ÚvodAktuality7 věcí, které nevíte… o Českém červeném kříži
Životní styl

7 věcí, které nevíte… o Českém červeném kříži

Poslechněte si audio verzi článku
Myšlenka nestranné pomoci všem vojákům zraněným ve válkách a dalším, kdo ji potřebují, se zrodila v polovině 19. století. Dnes, po více než 160 letech, je Červený kříž mezinárodní humanitární hnutí s 300 tisíci zaměstnanci a 90 miliony dobrovolnými členy ve více než 190 národních pobočkách po celém světě. Pojďte se na Kudy z nudy seznámit s historií i současností mezinárodního i Českého červeného kříže a dalšími zajímavostmi.
Až do poloviny 19. století se o vojáky zraněné v bitvách a válečné veterány nikdo nestaral. Neexistovala žádná systematická péče o zraněné, žádná zařízení pro jejich umístění a ošetřování, natož ošetřující personál s odpovídajícím zařízením a vzděláním. Vše změnil rok 1863 a založení mezinárodní humanitární organizace založené na neutralitě a dobrovolnosti, jejímž posláním byla péče o raněné ve válkách a ochrana zdravotnického personálu. Dnes je Český červený kříž humanitární společnost, která působí v oblasti civilní obrany a ochrany obyvatelstva. Má 15 tisíc členů a dobrovolníků a poskytuje pomoc v případech katastrof a jiných mimořádných událostí, poskytuje zdravotnické, záchranné, sociální a další humanitární služby a působí jako výlučně uznaná pomocná organizace vojenské zdravotnické služby. Kromě toho působí v oblasti zdravotně-výchovné, spolupracuje s poskytovateli zdravotní péče a šíří znalost Ženevských úmluv.


 

1. Co předcházelo založení Červeného kříže?

V roce 1859 švýcarský podnikatel a obchodník Henri Dunant (1828–1910) vyrazil do Itálie, aby se kvůli obnovení obchodních povolení setkal s francouzským císařem Napoleonem III. Cestou se ovšem stalo něco, co změnilo jeho život: Dunant se stal očitým svědkem následků krvavé bitvy u Solferina, v níž padlo téměř 40 000 vojáků a na bojišti zůstaly ležet tisíce raněných bez pomoci. Dunant odložil své plány stranou a začal se věnovat organizaci péče a ošetřování zraněných. Své zkušenosti také popsal v knize Vzpomínka na Solferino, která byla vydána v roce 1862 a setkala se s velkým ohlasem. Veškeré jeho snahy vyústily založením mezinárodně působící organizace, která měla pomáhat obětem válek, především pak raněným vojákům.
 

2. Mezinárodní červený kříž

Na konferenci v Ženevě se v říjnu 1863 sešlo 36 delegátů z šestnácti evropských zemí. V srpnu 1864 se konala ustavující konference, na které byla podepsána První ženevská úmluva, kterou v následujících letech postupně ratifikovaly další evropské státy. Mezinárodní červený kříž poskytuje ochranu a pomoc vojenským, ale i civilním obětem – válečným zajatcům, zadržovaným civilistům, raněným na bojištích a civilnímu obyvatelstvu na okupovaném nebo nepřátelském území. Dohlíží na dodržování mezinárodního humanitárního práva a také navštěvuje politická rukojmí. Členové organizací se ale věnují i řadě dalších humanitárních činností nejenom pro lidi postižené ozbrojenými konflikty či přírodními katastrofami, ale i pro seniory, bezdomovce, osamělé matky, zdravotně postižené děti či invalidy. Organizace sídlí v Ženevě, kde také můžete navštívit Muzeum Červeného kříže.
 

3. Symboly Červeného kříže

Světoznámý symbol Červeného kříže vznikl už v roce 1863. Symbolem nové organizace se stal červený kříž na bílém poli, barevně převrácená švýcarská vlajka coby synonymum neutrality. Muslimské země místo kříže v roce 1876 zvolily za týmž účelem červený půlměsíc v bílém poli a od roku 2007 se může pro označení dobrovolníků užívat též červený čtverec v bílém poli. Během válečných konfliktů jsou kříž, půlměsíc i čtverec mezinárodně uznávanými symboly ochrany raněných a nemocných a také těch, kteří o ně pečují. Reprezentují také nezávislost, neutralitu a nestrannost hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce.
 

4. Nobelova cena pro Henriho Dunanta i Červený kříž

Po založení Mezinárodního červeného kříže se Dunant stal mezinárodně respektovanou osobností. V roce 1865 mu Napoleon III. udělil řád Čestné legie a roku 1901 se společně s Frédérikem Passym, francouzským politikem, ekonomem, pacifistou a profesorem univerzity v Paříži, stali prvními nositeli Nobelovy ceny za mír. Samotný Červený kříž se pak stal nositelem Nobelovy ceny za mír třikrát, a to v letech 1917, 1944 a 1963.
 

5. Kdy vznikl Český a Československý červený kříž?

V českých zemích byl Vlastenecký pomocný spolek Červeného kříže pro Království české založen 5. září 1868 jako 13. národní společnost Červeného kříže na světě. V roce 1870 pak vznikl Vlastenecký pomocný spolek pro markrabství Moravské. Pokračovatelem obou zemských vlasteneckých spolků se po vzniku samostatného Československa stal Československý červený kříž, založený v únoru 1919.
 

6. Československý červený kříž a Alice Masaryková

Iniciátorkou založení národní společnosti Červeného kříže byla Alice Masaryková (1879–1966), dcera prezidenta nového československého státu Tomáše G. Masaryka. Shromáždění sociálních pracovníků, zástupců armády i osobností kulturního života se konalo v únoru 1919 v Obecním doměPraze. Alice Masaryková viděla poslání Červeného kříže v prevenci a léčbě tuberkulózy, v boji proti hladu a podvýživě, zejména u dětí, ve zdravotní výchově i výchově ošetřovatelek, v provozování sociálních zařízení, hovořila rovněž o výstavbě sanatorií pro chudé či nemajetné. Shromáždění se usneslo na návrhu na ustavení Československého červeného kříže a do jeho čela navrhlo právě Alici Masarykovou, která za sebou měla již řadu let práce v sociální a zdravotní oblasti.

Alice Masaryková byla první a jedinou předsedkyní Československého červeného kříže v době mezi světovými válkami, funkci vykonávala až do své rezignace v prosinci 1938. Zemřela roku 1966 v Chicagu a roku 1994 byl z iniciativy Českého červeného kříže její popel převezen do České republiky a uložen do rodinného hrobu na hřbitově v Lánech. Jménem Alice Masarykové nazval Český červený kříž Medaili Alice Masarykové, své nejvyšší vyznamenání. Poprvé bylo uděleno roku 2003 u příležitosti desátého výročí samostatného Českého červeného kříže, zřízeného po rozdělení Československa v roce 1993.
 

7. Muzeum Alice Masarykové a Českého červeného kříže v Lánech

Právě v Lánech můžete kromě hrobu rodiny Masarykovy na místním hřbitově, zámku Lány s rozsáhlým parkem a Muzea T. G. Masaryka navštívit Muzeum Alice Masarykové a Českého červeného kříže. Dům, ve kterém se dnes nachází muzeum, nechala Alice Masaryková na vlastní náklady v roce 1928 vybudovat pro místní pobočku Československého červeného kříže. Budova včetně okolní zahrady pak sloužila jako vzorný sociální dům a jedna z prvních poraden pro matky s dětmi, a to až do roku 1991. V přízemí nahlédnete do bytu Alice G. Masarykové s autentickým Aliciným nábytkem a do dobové čekárny pro matky s dětmi. V prvním patře se expozice věnuje především historii světového Červeného kříže s důrazem na období první světové války a válečných konfliktů vůbec.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.
Světový den Červeného kříže

Světový den Červeného kříže

Dnes působí Mezinárodní hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce po celém světě a poskytuje humanitární pomoc a ochranu lidem v nouzi bez ohledu na jejich národnost, náboženství nebo politické přesvědčení. Jejich záslužnou práci připomíná Světový den Červeného kříže. Slaví se každoročně 8. května, což byl den, kdy se v Ženevě narodil zakladatel Červeného kříže, švýcarský podnikatel a obchodník Henri Dunant (1828–1910).

Muzeum Alice Masarykové a Českého červeného kříže v Lánech Kultura

Muzeum Alice Masarykové a Českého červeného kříže v Lánech

Domek na dolním konci ulice Za Školou nechala roku 1928 vlastním nákladem zřídit dr. Alice Masaryková, dcera pana prezidenta, jako dům Československého červeného kříže. V roce 2022 zde byla otevřena nová expozice.

Muzeum T. G. Masaryka v Lánech – seznamte se s osobností prvního československého prezidenta Kultura

Muzeum T. G. Masaryka v Lánech – seznamte se s osobností prvního československého prezidenta

Muzeum T. G. Masaryka v Lánech sídlí ve zrekonstruovaném tereziánském špýcharu. Je zcela bezbariérové a kromě výstav a expozic nabízí i možnost občerstvení ve stylové kavárně.

Horská služba – speciální záchranářská organizace České republiky

Horská služba – speciální záchranářská organizace České republiky

Horská služba je nepostradatelnou součástí bezpečnosti v horských oblastech. Každý rok zachraňuje životy turistů, lyžařů a horolezců, kteří se dostanou do nesnází. Speciální záchranářská organizace působí ve všech hlavních horských oblastech České republiky. Má stanice rozložené po celé zemi a její členové jsou k dispozici 24 hodin denně. Kromě záchranných akcí se věnuje i prevenci a osvětě mezi turisty.

Zámecký park Lány a palmový skleník Příroda

Zámecký park Lány a palmový skleník

Francouzská květinová zahrada v těsné blízkosti zámku plynule přechází v lesopark v anglickém stylu o rozloze 110 ha s pohodlnými promenádami. Přístup pro veřejnost je hlavní zámeckou bránou ze Zámecké ulice. V zahradě vás určitě upoutá krásně opravený litinový skleník, upravený J. Plečniekm.

Zámek Lány – letní sídlo českých prezidentů Památky

Zámek Lány – letní sídlo českých prezidentů

Barokní zámek v obci Lány uprostřed křivoklátských lesů nedaleko Prahy je oficiálním letním sídlem prezidentů České republiky. Od sezóny 2023 je zámek Lány veřejnosti přístupný. Navštívit můžete také zámecký park.

Kalendář světových a mezinárodních dnů od ledna do prosince

Kalendář světových a mezinárodních dnů od ledna do prosince

Kalendář není jen plný jmen, ale také světových a mezinárodních dnů. Týkají se nejrůznějších oblastí lidského života, od přírod, zvířat a nejrůznějších profesí přes sýry, čokoládu a další pochoutky až po tak zásadní témata, jako je boj proti nemocem či důležitá světová výročí. Připomeňte si světové a mezinárodní dny s Kudy z nudy!

Věda a historie není nuda: Nobelovy ceny pro Česko, kdo je má a kdo je mohl mít?

Věda a historie není nuda: Nobelovy ceny pro Česko, kdo je má a kdo je mohl mít?

V didaktickém testu z češtiny mají maturanti uvést příjmení českého držitele Nobelovy ceny za literaturu. Mnozí si na Jaroslava Seiferta nevzpomenou, a tak tipují Čapka, Kafku, Máchu nebo Nerudu. Anebo Heyrovského, i když ten ji získal za chemii. Kolik Nobelových cen ale vlastně do Česka putovalo a čí jméno se objevilo mezi nominovanými?

Věda a historie není nuda: přehlídka (ne)známých českých lékařů a vědců a jejich pozoruhodných objevů

Věda a historie není nuda: přehlídka (ne)známých českých lékařů a vědců a jejich pozoruhodných objevů

Z českých zemí pocházela řada lékařů, biologů, vědců a experimentátorů, kteří se zasloužili o rozvoj medicíny. Na mnohé z nich zapomněli i v jejich rodných městech, a to přesto, že v cizině jsou po nich pojmenované ulice i náměstí a na univerzitách stojí jejich sochy. Všechny vyjmenovat nedokážeme, ale některé ano.

7 věcí, které nevíte o… 11. listopadu a Dni válečných veteránů

7 věcí, které nevíte o… 11. listopadu a Dni válečných veteránů

Vlčí mák není jen krásná květina, ale také symbol úcty k válečným veteránům a dalším bojovníkům za svobodu. Jasně červené květy provází také Den válečných veteránů, který slavíme každý rok 11. listopadu.

Světový den zdraví

Světový den zdraví

Světový den zdraví nám každý rok 7. dubna připomíná, jak důležité je udržovat si pevné zdraví. Každý se ten může na chvilku zastavit a zamyslet se nad tím, co každý z nás může udělat pro sebe a pro svou kondici. Může to být jen maličkost, třeba změna stravy, víc pohybu, samovyšetření nebo naplánování pravidelných návštěv u lékaře.

Jan Evangelista Purkyně – jeden z nejznámějších vědců své doby

Jan Evangelista Purkyně – jeden z nejznámějších vědců své doby

Lékař a vědec Jan Evangelista Purkyně (18. prosince 1787, Libochovice – 28. července 1869, Praha) byl jedním z nejznámějších vědců své doby a dodnes patří ke světově nejznámějším Čechům. Jeho objevy ovlivnily řadu lékařských oborů, byl průkopníkem především v anatomii a fyziologii.

Světový den dárců krve a Světový den krve

Světový den dárců krve a Světový den krve

Krev nelze uměle vyrobit a dárců krve není nikdy dost. Právě proto má její dárcovství pro zdravotnictví takový význam. Světový den dárců krve si připomínáme každoročně 14. června od roku 2005, kdy byl zaveden z iniciativy Světové zdravotní organizace (WHO) a Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce. 14. června 1868 se totiž narodil rakouský biolog a lékař Karl Landsteiner, který za výzkumy typů lidské krve získal Nobelovu cenu.

Světový den první pomoci

Světový den první pomoci

Světový den první pomoci se koná vždy druhou sobotu v září. Vyhlašuje jej každoročně Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce. Má všechny upozornit na to, že dovednost poskytnout první pomoc může v prvních minutách rozhodnout o životě a smrti člověka, ukázat, že první pomoc je vlastně jednoduchá a poradit, jak a kde se první pomoci můžete naučit.

Český červený kříž – nejstarší české humanitární hnutí

Český červený kříž – nejstarší české humanitární hnutí

Český červený kříž je humanitární společnost, která působí v oblasti civilní obrany a ochrany obyvatelstva. Má 15 tisíc členů a dobrovolníků a poskytuje pomoc v případech katastrof a jiných mimořádných událostí, poskytuje zdravotnické, záchranné, sociální a další humanitární služby a působí jako výlučně uznaná pomocná organizace vojenské zdravotnické služby. Kromě toho působí v oblasti zdravotně-výchovné, spolupracuje s poskytovateli zdravotní péče a šíří znalost Ženevských úmluv.

Desatero rad a tipů pro výlety do přírody: tiše, ohleduplně a s pokorou

Desatero rad a tipů pro výlety do přírody: tiše, ohleduplně a s pokorou

Chystáte se do přírody? Svou trasu lesem, loukami a skalními městy si během pěkných dní najdou jak nároční turisté, tak pohodáři nebo rodiny s dětmi. Přinášíme vám přehled základních pravidel, jak se na takových výletech chovat – nejenom v přírodě a k přírodě, ale také k druhým lidem a k divokým zvířatům.

Charlotta Garrigue Masaryková – Američanka, která se stala Češkou

Charlotta Garrigue Masaryková – Američanka, která se stala Češkou

Manželka prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka, první „první dáma“ Československa, vzdělaná bojovnice za práva žen a matka pěti dětí: to byla Charlotta Garrigue Masaryková (20. listopadu 1850, Brooklyn, New York, USA – 13. května 1923, Lány).

Tomáš Garrigue Masaryk – zakladatel novodobého státu a první československý prezident

Tomáš Garrigue Masaryk – zakladatel novodobého státu a první československý prezident

Pomníky a sochy, jména náměstí, ulic, muzeí i městských čtvrtí, škol, gymnázií a dokonce jedné univerzity, naučné stezky i turistické chaty: zakladatele novodobého československého státu připomínají tisíce míst. Tomáš Garrigue Masaryk (7. 3. 1850 Hodonín – 14. 9. 1937 Lány) byl vědec a filozof, pedagog, politik a první československý prezident.

Další aktuality

Lidové pranostiky: červenec, srp svaté Markéty a chladná rána svaté Anny

Znáte průpovídky svatá Anna, chladna z rána, svatá Markéta hodila srp do žita anebo že co červenec nedovaří, to už srpen nedopeče? Červenec je měsícem slunce, sklizně, hojnosti a bohaté úrody, k níž se upínala většina pranostik v předcházejících měsících. Pojďte se seznámit s úrodou červencových pořekadel na Kudy z nudy!
27. červen 2025 17:00
Životní styl

Seznamte se: 29. června má svátek Pavel

I když Pavly v aktuálním žebříčku nejoblíbenějších jmen pro novorozené chlapečky nenajdeme, rozhodně na tom nejsou špatně. Mužů a chlapců s tímto křestním jménem totiž v Česku žije přibližně 200 tisíc! Všem Pavlům, Pavlíčkům, Pavlíkům, Pavkům a Pájům přejeme k jejich svátku vše nejlepší!
27. červen 2025 9:00
Životní styl

Ať žijí prázdniny 2025: skvělé výlety do hor, za zvířaty, k vodě i za zábavou

Sláva, prázdniny jsou konečně v dohledu! Velkou dovolenou už máte určitě do puntíku naplánovanou, ale my vám poradíme se spoustou malých výletů. A co by vám nemělo uniknout? Třeba nově otevřený letohrádek Bellarie v Českém Krumlově, zrekonstruovaná zámecká zahrada v Lysicích, koupání na koupališti Cihelna v Pardubicích, venkovní bazény v Třeboni, archeoskanzen Trocnov... a mnoho dalšího.
26. červen 2025 21:11
Životní styl

Česko ve filmu: filmové komedie se správnou letní atmosférou

Hledáte nápad, jak si zpříjemnit dlouhé letní podvečery? Hezkou tečkou může být návštěva letního kina anebo vlastní malé promítání, třeba na terase nebo pod pergolou. Na Kudy z nudy vám poradíme s výběrem filmů, které mají letní prázdninové ladění a možná v nich najdete i inspiraci pro cestování.
26. červen 2025 21:06
Životní styl

100 tipů, kde vyzkoušet tradice

Poctivost, řemeslný fortel, odkaz předků, láska a dovednosti prověřené lety: takové jsou naše tradice. Hledáte ty nejkrásnější lidové slavnosti a festivaly, krajové speciality a klasické české pivo? Místa, kde poznáte mistry svého oboru a odhalíte tajemství tradičních řemesel? Anebo toužíte po hýčkání a odpočinku, které nabízejí naše lázně? Nabízíme vám místa, kde si přijdou na své všechny smysly a kde se s tradicemi setkáte skutečně na vlastní oči, nos, jazyk, uši i kůži.
26. červen 2025 20:43
Životní styl

10 výletů za kočkami: sochy, hrady, vyhlídky a kameny

Tentokrát potěšíme všechny kočkomily: zavedeme vás totiž na místa pojmenovaná podle čtyřnohých mňoukajících krasavic. Dokonce vám představíme i originální kočičí hrad, kočičí skály a neobyčejné kočičí sochy. A máte-li doma chlupatého člena rodiny, nezapomeňte mu pogratulovat 8. srpna na Mezinárodní den koček! Slaví se po celém světě od roku 2002 a jeho cílem je zdůraznit význam koček v životě lidí. Radost si navíc můžete udělat výletem na "kočičí" místa, která vám představí Kudy z nudy.
24. červen 2025 3:45
Životní styl

Dovolená se psem v Česku? Tipy na hrady a zámky, kam spolu můžete

Patříte k lidem, pro které je čtyřnohý kamarád věrným přítelem, se kterým tráví většinu volného času? O dovolené může být problémem, kam se vydat za kulturními památkami, protože pejsek většinou na hrad nebo do zámku nesmí. A přeci existují výjimky, kde nejen, že chlupatí návštěvníci nevadí, ale najdou zde i servis v podobě misky s vodou. Kde taková místa najdete poradí Kudy z nudy.
23. červen 2025 9:00
Životní styl

Za zdravým životem a kvalitním jídlem na venkov

Začíná nám hrozit, že nás civilizace zašlape do asfaltu a úplně převálcuje. Neměli bychom se nechat. Čas od času bychom se měli ohlédnout přes rameno, odkud že to vlastně jdeme a kde leží naše minulost. Návrat k přírodě a k přírodním produktům je navíc stále populárnější, a proto se lidé začínají zajímat i o to, jak se vlastně ta která potravina či kosmetika vyrábí. Právě proto vznikla tzv. agroturistika, která se zabývá výlety na statky a dvorce, kde se můžete seznámit s jednotlivými činnostmi života našich předků a třeba si je i vyzkoušet.
20. červen 2025 6:00
Životní styl