Knihovna
Strahovského kláštera existovala už ve 12. století krátce po vzniku kláštera. Starší
Teologický sál byl postaven za opata
Jeronýma Hirnhaima (1671–1679) podle projektu architekta
Jana Dominika Orsiho. Druhý
Filosofický sál se v poslední čtvrtině 18. století rozhodl vybudovat opat
Václav Mayer (1779–1800) pro četné knižní přírůstky. Sál byl částečně postaven již v roce 1783, ale právě v té době byl výnosem císaře Josefa II. zrušen premonstrátský
Loucký klášter ve
Znojmě s čerstvě dokončenou impozantní knihovnou. Dvoupatrové skříně a regály, galerii s balustrádou (kam vedou „neviditelná“ spirálovitá schodiště v rozích sálu, maskovaná falešnými hřbety knih) a vykládané sloupy, vše zdobené reliéfy, nádhernými řezbami a dukátovým zlacením, přes deset let vyráběl klášterní truhlář
Jan Lahofer, rodák z Dobšic. Na nábytek tehdy padlo celé stromořadí zdravých a silných ořechových stromů na klášterních panstvích a práce vyšly celkem na 70 000 zlatých; jen vlastní pozlacení stálo 9 000 zlatých.
Opat Mayer se rozhodl knihovnu zachránit a převézt ze
Znojemska do
Prahy. Do Čech se ale kromě knih a nábytku stěhoval i
Jan Lahofer: osobně dohlížel na rozmontování skříní v Louce, na konvoj stovky povozů s cenným nákladem i na opětovné smontování barokního interiéru na
Strahově. Stavby nové části knihovny se ujal architekt
Ignác Jan Palliardi, který pro nábytek na míru upravil nynější Filosofický sál. Celé dílo bylo dokončeno v roce 1794.
Nástropní freska vídeňského malíře
Antona Maulbertsche se z
jižní Moravy převézt nedala, a tak ji umělec musel malovat znovu. Starší verze z roku 1778 se v Louckém klášteře nedochovala, mladší verze z roku 1794 je k vidění na stropě Filosofického sálu.