Vypravte se na hrad, který býval honosným sídlem Buška z Velhartic, který rád popíjel víno s Karlem IV. Budete-li mít štěstí, uvidíte vzácnou chráněnou rostlinu Áron plamatý. Hradu dnes dominuje nejvíce zbytek donjonu (obytné velké věže), dochovaly se i zbytky hradeb.
Hrad vznikl před polovinou 14. století, kdy ho založil Bušek II. z Velhartic. Bušek z Velhartic mladší se stal nejvyšším komořím krále Karla IV. a Jan Neruda o jejich přátelství píše ve své básni "Romance o Karlu IV.". Dnes je to rozsáhlá zřícenina na zalesněném kopci. Najdeme zde zbytky mohutné obytné věže, kde jsou vidět střílny a dobře znatelný vchod ve výši prvního patra. Dobře patrné jsou pozůstatky vstupní brány a bašt s hradbami. Částečně se zachovala i Panenská věž při cestě k bráně.
Pověst vypráví, že Jan Herštejnský, když Bavoři přitáhli před hrad a on musel přesídlit na tvrz do blízkého Lomce, nechal do hradní věže zazdít své tři dcery a všechny svoje poklady. Když bavorské vojsko hrad dobylo, nikdo si na zazděné dívky nevzpomněl a ty tedy ve vězení zhynuly krutou smrtí. Věži se od těch dob říkalo Panenská.
Na Nový Herštejn je nejlépe vyrazit z městečka Kdyně. Odtud po žluté na Podzámčí a dále po červené až k hradu. Délka cesty je asi 6 km a je možné se do Kdyně vrátit přes Koráb, kde je rozhledna. Celá cesta je dlouhá kolem 12 km.
Pokud se na Nový Hernštejn vypravíte, možná vás překvapí, že se zde ve značném množství vyskytuje chráněná rostlina Árón plamatý. Pozná se velmi jednoduše – láká totiž hmyz (pro opylení) pachem zkaženého masa. Pokud se moucha nechá ošálit a usedne na okraj toulce, sklouzne po olejovitém povrchu a tím se uvězní. Po opylení toulec zavadne a hmyz je propuštěn na svobodu.