Zas už je to tady! Tentokrát pro řadu lidí příjemná změna času z letního na zimní se uskuteční
ze soboty 26. na neděli 27. října 2024, kdy se hodiny vrátí o jednu hodinu vzad, a to
ze 3:00 na 2:00 hodinu ranní, takže noc bude o hodinu delší. Letní čas je pro mnoho lidí nepříjemný a z hlediska biologů jde o nepřirozený
zásah do biologických rytmů člověka, na který část obyvatel reaguje citlivěji a hůř se s ním vyrovnává. A zatímco v březnu se mění čas na letní, v říjnu bychom měli správně říkat, že se vrací "
standardní" – zvláštním časem, který si zaslouží sezónní označení, je jen čas letní.
Zvláštní věc nastává, pokud musíte v onu noc, kdy se čas posouvá, cestovat – dálkové vlaky a autobusy, které podzimní změna času zastihne na cestě, většinou zastaví v jedné ze stanic a hodinu čekají, než je čas "dožene", aby v další stanici nebyly o hodinu dřív. Ale co vedlo k tomu, že dnes máme dva časy a
proč přecházíme ze "správného" astronomického času na čas letní „umělý“?
Jádro problému lze dohledat v začátku
první světové války, kdy v roce
1916 poprvé více států v Evropě zavedlo letní čas, jenž měl ušetřit válkou zvýšené výdaje na paliva. Jako první k novému nápadu přistoupilo
Švédsko, které ho vyzkoušelo od dubna do září a dál v něm nepokračovalo. Zato v dalších evropských zemích se uchytil – například v
Německu a Rakousko-Uhersku, jehož součástí byly i české země. Připojila se i
Velká Británie,
Francie, Španělsko a roku 1917 i Rusko. Čas upravovali také v zámoří, především v USA. Po válečném konfliktu byl u nás letní čas zrušen a
znovu zaveden až v průběhu druhé světové války. V první fázi mezi lety
1940 až 1942 platil
celoročně. Pak nastaly opravdu krušné chvilky – v letech
1943 a 1944 byl k tomuto posunutému času ještě zaveden
další letní posun o jednu hodinu, čímž se hodinky dostaly o dvě hodiny napřed vůči časovému pásmu. Místo čtvrté odpoledne tak byly dvě hodiny a už nastával soumrak…
Ovšem oproti jiným státům byl u nás vyzkoušen i
další extrém. V roce
1946 se zkoušel „zimní čas“ – ne ten standardní, astrologický („správný“), ale uměle posunutý oproti standardnímu času o hodinu. Ten rok byl tedy
rozdíl mezi letním a zimním časem dvě hodiny… Úspěch to nemělo a pokus se již v dalších letech neopakoval. V roce 1949 byl letní čas zrušen a
v
dnešní podobě funguje od roku 1979 (od ropné krize), přičemž
od roku 1996 jsme se přizpůsobili Evropské unii
a jeho konec o měsíc
posunuli až na konec října (místo dosavadního září). Letní čas tedy trvá sedm měsíců, zimní pět.
Proč máme pořád dva časy?
Letní čas řada odborníků kritizuje – energetická úspora, kvůli které byl zaveden, je diskutabilní. Podle zjištění Pražské energetiky se
uspoří pouze v období okolo rovnodennosti, a i tehdy je to jen
jedno procento. V ostatních měsících není úspora žádná. Lékaři a psychologové se shodují, že
lidé si na vstávání o hodinu dříve dlouho zvykají a jsou pak málo produktivní a méně pozorní. Podporují to i data, podle kterých je ve dnech po přechodu na letní čas větší množství dopravních nehod.
Ukončení střídání času podporuje i Evropská unie, problémem však je to, že se jednotlivé země nejsou zatím schopny rozhodnout, jaký čas zachovat. Shoda zatím panuje jen v tom, že by bylo vhodné,
aby v rámci Evropy platil jeden čas, ale realizace zatím vázne. Většina dotázaných Evropanů, 56 %, si přeje zůstat u letního času, tedy trvale posunout své časové pásmo o jednu hodinu. Naopak 36 % Evropanů by rádo zůstalo u původního časového pásma a 8 % nemá vyhraněný názor. Nejvíce si posun pásma přejí v Portugalsku (79 %), na Kypru (73 %) nebo v Polsku (72 %). Naopak svůj současný pásmový čas si nejvíce přejí zachovat ve Finsku (48 %), v Dánsku (46 %) nebo u nás v Česku (45 %).
Co se změnou času
Jak využít neděli o hodinu delší? Pokud budete unavení, snažte se co nejvíc
odpočívat. Pěkné slunné dny je možné využít k příjemné
práci na zahradě či delšímu
výletu do přírody. Projít se můžete podzimním lesem a užít si pěknou procházku,
než nenapadne sníh. V blízkosti
Prahy můžete vyrazit například
po stopách kocourka Mikeše z
Hrusic do
Říčan, projít se krásně zbarvenými
Voděradskými bučinami anebo neméně krásnou
Vlčí roklí u Kamenného přívozu. Ke spánku se bude pomalu ukládat
rašeliniště Podkovák v
Českém lese, toulat se můžete také
Brdskými lesy anebo
Českou Kanadou.
Stylově si můžete udělat procházku k některým zajímavým hodinám.
Největší sluneční hodiny ve střední Evropě najdete v Třešti. Obec Rouské na
Přerovsku by se s trochou nadsázky dala označit za „
vesnici slunečních hodin“. Má sice jen 250 obyvatel ale hned osm těchto časměřičů. V blízkosti
Cvikova, za místní částí Drnovec, se nachází chráněný přírodní výtvor zvaný
Dutý kámen – pískovcové skály v borovém lese. Jedna z těchto skal je uvnitř dutá, jak by řekli odborníci, jedná se o sloupkový rozpad pískovce. Na jedné ze skal se dochovaly
sluneční hodiny, z nichž se dodnes zachoval ciferník se zapuštěným hrotem vrhajícím stín. Raritou mezi hodinami jsou
hodiny z květů každý rok vysázeny v Poděbradech na kolonádě.
Změna z letního na zimní čas nastane v noci ze soboty 26. na neděli 27. října 2024.
Během podzimní změny času dálkové vlaky a autobusy, které změnu zastihnou na cestě, většinou zastaví na jedné ze stanic a počkají tam hodinu, aby v následující stanici nebyly o hodinu dříve.
Hlavním důvodem pro střídání letního a zimního času, zavedeným poprvé v průběhu první světové války, byla snaha ušetřit palivo a snížit válkou zvýšené výdaje.
Různé preference jsou dány geografickou polohou, kulturou a individuálními potřebami zemí. Výzkum ukázal, že 56 % Evropanů preferuje letní čas, zatímco 36 % by raději zachovalo původní pásmo.
Lékaři a psychologové poukazují na to, že lidem trvá dlouho, než si zvyknou na vstávání o hodinu dříve, což může vést k menší produktivitě a zvýšené pozornosti na bezpečnost, což lze potvrdit i vyšším počtem dopravních nehod po přechodu na letní čas.
V neděli, která je díky změně času o hodinu delší, je doporučeno odpočívat nebo využít pěkného počasí pro práci na zahradě, delší výlet do přírody nebo procházku podzimním lesem.
Při procházce po stopách kocourka Mikeše z Hrusic můžete navštívit krásně zbarvené Voděradské bučiny nebo Vlčí rokli u Kamenného přívozu a obdivovat měnící se podzimní přírodu.
Historie zavedení a střídání letního a zimního času sahá až do doby první světové války s cílem šetření paliva. Po válce byl letní čas zrušen a znovu zaveden během druhé světové války, a od roku 1979 se znovu střídá letní a zimní čas.
Evropská unie podporuje ukončení střídání času, ale jednotlivé členské země se zatím nedokážou shodnout, jaký čas zachovat.
Největší sluneční hodiny ve střední Evropě se nacházejí v Třešti a mají plochu 663 m2. 'Ručička' těchto hodin měří 8,21 m.