlerův Mlýn je připraven poskytnout svým klientům perfektní služby pro aktivní odpočinek a relaxaci. Vydat se sem můžete v létě i v zimě. Stačí si jen vybrat…

V srdci Krkonoš, tam, kde řeka Labe meandruje do údolí, leží skryté město Špindlerův Mlýn. Krkonošské horské městečko se mohlo jmenovat úplně jinak – třeba Svatý Petr, protože to bylo dlouho jediné místo s hustším osídlením v údolí horního Labe. Pak si však mlynář Špindler postavil na Labi mlýn, vrchnost povolila stavbu kostela a kolem se začalo pomalu rozrůstat město.

Tanvald je město v Jizerských horách na soutoku Kamenice a Černé Desné, které se rozrostlo z původní dřevařské osady. Začíná tu ozubnicová trať, která přes Desnou a Kořenov šplhá do Harrachova, navíc by sem měli zamířit všichni milovníci Járy Cimrmana. Důvodů je hned několik!

Památník zapadlých vlastenců najdete v Pasekách nad Jizerou, uprostřed krásné přírody s působivým výhledem na západní Krkonoše, v sousedství kostela sv. Václava z konce 18. století.

Železobetonový most spojující Nové Město s Nuslemi je dlouhý 485 metrů a široký 26,5 metru. Podpírají ho čtyři pilíře, které v průměru ční více než 40 metrů nad údolím. Výška tubusu pro metro činí 6,5 metru, přičemž tloušťka stěn dosahuje od 30 do 110 centimetrů. Po povrchu vede šestiproudá silnice.

Rozhledna na Churáňově u Zadova se nachází na úpatí svahu asi 1 km jižně od Churáňova. Nejedná se však o klasickou rozhlednu, ale o netradiční vyhlídkovou plošinu na samém vrcholu dřevěné nájezdové rampy skokanského můstku, ve výšce 32 metrů nad zemí.

Prozkoumejte podkrkonošskou obec Roprachtice u Vysoké nad Jizerou a nabídku turistických atraktivit. V malebných Roprachticích najdete roubené chaloupky, místo okouzlilo i filmaře, natáčely se zde filmy Krakonošovi lyžníci a Zapomenuté světlo. Ať už máte rádi historii, kulturu nebo přírodu, určitě zde najdete něco pro sebe.

Když odbočíte ze silnice spojující Jablonec nad Nisou s Harrachovem do jednoho z řady údolí, ocitnete se v malebném horském městečku s impozantním pozadím Lysé hory a Kotle. Coby vstupní brána do Krkonoš i Jizerských hor Rokytnice nad Jizerou nabízí bohaté možnosti pro celoroční rekreaci.

Ve městě v podhůří západních Krkonoš si prohlédnete spousty zajímavých míst, jaká jinde nenajdete. Pozornost přitahuje takzvaná Zvědavá ulička, novorenesanční zámek s expozicemi Krkonošského muzea, unikátní mechanický Metelkův betlém anebo radnice s nejčastěji bijícími hodinami v Česku.

Nejznámější turistické středisko západních Krkonoš se proslavilo především díky sportovnímu areálu s několika skokanskými můstky, kde se konaly závody světového poháru v letech na lyžích i mistrovství světa. Těšit se můžete i na zajímavá muzea, bobovou dráhu nebo sklárnu s minipivovarem.

Malebné městečko Sušice, známé výrobou sirek, je často nazývané "Brána Šumavy". Bývalé královské město se rozprostírá po obou březích kdysi zlatonosné řeky Otavy. Slavnou sirkařskou, ale i sklářskou historii zde připomíná Muzeum Šumavy, milovníci sportu najdou vyžití v Offparku, největším outdoorovém centru na Šumavě.

Jedno z oblíbených a celoročně využívaných horských středisek leží v centru národního parku Šumava. Srní dostalo jméno podle hojného výskytu srnčí zvěře, ale kvůli zvířatům se sem jezdí i dnes. U Srní totiž vznikl unikátní přírodní vlčí výběh, kde můžete vlky pozorovat z dřevěné lávky.

Nejvýše položené obci v Česku (1 065 m) daly jméno typické šumavské pláně, německy zvané gefilde. V jejich středu a zároveň na trase kašperskohorské větve solné Zlaté stezky kdysi vznikly dvě obce, Kvilda a Horská Kvilda. Zná je každý, kdo někdy navštívil prameny Vltavy nebo Jezerní slať.

Mohyla nad Vrbatovou boudou na Zlatém návrší, připomíná tragickou událost z 24.3. 1913, kdy zde při lyžařském závodě na 50 km ve sněhové bouři zahynul český závodník Bohumil Hanč a jeho přítel Václav Vrbata, který se mu snažil dojít pro pomoc.