Vůbec první příslušník
šlechtického rodu Thunů usazený v českých zemích byl
Kryštof Šimon Thun (1582–1635), císařský hofmistr a vojevůdce ve službách
Řádu maltézských rytířů. Po Bílé hoře skoupil řadu panství v severních Čechách, například
Benešov nad Ploučnicí, Děčín, Egerberk či
Klášterec nad Ohří, patřily mu také
Choltice na
Pardubicku. Když Thuny císař v roce 1629 povýšil do stavu říšských hrabat, podle hrabství Hohenstein v Dolním Sasku přijali titul z Hohensteina. Proto se můžete setkat i s verzí jména
Thun-Hohenstein.
Thunové stáli u
zrodu českého porcelánu a jméno
Thun 1794 dodnes nese jedna z nejstarších českých porcelánek.
Josef Matyáš Thun (1794–1868) založil
oboru bílých jelenů v
Žehušicích a do němčiny přeložil
Rukopis královédvorský. Na podnět
Františka Thuna byla postavena
Zemská porodnice U sv. Apolináře v
Praze, kterou navrhl a postavil architekt
Josef Hlávka. Předseda vlády
František Antonín Thun (1847–1916) byl od roku 1889 místodržitelem Čech a díky němu bylo roku 1891 Čechům povoleno uspořádat
Jubilejní zemskou výstavu.
Jaroslav Thun se pak po atentátu v Sarajevu 1914 stal poručníkem dětí zavražděného následníka trůnu
Františka Ferdinanda d´Este a jeho ženy Žofie.
V
Praze Thunové postavili několik paláců. V
paláci v Thunovské ulici nyní sídlí
velvyslanectví Spojeného království v České republice, další
Thunovský palác ve Sněmovní ulici je sídlem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, v
Thunovském paláci v
Nerudově ulici na
Malé Straně je italské velvyslanectví. Jako
Thun-Hohenštejnský se někdy nazývá také
Toskánský palác na
Hradčanech.
V roce 1945 byl veškerý majetek Thunů v Československu zkonfiskován, potomci dnes žijí hlavně v Rakousku.