
Architektonický styl
brutalismus, jehož název vychází z francouzského
„béton brut“, tedy surového pohledového betonu, zažíval svou nejslavnější éru v
50. až 70. letech. Výrazně ho ovlivnil
francouzský architekt Le Corbusier a jeho poválečná tvorba. Do socialistického Československa přinesl brutalismus nejen drsný styl, ale i větry ze Západu, co se protahovaly mezi panely. Hrubý beton bez omluvy, ale s českým přesahem: na rozdíl od světa se u nás
brutalistické stavby často zjemňovaly keramickými obklady, kovovými doplňky nebo fantaskními tvarovými výstřelky ovlivněnými
fascinací kosmem.
Nyní pražský beton znovu promlouvá. A mluví hlasitě, jak uvidíte s
Kudy z nudy. Zatímco
Fairmont Golden Prague Hotel ohromuje návratem
původních lustrů, uměleckých děl a novými veřejnými prostory,
Nová scéna Národního divadla se připravuje na několikaletý proces modernizace – s novým hledištěm,
kavárnou propojenou s
náměstím Václava Havla a velkorysou obnovou původních výtvarných prvků.
Fairmont Golden Prague Hotel: podívejte se, jak vypadá znovuzrozený brutalismus

Bývalý
hotel InterContinental v
Pařížské ulici, navržený v 70. letech týmem architektů pod vedením
Karla Filsaka, se v roce 2025 znovu otevřel jako
Fairmont Golden Prague Hotel. Po letech chátrání prošel rozsáhlou rekonstrukcí, která vrátila lesk nejen
brutalistické architektuře, ale i umělecké výzdobě. Zachovat se podařilo například
keramickou fasádu od sochaře
Zbyňka Sekala, která se ve své době stala předlohou desítkám staveb v Československu. Do interiéru se vrátily lustry
Reného Roubíčka, skleněné plastiky
Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové, vitráže
Josefa Jíry, plastiky
Čestmíra Kafky nebo lustry
Huga Demartiniho. Interiéry doplnila díla dalších přední sklářských umělců jako jsou
Martin Janecký a
Zdeněk Lhotský, přibyla rovněž svítidla od světoznámých českých značek
Bomma a
Preciosa. Vstupu do
Spa & Wellness nově dominuje osmimetrová skleněná plastika inspirovaná vodou; je autorským dílem
společnosti Lasvit, studia TaK Architects a
designérky Wandy Valihrachové. Nově vznikl i
podchod k náplavce, který může využívat veřejnost, a úpravy se dočkalo i
náměstí Curieových, které propojuje hotel s městem.

Nejde jen o hotel:
Fairmont Golden Prague je opět místo, které chce být součástí veřejného prostoru. Na rozdíl od minulosti se rekonstrukce zaměřila i na
ekologii. Zelené plochy kolem hotelu budou zavlažovány dešťovou a takzvanou šedou vodou – tedy užitkovou vodou z wellness, kuchyní či prádelny. K udržitelnému přístupu přispívají i
rozlehlé zelené střechy a vertikální zahrady, které pomáhají
ochlazovat budovu a zlepšují
mikroklima v jejím okolí. Kromě samotného hotelu je k dispozici
šest restaurací včetně legendární
restaurace Zlatá Praha s magickým výhledem na
Staré Město, velké
konferenční centrum,
spa s bazénem a zahradou, a také
galerie zaměřená na současné umění.
Zvedá se opona: Nová scéna se mění

Rekonstrukce čeká i jednu z
nejikoničtějších brutalistických staveb v bezprostřední blízkosti historického
Národního divadla –
Novou scénu. Historická budova
Národního divadla, kterou „národ sobě“ slavnostně otevřel v roce 1883, sloužila bez větších zásahů téměř celé století. Teprve na přelomu 70. a 80. let zasáhla do jejího okolí moderní architektura, a to když vedle novorenesanční budovy začala vyrůstat
moderní přístavba.
Nová scéna okamžitě spustila vlnu diskusí. Jedni ji vítali jako
kousek moderní architektury v historickém centru Prahy, jiní ji řadili mezi
nejošklivější stavby z dob socialismu.
Nová scéna architekta Karla Pragera, autora například budovy bývalého Federálního shromáždění, dnešní
nové budovy Národního muzea, se veřejnosti poprvé představila v listopadu 1983. Skleněná fasáda
Nové scény z více než čtyř tisíc skleněných tvarovek dle návrhu
výtvarníků Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové rozproudila debaty ještě během výstavby. Přesto se architektovi podařilo vytvořit prostor flexibilní scény pro
Laternu Magiky, činohry, koncerty i galerií – a dodnes zůstává symbolem „odvážného dramatického dialogu“ mezi historií a modernou. Fasáda samozřejmě zůstane, při rekonstrukci se ale všechny „obrazovky“ z Nové scény budou sundávat a upravovat tak, aby vypadaly jako nové. Možná nakonec dojde i na jejich nasvícení, plánované, ale nikdy neuskutečněné.
Nový facelift promění i vnitřní scénu pro potřeby současného divadla. Nové bude
teleskopické hlediště, komorní scéna, edukační centrum i
kavárna propojená s
náměstím Václava Havla. Součástí obnovy je také
výměna technologií, akustiky a restaurování původních výtvarných prvků. Veřejnosti přístupné interiéry spojuje
leštěný kámen serpentinit, původem z
Kuby, stěny zdobí výtvarná díla a autorský nábytek.
Nová scéna se tak symbolicky znovu stane prostorem pro současné umění, setkávání a městský život.
Brutalismus: surový styl, přesto s duší: kde ho najdete?

Kromě hotelu
Fairmont Golden Prague a
Nové scény najdete
brutalismus i na dalších místech, která stojí za pozornost. Ať už vás fascinuje jeho strohá monumentalita, nebo jen hledáte zajímavé zastávky při toulkách různými městy, tady je pár tipů, kde se s tímto stylem potkáte tváří v tvář:
- Za zářný příklad městského brutalismu býval považován areál Transgasu na Vinohradské třídě v Praze. Tři budovy, navržené Jiřím Eisenreichem, Ivo Loosem, Jindřichem Malátkem a Václavem Aulickým, vznikly v letech 1972–78. V roce 2020 ale šly k zemi. Nepomohly protesty ani snaha o památkovou ochranu.
- Na opačné straně ulice mezitím stojí jiná brutalistická dominanta: Nová budova Národního muzea, kterou mnozí pamatujete jako bývalé Federální shromáždění. Nad původní peněžní burzou z první republiky vytvořil architekt Karel Prager ve spolupráci s Jiřím Kadeřábkem a Jiřím Albrechtem mohutnou nástavbu, nesenou čtyřmi subtilními sloupy. Zajímavostí byla tehdy největší celoprosklená fasáda v Československu v dolní části budovy.
- Podobně odvážnou stavbou byl v 70. letech i obchodní dům Kotva, který ve stejné době vyrůstal mezi náměstím Republiky a Rybnou ulicí na Starém Městě. Návrh v půdorysu připomínající včelí plástve vyšel z architektonické soutěže, kterou vyhráli manželé Věra a Vladimír Machoninovi. Dříve nevyužívané střešní terasy se k životu probudily až po desítkách let a připojily se k dalším oblíbeným terasám a vyhlídkám z pražských střech.
- Brutalistický rukopis poznáte i na odbavovací hale Hlavního nádraží či na hotelu Pyramida.
- Z mimopražských staveb stojí za zmínku obchodní domy, které se stavěly v historických centrech měst a vzbuzovaly ostré reakce obvykle hned od zveřejnění prvních plánů. Stavba obchodního domum Prior v historickém centru města Olomouc byla podobně kontroverzní jako budova Prioru uprostřed hlavního náměstí v Jihlavě nebo v těsné blízkosti radniční věže ve Znojmě. Olomoucký projekt vznikl v letech 1972–1982 podle návrhu brněnského architekta Jana Melichara, ale prošel zásadní přestavbou a také s odkazem na blízký chrám sv. Mořice změnil jméno na Galerii Moritz.
- Brutalismus se propsal i do Karlových Varů. Hotel Thermal, vystavěný v letech 1967–76 opět pod taktovkou Machoninových, je dodnes středobodem Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Kvůli jeho stavbě tehdy zmizela řada historických domů včetně Mattoniho vily.
A co dodat na závěr? Možná už nám tyhle domy nepřijdou tak "brutální". Možná se k nim konečně vracíme s odstupem, který dovoluje vidět nejen surovost, ale i odvahu a výtvarný jazyk. Beton, který byl kdysi prokletí, se dnes stává pamětí doby, kdy i za železnou oponou vznikaly věci, které stále stojí za pohled.
Pronikněte do světa českého brutalismu, stylu známého svým surovým betonem a historickým přesahem, a objevte jeho modernizaci a umělecké prvky.
Brutalismus je architektonický styl, který se vyznačuje použitím surového pohledového betonu, jehož název vychází z francouzského 'beton brut'.
Brutalismus zažíval největší vlnu popularity v letech 1954 až 1970.
Le Corbusier, francouzský architekt, výrazně ovlivnil brutalismus svou poválečnou tvorbou.
V socialistickém Československu brutalismus přinesl hrubý a brutální styl, ale také závan svěžího vzduchu ze světa za železnou oponou.
V Československu se brutalistické stavby často zjemňovaly keramickými obklady, kovovými doplňky nebo tvarovými výstřelky ovlivněnými fascinací kosmem.
Nová scéna Národního divadla je brutalistická stavba, která se připravuje na modernizaci včetně nového hlediště, kavárny a obnovy původních výtvarných prvků.
V hotelu Fairmont Golden Prague se zachovaly prvky jako keramická fasáda od Zbyňka Sekala, lustry Reného Roubíčka a skleněné plastiky Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové.
Rekonstrukce se zaměřila na ekologii, například využívání dešťové a šedé vody, zavlažování zelených ploch a zelené střechy pro ochlazení budovy.
Nová scéna prochází obnovou, která zahrnuje instalaci nového teleskopického hlediště, komorní scénu, edukační centrum a kavárnu.
Mezi známé brutalistické stavby v Praze patří bývalý hotel InterContinental nyní Fairmont Golden Prague Hotel, Kotva obchodní dům a Nová scéna Národního divadla.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.