Jednou z nepřehlédnutelných dominant Českého středohoří je čedičový kopec, majestátně se tyčící nedaleko severočeského městečka Lovosice. Lovoš (570 m.n.m) určitě poznáte už zdaleka podle typického tvaru se dvěma vrcholy – Velkým a Malým Lovošem zvaným též Kybička.
Je zajímavé, že se oba vrcholy od sebe liší geologickým složením. Zatímco
Velký Lovoš je tvořen čedičem,
Malý Lovoš vznikl ze znělce. Výstup na vrchol stojí bezpochyby za námahu, ale neděste se,
cesta je to mírná a nenáročná, pouze je místy trochu strmější. Příjemná je cesta z
Lovosic po zelené značce v délce asi
3 km. Cyklisté však asi tak od půli cesty musí své kolo po kamenité cestě vést. Za dalekými výhledy sem turisté chodili již na konci 19. století.
Téměř celý vrch byl vyhlášen
Národní přírodní rezervací s pozoruhodnou
vegetací skalních stepí, polostepí a suťového lesa. Mezi chráněné zástupce květeny patří např. koniklec luční český, bělozářivka liliovitá, kavyl Ivanův a další. Z keřů je to hojně zde rostoucí dřín obecný. Východní svah Kybičky zaujme své návštěvníky
Panenskými kameny, což je název
tří znělcových sloupů – trachytových věží, k nimž se váže pověst o zkamenělých dívkách, která byly potrestány za zanedbání mše.
Zvýšený zájem o Lovoš vyústil ve vybudování kamenné rozhledničky a dřevěné chatky s verandou. Dnes svému účelu slouží pouze chata, která ovšem nabízí turistům
nádherné výhledy z vyhlídkové plošiny na střeše. Spatříte odtud
Milešovku, Kletečnou, Ostrý, Sutomský vrch,
Boreč, Ovčín, Košťálov, Jezerku,
Hazmburk,
Radobýl, Deblík, Plešivec, ale i památný
Říp, Polabskou nížinu,
Lovosice,
Píšťanské jezero s plachetnicemi a čilý provoz na teplické dálnici jako na dlani.
Naučná stezka Lovoš
Území, kterým prochází trasa
naučné stezky Lovoš, patří bezpochyby k přírodovědně nejbohatším a turisticky nejatraktivnějším koutům
Chráněné krajinné oblasti České středohoří. Důvodem k vybudování naučné stezky (zřízena v této CHKO
jako první již v roce
1981), byla zejména přírodní hodnota území. Pro umístění naučné stezky byl zvolen prostor mezi údolím
Labe, kde se nachází proslulá
Brána Čech, a centrální částí horopisného podcelku
Milešovské středohoří. Stezka vás provede malebným
Oparenským údolím směrem proti proudu Milešovského potoka a poté na samotný
vrchol Lovoše. Hlavním cílem naučné stezky je seznámit zájemce s pestrostí geologické stavby masívu Lovoše a
Brány Čech, zajímavostmi tohoto území z hlediska geomorfologického, přiblížit bohatost a rozmanitost zdejších přírodních stanovišť a také upozornit na některé historické zajímavosti a dlouhodobé i dnešní hospodářské vlivy člověka na zdejší krajinu, která je v rámci Čech mimořádná. Lovoš je
národní přírodní rezervací a je součástí soustavy Natura 2000.
Opuncie na Lovoši
Od 50. let minulého století pokrývají svah kopce stovky pichlavých opuncií. Dostaly se sem v rámci amatérského pokusu, který se mimořádně vydařil. Na svahu hory byly vysazeny hned tři odrůdy tohoto původně amerického kaktusu. Teplomilným opunciím se na Lovoši zalíbilo a rostliny se zabydlely na jižní části kamenité stráně. Oko odborníka zde nalezne opuncii hnědoostnou a dva další druhy. Ovšem botanici se z rozrůstání zavlečeného druhu neradují – ubírá místo jiným, původním zdejším rostlinám. Na invazivní opuncie se tak nevztahuje ochrana jako na jiné zdejší rostliny a biotopy. V případě, kdy se opuncie rozrostou až moc, odborníci přistupují k jejich likvidaci. Protože se však jedná o zajímavou raritu, část porostu na Lovoši vždy nechávají.
Opuncie hnědoostná se přirozeně vyskytuje na jihozápadě USA a v Mexiku. Miluje pouštní vyprahlá místa a skalnaté půdy., zvládne i teploty pod bodem mrazu. Přímo k rostlinám ale turisté nemají přístup – po přírodní rezervaci lze chodit jen po vyznačených stezkách a kaktusy leží na odlehlých místech hory, kam značky nevedou.
Z historie krajiny pod Lovošem
Není bez zajímavosti, že Lovoš i jeho okolí se stalo
aktéry ve válečné vřavě 18. století. Rakouská císařovna
Marie-Terezie si nedala líbit, že by měla přijít o Slezsko a naopak
pruský král Friedrich II. se ve Slezsku snažil upevnit svou moc. A tak 1. října roku 1756 stála proti sobě na pláni mezi obcí Vchynicí a Lovosicemi rakouská a pruská vojska.
Bitva u Lovosic byla první větší bitvou Sedmileté války.
Rakušané drželi pozici v Sulejovicích a na Lovoši, na vrchu Homolka byla pruská baterie – nicméně ve velmi krátkém střetu dobyli Prusové Lovoš a donutili rakouské vojsko k ústupu až do
Budyně nad Ohří. Na památku
šesti tisíc padlých vojáků byla při cestě do Lovosic postavena kaplička.
Lovoš je čedičový kopec s výškou 570 metrů nad mořem, který se nachází nedaleko městečka Lovosice v Českém středohoří.
Velký Lovoš je tvořen čedičem, zatímco Malý Lovoš, známý také jako Kybička, je tvořen ze znělce.
Výstup na Lovoš je mírný a nenáročný, vhodný pro pěší turisty, a vede z Lovosic po zelené značce v délce přibližně 3 km. Cyklisté musí od půlky cesty vést kolo.
Na Lovoši roste chráněná flóra jako koniklec luční český, bělozářivka liliovitá a kavyl Ivanův mezi jinými.
Panenské kameny jsou tři znělcové sloupy na východním svahu Kybičky a jsou spojeny s pověstí o zkamenělých dívkách potrestaných za zanedbání mše.
Chatka na Lovoši nabízí nádherné výhledy z vyhlídkové plošiny na střeše, odkud lze vidět Milešovku, Kletečnou a další známé lokality.
Naučná stezka Lovoš byla zřízena v roce 1981 kvůli přírodním hodnotám území a vede prohlídkou malebného Oparenského údolí a vrcholu Lovoše.
Opunce jsou druhy kaktusů vysazeny na jižní části kamenité stráně Lovoše ve 50. letech 20. století a nejsou chráněny jako jiné lokální rostliny.
Na pláni mezi Vchynicí a Lovosicemi došlo 1. října 1756 k první větší bitvě Sedmileté války, kdy se utkala rakouská a pruská vojska.
Z vyhlídkové plošiny na Lovoši lze spatřit památný Říp, Polabskou nížinu, Lovosice, Píšťanské jezero s plachetnicemi a provoz na teplické dálnici.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.