Věda a historie není nuda: Nobelovy ceny pro Česko, kdo je má a kdo je mohl mít?

Máte vadu zraku, ale neradi nosíte brýle? Pak pravděpodobně používáte jeden z nejvýznamnějších českých vynálezů: kontaktní čočky. Jejich otcem je Otto Wichterle. Je to ale trochu smutný příběh. Nadaný vědec vyrobil první čočky o Vánocích roku 1961 doma za pomoci stavebnice Merkur patřící jeho dětem. Vynález si nechal řádně patentovat, ale v tehdejším Československu nenašel využití a patent odkoupili Američané. Nasaďte čočky nebo brýle a jeďte se podívat na originál čočkostroje z Merkuru profesora Wichterleho, který je vystaven v pražském Národním technickém muzeu. Slavných chemiků je u nás ale daleko víc – Jaroslav Heyrovský, Antonín Holý či Gabriela Basařová.

Stejně jako Sametová revoluce v roce 1989 má datum sedmnáctého listopadu ve svém „rodném listě“ i Akademie věd České republiky. Založení její přímé předchůdkyně, Československé akademie věd, bylo slavnostně vyhlášeno 17. listopadu 1952 v Národním divadle v Praze.

Ze starého vyšehradského hřbitůvku, který zde stál již v roce 1260 vzniklo z podnětu probošta Václava Štulce v 70. letech 19. století vyšehradské národní pohřebiště. Samotný Slavín pak představuje společnou hrobku národních velikánů.

Bertha Sophia Felicita von Suttnerová, rozená hraběnka Kinská ze Vchynic a Tetova (9. června 1843, Praha – 21. června 1914, Vídeň), byla radikální pacifistka, publicistka a spisovatelka. V dnešním jazyce by se dala označit za aktivistku: razila odvážný názor, že mír je lepší než válka, a veškeré úsilí věnovala do boje za porozumění mezi národy. V roce 1905 se stala první ženou, jíž byla udělena Nobelova cena za mír.

K největším hvězdám, které vyučovaly na Univerzitě Karlově v Praze, patřil Albert Einstein (1879–1955). Přijel na jaře 1911 a v Praze působil tři semestry. Pojďte se s portálem Kudy z nudy vypravit po jeho stopách a podívat se, kde bydlel a kde pracoval jeden z nejslavnějších vědců všech dob.

Z českých zemí pocházela řada lékařů, biologů, vědců a experimentátorů, kteří se zasloužili o rozvoj medicíny. Na mnohé z nich zapomněli i v jejich rodných městech, a to přesto, že v cizině jsou po nich pojmenované ulice i náměstí a na univerzitách stojí jejich sochy. Všechny vyjmenovat nedokážeme, ale některé ano.

Milan Kundera (1. dubna 1929 Brno – 11. července 2023 Paříž) český spisovatel světového významu, psal básně, dramata, prózu i eseje. Brněnský rodák žil dlouhodobě ve Francii. Svá díla psal jak česky, tak francouzsky a také byl překladatelem. V roce 1979 byl zbaven československého státního občanství a jeho dílo bylo v Československu až do Sametové revoluce zakázáno.

Česká věda není Popelka, která by posledních sto let seděla v koutě. Úspěchů dosáhla zejména v technických a přírodovědných oborech – a možná vás překvapí, které objevy a vynálezy mají české kořeny.

Současná medicína zná čtyři krevní skupiny (jsou označovány jako 0, A, B, AB). Jejich objevitelem je český neurolog a psychiatr Jan Janský, který výsledky svých výzkumů zveřejnil v roce 1907. Jan Janský jako první zjistil, že lidská krev se dá rozdělit do čtyř skupin. Díky němu lidé přestali umírat při transfuzích a ze světa se rázem stalo bezpečnější místo pro život.

Buďte na sebe i na ostatní hodní: to je nejlepší rada, jak si užít Světový den dobrosrdečnosti anebo Světový den laskavosti. Je jedno, jak mu budeme říkat, jisté ale je, že právě laskavost má svůj svátek každoročně 13. listopadu.

Bertha Sophia Felicita von Suttnerová, rozená hraběnka Kinská ze Vchynic a Tetova (9. června 1843 Praha – 21. června 1914 Vídeň), spisovatelka a pacifistka, první nositelka Nobelovy ceny za mír. Berta Suttnerová byla označována za nejproslulejší ženu světa před první světovou válkou. Svou literární prací a činností pro zachování míru se řadí do čela obránců humanistických idejí v Evropě druhé poloviny devatenáctého století.

Smolinci říkávali staří horníci pechstein, kámen smůly. Když na něj narazili při těžbě, bylo jasné, že končí nejenom stříbrná žíla, ale i výdělek. Proklínaný kámen ale na počátku 20. století vrátil Jáchymovu někdejší lesk, a to díky manželům Curieovým, kteří v něm objevili prvek zvaný radium.

Otto Wichterle (27. října 1913, Prostějov – 18. srpna 1998, Stražisko) byl světově proslulý český vědec a vynálezce, působící zejména v oblasti makromolekulární organické chemie. Člen řady mezinárodních společností, držitel řady zahraničních cen, čestný profesor mnoha univerzit a autor více než dvou set odborných publikací měl na kontě přibližně 150 vynálezů a patentů. Jeho nejznámější vynález, měkké kontaktní čočky, využívají denně miliony lidí po celé planetě.

Otto Wichterle (1913–1998) byl světově proslulý český vědec a vynálezce, který měl na kontě přibližně 150 vynálezů a patentů. Nejznámější z nich jsou měkké kontaktní čočky, které profesor Wichterle poprvé vyrobil u sebe doma o Vánocích roku 1961 na přístroji, sestaveném z dětské kovové stavebnice Merkur.

V Petrské ulici se na domě čp 1168 najdete pamětní desku věnovanou nositelce Nobelovy ceny Martě Coriové-Radnitzové.

Pamětní síň Jaroslava Seiferta byla slavnostně otevřena v září roku 2008 za spolupráce s dcerou Janou Seifertovou-Plichtovou.

U příležitosti 667. výročí založení univerzity byla znovu otevřena stálá výstava ve sklepních prostorách Karolina. V expozici je možné si prohlédnout listiny vztahující se k založení univerzity či kopie univerzitní pečeti a žezla.

Jaroslava Vrchlického, vlastním jménem Emila Jakuba Fridu (17. února 1853, Louny – 9. září 1912, Domažlice) známe jako básníka a spisovatele, ale proslavil se také jako překladatel. Jeho dílo obsahující všechny žánry literární tvorby patří k jednomu z nejbohatších a nejvšestrannějších v české literatuře. Byl také prvním českým autorem, nominovaným na Nobelovu cenu za literaturu.

Jsou vynálezy, které zazáří jako kometa a zase rychle zmizí. Jiné ale zůstávají a jejich obliba s lety neklesá. To je případ silonek, dámských punčoch a punčocháčů z umělých vláken, která v polovině 20. století nahradila drahé luxusní hedvábí. Za jejich zrodem stál vědec Otto Wichterle a zlínská firma Baťa.

Vyzkoušejte si jaké to je být vědcem! V Biskupském dvoře v Brně, v původních historických prostorách Hospodářské společnosti, v níž Gregor Johann Mendel přes třicet let aktivně působil, na vás čeká zajímavá interaktivní expozice. Představuje Mendela a jeho dílo v kontextu dnešní genetiky.

Město v slzách, Samá láska, Šel malíř chudě do světa, Píseň o Viktorce, Maminka a Chlapec a hvězdy – to je jen část básnických sbírek Jaroslava Seiferta (23. září 1901, Praha-Žižkov – 10. ledna 1986, Praha). Básník, spisovatel, novinář a překladatel je jediným českým nositelem Nobelovy ceny za literaturu.

Jaroslav Heyrovský (20. prosince 1890 Praha – Staré Město – 27. března 1967 Praha-Smíchov) je první český laureát Nobelovy ceny za chemii (1959). Akademik Heyrovský byl zakladatelem Polarografického ústavu ČSAV a spoluzakladatel časopisu Collection of Czechoslovak Chemical Communications (1929).

K objevu metody polarografie došlo mezi 9. a 10. únorem 1922. O dva roky později, v roce 1924, sestrojil Jaroslav Heyrovský se svým žákem Japoncem M. Shikatou polarograf – přístroj pro automatický záznam křivky závislosti proudu na napětí při elektrolýze roztoku vzorku. Dne 10. prosince 1959 obdržel Jaroslav Heyrovský za svůj objev polarografie Nobelu cenu. Až dosud je jediným českým přírodovědcem, kterému byla tato pocta udělena.

S Prahou a Českou republikou je spojený jeden z nejdojemnějších příběhů o záchraně židovských dětí za druhé světové války. Mladý Angličan Nicholas Winton (19. května 1909, Hampstead, Londýn – 1. července 2015, Slough, Spojené království Velké Británie a Irska) v roce 1939 z okupovaného Československa zachránil 669 dětí. Dodnes se mluví o Wintonových vlacích a Wintonových dětech.

Letošní Mezinárodní rok chemie byl vyhlášen i na počest stého výročí udělení Nobelovy ceny za chemii paní Marii Curie-Skłodowské. Pokud se vydáte po stopách jejího bádání po Česku, povede vaše cesta neomylně do Jáchymova v Krušných horách. Právě v jáchymovském smolinci se roku 1898 podařilo manželům Marii a Pierrovi Curieovým v Paříži objevit silně radioaktivní prvek radium. V roce 1910 jej pak Marie Curie-Skłodowská dokázala – společně s poloniem – izolovat z odpadového materiálu jáchymovské továrny na uranové barvy.