ÚvodAktualityPozor, čeká nás změna času: během posledního březnového víkendu se mění zimní čas na letní
Příroda

Pozor, čeká nás změna času: během posledního březnového víkendu se mění zimní čas na letní

Tak jako každé jaro nás čeká i letos posun času o jednu hodinu. Změna nastane v noci ze soboty 30. na neděli 31. března, kdy se hodinová ručička posune o hodinu dopředu, takže bude „o hodinu víc“ světla, ale zato si přivstaneme o hodinu dříve. Proč pořád máme dva časy a jak si užít hodinku k dobru vám poradí Kudy z nudy.
změna časuZas už je to tady! Tentokrát pro řadu lidí nepříjemná změna času ze zimního na letní se uskuteční ze soboty 30. na neděli 31. března 2024, kdy hodiny poskočí vpřed o jednu hodinu, a to z 2:00 na 3:00 hodiny ranní. Letní čas je pro mnoho lidí nepříjemný a z hlediska bilologů jde o nepřirozený zásah do biologických rytmů člověka, na který část obyvatel reaguje citlivěji a hůř se s ním vyrovnává. Lidé, kteří už vstávají do světla, se po zavedení letního času najednou probouzejí zase do tmy, na což nejsou jejich přirozené "biologické hodiny" nastaveny. Co vedlo k tomu, že dnes máme dva časy a proč přecházíme ze "správného" astronomického času na čas letní „umělý“?
 
první světová válkaJádro problému lze dohledat v začátku první světové války, kdy v roce 1916 poprvé více států v Evropě zavedlo letní čas, jenž měl ušetřit válkou zvýšené výdaje na paliva. Jako první k novému nápadu přistoupilo Švédsko, které ho vyzkoušelo od dubna do září a dál v něm nepokračovalo. Zato v dalších evropských zemích se uchytil – například v Německu a Rakousko-Uhersku, jehož součástí byly i české země. Připojila se i Velká Británie, Francie, Španělsko a roku 1917 i Rusko. Čas upravovali také v zámoří, především v USA. Po válečném konfliktu byl u nás letní čas zrušen a znovu zaveden až v průběhu druhé světové války. V první fázi mezi lety 1940 až 1942 platil celoročně. Pak nastaly opravdu krušné chvilky – v letech 1943 a 1944 byl k tomuto posunutému času ještě zaveden další letní posun o jednu hodinu, čímž se hodinky dostaly o dvě hodiny napřed vůči časovému pásmu. Místo čtvrté odpoledne tak byly dvě hodiny a už nastával soumrak…

československoOvšem oproti jiným státům byl u nás vyzkoušen i další extrém. V roce 1946 se zkoušel „zimní čas“ – ne ten standardní, astrologický („správný“), ale uměle posunutý oproti standardnímu času o hodinu. Ten rok byl tedy rozdíl mezi letním a zimním časem dvě hodiny… Úspěch to nemělo a pokus se již v dalších letech neopakoval. V roce 1949 byl letní čas zrušen a v dnešní podobě funguje od roku 1979 (od ropné krize), přičemž od roku 1996 jsme se přizpůsobili Evropské unii a jeho konec o měsíc posunuli až na konec října (místo dosavadního září). Letní čas tedy trvá sedm měsíců, zimní pět.

 

Proč máme pořád dva časy?

změna časuLetní čas řada odborníků kritizuje, a nejen biologů. Energetická úspora, kvůli které byl zaveden, je diskutabilní – podle zjištění Pražské energetiky je úspora pouze v období okolo rovnodennosti, a i tehdy je to jen jedno procento. V ostatních měsících není žádná. Lékaři a psychologové se shodují, že lidé si na vstávání o hodinu dříve dlouho zvykají a jsou pak málo produktivní a méně pozorní. Podporují to i data, podle kterých je ve dnech po přechodu na letní čas větší množství dopravních nehod.
 
Ukončení střídání času podporuje i Evropská unie, problémem však je to, že se jednotlivé země nejsou zatím schopny rozhodnout, jaký čas zachovat. Shoda zatím panuje jen na tom, že by bylo vhodné, aby v rámci Evropy platil jeden čas, ale realizace zatím vázne. Většina dotázaných Evropanů, 56 %, si přeje zůstat u letního času, tedy trvale posunout své časové pásmo o jednu hodinu. Naopak 36 % Evropanů by rádo zůstalo u původního časového pásma a 8 % nemá vyhraněný názor. Nejvíce si posun pásma přejí v Portugalsku (79 %), na Kypru (73 %) nebo v Polsku (72 %). Naopak svůj současný pásmový čas si nejvíce přejí zachovat ve Finsku (48 %), v Dánsku (46 %) nebo u nás v Česku (45 %).
 

Co se změnou času

zahrádkářkaJak využít neděli o hodinu kratší? Pokud budete unavení, snažte se co nejvíc odpočívat. Pěkné slunné dny je možné využít k příjemné práci na zahradě či delšímu výletu do přírody. Projít se můžete jarním lesem například v Libickém luhu, kde to už brzy zavoní česnekem medvědím, plné života bude i rašeliniště Podkovák v Českém lese, toulat se můžete také Brdskými lesy anebo Českou Kanadou. Také rybáři mohou setrvávat déle u vody – od 15. 4. přestane platit zákaz lovu ve pstruhových vodách a milovníci rybaření budou moci číhat na svou kořist na Kocábě, Vltavě, Berounce, Labi, Jizeře, Orlici, Moravě, Bečvě, Ostravici a dalších řekách.

sluneční hodinyStylově si můžete udělat procházku k některým zajímavým hodinám. Největší sluneční hodiny ve střední Evropě najdete v Třešti. Obec Rouské na Přerovsku by se s trochou nadsázky dala označit za „vesnici slunečních hodin“. Má sice jen 250 obyvatel ale hned osm těchto časměřičů. V blízkosti Cvikova, za místní částí Drnovec, se nachází chráněný přírodní výtvor zvaný Dutý kámen – pískovcové skály v borovém lese. Jedna z těchto skal je uvnitř dutá, jak by řekli odborníci, jedná se o sloupkový rozpad pískovce. Na jedné ze skal se dochovaly sluneční hodiny, z nichž se dodnes zachoval ciferník se zapuštěným hrotem vrhajícím stín. Raritou mezi hodinami jsou hodiny z květů každý rok vysázeny v Poděbradech na kolonádě.
Věda a historie není nuda: měření času a hodiny sluneční, vodní, přesýpací i náramkové

Věda a historie není nuda: měření času a hodiny sluneční, vodní, přesýpací i náramkové

Měření času je pro nás samozřejmost, ale dokážete zjistit kolik je hodin i bez hodinek, mobilů a dalších vychytávek? Jak lidé měřili čas předtím, než byly vynalezeny hodiny? A kdo vlastně rozhodl, že den bude mít čtyřiadvacet hodin? S Kudy z nudy se vypravte do muzeí hodin a hodinek a na další místa, kde se měří čas – minutu po minutě, hodinu po hodině.

Orloj Martina Chaloupky v obci Žibřidice – dříve býval v Kryštofově Údolí Kultura

Orloj Martina Chaloupky v obci Žibřidice – dříve býval v Kryštofově Údolí

Vesnický orloj, který vymyslel pan Martin Chaloupka, se v roce 2023 přestěhoval z Kryštofova Údolí do obce Žibřidice, části obce Křížany. Zatím hasičskou zbrojnice zdobí 14 figurek z původních 22. Ostatní se musí repasovat.

Děčínské hodinárium na zámku Děčín Kultura

Děčínské hodinárium na zámku Děčín

Na půdě děčínského zámku se zajímavými trámovými konstrukcemi krovu vznikla ve spolupráci s Českým spolkem horologickým expozice, která je zaměřena na prolínání technických exponátů, zejména velkých věžních strojů, a výstavní galerie.

Tipy na muzea a galerie, kde rozhodně není nuda

Tipy na muzea a galerie, kde rozhodně není nuda

Pusťte problémy všedního dne z hlavy a pojďte poznávat a bavit se. Vybrat si můžete muzea a galerie, kde si lze nejen na exponáty sáhnout, ale i si s nimi pohrát, kde vaše děti mohou popustit uzdu své fantazii a dozvědět se něco zajímavého. Nechte se inspirovat tipy portálu Kudy z nudy a vyrazte na výlet plný zábavy a poučení pro celou rodinu.

Orloj Hojsova Stráž – první orloj na Šumavě Památky

Orloj Hojsova Stráž – první orloj na Šumavě

První šumavský orloj se nachází v centru rekreačního střediska Hojsova Stráž na Železnorudsku, v jedné z nejmalebnějších obcí Šumavy.

Pokojový orloj v Ostravském muzeu Kultura

Pokojový orloj v Ostravském muzeu

Chloubou Ostravského muzea je pokojový orloj od Jana Maška, který byl technikem ve Vítkovických železárnách v Ostravě v letech 1924 -1935. Byl také amatérským astronomem a svůj technický um zdokonaloval i po práci, a tak vznikl nejoriginálnější pokojový orloj.

Muzea a galerie pro všechny – zábava a poučení v interaktivních expozicích

Muzea a galerie pro všechny – zábava a poučení v interaktivních expozicích

Přísný zákaz "nedotýkati se" už v našich muzeích dávno neplatí! Naopak v mnoha expozicích je aktivní zapojení návštěvníků dokonce vyžadováno. Nechte se inspirovat našimi tipy a vyrazte na výlet plný zábavy a poučení pro celou rodinu. Experimentujte s elektřinou, zahrajte si divadlo, vyrobte své nanovlákno, dřevěnou lžíci nebo vlastní klobouk... neboť fantazii a kreativitě se na těchto místech meze nekladou.

Národní knihovna České republiky Kultura

Národní knihovna České republiky

V areálu Klementina sídlí Národní knihovna ČR. Rozsahem svých fondů je NK ČR největší a zároveň jednou z nejstarších veřejných knihoven v České republice, řadí se mezi nejvýznamnější evropské i světové knihovny.

Orloj v Táboře Památky

Orloj v Táboře

Funkční replika Pražského orloje s průměrem sto dvacet centimetrů společně s věžními hodinami na domě pana Volfa v Táboře. Replika zobrazuje všechny časy a modeluje pohyb Slunce a Měsíce na astrolábu ciferníku.

Pohádkový orloj v Zašové na Vsetínsku Památky

Pohádkový orloj v Zašové na Vsetínsku

Novou zajímavostí v Zašové v lokalitě Kotěhůlky je od září 2022 dřevěný pohádkový orloj, který postavil s pomocí svých přátel místní občan pan Miroslav Španer.

Šumperský orloj ve vilové čtvrti Památky

Šumperský orloj ve vilové čtvrti

Ve vilové čtvrti v Šumperku se na domě pana Miroslava Nečase nachází orloj, který odbíjí každou celou hodinu od osmi do šesti večer. I když se jedná o kopii pražského orloje, rozdíly však pozorný divák najde. Objeví například věrozvěsty nebo švestkovou ratolest.

Valašský orloj v Držkové s řezbami slovanských bohů Památky

Valašský orloj v Držkové s řezbami slovanských bohů

Obec Držková v Ráztokách se chlubí valašským orlojem, který vyrobil místní umělec, pan Pavel Čihař se svými přáteli. Orloj obsahuje vyřezávané obrazy pohanských bohů a také pohyblivé panorama s tradičními řemesly. V provozu je každý den, dřevořezby se objevují v pravé poledne.

Sluneční hodiny v Třešti – největší ve střední Evropě Kultura

Sluneční hodiny v Třešti – největší ve střední Evropě

Obří sluneční hodiny, které zaujímají plochu o rozloze 663 m2 a jejichž „ručička“ měří 8,21 m, se tyčí již od roku 2003 na náměstí malého městečka Třešť.

Semilský orloj Památky

Semilský orloj

Semilský orloj se nachází přímo v domovském areálu firmy Fabrika 1861 v Semilech.

Tajemná místa Česka – poodhrňte roušku záhad a tajemství

Tajemná místa Česka – poodhrňte roušku záhad a tajemství

Také vás nenechávají v klidu tajemná a záhadami opředená místa? Portál Kudy z nudy vám přináší tipy na výlety, ze kterých vám bude přebíhat mráz po zádech. Vypravte se spolu s námi na putování po místech, která jsou zahalena rouškou tajemství, záhadami a mystérii. Některá z nich jsou doslova prosycena příjemnou energií, kterou pocítí i ti, kteří běžně nejsou na takové vjemy citliví. Existují však i místa spojována s neštěstím a tragédiemi, kde již samotný pobyt nepřináší příjemné pocity a některá místa v sobě ukrývají záhady, které se dosud nepodařilo objasnit. Říká se, že v každé z legend leží pravda – pojďte objevovat místa s nimi spojená.

Ptačí orloj v Zoo Liberec Zážitky

Ptačí orloj v Zoo Liberec

Na Mezinárodní den zvířat byla v liberecké zoo otevřena nová atrakce – ptačí orloj, který má připomínat ohrožené druhy pěvců. Najdete ho ve spodní části zoologické zahrady.

Květinové hodiny v Poděbradech – nejkurióznější květinové hodiny v České republice

Květinové hodiny v Poděbradech – nejkurióznější květinové hodiny v České republice

Kuriózní květinové hodiny v lázeňském parku v Poděbradech náleží ke koloritu města. Atrakcí lázeňského parku jsou od roku 1936. Na každoroční výsadbu záhonu je zapotřebí více než 15 000 sazenic.

Bezvěrov – největší sluneční hodiny na světě

Bezvěrov – největší sluneční hodiny na světě

Nedaleko obce Bezvěrov na Plzeňsku stojí nepřehlédnutelná dominanta vysílač Krašov, který je se svou výškou 342 metrů nejvyšší stavbou Plzeňského kraje a zároveň druhou nejvyšší stavbou v ČR. Samotný areál vysílače je sice uzavřený, ale i tak se tato dominanta stává vyhledávaným místem turistů.

Strážci času Kultura

Strážci času

Stálá expozice hodin a hodinových strojků v Kroměříži.

Renesanční zvonice v Lipníku nad Bečvou Památky

Renesanční zvonice v Lipníku nad Bečvou

Zvonice v Lipníku nad Bečvou je jediná na Moravě, která se dochovala v původní pozdně renesanční podobě.

Sluneční hodiny v obci Hýsly Životní styl

Sluneční hodiny v obci Hýsly

Mála obec Hýsly v Jihomoravském kraji měří čas hned třemi slunečními hodinami a pyšní se i zmenšeným modelem sluneční soustavy.

Sluneční hodiny u Bezvěrova Památky

Sluneční hodiny u Bezvěrova

Bezvěrovské hodiny jsou větší i než největší dosud známé sluneční hodiny světa Samrát Jantra, které najdete v prostorách královské astronomické observatoře v indickém Džájpúru.

Dutý kámen u Cvikova – pískovcové skály se slunečními hodinami Příroda

Dutý kámen u Cvikova – pískovcové skály se slunečními hodinami

V blízkosti Cvikova, za místní částí Drnovec, se nachází chráněný přírodní výtvor zvaný Dutý kámen – pískovcové skály v borovém lese. Jedna z těchto skal je uvnitř dutá, jak by řekli odborníci, jedná se o sloupkový rozpad pískovce.

Sluneční hodiny v Karlových Varech Památky

Sluneční hodiny v Karlových Varech

Opravdu unikátní a úžasné umělecké dílo z bronzu a kamene naleznete před Vřídelní kolonádou, směrem do Vřídelní ulice, v místě před vstupem do podzemí. Karlovarské sluneční hodiny jsou zapuštěny do země a gnóm tvoří sám člověk, který do hodin vstoupí.

Pohádkový orloj v Ostravě Zážitky

Pohádkový orloj v Ostravě

Orloj tvoří hvězdná obloha s hodinami a troje pohyblivé dveře, za kterými jsou skryty tři dvojice pohádkových postav – Král s Královnou, Anděl a Ďábel a také Kašpárek a Smrtka.

Raritní sluneční hodiny s habsburskou orlicí na olomoucké radnici Památky

Raritní sluneční hodiny s habsburskou orlicí na olomoucké radnici

Na fasádu radniční budovy na Horním náměstí v Olomouci se vrátily rohové sluneční hodiny, které na radnici bývaly odedávna. Obnoveny jsou v původní podobě i s iniciálami slavných habsburských panovníků a císařským orlem.

Sluneční hodiny Kleť na Šumavě – nejvýše položené sluneční hodiny v České republice

Sluneční hodiny Kleť na Šumavě – nejvýše položené sluneční hodiny v České republice

Hodiny najdete na nejvyšším vrcholu Blanského lesa, tedy na Kleti. Jsou to vícenásobné hodiny, na stanovišti s nejvyšší nadmořskou výškou (1038 m n.m.) v ČR. Postaveny sem byly v roce 1974 a jsou vytvořeny podle návrhu P. Peška z kamene, mědi a stříbra. Hodiny jsou multifunkční a určování času je jen jedna z mnoha funkcí, které poskytují.

Brněnský časostroj – nejkurióznější české hodiny

Brněnský časostroj – nejkurióznější české hodiny

Brněnský časostroj se stal novou dominantou města. Hned z počátku své existence na náměstí Svobody budí divoké emoce. Unikátní hodiny, ze kterých jen málokterý laik pozná kolik je vlastně hodin, je vyroben ze žuly pětkrát tvrdší než je silniční beton.

Pražský orloj – jediný na světě měří babylonský a staročeský čas Památky

Pražský orloj – jediný na světě měří babylonský a staročeský čas

Astronomický orloj, geniální přístroj, který po celá staletí ukazuje nejen čas a datum, ale i polohu Slunce, fáze Měsíce, astronomické cykly a svátky křesťanského kalendáře. Technický zázrak, který již dlouhých 600 let udivuje doslova celý svět.

Replika orloje v Kadani Památky

Replika orloje v Kadani

V Kadani na Nábřeží Maxipsa Fíka stojí replika Staroměstského orloje. Oproti originálu je jednou tak velký – měří přes pět metrů a váží více než pět tun. Kadaňský orloj však nemá pohyblivá kolečka, jedná se o kovovou sochu.

Obec Rouské na Přerovsku – vesnice slunečních hodin Památky

Obec Rouské na Přerovsku – vesnice slunečních hodin

Obec Rouské na Přerovsku by se s trochou nadsázky dala označit za „vesnici slunečních hodin“. Má sice jen 250 obyvatel ale hned osm těchto časměřičů. Víc jich v přepočtu na občana asi jinde v Česku nemají.

Olomoucký orloj s figurkami proletářů Památky

Olomoucký orloj s figurkami proletářů

Dnešní kuriózní podoba olomouckého orloje pochází z let 1947–1955, kdy svaté muže nahradili pracující, plesající a sportující Hanáci. Skleněné mozaiky s náměty Jízdy králů, Průvodu královniček, Dělníka, Chemika a alegorie dvanácti měsíců dodal národní podnik Česká mozaika v Novém Boru.

Sluneční hodiny v Prachaticích – druhé největší sluneční hodiny v ČR Zážitky

Sluneční hodiny v Prachaticích – druhé největší sluneční hodiny v ČR

V Prachaticích u Dolní brány stojí druhé největší sluneční hodiny ve střední Evropě. Mají rozpětí 7 m a ukazatel času je dlouhý 3 m. Hodiny jsou unikátní nejen svojí velikostí, ale též řešením jako architektonické plastiky z kamenných bloků ze zbuzanského vápence a svým horizontálním umístěním.

Další aktuality

Obory, zookoutky i dvorky: tipy, kde se zdarma podívat na zvířata a přírodní zajímavosti

Patříte k milovníkům zvířat anebo máte malé děti a chcete jim dopřát pěkný zážitek z pohledu na živočichy žijící kolem nás? Pak se vám budou hodit naše tipy, kde s nejrůznějšími zvířecími druhy seznámit blíže. A že se vám nechce platit drahé vstupné? Tím lépe, tam kam vás zve Kudy z nudy se podíváte zcela zdarma.
22. červen 2024 15:00
Příroda

Nejnavštěvovanější turistické cíle v kategorii Zoo, zahrady a akvária

Zoologické zahrady většinou ve svých regionech patří k nejnavštěvovanějším místům. V čele nejnavštěvovanějších zoologických a botanických zahrad a akvárií stojí Zoo Praha, jedna z nejoblíbenějších zoologických zahrad na světě. Druhé místo patří Zoologické zahradě Zlín a třetí příčku obsadil Safari park Dvůr Kálové.
22. červen 2024 9:37
Příroda

Nejnavštěvovanější turistické cíle v kategorii Věže a rozhledny

Rozhledny jsou fascinující místa, která lákají návštěvníky svými panoramatickými výhledy. K nejnavštěvovanějším místům Prahy a dominantou města je Petřínská rozhledna, která stojí v areálu zahrad na vrcholu kopce Petřína. Byla postavena v roce 1891, je vysoká přes 60 metrů a až nahoru vede celkem 299 schodů. Které další rozhledny nejvíce lákají návštěvníky?
22. červen 2024 9:15
Příroda

Nejnavštěvovanější turistické cíle v kategorii Přírodní turistické cíle

Adršpach, labyrint věží a soutěsek, jímž se proplétá řeka Metuje, je největší a nejdivočejší skalní město ve střední Evropě. Kdo se vypraví do Českého Švýcarska určitě zavítá do Edmundovy a Divoké soutěsky a další místa národního parku. V seznamu nejnavštěvovanějších přírodních turistických cílů mají své pevné místo hora Sněžka, Prachovské skály i Punkevní jeskyně, nejvyhledávanější podzemní prostory Moravského krasu s propastí Macochou.
22. červen 2024 9:09
Příroda

Vydejte se za krásou českých jezer

Poznejte nádherná česká jezera. Podnikněte výlet pěšky, na kole i autem. Nechte se unést klidnou krásou přírody a na místech, kde je to povoleno, se osvěžte v chladné jezerní vodě. Objevíte krásná šumavská ledovcová jezera, revitalizované rekreační vodní plochy na místech bývalých dolů, romantické pískovny i raritní přírodní útvary.
22. červen 2024 8:12
Příroda

Kouzelná svatojánská noc: letní rituály, tradice a milostná magie

Svatojánská noc je vlastně takovým pokračováním oslav Letního slunovratu, kdy se vítá léto a teplé, úrodné období, zkrátila se noc a prodloužil den. Magická a kouzelná noc je opředená řadou pověstí a tradic, které sahají daleko do starověku. Po celé generace se v noci z 23. června na 24. června chodilo na sběr bylinek do léčivých nebo kouzelných lektvarů. Všichni toužili nalézt alespoň jednou pověstný kouzelný zlatý květ kapradí.
21. červen 2024 7:36
Příroda

Kdy přichází letní slunovrat? Užijte si nejdelší dny v roce a skvělé letní programy

Astronomické léto 2024 začne 20. června v 22 hodin a 51 minut, kdy vstoupí Slunce do znamení Raka. Den bude nejdelší, zatímco noc nejkratší. Užijte si letošní letní slunovrat, tajuplnou a mýty opředenou událost, kdy Slunce dosahuje při svém relativním pohybu vůči Zemi své nejsevernější polohy. Nedlouho poté si 24. června připomínáme svátek sv. Jana Křtitele, který je pověstmi neméně opředený. Léto bude skvělé a skončí až s podzimní rovnodenností, která nastane 22. září.
18. červen 2024 21:37
Příroda

Parky, lesoparky, prales, sady i vodopád: Poznejte zelené oázy krajských měst

Tak, jako je každé krajské město rozdílné, tak rozdílné jsou i zelené oázy, které je obklopují. Udělejte si výlet do zajímavých parků, lesoparků, obor, k rybníkům či k vodopádům. A možná budete překvapeni tím, kde najdete novodobý prales, oboru s visutými můstky, nádherné sbírkové skleníky anebo miniaturní Benátky.
16. červen 2024 6:00
Příroda