Kam na výlet na nejkrásnější místa Krkonošského národního parku?

Vyhlídka na východním okraji Kozích hřbetů v Krkonoších se nachází v nadmořské výšce 1421 metrů.

Dravá řeka Mumlava vytváří poblíž Harrachova, v Mumlavském dole, vodopád tvořený stupňovitými žulovými bloky. Asi 10 m vysoký skalní stupeň v žulovém řečišti se nachází nedaleko centra Harrachova v západní části Mumlavského dolu.

Černá hora s nadmořskou výškou 1299 metrů leží ve východních Krkonoších, nachází se 3,5 km severozápadně nad lázeňským městečkem Janské Lázně. Kousek od vrcholu se nachází Černohorské rašeliniště, které je velmi turisticky vyhledávané. V zimě je oblast hojně využívána lyžaři, v létě turisty.

Černohorský potok protéká pod jihovýchodním úpatím Černé hory údolím Těsný důl, někdy také nazývaným Klauzový důl. Hluboké strmé údolí ukrývá mnoho vodopádů a kaskád na ortorulách a kvarcitech.

Divoká a skalnatá rokle patří k nejkrásnějším a nejnavštěvovanějším místům v Krkonoších. Tohle místo kdysi vyhloubil rozsáhlý ledovec a vtiskl mu charakteristický tvar podkovy.

Nejvyšší vodopád v České republice, s výškou 148 m, se v několika stupních řítí skalnatým srázem z hrany Pančavské louky na dno Labského dolu. Nachází se v Krkonošském národním parku, přibližně 1 km jižně od Labské boudy.

Hora Kotel se dříve jmenovala Kokrháč. Je vysoká 1435 metrů a je považována za jednu z nejkrásnějších hor v celých Krkonoších. Jihovýchodní srázy Kotle spadají do ledovcového dvoukaru Kotelních jam.

Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky a patří také k nejstudenějším místům u nás. 17. května roku 1963 tu byl díky výjimečným přírodním hodnotám, rozmanité krajině a bohaté historii založen nejstarší český národní park.

Celými Krkonošemi od Harrachova až do Žacléře prochází páteřní, 71 km dlouhá, Krkonošská magistrála. Na ni pak navazuje více než 560 km místních lyžařských cest a okruhů.

Krakonošova snídaně je významný turistický bod krkonošských hor. Odpočinkové místo leží v údolí řeky Mumlavy mezi Lysou horou a Voseckou boudou. V letní sezoně zde funguje informační srub správy KRNAP.

Naučná stezka Prameny Labe měří 18 km a na svých zastaveních seznamuje s přírodními zajímavostmi této části Krkonoš. Při procházce uvidíte spourtu přírodních zajímavostí, mezi něž patří například Pančavský vodopád, který je nejvyšší v České republice.

Přírodní rezervace Černohorské rašeliniště je největším rašeliništěm lesního typu v Krkonoších. Jeho rozloha činí 66 ha a stáří se odhaduje na 6000 let. Rašeliništěm vede naučná stezka s překrásnými panoramatickými výhledy.

Sněžka (1603 m n. m.) je nejvyšší hora v Krkonoších a v České republice. Vyhledávaný výletní cíl a rozhledový bod ve východní části Krkonoš na česko-polské hranici. Díky své výšce poskytuje neomezený panoramatický výhled do daleké krajiny.

Krkonoše jsou hlavní vodopádovou oblastí v České republice. Nachází se zde množství vodopádů, dosahují úctyhodných výšek. Díky čtvrtohornímu zalednění se v Krkonoších vyvinuly nejvyšší vodopády České republiky, které se někdy dokonce objevují v přehledech nejvyšších vodopádů Evropy.

Cesta Česko-polského přátelství je nejznámnější magistrálou Krkonoš. Po většinu své 28 kilometrů dlouhé trasy nabízí hřebenovka nádherné výhledy současně na polskou i českou stranu hor a vede přes nejvyšší hřebeny Krkonoš.

Chráněné území Dvorský les je nejvyšším místem na hřebeni Rýchor v Krkonoších, který leží mezi Horním Maršovem, Žacléřem, Albeřicemi a Babím. Oblastí Rýchor vede naučná stezka.

Sněžné jámy jsou mohutné ledovcové kary na severním a východním svahu Vysoké pláně na polské straně Krkonoš. Je od nich krásný výhled do Čech na Krkonoše.

Mužské kameny je skalní vyhlídka, která leží v Krkonoších na česko-polské hranici asi 6 km severně od Špindlerova Mlýna a 7,5 km jihovýchodně od polského města Szklarska Poręba.

Lysá hora (1344 m.n.m.) se nachází zhruba 4 km severovýchodně od zimního střediska Rokytnice nad Jizerou. Z Rokytnice míří k vrcholu sedačková lanovka. Ve výše 1310 m je položena její horní stanice. Lanovka je součástí ski areálu Rokytnice nad Jizerou a v provozu je v zimním období.

Vavřincův potok nad soutokem s Tippltovým potokem protéká divokou soutěskou s řadou vodopádů. Důl spadá se svahů spojeného masivu Černé a Světlé hory pod Černohorským rašeliništěm a ústí do Úpy na spodním konci obce Velká Úpa.

Když je zima pořádná a napadne hustá sněhová pokrývka, můžete vyrazit na běžky i do méně známých částí Krkonoš, které zůstávají stranou hlavních tras. Takový je kout mezi obcí Strážné a Pecí pod Sněžkou, kde pocítíte samoty uprostřed hor. Pocitu, který si v Krkonoších moc často neužijete!