Cisterciácké krajiny spojující Evropu
Od svého založení v roce 1098 ve francouzském Citeaux byl cisterciácký řád symbolem efektivní organizace, která se rozšířila po celé Evropě. Opatství zakládali na principu
ekonomické soběstačnosti.
Sdílení znalostí a zkušeností jako součást řádového modelu bylo založené na přeshraniční kultuře, společné identitě a vycházelo z jednotné organizační struktury, hospodářství a využívání krajiny.
Generace cisterciáků
po staletí utvářely podobu krajiny. Rozhodovaly o tom, kde budou stát vsi a dvory, kudy povedou cesty, kolik lesa zůstane zachováno a co se bude kácet. Díky specifickému způsobu obhospodařování se v krajině zachovala řada stop, které ji dodnes činí pozoruhodnou.
Čtyři cisteriánské krajiny najdete v Česku –
Plasy,
Vyšší Brod,
Žďár nad Sázavou a
Velehrad, dalších 13 v Polsku, Německu, Rakousku, Francii a Slovinsku. Nyní společně tvoří
Cisterciácké klášterní krajiny (Cisterscapes), které 14. dubna 2024 získaly
ocenění Evropské dědictví.
Jednou ze společných aktivit je dálková turistická stezka
Cesta cisterciáků o délce 6 400 km, která ve 3 hlavních liniích propojuje všechny klášterní místa sítě napříč Evropou.
Obytné kolonie
Pražská
kolonie Baba a
brněnská kolonie Nový dům moderních domů získala ocenění v rámci společné přihlášky Česka, Polska, Rakouska a Německa, kde mezi světovými válkami vznikly
kolonie funkcionalistických staveb po vzoru dílenského svazu Werkbund. Kromě
Prahy a
Brna lze tyto kolonie navštívit také ve Stuttgartu, ve Vratislavi, Vídni a Curychu.
Kynžvart – místo diplomatů
Evropské komise udělila ocenění
zámku Kynžvart, který v minulosti proslul jako
místo diplomatických setkávání a společného
řešení evropských otázek. Význam
Kynžvartu tkví v tom, že se zde za iniciativy Klementa Metternicha formovala ponapoleonská Evropa a první mezinárodní vztahy na základě mezinárodního práva. Tehdejší kancléřova představa byla postavena na federativním uspořádání národů sledujících společný prospěch. Právě pro tyto důvody byl zámek vybrán jako kandidát za Českou republiku, a nakonec ocenění také získal.
Olomoucký hrad a Arcidiecézní muzeum
Připomeňme, že v minulosti získal toto ocenění za Českou republiku pouze
Přemyslovský hrad a
Arcidiecézní muzeum v Olomouci. V Arcidiecézním muzeu jsou uchovávány a vystavovány umělecké sbírky olomoucké arcidiecéze. Historie hradu sahá od pozůstatků knížecího a biskupského paláce až po baroko a rokoko. Evropská komise ocenila místo jako
těžiště moravské přítomnosti v evropských dějinách a
rané centrum křesťanství. Místo zachovává a reprezentuje vysokou úroveň podpory, jíž se dostávalo umění ze strany moravských arcibiskupů a je také skvělým příkladem ochrany kulturního dědictví v regionu.
Co je to Evropské dědictví?
Označení
Evropské dědictví je udělováno pamětihodnostem, které
oslavují a symbolizují evropskou historii a ideály. Jde o prestižní ocenění Evropské unie, které doplňuje další iniciativy, např. Seznam světového dědictví nebo evropské kulturní trasy Rady Evropy, a má přispívat k upevnění pocitu sounáležitosti evropských občanů s EU na základě společných hodnot, historie a kulturního dědictví.
Symbolická hodnota daného místa je tak při rozhodování o udělení značky ještě
významnějším kritériem než jeho estetická či architektonická kvalita.