Karel Jaromír Erben se v
Miletíně narodil 7. listopadu 1811. Na náměstí jej připomíná
pomník, v rodném domku si prohlédnete
básníkovo muzeum a dokonale tak poznáte jeho rodinné zázemí. Rozhodně nebylo veselé: celý život často stonal, zemřelo mu sedm sourozenců a dospělosti se dožila jenom sestra Josefína. Erben studoval v
Hradci Králové a v
Praze, kde se seznámil s řadou osobností z obrozeneckých kruhů jako
Františkem Palackým nebo
Karlem Hynkem Máchou.
Po ukončení studí roku 1837 nastoupil jako praktikant k hrdelnímu soudu v Praze, díky vlivu Františka Palackého ale pronikl do archivářství, oboru, který lépe vyhovoval jeho zájmům. V roce 1841 byl zvolen řádným
členem Královské české společnosti nauk, posléze se stal jejím předsedou. Podílel se na
formování spisovné češtiny, roku 1850 byl jmenován sekretářem dnešního
Národního muzea, o rok později úspěšně prošel konkurzem na archiváře města Prahy a od roku 1864 se stal vysokým úředníkem na pražském magistrátu.
Už během studií se při pobytu v
Žebráku seznámil s
Barborou Meříčovou (1818–1857), svou první ženou, druhou ženou byla
Žofie Mastná (1836–1905). I ve vlastní rodině se bohužel se smrtí setkával víc než často: z celkem šesti dětí přežily jen tři dcery z prvního manželství,
Blažena (1844–1933),
Ladislava (1846–1892) a
Bohuslava (1850–1924).
Erben byl nesmírně talentovaný, rychle se učil cizí jazyky a ovládal staročeštinu, latinu i němčinu, polštinu, ruštinu, ukrajinštinu, běloruštinu, srbochorvatštinu, slovinštinu, bulharštinu, lužickou srbštinu a kašubštinu. Díky tomu v lidové slovesnosti mohl hledat odraz starých slovanských mýtů, porovnávat různé varianty a vyhledávat znění, které nejlépe odpovídalo původnímu. Nebýt Erbenovy precizní práce, řada
originálních českých bájí, pověstí, říkadel, básní a písní by dnes už neexistovala.
Jedinou sbírkou vlastních básní, kterou vydal, je
Kytice z pověstí národních. Pracoval na ní dvě desetiletí, poprvé vyšla v roce 1853 a dodnes je podnětem pro další tvůrce – objevila se mnohokrát na
divadelních jevištích, některé básně zhudebnili
skladatelé Antonín Dvořák, Zdeněk Fibich a
Bohuslav Martinů. Známé jsou i
ilustrace Jana Zrzavého anebo
film Kytice, který v roce 2000 natočil
F. A. Brabec a získal několik filmových cen Český lev. Kytici připomíná také krátká
naučná stezka, která vede Miletínem a jeho okolím.