Světový den dárců krve a Světový den krve

Myšlenka nestranné pomoci všem vojákům zraněným ve válkách a dalším, kdo ji potřebují, se zrodila v polovině 19. století. Dnes, po více než 160 letech, je Červený kříž mezinárodní humanitární hnutí s 300 tisíci zaměstnanci a 90 miliony dobrovolnými členy ve více než 190 národních pobočkách po celém světě. Pojďte se na Kudy z nudy seznámit s historií i současností mezinárodního i Českého červeného kříže a dalšími zajímavostmi.

Český červený kříž je humanitární společnost, která působí v oblasti civilní obrany a ochrany obyvatelstva. Má 15 tisíc členů a dobrovolníků a poskytuje pomoc v případech katastrof a jiných mimořádných událostí, poskytuje zdravotnické, záchranné, sociální a další humanitární služby a působí jako výlučně uznaná pomocná organizace vojenské zdravotnické služby. Kromě toho působí v oblasti zdravotně-výchovné, spolupracuje s poskytovateli zdravotní péče a šíří znalost Ženevských úmluv.

Z českých zemí pocházela řada lékařů, biologů, vědců a experimentátorů, kteří se zasloužili o rozvoj medicíny. Na mnohé z nich zapomněli i v jejich rodných městech, a to přesto, že v cizině jsou po nich pojmenované ulice i náměstí a na univerzitách stojí jejich sochy. Všechny vyjmenovat nedokážeme, ale některé ano.

V didaktickém testu z češtiny mají maturanti uvést příjmení českého držitele Nobelovy ceny za literaturu. Mnozí si na Jaroslava Seiferta nevzpomenou, a tak tipují Čapka, Kafku, Máchu nebo Nerudu. Anebo Heyrovského, i když ten ji získal za chemii. Kolik Nobelových cen ale vlastně do Česka putovalo a čí jméno se objevilo mezi nominovanými?

Česká věda není Popelka, která by posledních sto let seděla v koutě. Úspěchů dosáhla zejména v technických a přírodovědných oborech – a možná vás překvapí, které objevy a vynálezy mají české kořeny.

Současná medicína zná čtyři krevní skupiny (jsou označovány jako 0, A, B, AB). Jejich objevitelem je český neurolog a psychiatr Jan Janský, který výsledky svých výzkumů zveřejnil v roce 1907. Jan Janský jako první zjistil, že lidská krev se dá rozdělit do čtyř skupin. Díky němu lidé přestali umírat při transfuzích a ze světa se rázem stalo bezpečnější místo pro život.

Nejsložitější skládačka na Zemi je lidský mozek. Roste, pamatuje si i zapomíná, sní, vnímá, učí se, dá se trénovat a prý se blíží doba, kdy bude možná jeho transplantace. Nepředstavitelné? To je vlastně i jeho veličenstvo mozek jako celek. Pojďte se s ním seznámit!

Chystáte se do přírody? Svou trasu lesem, loukami a skalními městy si během pěkných dní najdou jak nároční turisté, tak pohodáři nebo rodiny s dětmi. Přinášíme vám přehled základních pravidel, jak se na takových výletech chovat – nejenom v přírodě a k přírodě, ale také k druhým lidem a k divokým zvířatům.