Kaňonovité údolí Zlatého potoka včetně rozsáhlého prameniště na svazích Ždánova je přírodní rezervace ležící jihovýchodně od Kašperských Hor a v CHKO Šumava. Oblast byla vyhlášena přírodní rezervací v roce 1994.
Amálino údolí zaujímá rozlohu 80,93 ha a je v nadmořské od 620 do 914 m n. m. Přírodní rezervace má nesymetrický a členitý tvar, velká část leží v
údolí Zlatého potoka ostře zaříznuté v rulových stráních. Rezervace chrání
skalní výchozy, suťová pole, biotopy skalisek, mokřady, stromové skupiny,
prameniště, vzácné a
ohrožené druhy rostlin i živočichů.
V oblasti rezervace je několik
starých štol s pozůstatky dolování zlata a v nich našli útočiště některé druhy
netopýrů. Od roku 1961 je zde zřízená seismická stanice a ta zaznamenává až 4000 zemětřesení ročně po celé zeměkouli. Rezervací prochází
naučné stezky Cestou zlatokopů a
Stezka strážců hranice. Údolí Zlatého potoka bývalo v předhusitském období jádrem zlatonosného revíru
Kašperských Hor. Zejména severní svahy údolí jsou poznamenány starou těžbou.
Středem přírodní rezervace protéká Zlatý potok lemovaný horskými olšinami, přecházejí přes pás smrků ztepilých, jedlí bělokorých, bříz bělokorých a javorů klenů do výslunných porostů borovice lesní s lískou obecnou, smrkem ztepilýma jalovcem obecným. Významným jevem jsou na skalnatých svazích kaňonu hojně zastoupené
reliktní bory s charakteristicky vyvinutým mechovým patrem.
Součástí přírodní rezervace jsou také menší
plochy luk a pastvin. Během průzkumu měkkýšů byl v přírodní rezervaci potvrzen výskyt 44 druhů. Na území přírodní rezervace se nachází
jedno z nejvýznamnějších zimovišť netopýrů v Pošumaví. Byl zde zaznamenán výskyt 15 druhů letounů. Mezi významnější druhy obratlovců vázaných na přírodní rezervaci patří
vydra říční, rejsek horský, skorec vodní a jeřábek lesní.