Proslulost a slávu sice italskému malíři přinesla teprve předčasná smrt, ovšem zájem o dílo
Amedea Modiglianiho, jaké sám nezažil, trvá dodnes. Stal se skutečnou
ikonou světového výtvarného umění, která se významem a originalitou vyrovná
Picassovi,
Van Goghovi či
Monetovi. Jeho díla zdobí suvenýry a dárkové předměty, každá jeho výstava vyvolá obrovský zájem. V roce 2010 se konala
výstava děl Amedea Modiglianiho a jeho současníků v
Obecním domě v
Praze, v roce 2024 uspořádala
Národní galerie výstavu
École de Paris – Umělci z Čech a meziválečná pařížská škola ve
Valdštejnské jízdárně. Jedním z hlavních taháků výstavy a také důkazem spolupráce mezi evropskými galeriemi byl
obraz Žena s modrýma očima od legendárního
Amedeo Modiglianiho, zapůjčený z
Musée d’Art moderne de Paris. Přestože od malířovy smrti uplynulo už více než sto let, Modigliani dodnes inspiruje řady dalších umělců, od spisovatelů přes filmaře až po výtvarníky. Kde se ale odehrává příběh Modiglianiho, „prokletého“ umělce své doby?
Pařížská škola
Josef Šíma, Jindřich Štyrský a
Toyen, František Kupka, Othon Coubine anebo
Modigliani: ti všichni tvořili ve stejném čase na stejném místě, tedy na počátku 20. století v
Paříži ve
Francii. Byli součástí kosmopolitního uskupení umělců usazených především na
Montmartru a Montparnassu, označovaného jako
pařížská škola. Někteří se dokázali prosadit a jejich díla se objevovala v prestižních galeriích a na stránkách výtvarných časopisů. Jiným ale fascinující život umělecké komunity, kde jeden bohémský večírek s litry absintu a drogami střídal druhý, ublížil – a k nim patřil i
Amedeo Modigliani. Nedílnou součástí osudu italského výtvarníka nebyly jen magické portréty žen se smyslnými a zaoblenými tvary, ale také podlomené zdraví.
Jednodenní výstava Amedea Modiglianiho
Amedeo Modigliani se narodil 12. července 1884 do židovské rodiny v
toskánském městě Livorno. Přestože finančně a tom rodina nebyla nijak skvěle, Amedeovi i jeho třem sourozencům se dostalo velmi dobrého vzdělání. Jeho literárně nadaná matka, původem Francouzka z Marseille, se o jeho výuku postarala i v době, když stonal s opakovanými zápaly plic a objevily se první projevy tuberkulózy. Ve čtrnácti letech se zázračně uzdravil z tehdy ještě smrtelného onemocnění břišním tyfem o o dva roky později ze zánětu pohrudnice. Tehdy prý v horečkách blouznil, že bude umělcem. Když se uzdravil, s matkou vyrazili na rekonvalescenční výlet po
Itálii. Navštívili
Řím, Neapol, Capri i
Florencii, kde se Amedeo nadchl pro staré mistry. Po návratu se nemusel vrátit do školy a stal se nejmladším žákem livornské akademie. Ve studiu umění pokračoval ve
Florencii a v
Benátkách a roku 1906 odešel do
Paříže.
Dvaadvacetiletý výtvarník teprve hledal svůj styl. Vliv na něj měly tradiční výtvarné směry i
avantgarda a
secese, z rodné země si do
Francie navíc přenesl inspiraci
italskou renesancí. V jeho dílech najdeme stopy antického sochařství i děl malířů
Sandra Botticelliho či
Tiziana. Jak dokazují archivní fotografie, Modigliani do komunity bohémů dokonale zapadl. Mnohé ze svých nových známých také portrétoval: na jeho plátnech se vystřídali
Picasso, mexický malíř
Diego Rivera, herec
Jean Cocteau, sochař
Maurice Drouard, malíř a spisovatel
Max Jacob, polský básník a sběratel umění
Leopold Zborowski, první Modiglianův patron, dermatolog
Paul Alexandr a další. Malíř se účastnil mnoha skupinových výstav pořádaných
galeristou Paulem Guillaumem a také několika pověstných pařížských salonů, jeho jediná samostatná výstava ale trvala pouhý den. Odehrála se v roce 1917 v
Galerii Berthe Weillové. Vystavené akty ale při vernisáži vyvolaly skandál a výstava byla okamžitě zavřená, tři desítky obrazů zabavila policie.
Modiglianiho portréty a akty
Modigliani by se raději než malířem stal sochařem. Bohužel to nešlo, jemný prach zvířený při otesávání kamene mu zhoršoval tuberkulózu. Dnes jsou jeho obrazy ležících nahých nebo zpola zahalených žen se zasněnými tvářemi a prázdnýma očima oslavovány jako óda na ženské tělo, ale i tolerantní Paříž měla své meze. Víme, že Modigliani maloval především své milenky, k nimž patřila historička umění Angličanka
Beatrice Hastingsová nebo ruská básnířka
Anna Achmatovová.
Smutně proslulá je především jeho poslední známost, studentka umění
Jeanne Hébuterneová. Rusovlasá dívka, které malíř říkal „lískový oříšek“, se stala jeho osudovou družkou, matkou jeho dcery, milenkou, modelkou a
prototypem Modiglianiho múzy s dlouhým krkem, mandlovýma očima a úzkými rty. Jenže rodiče ji kvůli známosti s malířem prakticky vydědili, vadilo jim především, že Modigliani je Žid. I když jejich vztah byl plný excesů a hádek, milovala ho. V roce 1918 s ní odcestoval na jih
Francie na
Azurové pobřeží. V
Nice se jim narodila
dcera Jeanne a Modigliani tam během svého pobytu namaloval mimo jiné i své
čtyři jediné známé krajinomalby.
Po návratu do Paříže se jeho zdraví zhoršovalo. Když Modigliani 24. ledna 1920 v 35 letech zemřel, lékaři za příčinu smrti označili tuberkulózní meningitidu podpořenou chudobou, přepracováním, drogami a alkoholismem. Jeanne tuto tragickou ztrátu neunesla a spáchala sebevraždu skokem z pátého patra svých rodičů; zabila nejen sebe, ale také druhé dítě, které čekala. Oba jsou pochovaní na
hřbitově Père-Lachaise, osmnáctiměsíční osiřelou dceru adoptovala Modiglianiho sestra žijící v italském Livornu.
Modigliani ve statistikách, filmech a v aukčních síních
- Dílo Amedea Modiglianiho se skládá z asi 350 obrazů, kreseb a 25 soch.
- K jeho nejlepším dílům patří série asi třiceti velkých ženských aktů, malovaných teplými, zářícími barvami. Vznikly po roce 1916.
- Modiglianiho akty patří k nejdražším obrazům na trhu s uměním. Jeden z obrazů byl vydražen za částku přes 170 milionů dolarů.
- O vztahu Modiglianiho a Jeanne pojednává slavný snímek Milenci z Montparnassu / Montparnasse 19 z roku 1958, kde malíře ztvárnil Gérard Philipe a Jeanne Anouk Aimée. Další životopisný snímek Modigliani z roku 2004 se zaměřuje na rivalitu s Picassem. Modiglianiho v něm hraje Andy Garcia.