ÚvodAktuality7 věcí, které nevíte o… meteoritech
Příroda

7 věcí, které nevíte o… meteoritech

Poslechněte si audio verzi článku
Fascinující pohled na noční oblohu občas nabídne neobvyklé představení: jasný záblesk, který většinou rychle zmizí, ale někdy stopy po něm bývají vidět i několik hodin. Záhada? Kdepak, možná jste právě byli svědky pádu meteoritu. Co o tajemných poslech z vesmíru víme a nevíme, jak dobrodružné příběhy jejich pády provázejí a kde se na ně můžete podívat zblízka?

1. Není meteorit jako meteoroid nebo meteor

Tahle tři slova se pletou i těm astronomicky zdatnějším, tak si v těch meteo-pojmech pojďme udělat pořádek – a na pomoc si přizveme Hvězdárnu a planetárium Brno. Podle jejich vysvětlení se v naší sluneční soustavě kromě planet, měsíců a komet vyskytuje i spousta drobných těles, která velikostí sahají od tělísek mikroskopických rozměrů až po balvany desítky metrů veliké. Takovému vesmírnému kamení se říká meteoroidy.

Když se meteoroid dostane do blízkosti Země, při průletu atmosférou naší planety začne „hořet“ a na obloze se objeví zářivá stopa: v té chvíli se z meteoroidu stal meteor. Většina takových vetřelců shoří v atmosféře na prach a na povrch Země se vůbec nedostane. Ale ty větší neshoří a jejich zbytek dopadne na povrch naší planety. To jsou meteority.
 

2. Kolik jich je a který je největší?

Ve světové databázi je přes 74 000 zapsaných meteoritů. Ten vůbec největší byl objeven v Namibii v roce 1920. Má rozměry 2,7×2,7×0,9 metrů, váží přes 60 tun a na naši planetu dopadl zhruba před 80 000 lety.
 

3. Nejstarší objevený český meteorit na hradě Loket

Meteority dopadaly na naši planetu od nepaměti. Některé byly zaznamenány na historických rytinách, například pád 127 kg těžkého kamene u Ensisheimu ve Francii 16. listopadu 1492. Nejstarší zdokumentovaný meteorit, který spadl na naše území, je k vidění na hradě Loket. Traduje se, že prý dopadl na hradní nádvoří někdy v srpnu 1422 a brzy se začalo říkat, že podivný kámen je zakletý purkrabí Botho z Eulenburgu: když se prý jeho zlé skutky nasčítaly, za trest zkameněl. Při dopadu prý vážil 107 kg, protože však fascinoval vědce z okolí i ze světa, nakonec ho rozřezali na kusy. Největší kus (asi 80 kg) je uložen v Přírodovědeckém muzeu ve Vídni, další kousky jsou v Národním muzeu v Praze

 a také v muzeu v Sokolově. Na hradě mají z purkrabího asi 14,3 kg vážící zlomek, ale kromě toho je v markrabském domě vystavena i replika celého meteoritu, připomínající koňskou hlavu. Za zmínku stojí i druhý nejstarší meteorit, který spadl roku 1619 u Odrance.
 

4. Vesmírné tajemství vltavínů

Vltavíny či moldavity jsou jediné šperkové kameny na světě, které vznikly dopadem meteoritu. Jméno prozrazuje, že se vyskytují hlavně v jižních Čechách v oblastech kolem řeky Vltavy mezi Pískem a Novými Hrady. Vznikly přetavením hornin po dopadu velkého meteoritu a vymrštěním této roztavené hmoty do velké vzdálenosti. Jejich barevná škála nabízí odstíny od zelené až po hnědou a mají nezaměnitelnou povrchovou strukturu. Muzeum vltavínů mapující příběh jejich vzniku si můžete prohlédnout v Českém Krumlově, další vzácné kousky jsou k vidění v Městském muzeuTýně nad Vltavou.
 

5. Drama na Broumovsku

S udivující přesností je popsán příběh o dopadu meteoritu ze 14. července 1847, kdy se za rozbřesku před čtvrtou hodinou ranní v okolí Broumova zřítily nejméně dva železné meteority. Několik lidí neobvyklý úkaz později shodně popsalo jako let svítícího objektu v několikakilometrové výšce; kromě tmavé kouřové stopy zaznamenali i ohnivý záblesk a dvě silné detonace. První část vážící 23,6 kg byla objevena v lukách u Hejtmánkovic, druhá část s hmotností 17,08 kg natropila větší škodu: meteorit dopadl na domek cihlářského dělníka v Křinicích, prorazil šindelovou střechu, proletěl stropem a roztříštil pelest postele, na níž spaly tři děti. Nakonec se jej podařilo nalézt až ve sklepě. Obě tělesa získal do sbírky benediktinský klášter v Broumově: za první kus opat vyplatil odměnu jak nálezci, tak majiteli louky, druhý kus o váze spadl na klášterní majetek. Z obou meteoritů byly krátce poté pořízeny sádrové odlitky a kopie. Těžší exemplář byl později rozřezán a dnes je součástí mnoha světových muzeí, menší meteorit z křinické cihelny je uložen v Národním muzeu v Praze.
 

6. Smrt po zásahu meteoritem?

Před časem si vědci dali tu práci a spočítali, že pravděpodobnost zásahu člověka meteoritem a následné smrti je asi 1 : 200 000. Takové případy jsou popsány, většinou ale padající kámen způsobil jen lehčí poranění. Například v rukopisu z roku 1677 z italského města Tortona se píše o milánském mnichovi, kterého prý zabilo těleso z nebes. Skutečně se to stalo? Nevíme, pravdivost zápisu není prokázaná. Jiný případ se odehrál 30. října 1954 v USA, když střechu domu v americkém městečku Oak Grove prorazil letící kámen o velikosti grapefruitu a zasáhl do boku čtyřiatřicetiletou Ann Elizabeth Fowlerovou Hodgesovou. Byla krátce hospitalizovaná, ale nic vážného se nestalo. Poslední případ se odehrál v roce 2016 v Indii, kde neznámý předmět dopadl do areálu soukromé vysoké školy. Při výbuchu byl zraněn nedaleko stojící muž, který při převozu do nemocnice zemřel. Příběh ale má několik verzí a je otázka, zda skutečně šlo o meteorit.
 

7. Kde meteority uvidíte?

Sledování meteoritů je oblíbená zábava a vesmírnému kamení se věnuje každá hvězdárna. Speciální Muzeum meteoritů najdete ve Frýdku-Místku, pád meteorického deště z roku 2018 dokumentuje Muzeum meteoritů ve Stonařově. Více než 80 unikátních meteoritů, které po celém světě nalezl a posbíral cestovatel a dobrodruh Jiří Šimek, nabízí Štefánikova hvězdárna na pražském Petříně. K vidění tu je například 170 milionů let starý meteorit z Marsu, meteorit z Měsíce, jehož stáří se odhaduje na čtyři miliardy let, nebo tunový meteorit Muonionalusta. Meteorit byl podle odborníků kovovým jádrem planetky, které se při střetu se zemí roztříštilo na mnoho kusů. Jeho pozemské stáří je téměř milión let, ovšem první kousek byl objeven ve Švédsku za polárním kruhem roku 1906. Jiří Šimek ho objevil v roce 2006 v hloubce přibližně dva metry, což je unikátní, protože meteority se obvykle nacházejí na povrchu. Muonionalusta se ale pod povrch dostal díky tání ledovce, na který dopadl.
Městské muzeum Týn nad Vltavou – interaktivní hravé muzeum s expozicí vltavínů Kultura

Městské muzeum Týn nad Vltavou – interaktivní hravé muzeum s expozicí vltavínů

Městské muzeum Týn nad Vltavou prošlo rekonstrukcí a v roce 2015 zde byla otevřena nová interaktivní expozice. Jednu z jejích hlavních částí tvoří expozice vltavínů, která patří k největším u nás, je zde přes 1000 kusů.

Štefánikova hvězdárna v Praze na Petříně Zážitky

Štefánikova hvězdárna v Praze na Petříně

Štefánikova hvězdárna na vrcholu Petřína v Praze nabízí po celý rok veřejná pozorování denní a noční oblohy. Pozorování vesmírných objektů jsou doprovázena odborným výkladem zaměstnanců a demonstrátorů hvězdárny. Nachází se zde také nová expozice – Muzeum meteoritů.

Expozice Cesta města v Opavě Kultura

Expozice Cesta města v Opavě

Slezské město Opava, které se může pochlubit svou dlouhou historií, má po 65. letech znovu otevřené městské muzeum, a to v podobě stálé expozice nazvané „Cesta města“ nacházející se ve zdejším Obecním domě.

Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích Kultura

Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích

K nejvýznamnějším kulturním institucím na jihu Čech patří Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích. Kromě stálých expozic přírody, pravěku a středověku, pořádá každoročně řadu krátkodobých tematických výstav, uskutečňuje přednášky a další kulturně vzdělávací programy a poskytuje odborné služby.

Hrad Loket – impozantní prostory ukrývají zábavu i poučení Památky

Hrad Loket – impozantní prostory ukrývají zábavu i poučení

Středověký hrad na výrazném skalním ostrohu, za tří stran obklopený řekou Ohří, je srdcem malebného městečka. Díky 26 m vysoké hradní věži si můžete všechno pěkně prohlédnout z ptačí perspektivy, včetně náměstí s barokním sloupem Nejsvětější Trojice, historických měšťanských domů a zbytků hradeb.

Muzeum vltavínů v Českém Krumlově Kultura

Muzeum vltavínů v Českém Krumlově

Vltavíny – jediné šperkové kameny na světě, které vznikly dopadem meteoritu. V novém interaktivním muzeu prožijete celý jejich příběh, od vzniku planet a vyhynutí dinosaurů až po nejhezčí ukázky i záhady s vltavíny spojené.

Hvězdárna a planetárium Brno – dotkněte se hvězd Zážitky

Hvězdárna a planetárium Brno – dotkněte se hvězd

Přímo v centru Brna, v malebném parku Kraví hory, leží Hvězdárna a stereoskopické planetárium. Po celý rok nabízí řadu poutavých pořadů pro veřejnost a romantikou dýchají i večerní pozorování skutečné hvězdné oblohy dalekohledy. Zdejší digitárium je jedno z nejmodernějších v Evropě.

Muzeum meteoritů Frýdek-Místek Zážitky

Muzeum meteoritů Frýdek-Místek

Unikátní muzeum s desítkami vystavených kusů meteoritů a tektitů z celého světa. Některé kusy je možnost si osahat. Přednášky a akce pro veřejnost, občerstvení a káva, možnost posezení, knihy k tématu a mnoho dalšího.

Meterologická stanice Churáňov Památky

Meterologická stanice Churáňov

Jedna z nejznámějších meteorologických stanic u nás byla postavena roku 1952 na stejnojmenném vrcholu v blízkosti lyžařského areálu Zadov. Provozovatelem meteostanice je ČHMÚ.

Pád meteoritu na ves Odranec 1619  – druhý nejstarší meteorit v Česku

Pád meteoritu na ves Odranec 1619 – druhý nejstarší meteorit v Česku

Druhým nejstarším meteoritem na území České republiky, o kterém je něco známo, je meteorit, který spadl roku 1619 u moravské vsi Odranec. Zatímco u nejstaršího, loketského Zakletého purkrabího, víme jen přibližně, že spadl někdy ve 14. století, okolnosti pádu meteoritu u Odrance jsou dobře známé.

Stonařovské Muzeum meteoritů Kultura

Stonařovské Muzeum meteoritů

Bývalá zasedací místnost úřadu městyse Stonařov se změnila na malé muzeum s přednáškovou síní zaměřené na neobvyklý přírodní jev – pád meteoritického deště na Stonařov a okolí dne 22.5.1808.

Další aktuality

Kam na zimní procházku v oblacích? Objevte kouzlo zimních stezek korunami stromů!

Nenechte si ujít ten zvláštní pohled na svět z výšky, a to navíc, když je vše pod vámi zahaleno do bílé sněhové peřiny! Obdivovat krásy přírody můžete v korunách stromů v Janských Lázních, na Lipně, Pustevnách i na Dolní Moravě. V Karlových Varech lze doporučit procházku po visutých lávkách v oboře Linhart, kde budete mít zdejší zvířecí obyvatele jako na dlani.
13. prosinec 2024 8:20
Příroda

10 tipů, jak oslavit den hor

Vyrazte do hor a užívejte si krásu, kterou tu máme! 11. prosince si milovníci přírody připomínají Mezinárodní den hor. Oslavte tento den výletem na místa, která jsou snadno dostupná (lanovkou nebo autem), a přitom při jejich návštěvě Den hor důstojně oslavíte. Udělejte si hezkou vycházku na Ještěd, Sněžku nebo na Pustevny.
11. prosinec 2024 15:29
Příroda

Kdy a kde pozorovat ptáky? Sledujte ptáky na zimovištích i v zahradě

Možná vám zima nepřipadá pro výlety za pozorováním ptactva právě ideální: je brzy tma, do kostí proniká lezavé vlhko, často mrzne nebo padá sníh… Na druhou stranu na zimu k nám přilétají severské druhy, na polích loví potravu dravci a na vodních tocích a plochách zastihneme řadu druhů zajímavých vodních ptáků. A každá, i ta nejmenší zahrádka se může stát místem pozorování domácích ptáků, kteří hledají potravu u krmítek. Najdou-li tam ptáci v zimě potravu, oblíbí si ji a během vegetace zde možná i zahnízdí.
10. prosinec 2024 14:00
Příroda

Zimní stezky v korunách stromů – užijte si výlety nad zemí a v oblacích!

Báječné výhledy do okolí, zábava, poučení, adrenalinové a interaktivní prvky, tobogány i unikátní vyhlídku Skywalk – to všechno nabízejí stezky v korunách stromů, na které vás zve portál Kudy z nudy. Zima jim vůbec nevadí, otevřeno mají totiž i během zimní sezóny. Navíc v tomto období nabízejí zcela unikátní výhledy na sněhem pocukrovanou krajinu.
6. prosinec 2024 13:00
Příroda

Víkendovou oblohu rozsvítí zářící Jupiter

Planeta Jupiter přichystá pro pozemšťany pěkné prosincové divadlo. V sobotu 7. prosince se Jupiter dostane do opozice se Sluncem, bude nejblíže Zemi a bude také nejjasnější v tomto roce! Na večerním nebi se bude jevit jako výrazná „hvězda“ v souhvězdí Býka. Jupiter o bude možné spatřit dalekohledem i z měst, která se jinak potýkají se světelným znečištěním.
4. prosinec 2024 11:00
Příroda

Co znamená zimní slunovrat? Kdy bude nejdelší noc v roce?

V sobotu 21. prosince 2024, přesně v 10:19 hodin nastává zimní slunovrat, Slunce vstoupí do znamení Kozoroha a nastane zimní slunovrat, což znamená že po nejkratším dni v roce přijde nejdelší noc. Slunce je nejníže nad obzorem, takže jeho paprsky dopadají do české kotliny nejvíce šikmo. Na své pouti po obloze Slunce dosáhlo obratníku Kozoroha a vrací se zpět k rovníku. Nastává také astronomická zima. Od této chvíle se ale začnou dny pozvolna prodlužovat, a to až do letního slunovratu. Jaké legendy přináší období zimního slunovratu? A jak jeho oslavy probíhaly v historii?
3. prosinec 2024 19:42
Příroda

Tipy na zimní fotografování v přírodě i ve městech

Zimní měsíce jsou pro milovníky fotografování, kteří se rádi toulají přírodou s foťákem na krku, velmi atraktivním obdobím. Lze fotit krásy zimní krajiny, které vykouzlí sníh a mráz, ale také pomíjivé okamžiky městské zimní výzdoby a světelných efektů na Silvestra či Nový rok. Nechte se inspirovat a udělejte si fotografický výlet do přírody i města.
1. prosinec 2024 13:36
Příroda

20 tipů, kam za kouzlem zimy v Krkonoších

Při toulkách přírodou v Krkonoších objevíte velmi zajímavá místa, která v zimě sníh a mráz změní k nepoznání. Tak například na svahu Studniční hory vznikne každý rok mapa republiky, vodopády se promění v ledopády a běžkaři mají šanci dostat se tam, kam v létě nemohou, například pod Stříbrný hřeben a na Čertovu louku, nebo na Lysou horu u Rokytnice. Nenechte si ujít nejkrásnější zimní výpravy Krkonošským národním parkem!
1. prosinec 2024 13:00
Příroda