Česko mezi řádky: literární inspirace pro výlety po Praze

Rudolf II. (18. července 1552, Vídeň – 20. ledna 1612, Praha) byl bezpochyby jedním z nejvýznamnějších evropských panovníků, který proslul nejen svými vladařskými schopnostmi, ale také citem pro kulturu a umění. Za jeho působení se Praha stala nejvýznamnějším kulturním městem Evropy, kam císař zval nejrůznější umělce a vědce své doby. Na Pražském hradě vznikla nejrozsáhlejší sbírka uměleckých předmětů, která neměla v tehdejším světě obdoby a která položila základ mnoha současným evropským galeriím. Bohužel, velká část Rudolfovy sbírky vzala za své při rabování Švédy v letech 1631-1632 za třicetileté války.

Objevte kouzlo knih. Krásné starobylé knihovny lze obdivovat při prohlídkách klášterů, přímo do výroby papíru se dostanete v jedné z nejstarších evropských manufaktur ve Velkých Losinách, kde se tradičním způsobem papír vyrábí dodnes. Navštívit můžete i památník Bible kralické, knihovnu Latinské školy v Jáchymově a další zajímavá muzea. Podívejte se s portálem Kudy z nudy na zajímavé akce, které potěší knihomolky a knihomoly.

Starý židovský hřbitov je bez nadsázky památkou světového významu. Byl založen v první polovině 15. století a spolu se Staronovou synagogou patří k nejvýznamnějším zachovalým památkám pražského Židovského města.

Pivnice U Zlatého Tygra to je tradiční plzeňská pivnice s neopakovatelnou atmosférou a koloritem v srdci staré Prahy. Inspiraci zde u plzeňského piva hledali mnozí, včetně autora české hymny Josefa Kajetána Tyla či Bohumila Hrabala.

Přijet do Prahy a nepoznat alespoň část Nového Města je skoro nemožné: na jeho území leží část Hlavního nádraží, ústřední autobusové nádraží Florenc i Masarykovo nádraží, rušné Václavské náměstí, Příkopy a Národní třída, a procházejí jím všechny tři linky metra i řada tramvajových linek.

Dlouhodobá expozice nabízí pohled do světa slavného pražského rodáka Franze Kafky (1883 – 1924), jedné z nejvýznamnějších postav světové literatury 20. století.

Městská knihovna na Mariánském náměstí byla postavena v letech 1925-1928 podle projektu architekta Františka Roitha, žáka profesora vídeňské akademie Otto Wagnera. Budova byla koncipována jako kulturní instituce s širokými možnostmi svého využití včetně výstavních, přednáškových a koncertních sálů.

Pověsit je málo, Špatně utajený zločin, Miluju tě k smrti anebo Důvěrná zpráva ze San Franciska: to je výběr nejznámějších knížek Zdeňka Jarchovského (* 1952). V roce 2018 ke kriminálním příběhům a detektivkám přibyl nový román. Název Štěchovická stěna jasně prozrazuje, kudy se tentokrát budeme s portálem Kudy z nudy a Radiožurnálem toulat Českem mezi řádky.

Vydejte se s Kudy z nudy do světa krásných knih, chytrých knihoven, knihovních rarit a kuriozit! Zjistíme, jak vznikla tradice března coby Měsíce knihy, společně se podíváme do nejkrásnější knihovny na světě, odhalíme tajemství knih držených na řetězech a vydáme se i po stopách zajímavého knižního objevu.

Knižní ceny Magnesia Litera se každoročně udělují od roku 2002. Magnesia Litera propaguje kvalitní literaturu a dobré knihy, a jejím nejdůležitějším úkolem je probudit zájem těch, kteří knihy nečtou či přestávají číst. Od roku 2016 ceny provází kovové sošky knihy od výtvarníka Jakuba Berdycha Karpelise.

Jak se pražské středověké ghetto proměnilo v luxusní obchodní třídu? Kolikrát, odkud a kam se stěhovala kašna na Uhelném trhu? Kde stávala tajemná Foglarova Stínadla a které stavby navždy zmizely při asanaci historického centra? A víte, že Zlatou uličku nenajdete jen na Pražském hradě, ale i v srdci Starého Města? Na všechny tyto všetečné otázky odpoví portál Kudy z nudy.

K oblíbeným atrakcím Městské knihovny patří zajímavá skulptura pojmenovaná Idiom, tzv. "nekonečná studna" sestavená z mnoha knih a dvou zdcadel. Nachází se naproti hlavním vchodovým dveřím. Jedná se o dílo slovenského výtvarníka Mateje Kréna.

Funkcionalistický skvost v srdci pražské Hanspaulky má za sebou pestrou minulost. Vila byla před válkou domovem herečky Lídy Baarové, od 50. let chátrala a v roce 2005 ji citlivě zrekonstruoval architekt Lábus.

Staré Město sice už dávno není prvním mezi městy království českého, ale zato stále patří mezi nejhezčí a nejvyhledávanější částí Prahy. Historické centrum hlavního města, zapsané mezi památkami UNESCO, je plné památek, obchodů, kaváren a restaurací a prochází jím takzvaná Královská cesta.

V areálu Klementina sídlí Národní knihovna ČR. Rozsahem svých fondů je NK ČR největší a zároveň jednou z nejstarších veřejných knihoven v České republice, řadí se mezi nejvýznamnější evropské i světové knihovny.

Na Národní třídě se nachází obchodní centrum Quadrio, a to přímo nad stanicí metra. Spolu s obchodním komplexem byl vybudován i veřejný prostor, jehož součástí je stříbrná hlava Franze Kafky, která dosahuje 11 metrů. Autorem díla je David Černý.

Dlouhá řada drobných domků je jedno z nejmalebnějších míst Prahy. Romantická pověst spojuje název uličky s alchymisty na dvoře Rudolfa II., kteří zde však ve skutečnosti nikdy nebydleli. Zdejší pitoreskní prostředí zaujalo řadu spisovatelů a výtvarných umělců, žil zde i spisovatel Franz Kafka.

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Městská čtvrť Josefov je nejmenším katastrálním územím Prahy, které obklopuje Staré Město. Do roku 1850 se Josefov nazýval Židovské město, ještě dříve se této části říkalo Židovské ghetto. Dnes jde o zachovalý celek významných židovských památek evropského význau.

Bohumil Hrabal (28. března 1914, Brno-Židenice – 3. února 1997, Praha) byl jedním z nejznámějších českých spisovatelů druhé poloviny 20. století. Několikrát byl navržen na Nobelovu cenu za literaturu. Jeho osudy jsou spojené zejména s Prahou, Nymburkem a lesní osadou Kersko, známou z Menzelova filmu Slavnosti Sněženek.

Rodný dům spisovatele Franze Kafky stál na okraji tehdejšího Pražského židovského ghetta. V současné době je budova využívána pro kulturní a společenské akce.

Kostel sv. Ludmily tvoří výraznou dominantu Vinohrad. Dvě věže vysoké 60 metrů jsou jako dvě ruce sepjaté k modlitbě. Kostel je novogotická basilika – trojlodní s transeptem – příční lodí ve tvaru kříže. Ve středu kostela se nachzí sanctusová věžička. Kostel se pyšní titulem basilica minor.

Secesní kavárna Imperial, která byla otevřena již v roce 1914, vždy patřila mezi nejznámější podniky v Praze. Café Imperial pod vedením Zdeňka Pohlreicha navazuje na svou prvorepublikovou slávu díky pohostinnosti, výtečné kuchyni a skvostné historické výzdobě.

Jan Hus (kolem roku 1370, Husinec – 6. července 1415, Kostnice) patří mezi nejznámější a nejdůležitější osobnosti českých dějin. Kněze a brilantního kazatele, náboženského myslitele, vysokoškolského pedagoga a reformátora připomíná řada míst, od památníku v jihočeském Husinci přes Betlémskou kapli v Praze až po hrad Krakovec. Ten byl posledním místem, kde Hus působil před svým odchodem do Kostnice.

Spisovatel Zdeněk Jirotka (7. ledna 1911, Ostrava – 12. dubna 2003, Praha) byl novinář, autor soudniček a fejetonů, rozhlasových her a také humoristických povídek a románů. Nejznámější z jeho knih je Saturnin, román, který v roce 2009 s velkým náskokem vyhrál anketu České televize Kniha mého srdce o nejoblíbenější knihu všech dob.

O Praze se mluví jako o unikátním městě hluboké mystiky a skryté magie. K jejím nejzajímavějším příběhům patří ty, které s polohou různých kostelů spojují nejrůznější geometrické hříčky. S Kudy z nudy se ale tentokrát vypravíme i za Prahu, dál do krajiny středních Čech, a budeme společně pátrat po skrytém poselství Lucemburské a Přemyslovské čáry.

Už několik generací čtenářů považuje román Zdeňka Jirotky Saturnin za nejlepší humoristickou knihu české literatury. V roce 2009 Saturnin vyhrál čtenářskou anketu Kniha mého srdce, a roku 2018 cenu Magnesia Litera v kategorii Knihy století podle široké veřejnosti. A to přitom na začátku byla docela obyčejná historka, kterou Zdeněk Jirotka vyprávěl kolegům v redakci Lidových novin.

Gotický román z Prahy Sedmikostelí je druhý román Miloše Urbana, první, který vydal pod svým jménem. Píše se v ní o sérii děsivých vražd, do jejichž vyšetřování se pouští neúspěšný historik a neobratný policista Květoslav Švach. Dočká se podobně jako další Urbanův román, Santiniho jazyk, filmové podoby?

Bílé Karpaty a Moravské Kopanice nejsou jen domovem Žítkovských bohyní Kateřiny Tučkové, ale odehrává se tu také příběh Jozova Hanule spisovatelky Květy Legátové (1919–2012). Ta po válce několik let žila a působila jako učitelka ve Starém Hrozenkově. Pojďte se tam podívat společně s Kudy z nudy a Radiožurnálem v seriálu Česko mezi řádky.

Franz Kafka (3. července 1883 Praha – 3. června 1924 Kierling u Klosterneuburgu) – jeden z literárně nejvlivnějších a nejoceňovanějších spisovatelů 20. století se narodil roku 1883 v Praze v rodině židovského obchodníka. Jeho jméno je symbolem tzv. pražské německé literatury, která umělecky odráží jedinečnou kulturní atmosféru staletého soužití Čechů, Němců a Židů ve středoevropském regionu. Napsal tři romány – Amerika, Proces a Zámek – a řadu povídek a novel.

Při pohledu na obrazy italského malíře Giuseppe Arcimbolda vás napadne, že přesně takhle vypadá barokní umění. Jeho portréty složené z pestrobarevných květin, plodů ovoce i zeleniny a nejrůznějších předmětů okouzlily Prahu v době císaře Rudolfa II. – a právě panovníkův portrét nazvaný Vertumnus z roku 1591 je Arcimboldovým nejznámějším obrazem.

Franz Kafka (1883–1924), jeden z nejvlivnějších a nejpřekládanějších spisovatelů 20. století, je pro řadu cestovatelů hlavní důvod, proč se vypravit do Prahy. V Kafkových stopách se ale dá cestovat i na jiná místa. Třeba tam, kde se možná zrodila inspirace pro jeho poslední román Zámek.

Gustav Meyrink (1868–1932) patřil ke generaci německy píšících spisovatelů, jejichž dílo zásadně ovlivnila Praha. Ve svých dílech se k magickému městu opakovaně vracel a rozšířili tak jeho slávu i za hranice. V Praze se odehrává i Golem, jeho nejznámější román, napsaný roku 1915.

Gustav Meyrink (19. ledna 1868, Vídeň – 4. prosince 1932, Starnberg) patřil do skupiny spisovatelů, které Max Brod (1884–1968) nazýval Pražský kruh. Šlo o řadu autorů z česko-rakouského kulturního prostředí, jejichž mateřštinou byla němčina, kteří pocházeli z Prahy anebo v ní část života působili, a jejichž tvorba je s Prahou úzce spojená. Mnozí z nich, namátkou Rainer Maria Rilke, Franz Kafka, Franz Werfel, Egon Erwin Kisch či Gustav Meyrink, dosáhli světového významu a ovlivnili další vývoj německé i světové literatury.

Nejoblíbenějším koníčkem řady lidí je četba. Čteme doma i na výletech, v parcích i v knihovnách, v knihkupectvích, v posteli, u vody i u moře. Zkrátka všude. Možnost strávit volnou chvilku s knížkou je pro spoustu z nás jedním z nejlákavějších způsobů trávení volného času. Hledáte na Kudy z nudy tipy, co číst? Vyzkoušejte vítěze knižních cen Magnesia Litera.

Výraz Niche Tourism asi neznáte, ale mnozí z vás jej přesto už dávno provozují. Jednoduše řečeno jde o všechny netradiční formy cestování, jejichž popularita stále roste. I na Kudy z nudy vás lákáme na cestování, při kterém zažijete něco navíc.

Kam vyrazit, když milujete knihy? Nejen do knihovny a knihkupectví... Můžete se vydat do muzeí, expozic a klášterních knihoven se spousty starých zajímavých svazků. Víte, že 23. duben je Světovým dnem knihy a autorských práv? Objevujte s námi radost a požitek z četby i poznávání. Vyberte si ze zajímavých výletů: například do benediktinského kláštera v Rajhradě, kde najdete Památník písemnictví na Moravě nebo do Památníku národního písemnictví v bubenečské Petschkově vile. Víte, že jeden z nejosobitějších českých spisovatelů, Bohumil Hrabal, má expozici v Nymburce a ve vile ve Strži na Příbramsku naleznete muzeum Karla Čapka?

Nejen pro Pražany připravilo Hlavní město Praha a Ministerstvo kultury program Rok Franze Kafky zahrnující řadu zajímavých akcí a projektů s kafkovskou tematikou. Kromě toho se v ulicích Prahy můžete setkat se speciálně nazdobenou tramvají s motivy Kafkova života. Ta bude brázdit pražské ulice po celý rok. K výročí byly spuštěny také dva weby, kde zájemci najdou veškeré informace o slavném spisovateli, připravované eventy, ale též ikonická místa v Praze a vycházky s průvodci po místech Kafkova mládí a dalších let jeho života. Pokud byste se chtěli sami vypravit do míst, která Franze Kafku připomínají, určitě se vám budou hodit kafkovské tipy, které pro vás připravil portál Kudy z nudy.

Milan Kundera (1. dubna 1929 Brno – 11. července 2023 Paříž) český spisovatel světového významu, psal básně, dramata, prózu i eseje. Brněnský rodák žil dlouhodobě ve Francii. Svá díla psal jak česky, tak francouzsky a také byl překladatelem. V roce 1979 byl zbaven československého státního občanství a jeho dílo bylo v Československu až do Sametové revoluce zakázáno.

Poslední aristokratka, Aristokratka ve varu, Aristokratka na koni, Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka, Aristokratka u královského dvora a Aristokratka pod palbou lásky: to je šest knížek, jejichž autorem je Evžen Boček (*1966), spisovatel a kastelán zámku Milotice. Půvabné barokní sídlo se stalo předlohou pro úspěšnou románovou sérii, podle knížek pak byly natočeny i dva filmy.

Prvním učitelským místem Aloise Jiráska byla Litomyšl, město spojené se studentským životem a tradicí studentských majálesů. V roce 1874 Jirásek nastoupil na zdejší gymnázium jako profesor dějepisu a zeměpisu, a už tři roky nato vyšla historická novela Filosofská historie.

Ulice Na Hrázi, Náměstí Bohumila Hrabala, stará synagoga, divadlo anebo Automat Svět: tam všude narazíte na stopy Bohumila Hrabala (1914–1997), spisovatele s osobitým a nezaměnitelným vypravěčským stylem. Jeho dílo bylo přeloženo do tří desítek jazyků a už za svého života byl vedle Milana Kundery a Jaroslava Haška světově nejznámějším českým prozaikem. Pojďte se s portálem Kudy z nudy vypravit na procházku Hrabalovskou Prahou.

Když před časem pořadatelé prestižní literární ceny Magnesia Litera vyhlásili soutěž o Knihu století, u odborné poroty zvítězil román Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války od Jaroslava Haška, ale veřejnost hlasovala pro Jirotkova Saturnina. Není divu, román je oblíbený napříč generacemi a pár úryvků z knížky nebo hlášek z filmu zná téměř každý.

Jako „tak trochu starej zázrak“ označuje horský hotel Ještěd hlavní hrdina románu Grandhotel Jaroslava Rudiše (*1972), samotář Fleischman. Dějištěm prózy oceněné roku 2007 titulem Magnesia Litera v kategorii cena čtenářů je právě ikonický hotel nad Libercem, odkud Fleischman uhranutý mraky a meteorologickým děním na obloze pozoruje své okolí.

„Život lidský, poslušně hlásím, pane obrlajtnant, je tak složitej, že samotnej život člověka je proti tomu hadr.“ Citát z Haškovy knihy Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války platí i pro samotného spisovatele, publicistu a novináře Jaroslava Haška (30. dubna 1883 – 3. ledna 1923): jeho život byl skutečně složitý a plný nečekaných zvratů.

Když se řekne Golem, asi si vzpomenete hlavně na obří hliněnou postavu z dvojdílné komedie Císařův pekař – Pekařův císař. Je to ale jen jedna z mnoha podob záhadné bytosti, která údajně ožila někdy v 16. století a zase záhy zmizela. Kdo byl Golem, kdo ho stvořil a jak skončil?

Václav Havel (5. října 1936 Praha – 18. prosince 2011 Vlčice-Hrádeček) byl spisovatel a dramatik, jeden z prvních mluvčích Charty 77, vůdčí osobnost politických změn v listopadu 1989, poslední prezident Československa a první prezident České republiky po Sametové revoluci. Svými postoji v letech totality si získal postavení uznávané morální autority. Hloubkou názorů na problémy soudobé civilizace a promyšleností jejich formulací se stal i v nové ústavní funkci respektovanou osobností, mezi politiky ojedinělou.

Na sousoší Stalina a pracujícího lidu bylo spotřebováno sedmnáct tisíc tun materiálu, a i bez monumentálního podstavce byla vysoká patnáct metrů. Šlo o největší sousoší v Evropě. Lidé nazývali Stalinův pomník všelijak, nejčastěji „fronta na maso“. Jeho strůjci i tvůrci věřili, že byl postaven navěky, avšak ve skutečnosti na Prahu shlížel pouhých sedm let.

Národní kulturní památku Kobyliská střelnice najdete na území Prahy 8, mezi paneláky a ulicemi Žernosecká a Čumpelíkova, v obdélníkovém prostoru uzavřeném náspy. Postavena byla již v letech 1889 – 1891, kdy byl vystavěn rozsáhlý areál ke cvičným střelbám, který měřil po obvodu až pět kilometrů.