Cesty za uměním: zářící akty malíře Amedea Modiglianiho

Proslulost a slávu sice italskému malíři přinesla teprve předčasná smrt, ovšem zájem o dílo Amedea Modiglianiho, jaké sám nezažil, trvá dodnes. Stal se skutečnou ikonou světového výtvarného umění, která se významem a originalitou vyrovná Picassovi, Van Goghovi či Monetovi. Jeho díla zdobí suvenýry a dárkové předměty, každá jeho výstava vyvolá obrovský zájem. V roce 2010 se konala výstava děl Amedea Modiglianiho a jeho současníků v Obecním domě v Praze, v roce 2024 uspořádala Národní galerie výstavu École de Paris – Umělci z Čech a meziválečná pařížská škola ve Valdštejnské jízdárně. Jedním z hlavních taháků výstavy a také důkazem spolupráce mezi evropskými galeriemi byl obraz Žena s modrýma očima od legendárního Amedeo Modiglianiho, zapůjčený z Musée d’Art moderne de Paris. Přestože od malířovy smrti uplynulo už více než sto let, Modigliani dodnes inspiruje řady dalších umělců, od spisovatelů přes filmaře až po výtvarníky. Kde se ale odehrává příběh Modiglianiho, „prokletého“ umělce své doby?
 

Pařížská škola

Josef Šíma, Jindřich Štyrský a Toyen, František Kupka, Othon Coubine anebo Modigliani: ti všichni tvořili ve stejném čase na stejném místě, tedy na počátku 20. století v Paříži ve Francii. Byli součástí kosmopolitního uskupení umělců usazených především na Montmartru a Montparnassu, označovaného jako pařížská škola. Někteří se dokázali prosadit a jejich díla se objevovala v prestižních galeriích a na stránkách výtvarných časopisů. Jiným ale fascinující život umělecké komunity, kde jeden bohémský večírek s litry absintu a drogami střídal druhý, ublížil – a k nim patřil i Amedeo Modigliani. Nedílnou součástí osudu italského výtvarníka nebyly jen magické portréty žen se smyslnými a zaoblenými tvary, ale také podlomené zdraví.
 

Jednodenní výstava Amedea Modiglianiho

Amedeo Modigliani se narodil 12. července 1884 do židovské rodiny v toskánském městě Livorno. Přestože finančně a tom rodina nebyla nijak skvěle, Amedeovi i jeho třem sourozencům se dostalo velmi dobrého vzdělání. Jeho literárně nadaná matka, původem Francouzka z Marseille, se o jeho výuku postarala i v době, když stonal s opakovanými zápaly plic a objevily se první projevy tuberkulózy. Ve čtrnácti letech se zázračně uzdravil z tehdy ještě smrtelného onemocnění břišním tyfem o o dva roky později ze zánětu pohrudnice. Tehdy prý v horečkách blouznil, že bude umělcem. Když se uzdravil, s matkou vyrazili na rekonvalescenční výlet po Itálii. Navštívili Řím, Neapol, Capri i Florencii, kde se Amedeo nadchl pro staré mistry. Po návratu se nemusel vrátit do školy a stal se nejmladším žákem livornské akademie. Ve studiu umění pokračoval ve Florencii a v Benátkách a roku 1906 odešel do Paříže.

Dvaadvacetiletý výtvarník teprve hledal svůj styl. Vliv na něj měly tradiční výtvarné směry i avantgarda a secese, z rodné země si do Francie navíc přenesl inspiraci italskou renesancí. V jeho dílech najdeme stopy antického sochařství i děl malířů Sandra Botticelliho či Tiziana. Jak dokazují archivní fotografie, Modigliani do komunity bohémů dokonale zapadl. Mnohé ze svých nových známých také portrétoval: na jeho plátnech se vystřídali Picasso, mexický malíř Diego Rivera, herec Jean Cocteau, sochař Maurice Drouard, malíř a spisovatel Max Jacob, polský básník a sběratel umění Leopold Zborowski, první Modiglianův patron, dermatolog Paul Alexandr a další. Malíř se účastnil mnoha skupinových výstav pořádaných galeristou Paulem Guillaumem a také několika pověstných pařížských salonů, jeho jediná samostatná výstava ale trvala pouhý den. Odehrála se v roce 1917 v Galerii Berthe Weillové. Vystavené akty ale při vernisáži vyvolaly skandál a výstava byla okamžitě zavřená, tři desítky obrazů zabavila policie.
 

Modiglianiho portréty a akty

Modigliani by se raději než malířem stal sochařem. Bohužel to nešlo, jemný prach zvířený při otesávání kamene mu zhoršoval tuberkulózu. Dnes jsou jeho obrazy ležících nahých nebo zpola zahalených žen se zasněnými tvářemi a prázdnýma očima oslavovány jako óda na ženské tělo, ale i tolerantní Paříž měla své meze. Víme, že Modigliani maloval především své milenky, k nimž patřila historička umění Angličanka Beatrice Hastingsová nebo ruská básnířka Anna Achmatovová.

Smutně proslulá je především jeho poslední známost, studentka umění Jeanne Hébuterneová. Rusovlasá dívka, které malíř říkal „lískový oříšek“, se stala jeho osudovou družkou, matkou jeho dcery, milenkou, modelkou a prototypem Modiglianiho múzy s dlouhým krkem, mandlovýma očima a úzkými rty. Jenže rodiče ji kvůli známosti s malířem prakticky vydědili, vadilo jim především, že Modigliani je Žid. I když jejich vztah byl plný excesů a hádek, milovala ho. V roce 1918 s ní odcestoval na jih Francie na Azurové pobřeží. V Nice se jim narodila dcera Jeanne a Modigliani tam během svého pobytu namaloval mimo jiné i své čtyři jediné známé krajinomalby.

Po návratu do Paříže se jeho zdraví zhoršovalo. Když Modigliani 24. ledna 1920 v 35 letech zemřel, lékaři za příčinu smrti označili tuberkulózní meningitidu podpořenou chudobou, přepracováním, drogami a alkoholismem. Jeanne tuto tragickou ztrátu neunesla a spáchala sebevraždu skokem z pátého patra svých rodičů; zabila nejen sebe, ale také druhé dítě, které čekala. Oba jsou pochovaní na hřbitově Père-Lachaise, osmnáctiměsíční osiřelou dceru adoptovala Modiglianiho sestra žijící v italském Livornu.
 

Modigliani ve statistikách, filmech a v aukčních síních

• Dílo Amedea Modiglianiho se skládá z asi 350 obrazů, kreseb a 25 soch.
• K jeho nejlepším dílům patří série asi třiceti velkých ženských aktů, malovaných teplými, zářícími barvami. Vznikly po roce 1916.
• Modiglianiho akty patří k nejdražším obrazům na trhu s uměním. Jeden z obrazů byl vydražen za částku přes 170 milionů dolarů.
• O vztahu Modiglianiho a Jeanne pojednává slavný snímek Milenci z Montparnassu / Montparnasse 19 z roku 1958, kde malíře ztvárnil Gérard Philipe a Jeanne Anouk Aimée. Další životopisný snímek Modigliani z roku 2004 se zaměřuje na rivalitu s Picassem. Modiglianiho v něm hraje Andy Garcia.