ÚvodVýletyNa hrady a zámkyPo stopách šlechtických rodů: s Rožmberky po jižních Čechách z hradu Rožmberk do Vyššího Brodu

Po stopách šlechtických rodů: s Rožmberky po jižních Čechách z hradu Rožmberk do Vyššího Brodu

Výlet po stopách rodu Rožmberků nemůže začít jinde než tam, kde byli doma a kde vybudovali své malé království: v jižních Čechách. Ačkoli rod vymřel už před čtyřmi staletími, dodnes nás na cestách provází rožmberské růže i legendy o rožmberské bílé paní nebo o tajuplné rožmberské hrobce.
Žádný jiný šlechtický rod jižních Čech nebyl tak starobylý, vlivný a mocný jako Rožmberkové. Během několika staletí vybudovali rozsáhlé panství a jeho vladaři byli považováni za první velmože hned po českých panovnících. O počátcích rodu se vypráví prastará legenda o dělení růží, kterou na počátku 17. století zaznamenal rožmberský knihovník a kronikář Václav Březan – a právě v Rožmberku nad Vltavou, kde prý k pověstnému dělení růží došlo, náš výlet začíná.
 

Dělení růží a zrod rodu Rožmberků

Podle pověsti Vítek z Prčice na konci 12. století pod hradem Rožmberkem rozdělil majetek mezi své syny a každému přidělil erb s pětilistou šípkovou růží. Rod Vítkovců se tehdy rozdělil na pány z Krumlova se zelenou růží na stříbrném poli, pány z Hradce se zlatou růží na modrém poli, Rožmberky s červenou růží na stříbrném poli a na pány z Třeboně se stříbrnou růží na červeném poli.

Hrad Rožmberk coby kolébka mocného rodu tehdy samozřejmě vypadal jinak než dnes. Ze staršího Horního hradu zbyla jen válcová věž Jakobínka, Dolní hrad prošel několika přestavbami a dnes jej poznáte jako romantické novogotické sídlo s vyhlídkovou věží a nákladně upravenými interiéry.

Samozřejmě i tady se vypráví o legendární rožmberské bílé paní, která se údajně naposled zjevila za druhé světové války právě v okně Jakobínky. Na Rožmberku v Rožmberské síni si prohlédnete její portrét, na Kudy z nudy najdete žalostný příběh o tom, jak se z Perchty z Rožmberka stalo strašidlo.
 

Z Rožmberku do Vyššího Brodu k rožmberské hrobce

Z hradu sejdeme do údolí k Vltavě, přejdeme přes most a zastavíme se na náměstí s kašnou se sochou sv. Floriána a kostelem sv. Mikuláše. Čekali byste, že právě tady objevíte rodovou hrobku Rožmberků? Kdepak, je tu jen hrobka jednoho z Buquoyů, majitelů hradu, kteří získali část rožmberského dominia po smrti posledního rožmberského vladaře Petra Voka z Rožmberka.

Místo posledního odpočinku většiny pánů z Rožmberka musíme hledat jinde, a to v cisterciáckém klášteře ve Vyšším Brodě. O hrobce pod kostelem Nanebevzetí Panny MarieBohuslav Balbín tvrdil, že Rožmberkové nejsou pohřbeni v rakvích, ale pochmurně sedí v křeslech rozestavěných do kruhu jako doživotní vládci jižních Čech. Není to ale pravda. Rodová dynastie od Voka I. až po Petra Voka z Rožmberka je v hrobce uložena řádně v rakvích. Pravda zato je, že od posledního pohřbu v roce 1611 do hrobky nikdo 400 let nevstoupil a konec dohadům učinil teprve archeologický průzkum, zahájený roku 2009.
 

Procházka po Vyšším Brodě

Rožmberku nad Vltavou se do Vyššího Brodu dostanete autem po silnici za pár minut, cesta pěšky vede po červeně značené Cestě Středozemím přes Přízeř a bývalou osadu Žumberk s výklenkovou kaplí k bizoní oboře nad Lachovicemi. Další úsek míří pod Kraví horu, kde cestu lemuje několik menhirů, jeden z nich symbolicky zdobený rožmberskou pětilistou růží.

Krátká odbočka vede na vrcholek Kraví hory (790 m) s krásným výhledem na Vyšší Brod. Pak už vás čeká jen sestup do údolí Vltavy a cesta kolem vyšebrodského nádraží ke klášteru. Při prohlídce navštívíte kostel s rožmberskou hrobkou, prohlédnout si můžete i Poštovní muzeum a Rožmberskou bránu na severozápadní straně areálu.

Máte-li dost času, vydejte se ještě na procházku po Opatské stezce, vedoucí klášterním lesem do hlubin lesa k vodopádům sv. Wolfganga a dál po značených cestách k poutnímu místu Maria Rast am Stein.