Questenberkové – šlechtický rod, který stál u vzniku první české opery

Hrady a zámky se řadí k nejčastějším cílům mnoha turistů a výletníků. Region jižní Moravy nabízí těchto kulturních památek velké množství. Pokud patříte k milovníkům zámeckých interiérů, pak jistě oceníte právě ty barokní, které patřívají k nejhonosnějším. Na jižní Moravě je takových skvostných zámků celá řada – navštívit můžete zámek ve Vranově nad Dyjí, Mikulově, Valticích, Miloticích, ve Slavkově nebo v Lysicích.

V červnu 1771 se po prudkých deštích rozvodnil potok protékající obcí Podmokly na Rokycansku. V jeho podemletém břehu pak 12. června objevil místní nádeník Janota dosud největší objevený zlatý poklad v Evropě. Vážil čtyřicet až padesát kilogramů a obsahoval několik tisíc mincí, které by dnes měly hodnotu asi půl miliardy korun.

Když přijde řeč na slavné české opery, kdekomu se vybaví Prodaná nevěsta, Libuše, Rusalka nebo Její pastorkyňa. Znáte ale tu docela první? Jmenovala se O původu Jaroměřic na Moravě, složil ji František Antonín Míča a poprvé zazněla v roce 1730 na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou.

Barokní zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou patří k nejkrásnějším zámkům Vysočiny. Ve své nejslavnější době patřily Jaroměřice nad Rokytnou šlechtickému rodu Questenberků, kteří velkolepé sídlo i malé městečko proměnili v jedno z předních center barokní hudby a divadla.

Klášter Želiv byl založen už ve 12. století knížetem Soběslavem. V padesátých letech zde byl internační tábor pro kněze a řeholníky. Želiv však není jen klášter, ale je to celý komplex staveb – klášter s kostelem Narození Panny Marie, konvent, opatství, Trčkův hrad či renesanční dům s palírnou.

Na vrchu Amálie u lesní cesty mezi Hředlemi a Krušovicemi nechal v roce 1823 kníže Karel Egon II. z Fürstenberku vystavět pro svou ženu, kněžnu Amálii Bádenskou, romantický altán. Přes vrch vede červená značka z Krušovic do Hředle.

Barokní zámek v Jaroměřicích se řadí k nejmohutnějším stavbám první poloviny 18. století u nás i v Evropě. Reprezentační prostory zámku si zčásti zachovaly svou původní podobu, zčásti jsou volně instalovány v duchu šlechtického životního stylu 18. a 19. století.

Město mezi Třebíčí a Moravskými Budějovicemi proslavil zejména impozantní barokní zámek s francouzskou zahradou. Svou velkolepostí mnohonásobně předčí všechna barokní sídla na Vysočině, možná jej znáte i z rozmanitých televizních kvízů a vědomostních soutěží.

Původně gotický kostel byl v průběhu let přestavován. Dnešní podobu získal přestavbou po požáru v letech 1763 až 1767 zednickým mistrem F. Pöperlem za účasti truhláře F. Liebnera. Kostel byl obnoven roku 1834, věž dokončena roku 1885 podle starých Pöperlových plánů z roku 1767 J. Schobertem.

Barokní komplex Jaroměřic patří k nejmohutnějším zámeckým architekturám první poloviny 18. století u nás i v Evropě.