7 věcí, které nevíte… o Českém červeném kříži

Dnes působí Mezinárodní hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce po celém světě a poskytuje humanitární pomoc a ochranu lidem v nouzi bez ohledu na jejich národnost, náboženství nebo politické přesvědčení. Jejich záslužnou práci připomíná Světový den Červeného kříže. Slaví se každoročně 8. května, což byl den, kdy se v Ženevě narodil zakladatel Červeného kříže, švýcarský podnikatel a obchodník Henri Dunant (1828–1910).

Domek na dolním konci ulice Za Školou nechala roku 1928 vlastním nákladem zřídit dr. Alice Masaryková, dcera pana prezidenta, jako dům Československého červeného kříže. V roce 2022 zde byla otevřena nová expozice.

Muzeum T. G. Masaryka v Lánech sídlí ve zrekonstruovaném tereziánském špýcharu. Je zcela bezbariérové a kromě výstav a expozic nabízí i možnost občerstvení ve stylové kavárně.

Horská služba je nepostradatelnou součástí bezpečnosti v horských oblastech. Každý rok zachraňuje životy turistů, lyžařů a horolezců, kteří se dostanou do nesnází. Speciální záchranářská organizace působí ve všech hlavních horských oblastech České republiky. Má stanice rozložené po celé zemi a její členové jsou k dispozici 24 hodin denně. Kromě záchranných akcí se věnuje i prevenci a osvětě mezi turisty.

Francouzská květinová zahrada v těsné blízkosti zámku plynule přechází v lesopark v anglickém stylu o rozloze 110 ha s pohodlnými promenádami. Přístup pro veřejnost je hlavní zámeckou bránou ze Zámecké ulice. V zahradě vás určitě upoutá krásně opravený litinový skleník, upravený J. Plečniekm.

Barokní zámek v obci Lány uprostřed křivoklátských lesů nedaleko Prahy je oficiálním letním sídlem prezidentů České republiky. Od sezóny 2023 je zámek Lány veřejnosti přístupný. Navštívit můžete také zámecký park.

Kalendář není jen plný jmen, ale také světových a mezinárodních dnů. Týkají se nejrůznějších oblastí lidského života, od přírod, zvířat a nejrůznějších profesí přes sýry, čokoládu a další pochoutky až po tak zásadní témata, jako je boj proti nemocem či důležitá světová výročí. Připomeňte si světové a mezinárodní dny s Kudy z nudy!

V didaktickém testu z češtiny mají maturanti uvést příjmení českého držitele Nobelovy ceny za literaturu. Mnozí si na Jaroslava Seiferta nevzpomenou, a tak tipují Čapka, Kafku, Máchu nebo Nerudu. Anebo Heyrovského, i když ten ji získal za chemii. Kolik Nobelových cen ale vlastně do Česka putovalo a čí jméno se objevilo mezi nominovanými?

Za jmény českých vědců a lékařů se často skrývají příběhy, které by vydaly na film. První krevní skupiny, kontaktní čočky, vakcína proti tyfu nebo úplně první sanitka – to všechno má český původ. V zahraničí po nich pojmenovali ulice, postavili jim sochy a přednášejí o nich na univerzitách. My si na ně ale leckdy nevzpomeneme ani v jejich rodných městech. Projděte si s Kudy z nudy přehled těch, kteří si zaslouží, aby jejich jména znovu zazářila.

Vlčí mák není jen krásná květina, ale také symbol úcty k válečným veteránům a dalším bojovníkům za svobodu. Jasně červené květy provází také Den válečných veteránů, který slavíme každý rok 11. listopadu.

Světový den zdraví nám každý rok 7. dubna připomíná, jak důležité je udržovat si pevné zdraví. Každý se ten může na chvilku zastavit a zamyslet se nad tím, co každý z nás může udělat pro sebe a pro svou kondici. Může to být jen maličkost, třeba změna stravy, víc pohybu, samovyšetření nebo naplánování pravidelných návštěv u lékaře.

Lékař a vědec Jan Evangelista Purkyně (18. prosince 1787, Libochovice – 28. července 1869, Praha) byl jedním z nejznámějších vědců své doby a dodnes patří ke světově nejznámějším Čechům. Jeho objevy ovlivnily řadu lékařských oborů, byl průkopníkem především v anatomii a fyziologii.

Krev nelze uměle vyrobit a dárců krve není nikdy dost. Právě proto má její dárcovství pro zdravotnictví takový význam. Světový den dárců krve si připomínáme každoročně 14. června od roku 2005, kdy byl zaveden z iniciativy Světové zdravotní organizace (WHO) a Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce. 14. června 1868 se totiž narodil rakouský biolog a lékař Karl Landsteiner, který za výzkumy typů lidské krve získal Nobelovu cenu.

Světový den první pomoci se koná vždy druhou sobotu v září. Vyhlašuje jej každoročně Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce. Má všechny upozornit na to, že dovednost poskytnout první pomoc může v prvních minutách rozhodnout o životě a smrti člověka, ukázat, že první pomoc je vlastně jednoduchá a poradit, jak a kde se první pomoci můžete naučit.

Český červený kříž je humanitární společnost, která působí v oblasti civilní obrany a ochrany obyvatelstva. Má 15 tisíc členů a dobrovolníků a poskytuje pomoc v případech katastrof a jiných mimořádných událostí, poskytuje zdravotnické, záchranné, sociální a další humanitární služby a působí jako výlučně uznaná pomocná organizace vojenské zdravotnické služby. Kromě toho působí v oblasti zdravotně-výchovné, spolupracuje s poskytovateli zdravotní péče a šíří znalost Ženevských úmluv.

Chystáte se do přírody? Svou trasu lesem, loukami a skalními městy si během pěkných dní najdou jak nároční turisté, tak pohodáři nebo rodiny s dětmi. Přinášíme vám přehled základních pravidel, jak se na takových výletech chovat – nejenom v přírodě a k přírodě, ale také k druhým lidem a k divokým zvířatům.

Manželka prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka, první „první dáma“ Československa, vzdělaná bojovnice za práva žen a matka pěti dětí: to byla Charlotta Garrigue Masaryková (20. listopadu 1850, Brooklyn, New York, USA – 13. května 1923, Lány).

Pomníky a sochy, jména náměstí, ulic, muzeí i městských čtvrtí, škol, gymnázií a dokonce jedné univerzity, naučné stezky i turistické chaty: zakladatele novodobého československého státu připomínají tisíce míst. Tomáš Garrigue Masaryk (7. 3. 1850 Hodonín – 14. 9. 1937 Lány) byl vědec a filozof, pedagog, politik a první československý prezident.