Česko mezi řádky: Směšné lásky, Brno a Milan Kundera

Kam vyrazit, když milujete knihy? Nejen do knihovny a knihkupectví... Můžete se vydat do muzeí, expozic a klášterních knihoven se spousty starých zajímavých svazků. Víte, že 23. duben je Světovým dnem knihy a autorských práv? Objevujte s námi radost a požitek z četby i poznávání. Vyberte si ze zajímavých výletů: například do benediktinského kláštera v Rajhradě, kde najdete Památník písemnictví na Moravě nebo do Památníku národního písemnictví v bubenečské Petschkově vile. Víte, že jeden z nejosobitějších českých spisovatelů, Bohumil Hrabal, má expozici v Nymburce a ve vile ve Strži na Příbramsku naleznete muzeum Karla Čapka?

Gurmánské speciality od cibulačky až po crème brûlée a makronky, víno, sýry, Cannes a nejslavnější filmový festival na světě, Paříž, Le Mont Saint Michel, zámky na Loiře, cyklistický závod Tour de France, Azurové pobřeží, Bretaň a Provence provoněná levandulí: je tolik věcí, které máme rádi ve Francii! Seriál o evropských zemích pokračuje na západě Evropy. Pojďte s Kudy z nudy poznat Francii!

Milan Kundera (1. dubna 1929 Brno – 11. července 2023 Paříž) český spisovatel světového významu, psal básně, dramata, prózu i eseje. Brněnský rodák žil dlouhodobě ve Francii. Svá díla psal jak česky, tak francouzsky a také byl překladatelem. V roce 1979 byl zbaven československého státního občanství a jeho dílo bylo v Československu až do Sametové revoluce zakázáno.

V didaktickém testu z češtiny mají maturanti uvést příjmení českého držitele Nobelovy ceny za literaturu. Mnozí si na Jaroslava Seiferta nevzpomenou, a tak tipují Čapka, Kafku, Máchu nebo Nerudu. Anebo Heyrovského, i když ten ji získal za chemii. Kolik Nobelových cen ale vlastně do Česka putovalo a čí jméno se objevilo mezi nominovanými?

Během staletí Praha inspirovala tisíce umělců, malířů i spisovatelů. Do pražských ulic zavádí své čtenáře Umberto Eco, Franz Kafka, Milan Kundera, Phillip Roth, Miloš Urban, Bohumil Hrabal a nově i Dan Brown. Projděte se po městě s jejich knížkami (a samozřejmě s Kudy z nudy!) a podívejte se na Pražský hrad, uličky Starého i Nového Města či Malé Strany pohledem jejich literárních postav. Čekají vás spousty fascinujících a nejenom knižních zážitků!

Od prvního dubna 2023 se jihomoravská metropole může pyšnit Knihovnou Milana Kundery. Otevřela se na narozeniny světoznámého spisovatele a čtenáři a badatelé v ní naleznou nejen přesunutou knihovnu manželů Kunderových z Paříže, tak další díla pojící se s Kunderou.

Památník nabízí stálou expozici zahrnující nejvýznačnější osobnosti literatury na Moravě od 9. do 20. století, temporární výstavy a prohlídku interiéru restaurované historické benediktinské knihovny s osmnácti tisíci knihami. Celkem čítá fond knihovny na 65 000 svazků.

Na české ambasádě v Tel Avivu v roce 2021 otevřeli knihovnu pojmenovanou po izraelské novinářce, spisovatelce a překladatelce českého původu Ruth Bondyové (19. června 1923, Praha – 14. listopadu 2017, Ramat Gan). Rodačka z Prahy přeložila do hebrejštiny přes čtyřicet českých knih, několik jejích hebrejských knih bylo přeloženo do češtiny. Knihovna Ruth Bondyové je největší sbírkou bohemik na území Izraele.

Nová křížová cesta v oknech kostela Blahoslavené Marie Restituty v Brně-Lesné je tak trochu jiná. Odkazuje totiž na osudy a činy známých osobností. Je mezi nimi spisovatel Milan Kundera a básníci Ivan Blatný a Jan Zahradníček.

Město v slzách, Samá láska, Šel malíř chudě do světa, Píseň o Viktorce, Maminka a Chlapec a hvězdy – to je jen část básnických sbírek Jaroslava Seiferta (23. září 1901, Praha-Žižkov – 10. ledna 1986, Praha). Básník, spisovatel, novinář a překladatel je jediným českým nositelem Nobelovy ceny za literaturu.

Celá generace Čechů a Slováků vzpomíná na politika Alexandera Dubčeka (27. listopadu 1921 Uhrovec – 7. listopadu 1992 Praha) jako na politika, který v roce 1968 ztělesňoval snahu o reformu vládního režimu v Československu. Pokus nastolit „socialismus s lidskou tváří“ ale v srpnu ukončila ozbrojená vojenská intervence a Dubček téměř na dvacet let nuceně zmizel z veřejného života. Na politickou scénu se vrátil až po pádu komunistického režimu v roce 1989.