Zlato, zlato, zlato – poznejte místa Česka, která jsou vzácnému kovu zasvěcena

Největší přítok řeky Vydry, patřící do povodí Otavy, je typickým šumavským horským potokem. Jeho délka je přibližně 7 km.

Kaňonovité údolí Zlatého potoka včetně rozsáhlého prameniště na svazích Ždánova je přírodní rezervace ležící jihovýchodně od Kašperských Hor a v CHKO Šumava. Oblast byla vyhlášena přírodní rezervací v roce 1994.

Zlaté Hory a jejich okolí, je historicky nejvýznamnější lokalitou výskytu zlata ve Slezsku. V rudním revíru Starohoří (Altenberg) se těžilo převážně zlato a to pravděpodobně už od 13. století. Podzemí je protkáno chodbami, na povrchu jsou zřetelné jámy, propadliny, pinky, ústí štol a haldy.

Písecké hory představují zalesněný hřeben, který se rozléhá v délce asi 20 km na jihovýchod od města Písku až k údolím řeky Vltavy. Samotné označení "hory" nesouvisí s výškou zdejších vrchů, ale s hornickou minulostí, která je s Píseckými horami spjata.

Zlatohorská hornická naučná stezka prochází nejvýznamnějšími hornickými památkami u Zlatých Hor, z nichž bylo 10 vyhlášeno za kulturní památky. Na jednotlivých zastaveních se seznámíte s příklady těžby sedimentů i primárních rud a jejich úpravou, od nejstarších až po novodobá díla.

Naučná stezka Jílovské zlaté doly je názorným doplňkem ke stálé expozici zlata Regionálního muzea v Jílovém u Prahy. Stezka vede většinou po polních cestách a je přístupná po celý rok. Má dvě trasy, z toho jednu okružní. Jedna z nich měří 4,5 km a druhá 5 km.

Středověký hornický skanzen na řece Olešnici u Zlatých Hor vám v místě zvaném Údolí ztracených štol nabídne k prohlídce repliku dobových zlatorudných mlýnů ze 14. století, časů největší slávy dobývání zlata ve zdejším kraji.

Společnost Montanika zajišťuje exkurze do podzemí po předchozí domluvě. Věnuje se výstavbě hornického skanzenu v prostorách dolu Pepř. Celková trasa má délku 4 km zahrnující i jízdu vláčkem, trvá zhruba 2,5 hodiny. V podzemí uvidíte funkční hornické stroje i rudní žílu se zlatem.

Procházka okolím Kasejovic po naučné stezce má 15 zastavení a je dlouhá 6 km. Stezká vás seznámí s význačnými objekty a jejich občas spletitou cestou staletími.

Trasa o délce 3 km začíná u silnice Hartmanice – Železná Ruda a vede kolem informačních panelů k vyhlídce na Sušicko, Kašperskohorsko a Velharticko. V lese, při cestě k nejnižšímu bodu stezky jsou patrné zarostlé jámy – tzv. pinky – pozůstatky po těžbě zlata.

Naučná stezka a cyklostezka v Petrovicích u Sušice nabízí putování po stopách středověkého dolování zlata na Klatovsku. Zhruba sedmnáctikilometrová okružní trasa šumavským předhůřím představuje rozsáhlé zbytky místních zlatých dolů.

Muzeum se specializací na těžbu zlata sídlí v historické budově zvané Mince v dolní části náměstí, kde byl do roku 1420 horní úřad. Zatímco o Kutné Hoře a Jihlavě se kdysi hovořilo jako o stříbrných pokladnicích Českého království, v okolí Jílového se rozkládal zlatonosný revír.

Ve Zlatých Horách na Jesenicku si můžete prohlédnout historickou zlatorudnou štolu, ve které se těžilo už ve středověku. Podzemní labyrint chodeb ukrývá i zbytky pomůcek po ruční těžbě, barevné náteky minerálů i křišťálové jezírko.

Jednou z poboček Hornického muzea Příbram je Muzeum zlata Nový Knín, které představuje muzeum těžby a zpracování zlata na Novoknínsku a historii samotného města.

I těžba zlata za sebou může nechat krásnou krajinu. Tato trasa vás zavede do oblasti Zlatých Hor.

Malebné údolí, které se připomíná ve 13. století dobýváním zlata i stříbra najdete nedaleko vsi Borovnice, asi 5 km východně od Nové Paky v obci Stupná. V Údolí potoka se nachází kaplička a křížová cesta se 14 zastaveními.

Naučná stezka v Petrovicích u Sušice vás seznámí se zajímavostmi zdejšího regionu, dozvíte se o rýžování zlata které bylo pro tuto oblast typické. Stezka je vhodná pro pěší turisty a měří 7 km.

Poznáte neuvěřitelnou životní cestu legendy československého trampingu a zlatokopectví Zlatokopa Henryho.

Kocába je 45 km dlouhá říčka, která pramení u obce Dubno 3 km od Příbrami a zapsala se do historie trampingu těsně po I. světové válce, kdy začala být navštěvována milovníky Divokého západu, kteří Kocábu přezdívali Hadí řekou.

Vesnice Sklenářovice zažila svůj největší rozkvět v 16. století, kdy se tu těžilo zlato. Místnímu potoku se pak začalo říkat Zlatý. Ve Sklenářovicích stálo přes 40 chalup, škola a dvě hospody. O všechny obyvatele přišla obec po odsunu sudetských Němců a v roce 1960 byla srovnána se zemí.

Přijďte si prohlédnout historii slavné Zlaté stezky do zajímavé expozice prachatického muzea a pochopíte pravý smysl pohádky "Sůl nad zlato". Právě tady ožívá dávný příběh této dávné solné stezky.

Zlatý důl, vzdor svému názvu, sloužil k těžbě stříbrné rudy. Galenit je možno i dnes nalézt přirozeně vyrýžovaný ve skalních kapsách lesního potoka protékajícího kolem tohoto dolu na okraji Oderských vrchů.

Chcete-li se vrátit do historie a poznat stezku, po které se do českých zemí ve středověku přepravovala tolik potřebná sůl, vydejte se po pěší stezce z Prachatic přes Volary do Českých Žlebů.

Navštivte jedinečné Muzeum řeky Otavy a voroplavby v místním zámku, v malé jihočeské obci Střelské Hoštice, která se nachází 3,5 km jihovýchodně od Horažďovic.

Ojedinělá technická památka starého hutnictví stojí na Drakově na trase z Mnichova na Rejvíz v údolí říčky Černá Opava. Dřevouhelnou huť vybudovali bratři Krischovi kolem roku 1807 a je opravdu jediným dochovaným exponátem svědčícím o proslulé železářské oblasti v sudetech.

V červnu 1771 se po prudkých deštích rozvodnil potok protékající obcí Podmokly na Rokycansku. V jeho podemletém břehu pak 12. června objevil místní nádeník Janota dosud největší objevený zlatý poklad v Evropě. Vážil čtyřicet až padesát kilogramů a obsahoval několik tisíc mincí, které by dnes měly hodnotu asi půl miliardy korun.

Okolí Zlatých Hor ukrývá kouzlo panenské přírody, tajemství středověkých štol i čarodějnických procesů. Za dobrodružstvím dávných zlatokopů se vydejte do skanzenu zlatorudných mlýnů, projděte se planinami kolem Rejvízu k Velkému mechovému jezírku anebo si vyšlápněte k rozhledně na Biskupské kupě.

Nejslavnější jihočeské zlato pochází z Křepic u Vodňan. Roku 1927 se při opravě cesty nalezl balvan, obsahující asi 2 kg zlatých plechů, z nichž největší měřil 8 cm. Balvan pocházel z Hasíkova lomu u Křepic. Následně vypukla doslova zlatá horečka, ale žádné další zlato se nenašlo. Až v roce 1965 se při výkopu kanalizace ve Vodňanech narazilo znovu na zlato v materiálu. který pocházel z Hasíkova lomu. Skromné zbytky nálezu z roku 1927 jsou dnes uloženy v Národním muzeu v Praze a v muzeích v Českých Budějovicích, Písku a Vodňanech.