Doly, jeskyně a propasti: vydejte se na cestu do nitra Země

Hornické muzeum v Příbrami: největší hornické muzeum v České republice

Příbramské hornické muzeum, založené roku 1886, zve k návštěvě unikátních expozic situovaných v historických, památkově chráněných objektech Ševčinského, Vojtěšského, Anenského a Drkolnovského dolu a v hornickém domku na Březových Horách. Součástí prohlídky rozsáhlého podzemí je populární jízda hornickým vláčkem, fárání důlním výtahem a sjezd do dolu po skluzavce. Vstup do podzemí pro děti do 6 let z bezpečnostních důvodů není možný! Areál je od roku 2022 doplněný historickou důlní technikou, která je vystavena ve venkovním areálu Ševčinského dolu. Důl Prokop je na prvním patře propojen s nádvořím dolu Anna – právě touto chodbou vede trasa důlního vláčku. K nejcennějším exponátům muzea náleží historické parní těžní stroje na dolech Anna a Vojtěch. Unikátní památkou mezinárodního významu je velké vodní kolo v podzemí dolu Drkolnov z 19. století.
 

Štola č. 1 v Jáchymově: nerosty i uranová ruda

Jáchymovská štola připomíná nejen způsob dobývání nerostů v minulém století, ale také utrpení politických vězňů, kteří byli nuceni v této a podobných štolách těžce pracovat. Expozici doplňují nálezy, které byly v areálu původně stříbrného a později uranového dolu objeveny. Ve štole uvidíte například dva katry (mříže), které sloužily k uzavírání vězňů pod zemí, nebo předměty, které byly nalezeny v prostorách lágru Svornost (lágrové komínky, stínidla lamp a pod.). Atmosféru tábora doplňují i obnovené Mauthausenské schody, kudy vězni chodili, strážní věže a zázemí areálu je v replice někdejšího táborového domku. Podél hornického skanzenu u Štoly č. 1 vede 8,5 km dlouhá naučná stezka Jáchymovské peklo.
 

Flascharův důl v Odrách: ukázka dobývání břidlice

Zažijte naprosté ticho i všepohlcující tmu v jednom z pouhých dvou přístupných břidlicových dolů v České republice. Tajuplnou atmosféru dokreslí hořkosladké příběhy ze života nejen horníků, ale i zakladatele Flascharova dolu či druhého a zároveň posledního majitele, po němž je důl pojmenován. Průvodce vám prozradí romantický původ názvu štoly Hortenzie, co je to tzv. slezský vrabčák nebo proč důl stále vypadá jako v roce 1918. Osvěžíte se nápoji vychlazenými „na osmém schodu“ přímo v dole a na závěr si vyzkoušíte, jak se speciálními nůžkami štípe břidlice. Důlní muzeum Flascharův důl v Odrách se nachází v lokalitě Nový Svět. Největším unikátem podzemí je však oderská vrása, která vznikla ohromným tlakem hrnoucího se bahna, které se zarolovalo jako těsto a později ztuhlo a zkamenělo.
 

Důl v Nevřeni: objevte tajemství dobývání kaolinu

V Nevřeni na Plzeňsku se v červnu 2019 otevřel pro zájemce bývalý hlubinný důl na kaolin, který má v hloubce několika desítek metrů pod zemí až 1 300 metrů podzemních chodeb, zpřístupněno je asi 700 metrů. Některé chodby jsou až deset metrů široké. Důl je unikátní z několika důvodů: kaolin se tady totiž těžil hlubinnou metodou a podzemní štolou dokonce jezdila úzkokolejka, ostatně chodby jsou až dvanáct metrů vysoké a deset metrů široké. V Česku se surovina pro výrobu porcelánu těžila jen ve dvou podzemních dolech – na Plzeňsku a v Hosíně na jihu Čech. Otevřený však je pouze nevřeňský důl. Na prohlídky se musíte přihlásit předem pomocí webového rezervačního systému anebo si lze vstupenku zakoupit v Centrum Caolinum Nevřeň.
 

Důl Jeroným – Čistá: cesta za cínem a podzemní jezírko

Důl Jeroným na Sokolovsku je významnou hornickou památkou dokladující úroveň hornictví v 15 a 16. století. Zájem těžařů byl zaměřen na těžbu cínové rudy. Dostupné prameny uvádějí, že o Čisté jsou zmínky již ve 13. století. Důl byl v roce 1990 prohlášen kulturní památkou a od roku 1992 zde probíhají záchranné práce. V centrální části ložiska se nacházejí nádherné komory ze 16. století. Podle odhadů poskytl důl Jeroným za celou historii asi 500–700 tun cínu. V řadě prostor jsou stěny a stropy zbarveny černě od sazí, které se zde usadily při těžbě metodou "sázení ohně". Prostory „zdobí“ stopy po želízkách a špičácích používaných tehdejšími havíři. Během exkurze uvidíte také krásné podzemní jezírko. Od podzimu 2022 by měla být otevřena další část zdejšího podzemí, která má prodloužit prohlídkovou trasu o dvě třetiny.
 

Důl Skalka v Mníšku pod Brdy: důlním vláčkem za historií dobývání železné rudy

V těsné blízkosti Mníšku pod Brdy, na hranici přírodního parku Hřebeny, se nachází historický důl Skalka. Labyrint chodeb, kde se až do roku 1966 těžily železné rudy, vás zavede až 150 metrů pod zemský povrch. Prohlídka začíná jízdou důlním vláčekem, který vás zaveze 1,5 kilometru do podzemí. Pro návštěvu dolu je však nutné se předem objednat a domluvit termín. Prohlídka probíhá hlavně na 16. patře, celkem jich je v dole 36, ale dolní jsou zatopená a horní vytěžená a vyplněná materiálem. Historie těžby železných rud na ložisku Skalka u Mníšku pod Brdy sahá do dávné minulosti. Jako první zde kutali nízkoprocentní oolitickou krevelovou rudu již Keltové. Není bez zajímavosti, že v 50. letech probíhal na dole Skalka utajovaný strategický provoz.
 

Jílovské doly: zlato od dob Keltů až po Pražské jaro

Těžba zlata v okolí Jílového zasahuje podle nepřímých dokladů až do období Keltů. Zlato tu bylo rýžováno už v 1. a 3. století před Kristem. Pokračovalo i za prvních Přemyslovců v 10. a 11. století, kdy začíná hlubinná těžba. Svého vrcholu pak dosáhla ve 13. a 14. století, v té době Čechy byly jednou z hlavních produkčních oblastí zlata v Evropě. Po roce 1420 těžba v dalších staletích živořila, podílelo se na tom zatopení dolů vodou. Teprve technické prostředky 20. století umožnily, aby se na krátký čas těžba znovu rozběhla. Pro nerentabilnost byla ale v roce 1968 těžba zastavena. Pokud vás těžba zlata zaujme, doporučujeme navštívit jílovské muzeum s poutavými moderními expozicemi či naučnou stezku Zlaté doly. Přímo do "zlatého" podzemí můžete vstoupit ve štole sv. Josefa anebo ve štole sv. Antonína Paduánského. Centrum zlatého revíru představoval důl Pepř, který v příští sezóně (2023) nabídne i via ferratu podzemím.
 

Důl Měděnec: Země zaslíbená na Mědníku

Důl Země zaslíbená se nachází ve vrchu Mědník, kde se kutalo pravděpodobně již v 10. století. Dochované záznamy pocházejí ale až z 15. století. Těžily se zde hlavně stříbronosné měděné rudy, a to až v 27 štolách. Stěny štoly vypovídají o různých způsobech ražby, nejzajímavější jsou dozajista úseky chodeb, které pokrývá silná vrstva sazí, která je připisována starobylé technice dobývání hornin tzv. krušení čili sázení ohněm. Ve štole vás okouzlí zlatý lesk chalkopyritů, červenavý odlesk pyritů nebo stříbrný třpyt slídy. Zážitkem je také výstup po žebřících do komory v patře a pak následný sestup. Přístupná je také štola Marie Pomocné na Mědníku.
 

Důl v Českém Krumlově: grafit a podzemní cesta důlním vláčkem

Grafitový důl v Českém Krumlově je pozůstatkem a připomínkou těžby dobývání této suroviny. Byla jedinou, která se v kraji těžila hlubinným způsobem. Podle historických dokumentů spadá těžba grafitu až do období Keltů na našem území. Posledním funkčním dolem byl Městský vrch. Po dolování zbyly viditelné jámy. Ročně se tu vytěžilo až 20 tisíc tun grafitové suroviny. V okolí města byla dále naleziště zlata, stříbra, nerostů a hornin. Prohlídka bývalého grafitového dolu z roku 1975, který se nachází v hloubce až 70 metrů pod povrchem, není nijak náročná. Je sice dlouhá 2 kilometry, ale většinu trasy pojedete atraktivním důlním vláčkem. Tím dříve jezdili do dolu horníci na svou šichtu. Pěšky pak urazíte cca 800 metrů. Těšit se můžete na ukázku těžby v dobových podmínkách, uvidíte hornické stroje i nástroje. Spatříte například vrtací kladivo, vozík hunt nebo vytěženou surovin, tzv. rubaninu.
 

Sloupsko-šošůvské jeskyně: Nagelova trasa pro dobrodruhy

Rozsáhlý komplex domů, chodeb a podzemních propastí ve Sloupsko-šošůvských jeskyních, vytvořený ve dvou patrech, leží na severním okraji Moravského krasu u městečka Sloup. Pro dobrodružně naladěné návštěvníky je zde otevřena zážitková trasa Po stopách Nagela, která je vedená spodními patry jeskyní. V některých úsecích je možný pohyb pouze plazením. Sestupuje se ústím Stupňovité propasti nejprve po upravené trase a dále po schodech k části bývalého Absolonova Macošského žebře. Trasa pak vede řečištěm Sloupského potoka na dno Nagelovy propasti, v místech zvaném U písků. Po přejití Nagelova jezírka lze nahlédnout do přítokových sifonů. Návrat je s odbočkou k Wankelovu jezírku a výstup opět Stupňovitou propastí. Na zážitkovou prohlídku je nutná předchozí rezervace na telefonu 516 435 335 nebo emailu sloupskososuvske@caves.cz.

Propast Macocha: labyrint Punkevních jeskyní a plavba na lodičkách

Kdo se chce podívat na samé dno propasi Macocha, musí k ní projít Punkevními jeskyněmi. Propast Macocha nejspíš vznikla prolomením klenby velkého podzemního dómu, kterým protéká podzemní říčka Punkva. Na dně propasti se nachází Horní a Dolní macošské jezírko. Pod hladinou Dolního jezírka se skrývají další podzemní prostory, prozatím prozkoumané do celkové hloubky propasti -187,5 metrů. Jezírko je spojené s řekou Punkvou a jeho velikost závisí na jejím průtoku. Za nízkého stavu vody vysychá a naopak za vysokého se může spojit s Horním macošským jezírkem. Zážitkem bude i následná plavba podzemní řekou Punkvou k jejímu vývěru na povrch. Naopak pro pohled do hlubin propasti zvolte vyhlídkové můstky na jejím okraji. Původní dřevěnou vyhlídkovou verandu (gloriet) nad propastí dal zbudovat kníže Liechtenstein v roce 1820. Na jejím místě byl v roce 1882 zbudován brněnskou sekcí Rakouského klubu turistů dnešní Horní můstek. Ocelové konstrukční prvky můstku o hmotnosti 2 500 kg vyrobily blanenské železárny. Dolní můstek byl zbudován Klubem českých turistů v roce 1899.

Hranická propast: pohled do nejhlubší zatopené propasti světa

Zdá se, jako by snad ani neměla dno. Všechny pokusy o jeho naměření zatím selhaly. Posledním ověřeným údajem z letošního roku je -450 metrů, odborníci ale odhadují, že se může vyhoupnout až na úctyhodných 1000 metrů. Propast se nachází v Hranickém krasu nedaleko veřejnosti přístupných Zbrašovských aragonitových jeskyní. Podle pověsti do ní na koni skočil moravský král Mojmír II., aby totéž v noční temnotě udělali jeho pronásledovatelé z řad zrádných velmožů ohrožujících Moravu. Hranický kras představuje unikátní území: na rozdíl od většiny krasových útvarů nevznikla leptáním vod prosakujících z povrchu, ale silnými výrony termálních minerálních pramenů z hlubin. Od propasti je také krásný výhled na okolní krajinu – Hostýn, Kelečský Javorník a Beskydy.