Rozsáhlou, několik let trvající rekonstrukci gotického
hradu ve
Strakonicích hodnotí odborníci jako výrazný počin v historii muzejnictví.
Muzeum středního Pootaví se kompletně otevřelo v březnu 2023. Nové expozice představují pět hlavních oblastí typických pro město
Strakonice. Vedle
expozice dudáctví s
největší sbírkou dud ve střední Evropě je k vidění také část mapující
loutkářské tradice, sbírka
zbraní a motocyklů světoznámé značky ČZ anebo expozice věnovaná textilní výrobě a tradičním
pokrývkám hlavy zvaným fez. Tentokrát se ovšem na
Kudy z nudy zaměříme na unikátní expozici, věnovanou
řádu maltézských rytířů. Víte, že ve Strakonicích řád působil téměř 700 let? A že expozic tohoto typu je na světě jen několik?
1. Expozice Řádu maltézských rytířů na strakonickém hradě
Expozice na
strakonickém hradě se věnuje historii a současnosti
Řádu maltézských rytířů, v České republice ani v Evropě druhá taková není.
Muzeum středního Pootaví ji instalovalo v prostorách bývalé komendy maltézského řádu, expozice pak mapuje historii a současnosti tohoto řádu ve spojení s dějinami města. Prohlédnout si můžete také zrestaurovanou kapitulní síň a ambit s vzácnými nástěnnými malbami, černou kuchyni nebo vyhlídkovou
věž Rumpál.
2. Expozice o maltézských rytířích je zábavná a interaktivní
Vůbec nemusíte mít strach vzít s sebou na
strakonický hrad děti. Expozici totiž doplňují spousty interaktivních hříček. Na dotykových obrazovkách si zahrajete puzzle či pexeso, ale můžete se také převléct za rytíře, potěžkat si repliku rukavic a meče, porovnat oděv rytířů od křižáckého brnění až po současné odění členů řádu, zkusit přečíst text napsaný gotickým písmem anebo se podívat na animovaný film Jak johanité do Strakonic přišli. Kromě toho vás čekají modely strakonického hradu a středověkých lodí, prohlídka interiérů válečné lodi karaka a sanitního vlaku, anebo dětský koutek v replice saracénského stanu.
Klenotem mezi exponáty je dělová hlaveň ulitá v Benátkách v 16. století, která pochází z řádové lodi potopené na Rhodu a kopie několika vzácných dokumentů – například kopie donační listiny z roku 1243, kde jsou poprvé zmíněny Strakonice a Bavor ze Strakonic, či faksimile listiny papeže Pascala II. potvrzující existenci řádu z roku 1113; její originál je uložen ve Vallettě na Maltě.
3. Vyznamenání pro Muzeum středního Pootaví ve Strakonicích
Na přípravě největší expozice maltézského řádu v Evropě se podílelo České velkopřevorství maltézského řádu. Právě za tuto expozici získalo
Muzeum středního Pootaví ve
Strakonicích od Suverénního řádu maltézských rytířů význačný záslužný
řád Ordine Pro Merito Melitensi, a to v roce 2022 při oslavě svátku patrona řádu sv. Jana Křtitele. Vyznamenání se uděluje od roku 1920 za aktivity, které zvyšují čest a prestiž řádu; ředitelce muzea je předal velvyslanec Suverénního řádu Maltézských rytířů v České republice
J. E. p. Wenceslas de Lobkowicz. V listopadu 2022 pak muzeum navštívil vzácný host, Jeho Excelence velkopřevor
Fra' Pierre de Bizemont, nejvyšší představil maltézského řádu v České republice.
4. Maltézský řád
Maltézský řád je nejstarším dosud existujícím rytířským řádem na světě a patří jak mezi nejstarší katolické řády, tak mezi nejdéle působící instituce křesťanské civilizace. Vznikl v 11. století v Jeruzalémě, aby se staral o poutníky do Svaté země a pomáhal všem potřebným bez ohledu na rasu a vyznání. Už v té době řád začal používat bílý osmihrotý kříž, který odkazuje na osm biblických blahoslavenství, a je symbolem řádu dodnes.
Původně malé špitální bratrstvo se během několika desítek let rozrostlo v mocný rytířský řád, s jehož silou bylo třeba počítat. Jeho působení sice brzy přesáhlo hranice Palestiny, ale poslání zůstalo stejné. Řád nespadá pod žádný stát ani mezinárodní organizaci a jeho samostatné postavení mu zajišťuje unikátní diplomatickou pozici při zvládání mezinárodních konfliktů a rychlém poskytování pomoci v případě krize kdekoli na světě.
5. Maltézští rytíři v českých zemích
Řád přivedl do Čech kníže
Vladislav II., který se s jeho činností seznámil při druhé křížové výpravě. Řád tak u nás působí nepřetržitě již od 12. století. V Čechách, na Moravě a ve Slezsku maltézští rytíři vlastnili řadu pozemků, statků nebo celých vesnic i měst, nejvýznamnější sídla vznikla v
Praze, v
Horažďovicích,
Manětíně a v
Českém Dubu. Útočištěm a centrem řádu po vypuzení husity z Prahy se roku 1402 stal
hrad Strakonice – právě proto v jeho autentických prostorách vznikla současná expozice.
V roce 1784 byla řádu svěřena duchovní správa
chrámu Panny Marie Vítězné na
Malé Straně se světoznámým
Pražským Jezulátkem.
Od roku 1834 je hlavní sídlo řádu v Římě.
České velkopřevorství, obnovené roku 1990 v předvečer návštěvy papeže Jana Pavla II. v Praze, je jedním ze šesti na celém světě. Ostatní sídlí v Římě, Neapoli, Benátkách, Anglii a Rakousku, řád ovšem působí v několika desítkách zemí po celém světě.
6. Kostel Panny Marie pod řetězem a Velkopřevorský palác v Praze
Už ve 12. století řád získal území v
Praze na
Malé Straně, jižně od biskupského dvora na předmostí tehdejšího
Juditina mostu. Centrem řádu se stal
chrám Panny Marie pod řetězem. O jeho významu svědčí to, že roku 1378 bylo právě tady na den a noc vystaveno tělo zesnulého
krále a císaře Karla IV. V době vlády jeho syna
Václava IV. byl v kostele Panny Marie pod řetězem zatčen
sv. Jan Nepomucký, a to na mírové schůzce, které se účastnil také král, arcibiskup
Jan z Jenštejna a další.
Podobně jako jiné pražské kostely i malostranský chrám měl být podstatně větší, dnešní kostel je jen presbytářem plánované stavby. Nejstarší dochovanou památkou jsou
gotické nástěnné malby za kaplí sv. Jana Nepomuckého, autorem monumentálního oltářního obrazu s výjevem z bojů o ostrov Malta je malíř
Karel Škréta. Vedle bohaté heraldické výzdoby stojí za vidění i náhrobní kameny, pod nimiž jsou pochováni členové i představení řádu; nejstarší pochází z roku 1404. Nevšedním kulturním a duchovním zážitkem je účast na řádové mši za účasti řádových rytířů v černých hábitech s vyšitými maltézskými kříži a rytířskými dekoracemi.
Součástí areálu je rovněž barokní
Velkopřevorský palác coby rezidence pražských velkopřevorů, a
konvent přiléhající k severní straně
kostela Panny Marie pod řetězem.
7. Jediný řád a desítky jmen
Věřte nebo ne,
Maltézský řád má zaregistrováno šestnáct verzí svého jména. Právě v různých názvech se odráží jeho 900 let dlouhá historie. Zpočátku, kdy se řád soustředil hlavně na provoz nemocnic, se jim říkalo
špitálníci. Podle patrona řádu sv. Jana Křtitele se dodnes používá také označení
johanité. Po dobytí ostrova Rhodos v roce 1310 se stali
rytíři z Rhodu,
Maltézští rytíři pak odkazují k 16. století, kdy jim císař Karel V. daroval
ostrov Malta ve Středozemním moři. Současný oficiální název zní
Suverénní vojenský hospitální řád sv. Jana v Jeruzalémě, na Rhodu a na Maltě, ovšem používají se nejrůznější zkrácené verze, například Suverénní vojenský maltézský řád, Suverénní maltézský řád nebo Maltézský řád.