ÚvodAktualityVěda a historie není nuda: měření času a hodiny sluneční, vodní, přesýpací i náramkové
Památky

Věda a historie není nuda: měření času a hodiny sluneční, vodní, přesýpací i náramkové

Poslechněte si audio verzi článku
Měření času je pro nás samozřejmost, ale dokážete zjistit kolik je hodin i bez hodinek, mobilů a dalších vychytávek? Jak lidé měřili čas předtím, než byly vynalezeny hodiny? A kdo vlastně rozhodl, že den bude mít čtyřiadvacet hodin? S Kudy z nudy se vypravte do muzeí hodin a hodinek a na další místa, kde se měří čas – minutu po minutě, hodinu po hodině.
Aby se lidé naučili měřit čas, napřed museli porozumět přírodě. Základem pro měření času byl a je pohyb planety Země. Při jedné otočce kolem své osy se vystřídá den a noc, což byly nejstarší jednotky času. Pak Babyloňané rozdělili den i noc na dvanáct hodin, a přibližně 7000 let před naším letopočtem se na světě objevily první hodiny. Jaké?
 

Sluneční hodiny

Prvními hodinami na světě byly sluneční hodiny. Z doby před sedmi tisíci lety pocházejí patrně ty nejstarší, objevené v Německu či v Irsku, stejně ale měřili čas i Egypťané a Babylóňané. Konstrukce i přesnost slunečních hodin se postupně zdokonalovaly. Ve Science Centru TechmaniaPlzni se dozvíte, že asi ve třetím tisíciletí před naším letopočtem Číňané zkonstruovali gnómon, astronomický přístroj, který pomocí stínu zobrazuje polohu slunce na nebeské sféře. Ten bývá běžnou součástí slunečních hodin, ale například sluneční hodiny před Vřídelní kolonádouKarlových Varech žádný gnómon nemají a ani nepotřebují. Ukazatelem času budete vy sami: když se postavíte na určené místo, váš stín na eliptickém ciferníku ukáže správný čas.

Naopak gnómonem bez hodin je Mariánský sloup na pražském Staroměstském náměstí: pražský poledník ovšem ukazuje jen poledne, takže nejde o kompletní sluneční hodiny.
 

Nejzajímavější sluneční hodiny: nejstarší, nejvyšší, nejmenší i největší

I když už dávno umíme čas měřit jinak a hodiny jsou běžnou součástí mobilů, mikrovlnek a nejrůznějších spotřebičů, slunečním hodinám rozhodně neodzvonilo. V České republice byste jich napočítali více než čtyři tisíce, a to různých druhů, typů a stáří.

Ty nejstarší, anebo přinejmenším jedny z nejstarších, prý mají na chrámu sv. Bartoloměje v Kolíně, kde se na vystouplém kameni skoseném k jihu dochovalo torzo hodin z přelomu čtrnáctého a patnáctého století. O pár desítek let jsou mladší dvoje sluneční hodiny na opěrných pilířích kostela sv. JakubaTelči, ze stejné doby pochází i dvoje sluneční hodiny na opěrných pilířích kostela Božího Těla a sv. Ducha ve Slavonicích.

Naproti tomu téměř 350 metrů vysoký stožár vysílače Krašov u Bezvěrova na pomezí Plzeňského a Karlovarského kraje se v roce 2017 proměnil v gnómon největších slunečních hodin v České republice. Podle Agentury Dobrý den a její Knihy rekordů dokonce jde o největší sluneční hodiny na světě. Konstrukce vysílače sice není ideální (a ani hodiny neukazují přesně), ale Krašov vrhá na zem stín, který v zimních měsících měří několik kilometrů. S nápadem využít jej jako gnómon přišel pilot motorového padáku, který vysílač a jeho stín skvěle viděl z ptačí perspektivy. Sluneční hodiny jsou zajímavým astronomickým prvkem Manětínské oblasti tmavé oblohy, číselníky lemují silnici z Bezvěrova do Krašova.

V České republice najde i nejmenší sluneční hodiny na světě, a to v Hýslech v Jihomoravském kraji. Čas tu měří hned troje sluneční hodiny, a kromě zmenšeného modelu sluneční soustavy tu najdete i miniaturní sluneční hodiny s rozměry 9 x 9 milimetrů.

Nejvýše položené sluneční hodiny u nás pak objevíte na hoře KleťBlanském lese. Jsou vyrobené z kamene, mědi a stříbra, vznikly v roce 1974 a stojí v nadmořské výšce 1 038 metrů. Jsou multifunkční, takže určování času je jen jedna z mnoha funkcí, které nabízejí.
 

Sluneční hodiny v Třešti ukazují letní i zimní čas

Vedle své umělecké hodnoty mají sluneční hodiny i dvě nevýhody: bez slunce „nejdou“ a také se nedají jen tak snadno přetočit ze zimního na letní čas. O jejich přetáčení už samozřejmě vznikla řada aprílových článků, ale například v Třešti na Vysočině se potížím elegantně vyhnuli. Zdejší sluneční hodiny ukazují jak zimní, tak letní čas. Osm metrů vysoký stožár na náměstí přitom zůstává na svém místě, přemisťují se jen číselníky zasazené do dlažby.
 

Hodinové vynálezy

Zatímco sluneční hodiny přežily do současnosti a jsou stále oblíbené, jiné vynálezy tak dlouhou životnost neměly. Třeba hodiny pro sluneční i měsíční svit s dvojím ciferníkem anebo vodní hodiny zvané klepsydra, což volně přeloženo z řečtiny znamená „zlodějka vody“. Ty nejstarší se objevily v Egyptě a Babylónii už v době 1500 před naším letopočtem.



Na přelomu letopočtu přišla doba přesýpacích hodin. Pro ně platilo, že čím byl jemnější jejich obsah, tím lépe měřily čas, a pode dobových předpisů nejlepší výsledek dávaly hodiny naplněné mramorovou moučkou devětkrát převařenou ve víně.

Zhruba ve třináctém století se v Evropě začaly používat mechanické kolečkové hodiny; běžné hodiny ale měly dlouho pevnou ručičku a pohyblivý ciferník, případně jedinou ručičku, která oběhla ciferník jednou za den. Minutovou ručičku přidal k hodinám roku 1577 Jost Bürgi, a to při výrobě hodin pro Tycha Brahe, zhruba o sto let později se pak objevila sekundová ručička, a v roce 1790 vyrobila společnost Jaquet–Droz a Leschot ve Švýcarsku první náramkové hodinky.


 

Tipy na zábavné hodinkové výlety

Bílá věž v Hradci Králové Památky

Bílá věž v Hradci Králové

Renesanční Bílá věž nabízí jedinečný pohled nejen na Hradec Králové, ale i na vzdálené vrcholky Krkonoš a Orlických hor. Součástí věže je i třetí největší historický zvon v republice – zvon Augustin.

Věda a historie není nuda: astronomie a pozorování hvězd,  hvězdné mapy, Mikuláš Koperník a Galileo Galilei

Věda a historie není nuda: astronomie a pozorování hvězd, hvězdné mapy, Mikuláš Koperník a Galileo Galilei

Na portálu Kudy z nudy vás provedeme dějinami astronomie, zastavíme se u velikánů jako byli Mikuláš Koperník či Galileo Galilei, a podíváme se i do Rudolfínské Prahy v době, kdy v ní žili Tycho Brahe a Johannes Kepler. Porovnáme starobylé i moderní hvězdné mapy a nakonec zamíříme do unikátních astronomických observatoří, hvězdáren a planetárií. Takže vzhůru ke hvězdám!

10 tipů, kam se podívat na unikátní sluneční hodiny

10 tipů, kam se podívat na unikátní sluneční hodiny

Znáte naše raritní sluneční hodiny? Víte, které z nich jsou největší v České republice či na světě, které leží v nejvyšší nadmořské výšce anebo v jakém městě naleznete hodiny svou rozlohou nejširší? Přehled unikátních slunečních měřičů času vám přinášíme v dnešních tipech.

Orloje: kde mají smrtky a kde chemiky, mariášové karty nebo trkající kozly?

Orloje: kde mají smrtky a kde chemiky, mariášové karty nebo trkající kozly?

Nejznámější český orloj v Praze na Staroměstském náměstí určitě zná každý, ovšem po České republice je jich víc, než byste čekali. Tak například v Olomouci se každou celou hodinu objeví figurky dělníků a dalších poctivých pracujících, figurky žateckého orloje zase předvádějí práce ve chmelnicích. Jeden z nejnověji sestavených orlojů byste našli v Zašové. A to není zdaleka všechno. Pojďte s námi objevovat další rarity a kuriozity českých hodinářů!

České značky: příběh hodinek PRIM a výlety do míst, kde objevíte zajímavé hodiny

České značky: příběh hodinek PRIM a výlety do míst, kde objevíte zajímavé hodiny

Když se 11. 11. 2011 na minutu přesně v 11 hodin ve Šternberku otevřela Expozice času, pro město to znamenalo mnohem víc než pouhé otevření nového muzea. Vrátila se mu totiž pověst města hodin, o kterou přišlo po zrušení hodinářské expozice na zdejším hradě.

Děčínské hodinárium na zámku Děčín Kultura

Děčínské hodinárium na zámku Děčín

Na půdě děčínského zámku se zajímavými trámovými konstrukcemi krovu vznikla ve spolupráci s Českým spolkem horologickým expozice, která je zaměřena na prolínání technických exponátů, zejména velkých věžních strojů, a výstavní galerie.

Dům hodin na Karlštejně Kultura

Dům hodin na Karlštejně

Ojedinělá procházka časem, zachycující vývoj hodinářského umění od 16. století až do novověku, od renesance po secesi. Muzeum se pyšní největší výstavou hodin v České republice. Z některých přístrojů jukají kukačky, na jiných se nad ciferníkem procházejí loutky.

Expozice Primek v Novém Městě nad Metují Kultura

Expozice Primek v Novém Městě nad Metují

V městském muzeu v Novém Městě nad Metují si prohlédnete hodinářskou expozici Primek, která mapuje historii hodinek, budíků a hodin značky PRIM vyráběných ve městě.

Radnice s orlojem a věží v Olomouci Zážitky

Radnice s orlojem a věží v Olomouci

Budova olomoucké radnice, která vévodí Hornímu náměstí, představuje již po 6 staletí symbol hospodářského a politického významu někdejšího královského hlavního města. Orloj je zasazen do severní fasády radnice. Během prohlídky nahlédnete do kaple a věže, objednat si lze také návštěvu obřadní síně.

Mechanické hodinky Prim Manufacture 1949 z Nového Města nad Metují Zážitky

Mechanické hodinky Prim Manufacture 1949 z Nového Města nad Metují

Historie hodinek PRIM z Nového Města nad Metují, sahá až do roku 1949, kdy se místní továrna začala specializovat na náramkové mechanické hodinky. Společnost ELTON hodinářská, a.s. je původní český výrobce hodinek, značka bývá označována rodinným stříbrem.

Radnice s hodinovou věží v Holýšově Památky

Radnice s hodinovou věží v Holýšově

Budova radnice je historickou dominantou Holýšova. Stavba secesní radnice probíhala v letech 1926 – 1927. Dominantním prvkem radnice je hodinová věž.

Hodinová věž na zámku Mníšek pod Brdy Příroda

Hodinová věž na zámku Mníšek pod Brdy

Zámek v Mníšku pod Brdy má tři věže a prostřední z nich je vlastně místní rozhledna. Můžete vyjít po vřetenovém schodišti do zámecké hodinové věže a prohlédnout si krajinu z ptačí perspektivy.

Vrch Churáňov na Šumavě Příroda

Vrch Churáňov na Šumavě

Asi 7 km jihozápadně od Stach a 12 km západně od Vimperka se vypíná nad krajinou vrch Churáňov, který je známý především jako středisko zimních sportů. Najdete zde však i naučnou stezku Churáňovský vrch a meteorologickou stanici Churáňov.

Labyrintárium Loučeň – první v České republice, jediné v Evropě Zážitky

Labyrintárium Loučeň – první v České republice, jediné v Evropě

Jestliže hledáte něco, co nemá obdoby v Čechách, ba ani v Evropě, pak jste se ocitli na správné adrese. Přesně takovou raritou, kterou hledáte, ať už vědomě, či podvědomě, je labyrintárium, umístěné v loučeňském zámeckém parku.

Národní technické muzeum Praha – ráj exponátů z oblasti vědy a techniky Kultura

Národní technické muzeum Praha – ráj exponátů z oblasti vědy a techniky

Expozice NTM překvapí moderním muzejním pojetí. Svůj prostor tu nacházejí sbírky architektury, stavitelství a sbírka polygrafie. Nechybí stálé expozice Chemie kolem nás, Měření času, hutnictví, Interkamera a Technika hrou, expozice televizního studia nebo expozice kontaktních čoček.

Expozice času Šternberk Zážitky

Expozice času Šternberk

Expozice času nabízí atraktivní, 14 miliard let trvající příběh od Velkého třesku k atomovým hodinám. Jedinečnými exponáty a interaktivními programy přispělo více než 20 českých a světových muzeí. Přijďte se pobavit i poučit. Uvidíte, že v Expozici času ve Šternberku běží čas rychleji.

10 tipů, kde si prohlédnete zajímavé orloje aneb ve stínu i na výsluní

10 tipů, kde si prohlédnete zajímavé orloje aneb ve stínu i na výsluní

Když se řekne orloj, zřejmě si vybavíte hlavně ten nejznámější a také největší, na který se jezdí s nadšením dívat lidé z celého světa: orloj na Staroměstské radnici v Praze. Orlojů ale je v naší zemi víc a téměř každý rok se objeví nějaký nový. Není se čemu divit, šikovné ruce, fantazie a vynalézavost jejich tvůrců a našich řemeslníků zřejmě nemá meze!

Stará radnice v Brně Památky

Stará radnice v Brně

Obdivovat vzácný gotický portál, nahlédnout do freskového sálu, vystoupat na věž, kochat se pohledem na celé Brno. Zastavit se na Staré radnici stojí za to!

#světovéČesko a brněnský časostroj: nábojnice, fontána nebo …?

#světovéČesko a brněnský časostroj: nábojnice, fontána nebo …?

Výška šest metrů, váha pětadvacet tun, a k tomu spousta nepublikovatelných přezdívek: to je černý orloj na náměstí Svobody v Brně. Stojí tu od roku 2010 a od samého začátku budil rozruch. Budí ho dodnes, ale jisté je, že je jedinečný a v žádném jiném městě nic podobného nemají. Anebo přece…?

Semilský orloj Památky

Semilský orloj

Semilský orloj se nachází přímo v domovském areálu firmy Fabrika 1861 v Semilech.

Interaktivní expozice Město hodinek Zážitky

Interaktivní expozice Město hodinek

V prostorách Spolkového domu na Husově náměstí (za informačním centrem) můžete navštívit interaktivní sál, který se věnuje nejen hodinkám PRIM, ale zároveň zábavnou formou seznámí vás i vaše ratolesti s historií měření času a vývojem samotných časových měřidel.

Kavárna v Království času Protivín Gurmánská turistika

Kavárna v Království času Protivín

Příjemné posezení čeká na každého hosta v klidném prostředí kavárny, nebo na venkovní terase. Denně můžete ochutnat vynikající dezerty cukrářů z našeho regionu a kvalitní kávu z nedaleké pražírny.

Strážci času Kultura

Strážci času

Stálá expozice hodin a hodinových strojků v Kroměříži.

Brněnský orloj – mechanická nábojnice z africké žuly Památky

Brněnský orloj – mechanická nábojnice z africké žuly

Hodinový stroj je naprostým unikátem. Šestimetrová černá moderní časomíra z leštěné africké žuly, dovezené až z Jihoafrické republiky, má připomínat střelu.

#světovéČesko a Klementinum – nejkrásnější knihovna na světě a nejstarší záznamy o počasí v Evropě

#světovéČesko a Klementinum – nejkrásnější knihovna na světě a nejstarší záznamy o počasí v Evropě

Klementinum, bývalá jezuitská kolej, je po Pražském hradu druhým nejrozsáhlejším komplexem barokních budov Praze a nachází se blízko Karlova mostu na Starém městě přímo na Královské cestě. Nádherná barokní knihovna patří k nejkrásnějším historickým knihovnám na světě. Observatoř v barokní astronomické věži Klementina, která uchovává nejstarší záznamy o počasí v Evropě, je jediné místo na světě, kde se již přes 250 let provádějí pravidelná meteorologická pozorování.

Meterologická stanice Churáňov Památky

Meterologická stanice Churáňov

Jedna z nejznámějších meteorologických stanic u nás byla postavena roku 1952 na stejnojmenném vrcholu v blízkosti lyžařského areálu Zadov. Provozovatelem meteostanice je ČHMÚ.

Replika orloje v Kadani Památky

Replika orloje v Kadani

V Kadani na Nábřeží Maxipsa Fíka stojí replika Staroměstského orloje. Oproti originálu je jednou tak velký – měří přes pět metrů a váží více než pět tun. Kadaňský orloj však nemá pohyblivá kolečka, jedná se o kovovou sochu.

Libušská meteorologická observatoř ČHMÚ Památky

Libušská meteorologická observatoř ČHMÚ

Bývalý meteorologický radar v Praze 4 – Kamýku je mezi lidmi znám jako Meteorologická věž Libuš. Od roku 1979 až 2000 sloužila ke sledování oblačnosti, jednalo se zároveň o první takový radar u nás. Dnes už věž slouží jako lokální meteorologická stanice a působí zde i mobilní operátoři.

Hodinová věž v Potštátě – někdejší barokní hláska Památky

Hodinová věž v Potštátě – někdejší barokní hláska

Hláska z roku 1700 byla postupně přeměněna na hodinovou věž, protože na věži kostela svatého Bartoloměje hodiny nejsou. Je posledním zbytkem městského pivovaru, který byl zbourán v roce 1866, těsně před požárem města.

Další aktuality

Za unikátními betlémy se vydejte nejen do muzea

Vánoce představují jedno z nejkrásnějších období v roce. Staré tradice si připomínají nejen v muzeích a skanzenech, ale i na dalších místech. Vydejte se s portálem Kudy z nudy za unikátními betlémy – najdete je například v Horní Lidči, Třešti, Kryštofově údolí, Lošticích nebo v Třebechovicích pod Orebem.
20. listopad 2024 12:00
Památky

Mamuti v Česku: kde si je prohlédnete pěkně zblízka?

Legendární zvířata, která žila v době ledové na území dnešní Evropy, Asie i Severní Ameriky, známe hlavně díky obrazům Zdeňka Buriana a z knížek Eduarda Štorcha. A také díky seriálu Mach a Šebestová, kde pračlověk pan Huml vařil mamuty s koprovou omáčkou. Jenže jak to s mamuty bylo doopravdy a kde se s nimi můžete potkat?
18. listopad 2024 7:55
Památky

50 tipů, kam na výlet za menhiry, tajemnými balvany a kamennými kruhy

V Česku najdete desítky balvanů, které jsou pokládány za prehistorické. Menhiry a další kamenné megalitické stavby představovaly již odpradávna velmi silná energetická místa. Podle archeologů se však nikdy neprokázalo, že by mezi nimi byl opravdový menhir. Komplexy menhirů, kamenů a kamenných kruhů vám mohou posloužit i jako cíle originálních výletů.
17. listopad 2024 10:08
Památky

Užijte si prohlídky klášterů i v zimním období

Ačkoli jsou kláštery především poutními místy, nabízejí také komentované prohlídky nebo výstavy. A jejich brány zůstávají otevřeny i v zimním období. Podívat se můžete například na Svatou Horu u Příbrami, která v adventním čase proslula výstavami unikátních betlémů, na prohlídku láká klášter v Teplé, Broumově či Břevnově. Nahlédnout lze také do kláštera sv. Františka z Assisi ve Voticích, ve kterém si prohlédnete stálé expozice a sezónní výstavy, jako například chystanou výstavu betlémů.
15. listopad 2024 16:00
Památky

Soukromé hrady a zámky nespí ani v adventním období

Hlavní sezóna hradů a zámků letos skončila, ale i v zimních měsících 2024 některé z nich nabízí zajímavý program. Ani soukromé hrady a zámky nespí a jejich majitelé zvou do svých sídel na prohlídky či koncerty. Zejména v týdnech adventu a blížících se vánočních svátků, které právě na památkových objektech bývají kouzelné a půvabné. Objevte zimní krásy zámku Karlova Koruna, potěšte se koncerty v zámku Dobříš a prozkoumejte podzemí dolnokounického hradu!
15. listopad 2024 6:22
Památky

Kam za svatou Kateřinou? Vydejte se Českem na výlet nejen do kostelů a kaplí!

Na svatou Kateřinu podle dávného zvyku končí taneční zábavy a začíná adventní půst. Poslední zábava se konala 25. listopadu, kdy ženy zvaly muže k tanci a platily za ně útratu. Domácímu dobytku končila venkovní pastva a dvory začínaly se stříháním ovcí. Svatá Kateřina se narodila okolo roku 289 n. l. na území dnešního Egypta, v době pronásledování křesťanů, přesto se Kateřina ke křesťanské víře hrdě hlásila. Císař nechal děvče postavit před učence s cílem jí víru rozmluvit. To se mu ale nepodařilo – naopak. Tehdy osmnáctiletá Kateřina dokázala obrátit všechny na křesťanství. Sám císař dívku pak dokonce požádal o ruku, ta ovšem odmítla, za což byla odsouzena k smrti. Podle legendy místo krve vytrysklo z jejích ran mléko. Kult svaté Kateřiny byl hojně rozvinutý již od 11. století, ve městech nechávali kostely a kaple zasvěcovat právě sv. Kateřině. I sám Karel IV. nechal sv. Kateřině postavit kapli. Den sv. Kateřiny byl rovněž oblíbeným datem svateb. V tento den lidé započínali také velký předvánoční úklid.
13. listopad 2024 9:13
Památky

Čobogaj nebogaj aneb kde si užijete Kateřinské slavnosti

Dá rozum, že svatokateřinské slavnosti se slaví většinou tam, kde mají kostely zasvěcené svaté Kateřině. Kromě souhrnu těch nejznámějších a nejlepších akcí vám nabídneme i pár informací o známé světici a odhalíme tajemství lidového popěvku „čobogaj nebogaj“.
13. listopad 2024 0:15
Památky

Věda a historie není nuda: svatá Anežka Česká, světice a princezna z rodu Přemyslovců

Svatá Anežka Česká není jen nejslavnější česká světice a patronka všech nemocných, chudých a trpících, ale byla to také královská dcera, která odmítla tři nápadníky (nebo jich bylo víc?) a dala přednost životu ve víře a odříkání. Když ji 12. listopadu 1989 papež Jan Pavel II. svatořečil, naplnilo se staré proroctví, že až bude Anežka Přemyslovna prohlášena za svatou, zavládne v českých zemích svoboda.
12. listopad 2024 8:09
Památky