Lucerna a Světozor
![Svatý Václav](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/3fc10cca-1d6f-4294-9a2c-7cb65d8f15ef/vaclav-shutterstock-779413048.jpg.aspx&width=300&height=200)
Kdyby byla
Praha maturitním předmětem, otázka týkající se pražských průchodů a pasáží by patřila k těm složitějším. A rozhodně by měla i praktickou část, kdy byste měli za úkol prokličkovat v lijáku centrem města z jednoho konce na druhý a přitom nezmoknout – anebo zmoknout co nejméně. Líhní pasáží se stalo
Václavské náměstí, kdy
zdobné pasáže plné obchodů, módních salonů, kadeřnictví a kaváren vznikaly místo do té doby obvyklých dvorků. Kdysi se dalo suchou nohou jen s občasným přeběhnutím ulic prokličkovat podél náměstí z obou stran, dnes už jsou ovšem
staré trasy neprůchodné: některé pasáže majitelé domů zavřeli, z jiných se staly obchody anebo byly zcela zrušeny. Je to škoda, ale pořád je dost těch, které můžeme obdivovat – ať už původních z první republiky anebo nových, které naštěstí vznikají i v dnešní době.
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/d16921a4-752d-4d5a-9731-4216e4e46203/093-lucerna.jpg.aspx&width=300&height=200)
Legendou mezi legendami je
pasáž Lucerna s
Music Barem,
kinem, obřím podzemním sálem a také
sochou výtvarníka Davida Černého, která zobrazuje sv. Václava sedícího na koni zavěšeném vzhůru nohama.
Pasáž Lucerna neprochází jen stejnojmenným secesním palácem, kde propojuje Vodičkovu a Štěpánskou ulicí, ale
pasáží Rokoko můžete zamířit na Václavské náměstí a další větve vedou do vzdálenějších částí bloku a do ulice V Jámě. Systém zahrnuje i
pasáž v domě U Nováků, kde sídlí
divadlo ABC; autorem mozaiky na fasádě domu, zobrazující alegorii průmyslu a obchodu, je
Jan Preissler.
![pasáž světozor](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/7d4406c9-eb92-4b79-9893-38bfd03e634a/pasaz-svetozor-shutterstock-1829629547.jpg.aspx&width=300&height=200)
Podobně protkaný průchody a pasážemi je blok domů kolem
Františkánské zahrady. Do ní se z Vodičkovy prochází
pasáží Světozor v paláci Ligna
s
kinem, barem a oblíbenou zmrzlinárnou; světlo sem vpouští prosklený strop a klenotem je krásná
reklamní mozaika firmy Tesla od Františka Hudečka. Václavské náměstí se zahradou spojuje
pasáž paláce U Stýblů, v níž řadu let sídlilo legendární
Divadlo Semafor (dnes sídlí v Dejvicích).
Koruna, Černá růže a nejkrásnější schodiště
![pasáž koruna](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/f50eda3f-2e0a-4dcc-9620-cbe7d8d42fbd/pasaz-koruna-shutterstock-1898759095.jpg.aspx&width=300&height=200)
Jedna z nejkrásnějších pražských
pasáží je v
paláci Koruna. Dům U Špinků, který původně stával Na Můstku na rohu
Václavského náměstí a ulice Na Příkopě, byl zbourán v roce 1910 a na jeho místě vzápětí vyrostl dnešní
palác Koruna, původně určený pro pojišťovnu. Pasáž zdobí kupole ve stylu
geometrické moderny z 3 800 dílků a plochou 170 metrů čtverečních. Kdekdo si ale vybaví spíš známou jídelnu
Automat Koruna, kde se za první republiky jako na jediném místě v
Praze dal koupit obložený chlebíček a limonáda z automatu.
![černá růže](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/f75b233a-556e-4609-b84a-d396dfa38f80/cerna-ruze-shutterstock-182402720.jpg.aspx&width=300&height=200)
O kousek dál se v domě ze 40. let 19. století U Černé růže skrývá nádherná
pasáž s dvoranou, která spojuje ulici Na Příkopě a Panskou.
Pasáž Černá růže vznikla až ve třicátých letech 20. století a jejím klenotem bývalo
nejkrásnější schodiště pražských pasáží. Elegantní točité schodiště ve stylu bruselského Expa z roku 1959 mělo bohužel krátký život; vzalo za své při rekonstrukci koncem 90. let a nahradily jej moderní eskalátory. Další pasáže objevíte v
přízemí Slovanského domu a také v
přízemí České národní banky; ta vám příjemně zkrátí cestu z ulice Na Příkopě na
Senovážné náměstí. Na protější straně ulice pak je
pasáž v divadle Broadway (dříve Sevastopol),
Pánskou pasáží a
pasáží Myslbek se dostanete na
Ovocný trh.
Palác Adria, Zrcadlová pasáž a pasáž Platýz
![palác adria](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/ffdd316c-82ba-4fa9-a34a-cd7699e56d63/palac-adria-shutterstock-1459677215.jpg.aspx&width=300&height=200)
Podobnou legendou jako
Lucerna je
pasáž paláce Adria na nároží
Národní a Jungmannovy. Její dominantou jsou
hodiny se zvěrokruhem, stěny zdobí obložení z růžovohnědého mramoru. Podlahy v přízemí jsou provedené v červenomodrobílé mozaice, v patře jsou na nich vyobrazeny nejrůznější katastrofy. Proč? Důvod byl prostý: budova ve stylu
rondokubismu byla postavena pro italskou pojišťovnu Riunione Adriatica di Sicurta a obrazy životních pohrom měly zákazníkům připomenout, na co by měli pamatovat při uzavírání pojistek. Nebývala tu jen pojišťovna, ale například také módní salón Podolská, dnes v paláci
Adria najdete například
Divadlo Bez zábradlí a
Galerii kritiků. Hned v protějším domě je maličká
Zrcadlová pasáž, procházející do Perlové ulice; prodává se tu české sklo a nikde jinde nenajdete nablýskanější obsah výloh. O pár kroků dál stojí
palác Platýz; jeho pasáží se rychle a pohodlně dostanete na
Uhelný trh.
Další průchody a pasáže
- V horní části Václavského náměstí ještě objevíte pasáž v paláci Fénix; podle kina se jí ale spíš říkalo Blaník. Natáčely se tu scény z filmu Láska z pasáže, dá se tudy projít do Krakovské i do ulice Ve Smečkách.
- Na protější straně Václavského náměstí o kousek níž směrem k Můstku vám cestu k Opletalově ulici zkrátí rozvětvená síť pasáží v paláci Luxor, hotelu Jalta a ČTK.
- Zajímavý pohled na pasáže se otvírá z vyšších pater okolních domů. Mozaiky, vitráže a geometrické kupole bývají shora velkoměstsky uprášené a zdaleka ne tak třpytivé, jako se jeví zespodu.
- Možná jste se někde dočetli, že palác Lucerna se svými pasážemi byl inspirován uměním islámu a Pražané ho nazývali „bazar“. Bylo to trochu jinak: než k nám Neruda přivezl francouzský výraz passage, používal se i turecký termín bazar. Lucerně se nějaký čas skutečně říkalo Velký Bazar, než orientální výraz postupně vytlačila terminologie západní Evropy.