Festival Mendel slaví 10 let, tentokrát na novém místě v Brně

V prostorách bývalého dormitáře cisterciaček v klášteře na Mendelově náměstí vzniklo Muzeum starobrněnského opatství s expozicí Poklady kláštera. Tvoří jej galerie středověkého, raně novověkého, barokního i novějšího umění.

Johann Gregor Mendel (20. července 1822 Hynčice – 6. ledna 1884 Brno) byl přírodovědec, zakladatel genetiky a objevitel základních zákonů dědičnosti. Jeho životem a dílem se zabývá Mendelianum, interaktivní muzeum a centrum G. J. Mendela lokalizované v autentických prostorách Mendelovy vědecké společnosti v historickém srdci Brna.

Interaktivní trasa, která vás zavede do okolí Špilberku. Pomůžete Mendelovi s pátráním a luštěním, abyste zachránili opatství? Jako tahák vám poslouží příručka, kterou si můžete stáhnout zdarma, a vydat se s rodinou za dobrodružstvím. Čeká vás i odměna!

Hra, ve které se hráči zábavnou formou seznámí s osobou G. J. Mendela a jeho působením v Brně.

Hrad Špilberk vytváří už více než sedm staletí výraznou dominantu města Brna, kterému v minulosti poskytoval ochranu a pocit bezpečí. Dnes je sídlem Muzea města Brna, jedním z brněnských kulturních center a významným turistickým cílem.

Někdejší konventní premonstrátský chrám v Zábrdovicích, zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie, patří mezi nejhodnotnější raně barokní chrámové stavby v Brně.

Moravské zemské muzeum je pamětí Moravy. Již více než 200 let zkoumá, uchovává a prostřednictvím výstav návštěvníkům zprostředkovává kulturní a přírodní bohatství, utvářené miliony let až po současnost. Ve sbírkách muzea se nyní nachází přes 6 a půl miliónu exponátů z různých oborů.

Mendlovo náměstí v Brně ozdobí bronzový monument Jaromíra Garguláka nazvaný Hrachovina. Návrh uspěl ve veřejné soutěži vypsané u příležitosti 200. výročí narození otce genetiky Gregora Johanna Mendelav v roce 2022.

Klášterní zahrady Augustiniánského opatství v Brně v sobě skrývají skleník, ve kterém opat Gregor Johann Mendel v polovině 19. století křížil zelený a žlutý hrách, a na základě svého experimentu položil základy světové genetiky.

Botanickou zahradu a arboretum Mendelovy univerzity najdete v brněnské čtvrti Ponava, nad fotbalovým stadionem Za Lužánkami. Její rozloha činí 11 hektarů, součástí zahrady jsou tropické skleníky a celkově zde roste na 13 tisíc rostlin.

Posláním Mendelova muzea Masarykovy univerzity je šířit odkaz augustiniánského opata G. J. Mendela, který je znám studiemi prováděnými na rostlinách, především hrachu setém. Nelze však opomenout ani jeho bádání v oblasti meteorologie či šlechtění včel.

Starobrněnský klášter založila jako klášter cisterciaček roku 1323 česká a polská královna vdova Eliška Rejčka, jež je zde pochována se svým přítelem moravským zemským hejtmanem Jindřichem z Lipé. Ke klášteru přiléhá také u bazilika Nanebevzetí Panny Marie.

Borovany, Tábor, Šternberk, Jevíčko nebo Brno: to jsou místa, kde objevíte kláštery řádu augustiniánů. Pojďte s Kudy z nudy pátrat po jejich tajemství, po zajímavostech a také osobnostech. Víte třeba, že v augustiniánském klášteře na Starém Brně se zrodila genetika? Jeho opatem totiž byl Gregor Johann Mendel (1822–1884), jehož experimenty položily základy moderní vědy o dědičnosti.

Městská památková rezervace Brno byla vyhlášena v roce 1989. Tvoří ji kompaktní historické centrum, množství starších staveb včetně kostelů, hradu Špilberku nebo Augustiniánského kláštera. Zástavba je doplněna činžovními domy v historizujícím a secesním stylu 19. století a řadou soch, kašen a parků.

Masarykova univerzita v Brně je po Univerzitě Karlově v Praze a Univerzitě Palackého v Olomouci třetí nejstarší univerzitou v českých zemích a druhou nejstarší na Moravě. Byla založena v roce 1919, má deset fakult a počtem studentů v akreditovaných studijních programech je druhou největší vysokou školu v České republice.

Kampus Mendelovy univerzity v Černých Polích se rozrostl o novou budovu, design lab MENDELU. Přízemí včetně venkovní terasy je prostorem pro setkávání, tvůrčí činnost a výstavy, v patře se nachází zóna pro výuku, workshopy nebo konference.

Vzpomenete si na některý ze slavných českých vynálezů? I když je Česko v porovnání s ostatními zeměmi světa poměrně malá země, dokázali naši vědci, inženýři a badatelé objevit principy a vynálezy, které přinesly užitek celému světu. Namátkou jmenujme například kontaktní čočky, hromosvod nebo lodní šroub… A jaké další vynálezy pocházejí z „českých dílen“? To vám prozradíme v našich dnešních tipech!

Jeden z oficiálních významných dnů České republiky připomíná 7. duben roku 1348 a vznik Univerzity Karlovy. Založení první vysoké školy ve střední Evropě výrazně přispělo k rozvoji vzdělanosti, a proto byl si právě 7. duben připomínáme jako Den vzdělanosti. Jak dobře znáte naše univerzity? Kolik je v České republice vlastně vysokých škol? Jistě, kdekdo ví, že nejstarší je Karlova univerzita v Praze, ale dokázali byste s jistotou říct, která je druhá nejstarší? Anebo třetí? Pojďte s Kudy z nudy pootevřít vrata univerzit, letitých a trochu tajemných institucí, a alespoň zběžně se s nimi seznámit.

Gregor Johann Mendel (česky též Řehoř Jan Mendel, 20. července 1822 Hynčice – 6. ledna 1884 Brno) byl zakladatel genetiky a objevitel základních zákonů dědičnosti. Byl mnichem a později opatem augustiniánského kláštera ve Starém Brně. Novodobá genetika snad nemá větších jmen, než je Watson, Crick a Mendel. Právě poslední jmenovaný však předběhl svou dobu a o principech křížení sepsal v roce 1866 světoznámou publikaci "Pokusy s rostlinnými hybridy". Tento spis pak položil základy moderní genetice.

Vyzkoušejte si jaké to je být vědcem! V Biskupském dvoře v Brně, v původních historických prostorách Hospodářské společnosti, v níž Gregor Johann Mendel přes třicet let aktivně působil, na vás čeká zajímavá interaktivní expozice. Představuje Mendela a jeho dílo v kontextu dnešní genetiky.