Jaroslav Seifert – jediný český držitel Nobelovy ceny za literaturu

Vilovou čtvrť Hanspaulka najdete v pražských Dejvicích. Čtvrť láká k bydlení již od 30. let 20. století. Žili zde také Lída Baarová či Vlasta Burian. Také v současnosti je to jedna z nejluxusnějších a nejhezčích čtvrtí k bydlení v Praze.

Každý rok na podzim čeká celý svět na ohlášení laureátů Nobelových cen za literaturu. Od roku 1901, kdy se ceny předávaly poprvé, ji získalo už víc než sto spisovatelů. Ještě víc ale je těch, kteří k ocenění měli velmi blízko, ale nakonec jim Nobelova cena proklouzla mezi prsty. Seznamte se s nimi na Kudy z nudy!

V didaktickém testu z češtiny mají maturanti uvést příjmení českého držitele Nobelovy ceny za literaturu. Mnozí si na Jaroslava Seiferta nevzpomenou, a tak tipují Čapka, Kafku, Máchu nebo Nerudu. Anebo Heyrovského, i když ten ji získal za chemii. Kolik Nobelových cen ale vlastně do Česka putovalo a čí jméno se objevilo mezi nominovanými?

Památník žižkovského rodáka je umístěn poblíž míst, kde básník žil, na malém pozemku mezi ulicemi Seifertova, Chelčického a Táboritská. Má podobu kamenné stuhy s citátem ze Seifertovy básně Prosinec 1920.

Policejní rada Vacátko, nerudný revizor Anděl nebo purkrabí z muzikálu Noc na Karlštejně: to jsou tři z nezapomenutelných rolí herce Jaroslava Marvana (1901–1974). Za padesát let natočil přes dvě stě filmů, diváci ho znali i z Vinohradského divadla a činohry Národního divadla.

Deset románů, z toho čtyři napsané francouzsky, povídky, dramata a čtyři svazky esejů: to je dílo Milana Kundery. Se seriálem Česko mezi řádky se vrátíme do jeho rodného města Brna. Právě tam, v kavárně Bellevue, se odehrávají jeho povídky, shrnuté do tří sešitů Směšných lásek.

Podle statistiky je Jaroslav šesté nejčastější mužské jméno u nás. Má slovanský původ, používá ho řada dalších národů a vyskytuje se i v ženské podobě jako Jaroslava. Jméno Jaroslav však není odvozeno od roční doby, jak by se možná zdálo, ale od slova jarý s významem bujarý, prudký nebo silný. Svým nositelům jméno prý přináší sílu, slávu, ale také jarní bujarost a energii. Všem Járům, Jardům, Jarkům, Jarečkům, Jarynům, Jaroušům, Jarouškům i Slávkům přejeme k jejich svátku všechno nejlepší!

Milan Kundera (1. dubna 1929 Brno – 11. července 2023 Paříž) český spisovatel světového významu, psal básně, dramata, prózu i eseje. Brněnský rodák žil dlouhodobě ve Francii. Svá díla psal jak česky, tak francouzsky a také byl překladatelem. V roce 1979 byl zbaven československého státního občanství a jeho dílo bylo v Československu až do Sametové revoluce zakázáno.

Hříšní lidé města pražského, Pěnička a Paraplíčko nebo Vražda v hotelu Excelsior – to jsou filmy a seriály, v nichž nahlédnete do starých pražských šantánů a nevěstinců a také do slavné Jedové chýše. Podnik, který dodnes zařazují do procházek městem pražští průvodci, přitom už 80 let neexistuje. Vydejte se s námi po stopách hříšných lidí do spleti uliček Starého Města, které skýtalo útočiště pražské smetánce i pražské galerce.

Mariánské Lázně jsou v poslední době atraktivní nejen pro zastánce wellness procedur, lázní a dlouhých procházek přírodou, ale také pro milovníky literatury. Pokud se k nim počítáte i vy, vyzkoušejte oblíbenou Stezku spisovatelů. Tvoří ji 11 informačních tabulí se jmény slavných spisovatelů, kteří město navštívili. Mezi nimi jsou Johann Wolfgang Goethe, Maxim Gorkij, Mark Twain, Ivan Gončarov, Franz Kafka, Theodor Lessing, Jaroslav Seifert, Josef Dobrovský, Vladimír Páral a další. Stezka je doplněna literárním kvízem a účastník obdrží po jeho vyřešení ocenění.

Žižkov je snad nejlegendárnější pražskou čtvrtí mimo historické centrum. V minulosti jeho převážně dělnické obyvatelstvo, veselý život místních hospůdek a kabaretů i kopcovitý terén pod Vítkovem společně vytvořily neodolatelnou auru, které propadl kdekterý aspirující umělec. Vycházka vás nejprve přivede do čtvrti Královské Vinohrady. Nesou své jméno po skutečných vinicích, jež se ve středověku rozkládaly na zdejších svazích. Dnes vinice vystřídaly nádherně zdobené domy, které doplňuje strohá moderna překvapivých tvarů i barev. Klikatá cesta žižkovskými ulicemi vás zavede i do blízkosti televizního vysílače.

Světový den poezie připadá na 21. březen. Cílem tohoto svátku je podpora jazykové různorodosti a zviditelnění ohrožených jazyků v místě jejich používání. Připomeňte si oblíbenou báseň i místa napříč Českou republikou spojená s našimi básníky.

Vyhlídkový altán nad městem je častým cílem turistů i místních obyvatel. Skalní masiv Hostibjek je tvořen svrchnokřídovými sedimenty a je vyhlášen přírodní památkou.

Pamětní síň Jaroslava Seiferta byla slavnostně otevřena v září roku 2008 za spolupráce s dcerou Janou Seifertovou-Plichtovou.

Praha proslula nejen krásnou architekturou, ale také umělci a intelektuály, kteří hledali a stále hledají inspiraci v lahodném šálku kávy a příjemné společnosti. Pokud už jste navštívili všechny hlavní pražské památky, ale k plnému prožitku vám stále něco schází, zkuste zajít do jedné z tradičních kaváren, která na vás dýchne jedinečnou atmosférou. Navštívit můžete řadu proslulých míst, která jsou spjata s významnými postavami českých dějin, i moderní designové kavárny.

Pomníky a sochy, jména náměstí, ulic, muzeí i městských čtvrtí, škol, gymnázií a dokonce jedné univerzity, naučné stezky i turistické chaty: zakladatele novodobého československého státu připomínají tisíce míst. Tomáš Garrigue Masaryk (7. 3. 1850 Hodonín – 14. 9. 1937 Lány) byl vědec a filozof, pedagog, politik a první československý prezident.

Infocentrum města Mariánské Lázně za finanční podpory Karlovarského kraje a města Mariánské Lázně vytvořilo Stezku spisovatelů. Trasa je dlouhá 8 855 kroků, tedy necelých sedm kilometrů. Po dokončení bude zahrnovat patnáct panelů.

Kralupy leží severně od Prahy na obou březích Vltavy mezi Mělníkem a Slaným. Bývaly oblíbeným místem prázdnin a odpočinku známého básníka Jaroslava Seiferta, dnes se odtud můžete vypravit třeba na zámek Veltrusy nebo na zámek Nelahozeves.

Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným: tak zní slavná věta z románu Rozmarné léto. Společně s knihami Markéta Lazarová, Konec starých časů nebo Kubula a Kuba Kubikula patří k nejznámějším prózám spisovatele Vladislava Vančury (23. června 1891, Háj ve Slezsku – 1. června 1942, Praha).

Pokroucené stromy, mlžná smutná krajina hnědouhelných pánví, rozostřené obrazy za okny v dešti, mlze a v noci, a především Praha: město ze všech úhlů a ve všech podobách, a také zátiší na hradčanském okně, viděná tisíckrát a pokaždé jinak. To byly hlavní motivy fotografa Josefa Sudka (17. března 1896 Kolín – 15. září 1976 Praha).

Josef Koudelka (*1938) patří celosvětově k nejvýznamnějším fotografům 20. století. Na přibližně 10 000 fotografiích zachytil okupaci Československa v roce 1968. Když krátce poté emigroval, fotografie se mu podařilo propašovat do ciziny. Později byl za tyto snímky oceněn Zlatou medailí Roberta Capyse, jako jediný český fotograf se stal členem agentury Magnum Photos a v roce 2002 převzal na Pražském hradě od prezidenta Václava Havla medaili Za zásluhy.

Kovová roura, která tak trochu připomíná periskop ponorky, tak vypadá Poeziomat na pražském náměstí Míru. Jedná se pravděpodobně o světovou raritu, která spatřila světlo světa díky kavárníkovi a kulturnímu aktivistovi Ondřeji Kobzovi.