Žádný jiný šlechtický rod
jižních Čech nebyl tak starobylý, vlivný a mocný jako
Rožmberkové. Během několika staletí vybudovali rozsáhlé panství a jeho vladaři byli považováni za první velmože hned po českých panovnících. O počátcích rodu se vypráví prastará legenda o
dělení růží, kterou na počátku 17. století zaznamenal rožmberský knihovník a kronikář
Václav Březan – a právě v
Rožmberku nad Vltavou, kde prý k pověstnému dělení růží došlo, náš výlet začíná.
Dělení růží a zrod rodu Rožmberků
Podle pověsti
Vítek z Prčice na konci 12. století pod
hradem Rožmberkem rozdělil majetek mezi své syny a každému přidělil erb s pětilistou šípkovou růží. Rod Vítkovců se tehdy rozdělil na
pány z Krumlova se zelenou růží na stříbrném poli,
pány z Hradce se zlatou růží na modrém poli,
Rožmberky s červenou růží na stříbrném poli a na
pány z Třeboně se stříbrnou růží na červeném poli.
Hrad
Rožmberk coby kolébka mocného rodu tehdy samozřejmě vypadal jinak než dnes. Ze staršího
Horního hradu zbyla jen
válcová věž Jakobínka,
Dolní hrad prošel několika přestavbami a dnes jej poznáte jako romantické novogotické sídlo s vyhlídkovou věží a nákladně upravenými interiéry.
Samozřejmě i tady se vypráví o legendární
rožmberské bílé paní, která se údajně naposled zjevila za druhé světové války právě v okně Jakobínky. Na Rožmberku v Rožmberské síni si prohlédnete její portrét, na
Kudy z nudy najdete žalostný
příběh o tom, jak se z Perchty z Rožmberka stalo strašidlo.
Z Rožmberku do Vyššího Brodu k rožmberské hrobce
Z hradu sejdeme do údolí k
Vltavě, přejdeme přes most a zastavíme se na náměstí s
kašnou se sochou sv. Floriána a
kostelem sv. Mikuláše. Čekali byste, že právě tady objevíte
rodovou hrobku Rožmberků? Kdepak, je tu jen hrobka jednoho z Buquoyů, majitelů hradu, kteří získali část rožmberského dominia po smrti posledního rožmberského vladaře
Petra Voka z Rožmberka.
Místo posledního odpočinku většiny pánů z Rožmberka musíme hledat jinde, a to v
cisterciáckém klášteře ve
Vyšším Brodě. O hrobce pod
kostelem Nanebevzetí Panny Marie už
Bohuslav Balbín tvrdil, že Rožmberkové nejsou pohřbeni v rakvích, ale pochmurně sedí v křeslech rozestavěných do kruhu jako doživotní vládci jižních Čech. Není to ale pravda. Rodová dynastie od
Voka I. až po
Petra Voka z Rožmberka je v hrobce uložena řádně v rakvích. Pravda zato je, že od posledního pohřbu v roce 1611 do hrobky nikdo 400 let nevstoupil a konec dohadům učinil teprve archeologický průzkum, zahájený roku 2009.
Procházka po Vyšším Brodě
Z
Rožmberku nad Vltavou se do
Vyššího Brodu dostanete autem po silnici za pár minut, cesta pěšky vede po červeně značené
Cestě Středozemím přes
Přízeř a bývalou osadu
Žumberk s výklenkovou kaplí k
bizoní oboře nad
Lachovicemi. Další úsek míří pod
Kraví horu, kde cestu lemuje několik
menhirů, jeden z nich symbolicky zdobený rožmberskou pětilistou růží.
Krátká odbočka vede na vrcholek
Kraví hory (790 m) s krásným výhledem na
Vyšší Brod. Pak už vás čeká jen sestup do údolí
Vltavy a cesta kolem vyšebrodského nádraží ke
klášteru. Při prohlídce navštívíte
kostel s rožmberskou hrobkou, prohlédnout si můžete i
Poštovní muzeum a
Rožmberskou bránu na severozápadní straně areálu.
Máte-li dost času, vydejte se ještě na procházku po
Opatské stezce, vedoucí klášterním lesem do hlubin lesa k
vodopádům sv. Wolfganga a dál po značených cestách k
poutnímu místu Maria Rast am Stein.