Proč se první pokusy s výrobou porcelánu odehrávaly právě v
Klášterci nad Ohří a dalších městech na
Karlovarsku? Protože právě tady díky působení horkých pramenů vznikla ložiska kvalitního kaolinu, který je pro výrobu porcelánu nezbytný. Byl objeven i v okolí Černic na kláštereckém panství – a právě to vedl
Johanna Nikolause Webera, správce thunovského panství, aby okolí prozkoumal důkladněji, provedl zkoušku zeminy a s podporou
hraběte Františka Josefa Thuna se pustil do experimentování s výrobou „bílého zlata“ – porcelánu.
Stopa vede na zámek
Než se vypravíte do
Muzea porcelánu na kláštereckém zámku, zastavte se v zámeckém parku u
saly terreny: právě tam totiž se totiž
18. dubna 1794 v provizorní peci uskutečnil první pokus o výpal… a byl neúspěšný. Podařil se až ten třetí: jeho hmatatelným výsledkem je
nejstarší dochovaný zkušební kus porcelánu,
růžově zbarvený šálek s talířkem, červeným dekorem a nápisem Vivat Böhmen. V porcelánové expozici na
zámku v
Klášterci nad Ohří mu je vyhrazeno čestné místo.
V záplavě uměleckých výrobků zapůjčených ze sbírek
Uměleckoprůmyslového musea v Praze jsou k vidění nejrůznější druhy porcelánu z celého světa, od Orientu přes ukázky míšeňského a vídeňského porcelánu až po ten náš, český. Ve vitrínách a interiérech se představuje zboží z
manufaktur a porcelánek z
Horního Slavkova,
Březové,
Kysiblu,
Chodova, Staré Role, Dalovic,
Prahy,
Lokte,
Budova,
Žandova a dalších míst. K raritám patří například
koflík s obrázkem zámku před požárem v roce 1856 nebo
zlatobílý jídelní servis, který mohli užívat jen členové hraběcí rodiny Thunů. Skládá se ze 158 kusů.
Od šedavé k bílé
Od prvních pokusů a šedavého porcelánu s glazurou, ve které se objevovaly kazy, ke kvalitnímu bílému porcelánu, který dokázal obstát v tvrdé konkurenci, uplynulo několik let. Dnešní
porcelánka Thun 1794 měnila jména i značky (a také materiál: šedavý kaolin z ložiska u Černic nahradil bílý od
Kadaně) a postupně získávala úspěchy doma i ve světě. V roce 1836 například obdržela na výstavě českých průmyslových výrobků v
Praze bronzovou medaili za jídelní soupravu pro dvanáct osob, v roce 1854 zlatou medaili za velkou a technicky velice náročnou
čtyřlaločnou mísu na
Všeobecné průmyslové výstavě v Mnichově.
Porcelánka v dnešní době
Porcelánka, od počátku zaměřená na výrobu stolního nádobí, patřila koncem 19. století k největším výrobcům porcelánu u nás. Až do roku 1945 byla majetkem rodiny Thunů, pak následovalo znárodnění a v sedmdesátých letech 20. století stěhování do nových, moderních prostor. Napříč bývalým areálem byla protažena hlavní silnice a v roce 1976 byla stržena i původní kruhová pec z roku 1794. Dějiny původní thunské porcelánky se uzavřely v roce 2002, kdy byly kompletně zbourány poslední staré budovy. Dnes má společnost
Thun 1794 dvě pobočky, a to v
Nové Roli a v
Lesově: tamní porcelánka Concordia vznikla roku 1888.
Ve spolupráci s
Grandhotelem Pupp porcelánka Thun 1794 pravidelně pořádá
Porcelánové slavnosti v Karlových Varech, a také pravidelně nabízí novinky – třeba
vzorek Lea, určený spíš pro mladší zákazníky se představil na veletrhu Ambiente 2020 ve Frankfurtu, anebo sady
Ophelia a
Angelina v klasickém designu s bohatou výzdobu s použitím zlata a platiny; ty jsou oblíbené především na východních trzích.
Exkurze, návštěvnická centra a porcelánové školičky
- Současným sídlem společnosti je Nová Role, jedno z nejmladších měst v Česku. Příběh výroby porcelánu mapuje Návštěvnické centrum Thun 1794 s expozicí o výrobě, galerií a porcelánovou školičkou, objednat si můžete i exkurzi do vzorkovny a výrobního závodu.
- V roce 2023 se pdařilo, zejména díky promo akcím v obchodních řetězcích, prodat v Česku 46 procent produkce. Dalších 21 procent šlo do zemí Evropské unie, 14 procent do zemí bývalého Společenství nezávislých států, zbývajících 19 procent šlo do dalších zemí po celém světě. Firma loni investovala 22,7 milionu korun, a to hlavně do úsporných opatření. V Evropě je porcelán značky Thun 1794 oblíbený především ve Švédsku, Itálii a Velké Británii.