Velikonoční poklady: kde na Velký pátek pokvete zlaté kapradí?

Jednou z nepřehlédnutelných dominant Českého středohoří je čedičový kopec, majestátně se tyčící nedaleko severočeského městečka Lovosice. Lovoš (570 m.n.m) určitě poznáte už zdaleka podle typického tvaru se dvěma vrcholy – Velkým a Malým Lovošem zvaným též Kybička.

Okruh jistě ocení všichni milovníci pohybu na čerstvém vzduchu. Prostřednictvím audioprůvodce vyslechnete vyprávění hraběte Kinského, který představí všechna zajímavá místa a budovy v zámeckém parku. Zkrátka nepřijdou ani děti. V rámci venkovního okruhu je pro ně připravena interaktivní zábavná hra.

Menší skalní město vytvořené kvádrovými pískovci tvoří tzv. Dolní labyrint vrchu Ostaš. V 18. století se zde hojně vyskytovaly kočky divoké, podle nichž dostal celý komplex skalních útvarů své pojmenování.

První jarní úplněk určuje datum Velikonoc – nejvýznamnějšího křesťanského svátku. Na jarmarcích můžete i na Velký pátek nakoupit čerstvá vajíčka z volného výběhu, kopřivy, velikonoční sladkosti, nebo také tradiční výzdobu – osení a kraslice. Pátek 29. března 2024 nabídne turistům tradiční velikonoční programy a prohlídky vyzdobených hradů i zámků, spoustu divadelních i hudební vystoupení, kejklířů nebo širokou nabídkou zboží na velikonočním jarmarku. Pestrý výběr kulturních akcí o prodlouženém velikonočním víkendu je inspirací pro zajímavé zážitky po celém Česku.

Koho fascinují astronomické jevy a pozorování hvězdné oblohy, ten by si neměl nechat ujít ty nejzajímavější nebeské úkazy, jaké se nám v roce 2024 naskytnou. Bude mezi nimi setkání planet s Měsícem, polární záře viditelná z našeho území a v neposlední řadě také částečné zatmění „velkého“ Měsíce. Nebudou chybět ani pravidelné meteorologické roje Kvadrantidy, Perseidy, Tauridy a Geminidy.

Cestopisný cyklus Skryté skvosty, který připravila Česká televize společně s Národním památkovým ústavem a portálem Kudy z nudy, ukazuje ukryté památky. Podívejte se, jaké rozhodně stojí za návštěvu. Připravili jsme pro vás přehled unikátních skvostů v každém kraji České republiky. Druhá řada startuje od 7. 3. 2024!

Hora Blaník je legendární český vrch. V těžkých chvílích naší historie byl vždy symbolem naděje na získání svobody a svébytnosti českého národa.

Stolová hora Ostaš z kvádrových pískovců a skalními útvary je dominantou Polické kotliny. Leží v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko nedaleko Adršpašsko-teplických skal. Skalní město Ostaše se skládá ze dvou menších skalních měst zvaných Horní a Dolní labyrint.

Graselovy stezky vedou po obou stranách česko – rakouské hranice, územím mezi jihočeskou Novou Bystřicí a jihomoravskými Novými Syrovicemi, místy, kde loupil a skrýval se Johann Georg Grasel. Ještě jako mladík se tento syn žebračky a rasa stal vůdcem loupežné bandy, které se obával celý kraj.

V nové pokladnici katedrály sv. Víta i v depozitářích Metropolitní kapituly na Pražském hradě se nachází tzv. Svatovítský poklad. Jde o sbírku více než 400 předmětů vysoké historické a umělecké ceny. K nejvzácnějším patří půlmetrový zlatý relikviářový kříž, který se používal při korunovacích.

Téměř panenská příroda nabízí romantické skalní útvary, rokle, vyhlídky daleko do kraje. Turisty zapomenutá přírodní rezervace uchvátí každého návštěvníka. Chráněná krajinná oblast Broumovsko se rozprostírá na ploše 410 km², převážnou část tohoto území vytyčují státní hranice s Polskem.

Kočičí kameny jsou skupinou žulových skal nacházející se jižně od turistické chaty Hubertka nedaleko Lázní Libverda, severně od obce Bílý Potok.

Poutní místo Křemešník se nachází v Českomoravské vrchovině nedaleko od Pelhřimova. Na vrcholu zalesněného kopce (765 metrů n. m.) vznikl v 1. polovině 18. století barokní kostelík Nejsvětější Trojice.

Skupina skal Bílé kameny leží asi 1 km severně od Jítravy na úpatí vrchu Vysoká. Skály jsou nápadné svou bělostí a zaoblenými tvary, připomínajícími mohutné hřbety odpočívajících slonů, proto jsou někdy označovány jako Sloní skály.

U Vrčeně nedaleko Nepomuku, v lese nazvaném Štědrý, najdete studánku. Zázračný pramen dle legendy vytryskl přičiněním svatého Vojtěcha.

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou–li do Česka na Vánoce, o masopustu či o Velikonocích.

V prostorách bývalého dormitáře cisterciaček v klášteře na Mendelově náměstí vzniklo Muzeum starobrněnského opatství s expozicí Poklady kláštera. Tvoří jej galerie středověkého, raně novověkého, barokního i novějšího umění.

Přáli jste si někdy objevit skutečný poklad? Ten táborský si můžete prohlédnout v expozici v Táboře. Mince byly objeveny spolu s dalšími předměty denní potřeby pod podlahou v jednom z domů v historickém centru města.

Ve sklepích Pluhovského paláce na hradě a zámku Bečov nad Teplou vzniká expozice Tekutý poklad. Jedná se o nejvzácnější kolekci vín na celém evropském kontinentu, jejíž hodnota byla stvrzena znaleckým posudkem a znatelně přesahuje dvacet milionů korun.

Hradozámecká noc přináší vždy návštěvníkům originální zážitky. Nejinak tomu bude i při prohlídkách zámku Frýdlant, který večer 25. srpna odhalí zcela novou expozici, a to zlatý poklad, jenž byl nalezen minulý rok na dně zámeckého rybníku.

Historičtí šperkaři vytvořili přesné repliky Českých korunovačních klenotů a částí Svatovítského pokladu jako poctu svému řemeslu a dovednostem. Unikátní exponáty můžete vidět v historickém šperkařství Graciella.

V expozici je umístěno všech 284 mincí, které byly v roce 2016 nalezeny v blízkosti osady Dolní Čepí nedaleko Nedvědice. Interiér je doplněn ukázkami různých variant nedvědického bílého, modrého, šedého a dokonce i růžového mramoru, prohlédnout si můžete i původní ruční kamenické nářadí.

Ohromily svou kvalitou, ražebním leskem a početností – 1669 mincí a mincovních zlomků, které tisíc let ukrývala zem nedaleko Chýště na Pardubicku, právem dostaly označení poklad století. Soubor stříbrných denárů z doby počátků české státnosti, objevený náhodným nálezcem v roce 2015, se spolu s fragmentem keramické nádoby, byl roku 2020 zapsán mezi kulturní památky.

Ke štole Bílá paní v Chodově u Karlových Varů neexistuje žádná oficiální dokumentace, takže o jejím původu lze pouze spekulovat. Pravděpodobně se jedná o průzkumnou štolu – v okolí se těžil křemen do sklářských hutí. Štolu najdete na staré cestě z Tatrovic do Chodova přes Nové Chalupy a Smolnici.