Seznamte se: v čem byli a jsou Češi první na světě?

Malá elektrická pečicí mísa zvaná Remoska je ryze český vynález, který se používá už od roku 1957. Je skvělým řešením v kuchyních, kde chybí trouba, a například kuře upečené s bramborami v jedné misce patří k českým chalupářským a chatařským srdcovkám.

České loutkářství má letitou tradici. Podle Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu v Česku nyní působí devět profesionálních loutkových divadel, stovka nezávislých skupin a dalších 300 amatérských. Na Seznamu nehmotného dědictví UNESCO je od 1. prosince 2016.

Archiv Antonína Dvořáka zahrnuje dokumentární dědictví po jednom z nejvýznamnějších světově proslulých skladatelů 19. století – Antonínu Dvořákovi (1841–1904), jehož dílo náleží k vrcholům světové hudby tohoto období. V roce 2023 schválila Výkonná rada UNESCO zápis Archivu Antonína Dvořáka do seznamu Paměti světa UNESCO. Archiv je uložen v Českém muzeu hudby, které je součástí Národního muzea v Praze.

Pravé či černé neštovice (variola) byly bolestivým virovým onemocněním, které se zpočátku projevovalo jako chřipka. Ve druhé fázi se objevily typické kožní projevy s hnisajícími vředy, které mohly zasáhnout i sliznice. I když na Evropském kontinentě skoncoval s touto zákeřnou nemocí Angličan Edward Jenner, ve světovém měřítku se podařilo pravé neštovice vymýtit českému epidemiologovi Karlu Raškovi.

Movitá národní kulturní památka Kynžvartská daguerrotypie je zapsána na prestižní seznam světového kulturního dědictví UNESCO Paměť světa. Autor daroval snímek kancléři Metternichovi ještě před zveřejněním svého objevu. Snímek vznikl v roce 1839.

Observatoř v barokní astronomické věži Klementina, která uchovává nejstarší záznamy o počasí v Evropě, je jediné místo na světě, kde se již přes 250 let provádějí pravidelná meteorologická pozorování.

Unikátní křišťály, které mění barvu podle světla, umí vytvářet sklářská společnost Preciosa. Změnu barvy způsobují látky, které společnost ve spolupráci s Akademií věd získává z recyklovaného odpadu z elektromotorů. Barva se jmenuje Mesmera a právě svým původem je jedinečná na světě.

Modurit zná téměř každý: plastická, polotuhá a snadno tvarovatelná modelovací hmota pro tvořivou práci dospělých i dětí, z níž se dá vyrobit téměř cokoliv. Málokdo ale ví, že jde o ryze český vynález, který vznikl na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

Přes širokou nabídku speciálů, svrchně kvašených piv a radlerů jsou v tuzemsku oblíbená především piva plzeňského typu v čele s pivem Pilsner Urquell. Světlý plzeňský ležák vyniká sytější barvou, plnou chutí, intenzivní hořkostí a výrazným chmelovým aroma. Stal se legendou mezi pivy a podle něj se nazývá celá pivní kategorie Pils, Pilsner, celosvětově nejrozšířenější druh piva.

Nejznámějším produktem české chemie je proslulá plastická trhavina Semtex. Používá se jako komerční trhavina, při demolicích a pro vojenské účely. Semtex vydrží teploty od asi -40°C do 60°C a je voděvzdorný a známý i díky své špatné zjistitelnosti.

Bylinný likér známý také jako třináctý léčebný pramen Karlových Varů vyrábí společnost Jan Becher podle tradičního tajného receptu ze směsi bylinek a koření.

Sklo je fascinující a krásný materiál ve všech svých podobách. Jeho ruční výroba od roku 2023 zapsána na reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO. České sklo tak potvrdilo svou světovou úroveň a pověst! Jeho zvláštní postavení v Evropě od středověku vytvářel rozsah výroby i široká škála výrobků od průzračně čistého stolního skla, často broušeného, rytého a malovaného, přes bižuterii až po obří křišťálové lustry či autorský design současných uměleckých objektů.

České Švýcarsko je jediným místem na světě, kde byl nalezen raritní skalní útvar – ohnivec. Útvar ve tvaru slunce s největší pravděpodobností vznikl úderem blesku do skály. České Švýcarsko je jediné místo na světě, na kterém byl ohnivec nalezen.

Zoologická zahrada hl. města Prahy se nachází v krásném, členitém terénu Trojské kotliny. Otevřeno má denně (včetně víkendů a svátků) od 9 hodin. Najdete zde 15 pavilonů, 150 expozic, 4 restaurace, 10 občerstvení, lanovou dráhu, vláček i další atrakce pro děti i dospělé.

Monumentální stavební komplex Klementina, po Pražském hradě druhý největší komplex v Praze, byl vždy živým centrem vzdělanosti a kultury. V areálu sídlí již přes dvě stě let Národní knihovna. Jsou zde uloženy nejcennější rukopisy a všechny knihy, vydané od roku 1807 na území Čech.

Chcete-li se o radonu dozvědět více, vydejte se na procházku po naučné stezce, která byla umístěna do oblasti Jáchymova, neboť historicky první měření radonu v bytech na území ČR se uskutečnilo právě zde.

Mezi Plasy a Dolní Bělou na Plzeňsku objevíte naučnou stezku věnovanou mimo jiné významnému místnímu rodákovi Ludvíku Očenáškovi. Informační panely stezky jsou upraveny také pro slepce.

Astronomický orloj, geniální přístroj, který po celá staletí ukazuje nejen čas a datum, ale i polohu Slunce, fáze Měsíce, astronomické cykly a svátky křesťanského kalendáře. Technický zázrak, který již dlouhých 600 let udivuje doslova celý svět.

Safari Park Dvůr Králové je jedna z nejznámějších zoologických zahrad v Česku. Najdete tu největší kolekci afrických zvířat v Evropě a jedinečné Africké a Lví safari. Dvorský safari park je také světovou jedničkou v odchovu kriticky ohrožených zvířat a jejich navracení zpět do přírody.

Městská čtvrť Josefov je nejmenším katastrálním územím Prahy, které obklopuje Staré Město. Do roku 1850 se Josefov nazýval Židovské město, ještě dříve se této části říkalo Židovské ghetto. Dnes jde o zachovalý celek významných židovských památek evropského význau.

Nejhlubší propast v České republice a nejhlubší zatopená propast světa. Zdá se, jako by snad ani neměla dno. Všechny pokusy o jeho naměření zatím selhaly. Posledním ověřeným údajem je 519,5 metrů, odborníci ale odhadují, že se může vyhoupnout až na úctyhodných 1000 metrů.

Vstupte do děje nejznámějších filmů bratrů Lipských. Návštěva Síně Lipských potěší malé i velké návštěvníky a v každém zanechá kousek radosti.

Prozatím nejmladším národním parkem v České republice je Národní park České Švýcarsko, vyhlášený dne 1. 1. 2000 na celkové rozloze 79 km². Leží v Ústeckém kraji a přiléhá ke státní hranici, kde na něj navazuje Národní park Saské Švýcarsko (Nationalpark Sächsische Schweiz).

Herečka Aňa Geislerová vynesla na zahajovací večer 57. ročníku karlovarského filmového festivalu v roce 2023 róbu vytvořenou z plzeňského ležáku. Jediný exemplář na světě vznikl v dílně úspěšného českého návrháře Jakuba Polanky.

Slyšeli jste někdy o Kinoautomatu? Multimediální projekt scénáristy a režiséra Radúze Činčery (17. června 1923, Brno – 28. ledna 1999, Praha) mohli diváci poprvé vidět v roce 1967 na světové výstavě EXPO ’67 v kanadském Montrealu. Pražská premiéra Kinoautomatu se konala v roce 1971 v kině Světozor.

Kdyby prý měla první republika svou typickou chuť, vyhrály by obložené chlebíčky z lahůdkářství Jana Paukerta (1888–1972) na pražské Národní třídě. Typická součást silvestrovských oslav, dobrota na dvě tři kousnutí a zároveň bytostně česká tradice je dokonalá ve své jednoduchosti.

Občas se někde objeví informace, že Česká republika má se 121 kilometry na tisíc kilometrů čtverečních nejhustší železniční síť na světě. Ve skutečnosti ale Česku patří druhé místo. Nejhustší síť má Švýcarsko, kde zemi s rozlohou 41 285 kilometrů čtverečních křižuje 5317 kilometrů tratí. To představuje hustotu sítě 121,9 km na tisíc kilometrů čtverečních.

Sklo a křišťál se v Čechách vyrábí již více než 800 let. Od té doby české sklo prošlo fascinujícím vývojem, od broušení až po vynález českého křišťálu a moderní zkoušky jeho odolnosti. Přitom podle odborníků je český křišťál vlastně technologický omyl – omyl, který svět obdivuje už několik stovek let.

Vydejte se s Kudy z nudy do světa krásných knih, chytrých knihoven, knihovních rarit a kuriozit! Zjistíme, jak vznikla tradice března coby Měsíce knihy, společně se podíváme do nejkrásnější knihovny na světě, odhalíme tajemství knih držených na řetězech a vydáme se i po stopách zajímavého knižního objevu.

Za jednu z nejkrásnějších ukázek pravěkého umění považují znalci kyprou hliněnou krasavici nalezenou roku 1925 v bývalém sídlišti lovců mamutů na jižní Moravě. V současnosti je soška Věstonické venuše v držení Moravského zemského muzea v Brně v pavilonu Anthropos.

Barokní knihovna, Astronomická věž s nádherným výhledem na historické centrum Prahy anebo Zrcadlová síň – to vše skrývá pražské Klementinum, jeden z největších stavebních komplexů v Evropě. Znáte je jako sídlo Národní knihovny, ale víte, že se tu pořádají prohlídky, výstavy a dokonce si můžete objednat romantické večery se soukromou prohlídkou a přípitkem na věži?

Nové Údolí na Šumavě je jedním z nejkrásnějších míst v České republice. Leží na státní hranici s Německem, kde bývala rušná pohraniční osada, ze které se však do dnešních dnů zachovala jedna chalupa, bývalý celní úřad pro pěší a malé romantické nádraží.

Hadrák, hadraplán, hadrolet, husí stehno, montgomerák, velouš, chroust, netopýr nebo splašený stan: tak se přezdívalo legendárnímu vozítku značky Velorex. Přezdívky jsou možná směšné, kultovní vozítko si ale výsměch rozhodně nezaslouží: mnoha lidem sloužilo jako normální dopravní prostředek a dodnes je oblíbeným sběratelským artiklem. O jeho popularitu se postaral také tříkolový Velorex ve filmu Vrchní, prchni! anebo čtyřkolový kousek v dětské komedii Ať žijí duchové!

Stačil rovný plácek, provaz, míč a pár ochotných hráčů, a zrodil se nohejbal. Hrát se začal už za první republiky, za druhé světové války vznikla první pravidla a od 60. let se konaly první organizované turnaje. Přibližně šedesát let od prvního zápasu vznikl Český nohejbalový svaz a záhy nohejbal objevil svět a svět objevil nohejbal.

O značení turistických tras se v České republice stará Klub českých turistů. Značení pěších tras se věnuje víc než 1 700 dobrovolníků v téměř stovce značkařských obvodů, na které dohlíží krajské komise. Ty rozhodují o tom, kde budou vyznačeny nové trasy, a určují, na kterých úsecích je v daném roce potřeba obnovit staré značení. Každá pěší trasa se obnovuje každé tři roky. Také je nutné pečovat o cyklotrasy a lyžařské stezky.

Terakotové vázy v zahradě Trojského zámku mají několik nej – jde o největší sbírku terakotových váz na světě a dalším rekordem je fakt, že právě v Troji byla poprvé v našich podmínkách použita váza jako okrasný prvek balustrád barokní zahrady.

Nejdelší visutý most pro pěší na světě se jmenuje Sky Bridge 721 a najdete jej na Dolní Moravě. Jak prozrazuje už samotný název, je dlouhý 721 metrů a v době svého otevření v květnu 2022 byl nejdelším visutým mostem na světě.

Společnost Lasvit přináší krásu, štěstí, světlo a kus českého sklářského umění zákazníkům z celého světa. Na kontě má jak největší svítící šperk na světě v podobě dvou draků, vlnících se nad hlavami návštěvníků Imperial Palace na ostrově Saipan v Tichomoří, tak instalaci zvanou Ledovec ve vstupní hale pražského Bořislavka Centrum. Ta je největším evropským dílem Lasvitu.

Vzpomenete si na některý ze slavných českých vynálezů? I když je Česko v porovnání s ostatními zeměmi světa poměrně malá země, dokázali naši vědci, inženýři a badatelé objevit principy a vynálezy, které přinesly užitek celému světu. Namátkou jmenujme například kontaktní čočky, hromosvod nebo lodní šroub… A jaké další vynálezy pocházejí z „českých dílen“? To vám prozradíme v našich dnešních tipech!

Heliogravura je grafická technika tisku z hloubky, která pracné ruční rytí nahradila fotochemickým procesem. Roku 1878 ji vynalezl malíř a vynálezce Karel Klíč (30. května 1841 Hostinné – 16. listopadu 1926 Vídeň), v roce 1890 ji pak zdokonalil a sestrojil i první hlubotiskovou rotačku. Podle svého tvůrce se technika občas nazývá klíčotypie.

Rožmberk je rozlohou největší rybník nejen v Jihočeském kraji a v České republice, ale i na celém světě. Je dokonce tak rozlehlý, že na jeho hladině lze pozorovat zakřivení zemského povrchu.

Langweilův model Prahy je ojedinělé umělecké dílo a světový unikát. Model z papírové lepenky na dřevěné konstrukci vytvořil v letech 1826–1837 Antonín Langweil, sluha Univerzitní knihovny v Klementinu. Model, který obsahuje přes dva tisíce budov historického jádra Prahy v dokonalém realistickém provedení, měří 6×3 metry a je trvale vystavený v historické budově Muzea města Prahy.

Jedním ze symbolů města Klatovy jsou klatovské karafiáty. Zatímco americký karafiát potřebuje k vypěstování skleník, klatovský je mrazuvzdorná trvalka. Další zvláštností jsou hladké okraje korunních lístků, u ostatních karafiátů jsou zoubkované. A těch rozmanitých barev a kreseb v květech! Takovou barevnou škálou se nechlubí žádný jiný karafiát. Zajímavá je také i jejich jemná hřebíčková vůně.

Jiřina – květina, která vytváří neopakovatelnou atmosféru jemnosti a vznešenosti. Jiřinky (Dahlia pinnata) patří do čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae) jsou oblíbené hlíznaté květiny, které kvetou od vrcholného léta až do prvních podzimních mrazů. Zahrnují 38 botanických druhů a pochází z tropické Ameriky, kde je rod rozšířen v oblasti od Mexika po Kolumbii. Jedinečná je nejen různorodost krásných květů, ale i dlouhá doba jejich kvetení. Díky těmto přednostem patří již více než 150 let k nejoblíbenějším zahradním květinám.

Meteorit Muonionalusta je největší meteorit, jaký byl kdy vystaven v České republice. Váží 950 kilogramů a mezi sběrateli je známý tím, že má krásné okrové a černé zbarvení. Studie ukázaly, že zároveň jde o nejstarší objevený meteorit, který dopadl na Zemi asi před milionem let.

Vltavíny – přírodní sklo s celou škálou zelených až olivově hnědavých odstínů. Vznikly za extrémních teplot a tlaků, které dokáže na Zemi vytvořit jen dopad mohutného vesmírného tělesa. Vlatvíny jsou jediné evropské tektity, horniny vzniklé v důsledku dopadu meteoritu. Nejbohatší naleziště se u nás najdete v jižních Čechách v oblastech kolem řeky Vltavy.

Legendární hra Dračí doupě je domácí variace na Dungeons & Dragons. V 90. letech ji pro české hráče připravilo vydavatelství Altar, a kromě toho uvedlo na tuzemský trh další fenomén: BattleTech, strategickou sci-fi hru o soubojích obřích kráčejících bitevních robotů. Pojďte se na Kudy z nudy seznámit se známou hrou, která má nečekanou českou stopu.

Český červený kříž je humanitární společnost, která působí v oblasti civilní obrany a ochrany obyvatelstva. Má 15 tisíc členů a dobrovolníků a poskytuje pomoc v případech katastrof a jiných mimořádných událostí, poskytuje zdravotnické, záchranné, sociální a další humanitární služby a působí jako výlučně uznaná pomocná organizace vojenské zdravotnické služby. Kromě toho působí v oblasti zdravotně-výchovné, spolupracuje s poskytovateli zdravotní péče a šíří znalost Ženevských úmluv.

V Chomutově najdete jediné kamencové jezero na světě – vzniklo zatopením dolů, v nichž se těžil kamenec a síra. Obsah kamence ve vodě brání růstu vodních řas a sinic, proto je koupání garantováno po celou letní sezonu.

Nedaleko obce Bezvěrov na Plzeňsku stojí nepřehlédnutelná dominanta vysílač Krašov, který je se svou výškou 342 metrů nejvyšší stavbou Plzeňského kraje a zároveň druhou nejvyšší stavbou v ČR. Samotný areál vysílače je sice uzavřený, ale i tak se tato dominanta stává vyhledávaným místem turistů.

První zpráva o existenci českého velikána Járy Cimrmana se objevila 23. prosince 1966 v pořadu Československého rozhlasu Nealkoholická vinárna U pavouka autorů Zdeňka Svěráka a Jiřího Šebánka. Od té doby se fiktivní postava univerzálního českého génia stále vyvíjí. Cimrman má v české kultuře značný ohlas, jeho hry hraje Žižkovské divadlo Járy Cimrmana a inspiroval také řadu kuriózních turistických míst a památníků.

Funkcionalistické Brno není jen Vila Tugendhat nebo Výstaviště, ale také hotel Avion. Čtyřicet metrů vysoká a dvaatřicet metrů dlouhá budova má při pohledu z České ulice šířku pouhých osm metrů a patří tak mezi nejužší hotely na světě.

S nápadem přišla cestovní kancelář Geotour v roce 1994 a dnes nabízí čtyři lodě, asi dvacet průvodců a desítky zájezdů. Seznamte se s Kololodí na Kudy z nudy!

Kamenná Staronová synagoga ze 13. století je jednou z nejstarších židovských staveb na světě a pražský Starý židovský hřbitov s 12 000 náhrobků je největší a jediný dobře zachovaný Evropě. Pražské židovské ghetto patří k nejstarším židovským stavbám světa.

Největší rukopisná kniha světa se nazývá Codex gigas anebo Ďáblova bible: to podle vyobrazení ďábla na jedné z jejích stran. Podle legendy rukopis vznikl během 13. století v zaniklém klášteře ve východočeských Podlažicích, dnes je uložen v Královské knihovně ve švédském Stockholmu.

Prázdniny pod stanem? Pro ty, co jezdili nebo jezdí na tábory, celkem běžná věc, pro jiné zážitek vonící dobrodružstvím a romantikou. Pokaždé to ale tak být nemusí – třeba v roce 1913 na tábořišti u Pelíškova mostu na Sázavě. Právě tam vznikly první stany s podsadou.

Bleskosvod znamenal první praktické využití vědeckých poznatků o elektřině. Prokop Diviš začal experimentovat s elektřinou a v roce 1754 vztyčil v Příměticích 15 m (později 41,5 m) vysoký bleskosvod, který nazval machina meteorologica.

MyCello je unikátní violoncello, ve kterém se propojují tradiční a moderní prvky ve futuristickém vzhledu s technologii 3D tisku. Tiché elektrické violoncello na míru přesně podle představ zákazníků a za skvělou cenu vyvinula přerovská firma Sensio.

Hořické pašijové hry jsou významným kulturním dědictvím, které daleko přesáhlo hranice nejen českokrumlovského regionu a Šumavy, ale i naší vlasti. Tehdejší sláva pašijových her přitáhla pozornost amerických filmařů, kteří zde roku 1897 natočili Hořický pašijový film (The Horitz Passion Play), první hraný film natočený na území dnešní České republiky. Premiéra filmu byla ve stejném roce uvedena ve Filadelfii a rok poté v New Yorku.

Ze tmy se stal ohrožený druh: ubývá a je jí stále méně. Protože přirozeně tmavá noční obloha je kvůli umělému osvětlení čím dál vzácnější, začaly vznikat oblasti tmavé oblohy. Jsou to místa, kde se dá pozorovat noční obloha v plné kráse. V rámci Mezinárodního roku astronomie 2009 vznikla česko-polská Jizerská oblast tmavé oblohy: první mezinárodní oblast v Evropě i první mezinárodní oblast tohoto druhu na světě.

Nakoupit lukrativní pozemky, postavit na nich hotely a pak zruinovat spoluhráče, když je hrací kostka dovede na políčko s vaším majetkem: to je princip slavné hry Monopoly. V roce 1984 se na trhu objevila česká hra Dostihy a sázky, pro kterou byly Monopoly jedním z inspiračních zdrojů. Populární desková hra, v níž místo pozemků kupujete koně, sestavujete stáje a sázíte na vítěze dostihů, se prodala v milionech kusů.

Bedřich Hrozný (6. května 1879 Lysá nad Labem – 12. prosince 1952 Praha) byl mezinárodně uznávaný český klínopisec a orientalista, který rozluštil jazyk starověkých Chetitů a položil tak základy oboru chetitologie. Jako jeden z prvních badatelů v oblasti klínopisných studií obrátil pozornost k otázkám hmotné kultury starověkých civilizací.

Otto Wichterle (1913–1998) byl světově proslulý český vědec a vynálezce, který měl na kontě přibližně 150 vynálezů a patentů. Nejznámější z nich jsou měkké kontaktní čočky, které profesor Wichterle poprvé vyrobil u sebe doma o Vánocích roku 1961 na přístroji, sestaveném z dětské kovové stavebnice Merkur.

K lázeňskému životu patří lázeňské oplatky, lehoučká sladká delikatesa s charakteristickou vůní a jedinečnou chutí. Mají je rádi malí i velcí, a všichni víme, že bez oplatek by prameny, promenády i kolonády v našich lázních přišly o kousek svého nenapodobitelného kouzla.

Zlatá řeka, skály, divoká příroda a romantika Divokého západu přilákaly ve dvacátých letech 20. století do Posázaví první trampy. Zrodil se fenomén, který žije dodnes. Víkendové úniky do světa dálek, volnosti, nádherných dobrodružství a kamarádství. Označení trampové pak bylo převzato z knížek Jacka Londona, který tak označoval tuláky bez domova.

Súdán – nosorožec severní bílý, byl posledním samcem svého druhu na světě. Jako mladý samec cestoval ze Súdánu s dalšími severními nosorožci a stal se základem jediné reprodukceschopné skupiny na světě, protože nikde jinde, než ve Dvoře se nepodařilo severní nosorožce rozmnožit.

Archeologům se podařilo během průzkumu před výstavbou dálnice D35 mezi Opatovicemi nad Labem a Ostrovem nalézt velmi starou dřevěnou studnu. Podle datování pomocí letokruhů byly dubové kmeny použité na její konstrukci pokácené mezi lety 5256 až 5255 před Kristem, na rohové sloupy dokonce ještě o několik let dřív. To z ní činí nestarší dendrochronologicky datovanou dřevěnou architekturu v Evropě.

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou–li do Česka na Vánoce, o masopustu či o Velikonocích.

Džíny má doma téměř každý. A kdo ne, ten je určitě někdy měl nebo místo nich nosí třeba rifle nebo texasky. Jaký je mezi nimi rozdíl a odkud se džíny vlastně vzaly? A skutečně se první džínovina vyrobila v Bruntále, odkud se pak spletitými cestami dostala až do Ameriky?

Jediný český dinosaurus žil před 94 miliony lety a dostal jméno Burianosaurus augustai. Jeho názvem vzdal paleontolog Daniel Madzia hold legendám české paleontologie a dobrodružné literatury, ilustrátorovi Zdeňku Burianovi (1905–1981) a antropologovi Josefu Augustovi (1903–1968), s nímž Burian spolupracoval.

Když se řekne talián, může jít o hovorové označení Itala. Když ovšem tohle slovo padne v souvislosti s Prahou, patrně se jedná o masovou specialitu, která přišla na svět v 19. století ve staroměstském řeznictví pana Emanuela Uggého – a to byl, jak jméno napovídá, skutečný Talián.

Existoval pouze jediný na světě – řeč je o unikátním automatu na tvarůžky, historicky prvním svého druhu. Nacházel se v Lošticích v Hotelu a restauraci U Coufalů. I když nyní už U Coufalů automat nenajdete, přesto sem vaše cesta nebude marná – restaurace nabízí velké množství pokrmů a lahůdek z olomouckých tvarůžků.

Češi jsou národ houbařů. Výpravu do lesa za svítání, jen s košíkem a nožíkem, zažil snad každý z nás. I když houbaři svá nejlepší místa neprozrazují, i na portálu Kudy z nudy najdete tipy kde rostou a kde hledat nejlepší loviště. Po houbách se navíc jmenuje spousta zajímavých výletních míst a město Svratka dokonce má na jedné z kašen sochu houbaře. Není divu, právě Vysočina je považovaná za nefalšovaný houbařský ráj.

Vojenská muzea, památníky podél železné opony nebo fotografie z válečných oblastí: tam všude můžete vidět zvláštní ježaté útvary, svařené nebo snýtované z těžkých železných traverz. Jde o protitankové zátarasy zvané rozsocháč, mnohem častěji se ale setkáte s názvem ježek. Za druhé světové války je armády na všech frontách znaly pod názvem český ježek neboli czech hedgehog – jde totiž o vynález majora Františka Kašíka (26. března 1888, Polná – 18. září 1969, Praha).

Když se řekne Golem, asi si vzpomenete hlavně na obří hliněnou postavu z dvojdílné komedie Císařův pekař – Pekařův císař. Je to ale jen jedna z mnoha podob záhadné bytosti, která údajně ožila někdy v 16. století a zase záhy zmizela. Kdo byl Golem, kdo ho stvořil a jak skončil?

K objevu metody polarografie došlo mezi 9. a 10. únorem 1922. O dva roky později, v roce 1924, sestrojil Jaroslav Heyrovský se svým žákem Japoncem M. Shikatou polarograf – přístroj pro automatický záznam křivky závislosti proudu na napětí při elektrolýze roztoku vzorku. Dne 10. prosince 1959 obdržel Jaroslav Heyrovský za svůj objev polarografie Nobelu cenu. Až dosud je jediným českým přírodovědcem, kterému byla tato pocta udělena.

Češi jsou národ čtenářů: podle průzkumu přečtou alespoň jednu knihu ročně skoro tři čtvrtiny lidí. Máme rádi detektivky, fantasy, sci-fi a thrillery, naprostá většina preferuje před elektronickými knihami a audioknížkami ty klasické, tištěné, šustící papírem a voňavé. Světovým unikátem je ovšem počet veřejných knihoven: věřte nebo ne, ale Česká republika má nejhustší síť knihoven na světě.

Ještě na přelomu 19. a 20. století se ve středoasijských stepích a polopouštích proháněla stáda koní Převalského, jediných divokých koní, kteří přežili do současnosti. Postupně jich však začalo ubývat a na konci 60. let 20. století už ve volné přírodě nezbyl ani jeden. Další desetiletí koně přežili jen díky péči zoologických zahrad. Jejich chovem se proslavila zoologická zahrada v Praze, která vede jejich mezinárodní plemennou knihu a zasloužila se o návrat koní Převalského do jejich domoviny.

Unikátní zlatá mince o váze 130 kilogramů,. Vyrobena byla v roce 2019 při příležitosti 100. výročí samostatné československé měny.

Český botanik, cestovatel, sběratel rostlin a excelentní zahradník exotických květin – tím vším byl Benedikt Roezl (13. srpna 1824 Horoměřice u Prahy – 14. října 1885 Praha-Smíchov), rodák z Horoměřic u Prahy, který patřil k nejznámějším sběratelům orchidejí a exotických rostlin 19. století. Osobně objevil více než 800 druhů kvetoucích rostlin a stromů. Na koni nebo pěšky procestoval celou Ameriku a díky němu se původem mexická vánoční hvězda dostala do Evropy. Roku 1880 založil Roezl první český zahradnický spolek a časopis Flora v Praze.

Prusko-rakouská válka roku 1866 mohla skončit jinak, kdyby rakouská armáda vyzbrojila pěšáky puškou zvanou zadovka. Moderní zbraně se nabíjely zezadu, armáda ale používala pušky značky Lorenz, které se nabíjely zepředu, tedy mnohem pomaleji. Český puškař a vynálezce Sylvestr Krnka (29. prosince 1825 – 4. ledna 1903) přitom pušku zadovku vyrobil už v roce 1849.

Rolník z Rybitví, František Veverka, neměl žádné vyšší vzdělání, ale spolu se svým bratrancem kovářem, Václavem Veverkou, zdokonalili pluh tak, že dokázal půdu nejen obracet, ale i kypřit a drobit. Bratranci poprvé s ruchadlem orali v roce 1827 poblíž Lhoty pod Libočany na Královéhradecku. V Rybitví tuto událost připomíná unikátní pomník.

Podobně jako samotná patentka je známý obraz Dívka s patentkou. Pro svého přítele a dlouholetého mecenáše Jindřicha Waldese (2. července 1876 – květen 1941), majitele pražské firmy Koh–i–noor, jej v roce 1912 namaloval známý malíř František Kupka. Obraz stále visí ve vršovické kanceláři ředitele firmy, která patentky, špendlíky a další kovovou galanterii vyrábí dodnes.

Že se obřím kamenným sochám roztroušeným po na Velikonočním ostrově říká moai věděli do roku 1986 jen fandové zeměpisu, historie a dobrodruha Thora Heyerdahla. Právě na jeho pozvání se ten rok na ostrov v Tichomoří vydal inženýr a experimentální archeolog Pavel Pavel (* 11. března 1957 Strakonice) a 5. února jednu z mohutných soch rozhýbal.

Režiséra, výtvarníka a scénáristu Karla Zemana (3. listopadu 1910 – 5. dubna 1989) zná celý svět jako autora filmů Vynález zkázy, Baron Prášil či Cesta do pravěku. Jeho umění obdivovali Pablo Picasso, Charlie Chaplin nebo Salvador Dalí, Zemanovy filmy ovlivnily režiséra, výtvarníka a člena skupiny Monty Python Terryho Gilliama či režiséra Tima Burtona. Pro režiséra Stevena Spielberga byla Cesta do pravěku jedním z inspiračních zdrojů pro film Jurský Park.

Vůbec první zajištěná cesta neboli via ferrata vznikla v roce 1843 v Rakousku. Jejím autorem a iniciátorem byl Friedrich Simony (30. listopadu 1813, Hrochův Týnec – 20. července 1896, Sankt Gallen, Rakousko), rodák z Hrochova Týnce, znojemský lékárník, alpinista, geograf, statistik, badatel a také první profesor Vídeňské univerzity.

Významný český cestovatel, lékař, etnograf a kartograf Tadeáš Peregrinus Xaverius Haenke (5. prosince 1761 – asi 31. října 1817) byl jednou z nejskvělejších osobností českých botanických dějin. Rovněž jako první v českých zemích vypustil montgolfiéru, obeplul svět a popsal viktorii královskou.

V Kralicích nad Oslavou naleznete první pomník na světě, který byl věnován nikoliv člověku, ale jeho dílu – knize knih, bibli. Slavnostně byl odhalen 6. září 1936 a je zapsán v Guinnessově knize rekordů jako první pomník na světě věnovaný knize.

Dvorní knížecí architekt Joseph Hardtmuth položil roku 1790 základy podnikání, ze kterého jeho potomci, zejména syn Carl a vnuk Franz, vybudovali jednu z největších světových společností ve svém oboru. Z továrny Koh-I-Noor Hardmuth pochází řada významných inovací na poli vývoje psacích prostředků. Například samotná výroba grafitové tuhy z grafitu a jílu, patentovaná již v roce 1802, princip strojové výroby tužek či členění grafitových tužek podle tvrdosti tuhy do jednotlivých gradací 8B-10H, které brzy převzali ostatní výrobci jako celosvětový standard.

Název pro několik desítek různých měn celého světa, včetně nejpoužívanější měny světa – amerického dolaru, pochází z českého území.

Proslulá soška malého Ježíška prý přináší zázraky a vyslyšení poutníků a je jako věčný symbol nevinnosti a čistoty uctívána katolíky po celém světě. Do Prahy se dostala ze Španělska v 17. století jako svatební dar a poté byla darována do kostela Panny Marie Vítězné na Malé Straně.

Manželé Václav a Ivana Lojínovi jsou majiteli sbírky, která ke dni registrace rekordu čítala 1237 tzv. koflíků určených k popíjení vody v rámci lázeňské léčebné kůry. Sbírka se stále rozrůstá, aktuálně je k vidění přes 3100 pohárků.

Kdo dnes nepoužívá emotikony, resp. smajlíky, v komunikaci, jakoby nežil. Dlouho se mělo za to, že autorství patří proslulému americkému designérovi Harveymu Ballovi, který jej v roce 1963 použil v reklamní kampani pro jednu americkou pojišťovací společnost. Brněnští historici ale učinili překvapivý objev. Smajlík je mnohem starší a pochází z území dnešní České republiky!

Jednou z věcí, kterou Češi dobyli svět, je tužka verzatilka. Vyrábí se od roku 1950 v Českých Budějovicích jako "mechanická padací tužka". Původně byl obal tužky dřevěný, ale v továrně Koh-i-noor Hardtmuth dřevo nahradili kovem.