ÚvodAktualityPozor, čeká nás změna času: během posledního říjnového víkendu se mění letní čas na zimní
Příroda

Pozor, čeká nás změna času: během posledního říjnového víkendu se mění letní čas na zimní

Tak jako každý podzim nás čeká i letos posun času o jednu hodinu. Změna nastane v noci ze soboty 26. na neděli 27. října 2024, kdy se hodinová ručička posune o hodinu vzad, takže bude „o hodinu méně“ světla, ale zato si pospíme o hodinu déle. Proč pořád máme dva časy a jak si užít hodinku k dobru vám poradí Kudy z nudy.
změna časuZas už je to tady! Tentokrát pro řadu lidí příjemná změna času z letního na zimní se uskuteční ze soboty 26. na neděli 27. října 2024, kdy se hodiny vrátí o jednu hodinu vzad, a to ze 3:00 na 2:00 hodinu ranní, takže noc bude o hodinu delší. Letní čas je pro mnoho lidí nepříjemný a z hlediska biologů jde o nepřirozený zásah do biologických rytmů člověka, na který část obyvatel reaguje citlivěji a hůř se s ním vyrovnává. A zatímco v březnu se mění čas na letní, v říjnu bychom měli správně říkat, že se vrací "standardní" – zvláštním časem, který si zaslouží sezónní označení, je jen čas letní.

Zvláštní věc nastává, pokud musíte v onu noc, kdy se čas posouvá, cestovat – dálkové vlaky a autobusy, které podzimní změna času zastihne na cestě, většinou zastaví v jedné ze stanic a hodinu čekají, než je čas "dožene", aby v další stanici nebyly o hodinu dřív. Ale co vedlo k tomu, že dnes máme dva časy a proč přecházíme ze "správného" astronomického času na čas letní „umělý“?
 
první světová válkaJádro problému lze dohledat v začátku první světové války, kdy v roce 1916 poprvé více států v Evropě zavedlo letní čas, jenž měl ušetřit válkou zvýšené výdaje na paliva. Jako první k novému nápadu přistoupilo Švédsko, které ho vyzkoušelo od dubna do září a dál v něm nepokračovalo. Zato v dalších evropských zemích se uchytil – například v Německu a Rakousko-Uhersku, jehož součástí byly i české země. Připojila se i Velká Británie, Francie, Španělsko a roku 1917 i Rusko. Čas upravovali také v zámoří, především v USA. Po válečném konfliktu byl u nás letní čas zrušen a znovu zaveden až v průběhu druhé světové války. V první fázi mezi lety 1940 až 1942 platil celoročně. Pak nastaly opravdu krušné chvilky – v letech 1943 a 1944 byl k tomuto posunutému času ještě zaveden další letní posun o jednu hodinu, čímž se hodinky dostaly o dvě hodiny napřed vůči časovému pásmu. Místo čtvrté odpoledne tak byly dvě hodiny a už nastával soumrak…

československoOvšem oproti jiným státům byl u nás vyzkoušen i další extrém. V roce 1946 se zkoušel „zimní čas“ – ne ten standardní, astrologický („správný“), ale uměle posunutý oproti standardnímu času o hodinu. Ten rok byl tedy rozdíl mezi letním a zimním časem dvě hodiny… Úspěch to nemělo a pokus se již v dalších letech neopakoval. V roce 1949 byl letní čas zrušen a v dnešní podobě funguje od roku 1979 (od ropné krize), přičemž od roku 1996 jsme se přizpůsobili Evropské unii a jeho konec o měsíc posunuli až na konec října (místo dosavadního září). Letní čas tedy trvá sedm měsíců, zimní pět.

 

Proč máme pořád dva časy?

změna časuLetní čas řada odborníků kritizuje – energetická úspora, kvůli které byl zaveden, je diskutabilní. Podle zjištění Pražské energetiky se uspoří pouze v období okolo rovnodennosti, a i tehdy je to jen jedno procento. V ostatních měsících není úspora žádná. Lékaři a psychologové se shodují, že lidé si na vstávání o hodinu dříve dlouho zvykají a jsou pak málo produktivní a méně pozorní. Podporují to i data, podle kterých je ve dnech po přechodu na letní čas větší množství dopravních nehod.
 
Ukončení střídání času podporuje i Evropská unie, problémem však je to, že se jednotlivé země nejsou zatím schopny rozhodnout, jaký čas zachovat. Shoda zatím panuje jen v tom, že by bylo vhodné, aby v rámci Evropy platil jeden čas, ale realizace zatím vázne. Většina dotázaných Evropanů, 56 %, si přeje zůstat u letního času, tedy trvale posunout své časové pásmo o jednu hodinu. Naopak 36 % Evropanů by rádo zůstalo u původního časového pásma a 8 % nemá vyhraněný názor. Nejvíce si posun pásma přejí v Portugalsku (79 %), na Kypru (73 %) nebo v Polsku (72 %). Naopak svůj současný pásmový čas si nejvíce přejí zachovat ve Finsku (48 %), v Dánsku (46 %) nebo u nás v Česku (45 %).
 

Co se změnou času

změna času podzimJak využít neděli o hodinu delší? Pokud budete unavení, snažte se co nejvíc odpočívat. Pěkné slunné dny je možné využít k příjemné práci na zahradě či delšímu výletu do přírody. Projít se můžete podzimním lesem a užít si pěknou procházku, než nenapadne sníh. V blízkosti Prahy můžete vyrazit například po stopách kocourka Mikeše z Hrusic do Říčan, projít se krásně zbarvenými Voděradskými bučinami anebo neméně krásnou Vlčí roklí u Kamenného přívozu. Ke spánku se bude pomalu ukládat rašeliniště Podkovák v Českém lese, toulat se můžete také Brdskými lesy anebo Českou Kanadou.

Stylově si můžete udělat procházku k některým zajímavým hodinám. Největší sluneční hodiny ve střední Evropě najdete v Třešti. Obec Rouské na Přerovsku by se s trochou nadsázky dala označit za „vesnici slunečních hodin“. Má sice jen 250 obyvatel ale hned osm těchto časměřičů. V blízkosti Cvikova, za místní částí Drnovec, se nachází chráněný přírodní výtvor zvaný Dutý kámen – pískovcové skály v borovém lese. Jedna z těchto skal je uvnitř dutá, jak by řekli odborníci, jedná se o sloupkový rozpad pískovce. Na jedné ze skal se dochovaly sluneční hodiny, z nichž se dodnes zachoval ciferník se zapuštěným hrotem vrhajícím stín. Raritou mezi hodinami jsou hodiny z květů každý rok vysázeny v Poděbradech na kolonádě.
Podzimní změna času z letního na zimní – den, který je o hodinu delší

Podzimní změna času z letního na zimní – den, který je o hodinu delší

Střídání letního a zimního času je přežitek. Přirozený čas je pro nás z hlediska astronomie jen ten zimní nebo také středoevropský čas. Pravidelně se k němu vracíme každoročně na podzim, kdy se při změně z letního času na zimní hodinové ručičky vrací o hodinu zpět.

Jarní změna času ze zimního na letní – den, který je o hodinu kratší

Jarní změna času ze zimního na letní – den, který je o hodinu kratší

Pravidelně každý rok si celá Evropa dvakrát ročně posouvá hodinové ručičky. Na jaře se mění zimní čas na letní čas, na podzim se letní čas mění na zimní. Letní čas používá většina Evropy a velká část Severní Ameriky, jinde se s ním setkáte výjimečně.

Pohádkový orloj v Zašové na Vsetínsku Památky

Pohádkový orloj v Zašové na Vsetínsku

Novou zajímavostí v Zašové v lokalitě Kotěhůlky je od září 2022 dřevěný pohádkový orloj, který postavil s pomocí svých přátel místní občan pan Miroslav Španer.

Strážci času Kultura

Strážci času

Stálá expozice hodin a hodinových strojků v Kroměříži.

Děčínské hodinárium na zámku Děčín Kultura

Děčínské hodinárium na zámku Děčín

Na půdě děčínského zámku se zajímavými trámovými konstrukcemi krovu vznikla ve spolupráci s Českým spolkem horologickým expozice, která je zaměřena na prolínání technických exponátů, zejména velkých věžních strojů, a výstavní galerie.

Replika orloje v Kadani Památky

Replika orloje v Kadani

V Kadani na Nábřeží Maxipsa Fíka stojí replika Staroměstského orloje. Oproti originálu je jednou tak velký – měří přes pět metrů a váží více než pět tun. Kadaňský orloj však nemá pohyblivá kolečka, jedná se o kovovou sochu.

Pohádkový orloj v Ostravě Zážitky

Pohádkový orloj v Ostravě

Orloj tvoří hvězdná obloha s hodinami a troje pohyblivé dveře, za kterými jsou skryty tři dvojice pohádkových postav – Král s Královnou, Anděl a Ďábel a také Kašpárek a Smrtka.

Pražský orloj – jediný na světě měří babylonský a staročeský čas Památky

Pražský orloj – jediný na světě měří babylonský a staročeský čas

Astronomický orloj, geniální přístroj, který po celá staletí ukazuje nejen čas a datum, ale i polohu Slunce, fáze Měsíce, astronomické cykly a svátky křesťanského kalendáře. Technický zázrak, který již dlouhých 600 let udivuje doslova celý svět.

Orloj Martina Chaloupky v obci Žibřidice – dříve býval v Kryštofově Údolí Kultura

Orloj Martina Chaloupky v obci Žibřidice – dříve býval v Kryštofově Údolí

Vesnický orloj, který vymyslel pan Martin Chaloupka, se v roce 2023 přestěhoval z Kryštofova Údolí do obce Žibřidice.

Pokojový orloj v Ostravském muzeu Kultura

Pokojový orloj v Ostravském muzeu

Chloubou Ostravského muzea je pokojový orloj od Jana Maška, který byl technikem ve Vítkovických železárnách v Ostravě v letech 1924 -1935. Byl také amatérským astronomem a svůj technický um zdokonaloval i po práci, a tak vznikl nejoriginálnější pokojový orloj.

Valašský orloj v Držkové s řezbami slovanských bohů Památky

Valašský orloj v Držkové s řezbami slovanských bohů

Obec Držková v Ráztokách se chlubí valašským orlojem, který vyrobil místní umělec, pan Pavel Čihař se svými přáteli. Orloj obsahuje vyřezávané obrazy pohanských bohů a také pohyblivé panorama s tradičními řemesly. V provozu je každý den, dřevořezby se objevují v pravé poledne.

Tipy na muzea a galerie, kde rozhodně není nuda

Tipy na muzea a galerie, kde rozhodně není nuda

Pusťte problémy všedního dne z hlavy a pojďte poznávat a bavit se. Vybrat si můžete muzea a galerie, kde si lze nejen na exponáty sáhnout, ale i si s nimi pohrát, kde vaše děti mohou popustit uzdu své fantazii a dozvědět se něco zajímavého. Nechte se inspirovat tipy portálu Kudy z nudy a vyrazte na výlet plný zábavy a poučení pro celou rodinu.

Nejvýše položené sluneční hodiny v České republice – sluneční hodiny Kleť na Šumavě

Nejvýše položené sluneční hodiny v České republice – sluneční hodiny Kleť na Šumavě

Hodiny najdete na nejvyšším vrcholu Blanského lesa, tedy na Kleti. Jsou to vícenásobné hodiny, na stanovišti s nejvyšší nadmořskou výškou (1038 m n.m.) v ČR. Postaveny sem byly v roce 1974 a jsou vytvořeny podle návrhu P. Peška z kamene, mědi a stříbra. Hodiny jsou multifunkční a určování času je jen jedna z mnoha funkcí, které poskytují.

Květinové hodiny v Poděbradech – nejkurióznější květinové hodiny v České republice

Květinové hodiny v Poděbradech – nejkurióznější květinové hodiny v České republice

Kuriózní květinové hodiny v lázeňském parku v Poděbradech náleží ke koloritu města. Atrakcí lázeňského parku jsou od roku 1936. Na každoroční výsadbu záhonu je zapotřebí více než 15 000 sazenic.

Největší sluneční hodiny na světě – sluneční hodiny v Bezvěrově

Největší sluneční hodiny na světě – sluneční hodiny v Bezvěrově

Nedaleko obce Bezvěrov na Plzeňsku stojí nepřehlédnutelná dominanta vysílač Krašov, který je se svou výškou 342 metrů nejvyšší stavbou Plzeňského kraje a zároveň druhou nejvyšší stavbou v ČR. Samotný areál vysílače je sice uzavřený, ale i tak se tato dominanta stává vyhledávaným místem turistů.

Národní knihovna České republiky Kultura

Národní knihovna České republiky

V areálu Klementina sídlí Národní knihovna ČR. Rozsahem svých fondů je NK ČR největší a zároveň jednou z nejstarších veřejných knihoven v České republice, řadí se mezi nejvýznamnější evropské i světové knihovny.

Věda a historie není nuda: měření času a hodiny sluneční, vodní, přesýpací i náramkové

Věda a historie není nuda: měření času a hodiny sluneční, vodní, přesýpací i náramkové

Měření času je pro nás samozřejmost, ale dokážete zjistit kolik je hodin i bez hodinek, mobilů a dalších vychytávek? Jak lidé měřili čas předtím, než byly vynalezeny hodiny? A kdo vlastně rozhodl, že den bude mít čtyřiadvacet hodin? S Kudy z nudy se vypravte do muzeí hodin a hodinek a na další místa, kde se měří čas – minutu po minutě, hodinu po hodině.

10 tipů, kam se podívat na unikátní sluneční hodiny

10 tipů, kam se podívat na unikátní sluneční hodiny

Znáte naše raritní sluneční hodiny? Víte, které z nich jsou největší v České republice či na světě, které leží v nejvyšší nadmořské výšce anebo v jakém městě naleznete hodiny svou rozlohou nejširší? Přehled unikátních slunečních měřičů času vám přinášíme v dnešních tipech.

Orloj Hojsova Stráž – první orloj na Šumavě Památky

Orloj Hojsova Stráž – první orloj na Šumavě

První šumavský orloj se nachází v centru rekreačního střediska Hojsova Stráž na Železnorudsku, v jedné z nejmalebnějších obcí Šumavy.

Muzea a galerie pro všechny – zábava a poučení v interaktivních expozicích

Muzea a galerie pro všechny – zábava a poučení v interaktivních expozicích

Přísný zákaz "nedotýkati se" už v našich muzeích dávno neplatí! Naopak v mnoha expozicích je aktivní zapojení návštěvníků dokonce vyžadováno. Nechte se inspirovat našimi tipy a vyrazte na výlet plný zábavy a poučení pro celou rodinu. Experimentujte s elektřinou, zahrajte si divadlo, vyrobte své nanovlákno, dřevěnou lžíci nebo vlastní klobouk... neboť fantazii a kreativitě se na těchto místech meze nekladou.

Orloj v Táboře Památky

Orloj v Táboře

Funkční replika Pražského orloje s průměrem sto dvacet centimetrů společně s věžními hodinami na domě pana Volfa v Táboře. Replika zobrazuje všechny časy a modeluje pohyb Slunce a Měsíce na astrolábu ciferníku.

Šumperský orloj ve vilové čtvrti Památky

Šumperský orloj ve vilové čtvrti

Ve vilové čtvrti v Šumperku se na domě pana Miroslava Nečase nachází orloj, který odbíjí každou celou hodinu od osmi do šesti večer. I když se jedná o kopii pražského orloje, rozdíly však pozorný divák najde. Objeví například věrozvěsty nebo švestkovou ratolest.

#světovéČesko a brněnský časostroj: nábojnice, fontána nebo …?

#světovéČesko a brněnský časostroj: nábojnice, fontána nebo …?

Výška šest metrů, váha pětadvacet tun, a k tomu spousta nepublikovatelných přezdívek: to je černý orloj na náměstí Svobody v Brně. Stojí tu od roku 2010 a od samého začátku budil rozruch. Budí ho dodnes, ale jisté je, že je jedinečný a v žádném jiném městě nic podobného nemají. Anebo přece…?

10 tipů na podzimní objevování Technotrasy

10 tipů na podzimní objevování Technotrasy

Technotrasa je virtuální neznačená trasa spojující industriální atraktivity Moravskoslezského kraje, zahrnující nejen památky průmyslové revoluce, ale také vojenské nebo zemědělské objekty. Poznejte jejich půvab i svébytný genius loci. S Technotrasou objevíte surovou krásu kraje, jehož přírodní bohatství se místní lidé snažili podmanit si po celá staletí. Udělejte si pěkný podzimní výlet a zažijte Technotrasu na vlastní kůži!

Sluneční hodiny v Třešti – největší ve střední Evropě Kultura

Sluneční hodiny v Třešti – největší ve střední Evropě

Obří sluneční hodiny, které zaujímají plochu o rozloze 663 m2 a jejichž „ručička“ měří 8,21 m, se tyčí již od roku 2003 na náměstí malého městečka Třešť.

Semilský orloj Památky

Semilský orloj

Semilský orloj se nachází přímo v domovském areálu firmy Fabrika 1861 v Semilech.

Ptačí orloj v Zoo Liberec Zážitky

Ptačí orloj v Zoo Liberec

Na Mezinárodní den zvířat byla v liberecké zoo otevřena nová atrakce – ptačí orloj, který má připomínat ohrožené druhy pěvců. Najdete ho ve spodní části zoologické zahrady.

Renesanční zvonice v Lipníku nad Bečvou Památky

Renesanční zvonice v Lipníku nad Bečvou

Zvonice v Lipníku nad Bečvou je jediná na Moravě, která se dochovala v původní pozdně renesanční podobě.

Sluneční hodiny v obci Hýsly Životní styl

Sluneční hodiny v obci Hýsly

Mála obec Hýsly v Jihomoravském kraji měří čas hned třemi slunečními hodinami a pyšní se i zmenšeným modelem sluneční soustavy.

Sluneční hodiny u Bezvěrova Památky

Sluneční hodiny u Bezvěrova

Bezvěrovské hodiny jsou větší i než největší dosud známé sluneční hodiny světa Samrát Jantra, které najdete v prostorách královské astronomické observatoře v indickém Džájpúru.

Dutý kámen u Cvikova – pískovcové skály se slunečními hodinami Příroda

Dutý kámen u Cvikova – pískovcové skály se slunečními hodinami

V blízkosti Cvikova, za místní částí Drnovec, se nachází chráněný přírodní výtvor zvaný Dutý kámen – pískovcové skály v borovém lese. Jedna z těchto skal je uvnitř dutá, jak by řekli odborníci, jedná se o sloupkový rozpad pískovce.

Sluneční hodiny v Karlových Varech Památky

Sluneční hodiny v Karlových Varech

Opravdu unikátní a úžasné umělecké dílo z bronzu a kamene naleznete před Vřídelní kolonádou, směrem do Vřídelní ulice, v místě před vstupem do podzemí. Karlovarské sluneční hodiny jsou zapuštěny do země a gnóm tvoří sám člověk, který do hodin vstoupí.

Raritní sluneční hodiny s habsburskou orlicí na olomoucké radnici Památky

Raritní sluneční hodiny s habsburskou orlicí na olomoucké radnici

Na fasádu radniční budovy na Horním náměstí v Olomouci se vrátily rohové sluneční hodiny, které na radnici bývaly odedávna. Obnoveny jsou v původní podobě i s iniciálami slavných habsburských panovníků a císařským orlem.

Brněnský časostroj – nejkurióznější české hodiny

Brněnský časostroj – nejkurióznější české hodiny

Brněnský časostroj se stal novou dominantou města. Hned z počátku své existence na náměstí Svobody budí divoké emoce. Unikátní hodiny, ze kterých jen málokterý laik pozná kolik je vlastně hodin, je vyroben ze žuly pětkrát tvrdší než je silniční beton.

Obec Rouské na Přerovsku – vesnice slunečních hodin Památky

Obec Rouské na Přerovsku – vesnice slunečních hodin

Obec Rouské na Přerovsku by se s trochou nadsázky dala označit za „vesnici slunečních hodin“. Má sice jen 250 obyvatel ale hned osm těchto časměřičů. Víc jich v přepočtu na občana asi jinde v Česku nemají.

Olomoucký orloj s figurkami proletářů Památky

Olomoucký orloj s figurkami proletářů

Dnešní kuriózní podoba olomouckého orloje pochází z let 1947–1955, kdy svaté muže nahradili pracující, plesající a sportující Hanáci. Skleněné mozaiky s náměty Jízdy králů, Průvodu královniček, Dělníka, Chemika a alegorie dvanácti měsíců dodal národní podnik Česká mozaika v Novém Boru.

Sluneční hodiny v Prachaticích – druhé největší sluneční hodiny v ČR Zážitky

Sluneční hodiny v Prachaticích – druhé největší sluneční hodiny v ČR

V Prachaticích u Dolní brány stojí druhé největší sluneční hodiny ve střední Evropě. Mají rozpětí 7 m a ukazatel času je dlouhý 3 m. Hodiny jsou unikátní nejen svojí velikostí, ale též řešením jako architektonické plastiky z kamenných bloků ze zbuzanského vápence a svým horizontálním umístěním.

Další aktuality

Tipy na zimní fotografování v přírodě i ve městech

Zimní měsíce jsou pro milovníky fotografování, kteří se rádi toulají přírodou s foťákem na krku, velmi atraktivním obdobím. Lze fotit krásy zimní krajiny, které vykouzlí sníh a mráz, ale také pomíjivé okamžiky městské zimní výzdoby a světelných efektů na Silvestra či Nový rok. Nechte se inspirovat a udělejte si fotografický výlet do přírody i města.
1. prosinec 2024 13:36
Příroda

20 tipů, kam za kouzlem zimy v Krkonoších

Při toulkách přírodou v Krkonoších objevíte velmi zajímavá místa, která v zimě sníh a mráz změní k nepoznání. Tak například na svahu Studniční hory vznikne každý rok mapa republiky, vodopády se promění v ledopády a běžkaři mají šanci dostat se tam, kam v létě nemohou, například pod Stříbrný hřeben a na Čertovu louku, nebo na Lysou horu u Rokytnice. Nenechte si ujít nejkrásnější zimní výpravy Krkonošským národním parkem!
1. prosinec 2024 13:00
Příroda

10 tipů na zimní procházku naučnými stezkami

I v zimě mají naučné stezky své kouzlo – objevovat je můžete právě nyní, když ještě nenapadlo tolik sněhu, aby se dalo jezdit na běžkách. K návštěvě láká například Božídarské rašeliniště, Hostivické rybníky, tichá krajina Kokořínska anebo sněhem již políbená krajina Jizerských hor, Krkonoš či Beskyd.
30. listopad 2024 10:00
Příroda

Putování za smrkovou vůní: 10 tipů na výlet ke smrkům a do smrčin

Více než třetinu rozlohy ČR pokrývají lesy, z nichž polovina patří právě smrku ztepilému. Smrk je naší původní dřevinou – poprvé se u nás objevil již před 8 000 lety, s koncem doby ledové. Tehdejší lesy ale nevypadaly tak, jak je známe dnes. Ty původní byly černé, neprůchodné a plné divokých zvířat. S rozvojem civilizace však pralesy vzaly za své. Nejvíce jich ubývalo od 15. do 18. století, kdy bylo potřeba dřevěné uhlí ve sklářství a lesy ustupovaly pastvinám. Vzniklé odlesněné plochy bylo během dalších století třeba znovu zalesnit. A jako nejvhodnější dřevina se jevil smrk. Dokázal růst na mnoha místech, nebyl náročný, navíc jeho dřevo bylo všestranně využitelné. V neposlední řadě jej lze těžit v rozmezí 80–100 let, na rozdíl od buku, na jehož zralé dřevo musejí lesníci čekat až 160 let. Výsadbu nových smrkových lesů můžete podpořit v rámci sbírky Darujme stromečky lesu Nadace dřevo pro život. A kde se setkáte ještě dnes s původními starými smrčinami a jaké stromy – pamětníky můžete na svých toulkách potkat, vám poradí Kudy z nudy.
28. listopad 2024 10:00
Příroda

Kde vidět kamenné kruhy v Česku? Poznejte archeologické unikáty i novodobé repliky megalitické stavby

Víte, že u nás máme až překvapivé množství kamenných kruhů? Některé z těchto staveb jsou novodobé, ale dochovaly se i stavby staré více než tisíc let. Doléhá na vás únava a máte pocit vyčerpání? Pak zkuste vyhledat energeticky bohaté místo, které vás doslova nabije! Vybrat si můžete buď místa, která k rituálním účelům našim předkův sloužila již před tisíci lety anebo se vydejte objevovat novodobé repliky megalitických staveb. Podle esoteriků nabíjí úplně stejně jako jejich pravěké předlohy.
27. listopad 2024 16:29
Příroda

Národní parky ČR: objevte krásy české přírody a chráněných území

Národní parky jsou skvosty české přírody, které si zaslouží nejvyšší ochranu spojenou s péčí odborníků a respekt milovníků přírody. Na území České republiky máme zatím čtyři parky, v budoucnu by měl vzniknout další na území Křivoklátska. Při respektování pravidel pohybu ve zvláště chráněných územích se zde nabízí řada pro přírodu šetrných aktivit. Zákon o ochraně přírody a krajiny vymezuje v národních parcích čtyři zóny: přírodní (bezzásahová, kam turisté nemají přístup), přírodě blízké (zásahy v omezené míře), soustředěné péče (zlepšování stavu ekosystémů narušených člověkem) a kulturní krajiny (obce v NP a jejich okolí). A jaké parky vlastně v ČR máme? Jejich přehled vám přináší Kudy z nudy.
27. listopad 2024 10:46
Příroda

100 tipů na zimní výlety do přírody

Vydejte se na výlet do přírody a poznejte krásy naší země i v zimním období. Výlety do přírody nás osvobozují od starostí všedního dne a nabíjejí novou energií. Nabízíme zaručené tipy na výlety, které přinesou radost vám i celé vaší rodině.
27. listopad 2024 9:00
Příroda

Znáte motýlí ráje Papilonia?

Představte si nejkrásnější motýly světa poletující přímo kolem vás! A nemusí zůstat jen u snění – na několika místech naší republiky najdete motýlí domy Papilonia, které vás vezmou do tropické džungle anebo fantasy světa. Každá Papilonia má odlišnou stylizaci letové zóny, čímž prohlídce přidává charakteristickou atmosféru. Navíc mají tyto motýlí světy otevřeno celoročně, takže si návštěvu můžete naplánovat kdykoli. Nejnovějším přírůstkem do rodiny motýlích domů je Papilonia Teplice, který se otevřel v listopadu 2024. V nové atraktivní expozici se ocitnete uprostřed tropického lesa, kde na paleontologické stezce můžete obdivovat ekosystém plný motýlů a ponořit se do světa dinosaurů.
25. listopad 2024 22:59
Příroda