Církevní řády: augustiniáni, řád Gregora Johanna Mendela

Silentium, tedy přísné noční mlčení, vstávání ve tři čtvrtě na tři ráno a vzápětí ve tři hodiny noční vigilie, to je jen část denního řádu, který se už dlouhá staletí udržuje v cisterciáckém opatství Naší milé Paní ve Vyšším Brodě. Z celé řady cisterciáckých klášterů v Česku dnes zbyl jako jediný fungující mužský klášter. Pojďte se za cisterciáky podívat s Kudy z nudy!

V největších moravských lázních, Luhačovicích, najdete čtyřhvězdičkový Wellness & Spa hotel. Poznejte místo prvorepublikové noblesy a elegance, místo, kde pobýval a tvořil Leoš Janáček. Wellness centrum slouží i pro neubytované hosty.

Renesanční Bílá věž nabízí jedinečný pohled nejen na Hradec Králové, ale i na vzdálené vrcholky Krkonoš a Orlických hor. Součástí věže je i třetí největší historický zvon v republice – zvon Augustin.

Premonstráty přivedl do českých zemí olomoucký biskup Jindřich Zdík a první premonstrátský klášter v Čechách vznikl roku 1143 na Strahově; ten je dodnes hlavním centrem řádu. Brzy následovaly další kláštery, některé z nich existují dodnes a za běžné situace lákají na prohlídky, bohoslužby a další aktivity. Vydejte se s Kudy z nudy do premonstrátských klášterů a za členy řádu premonstrátů.

Johann Gregor Mendel (20. července 1822 Hynčice – 6. ledna 1884 Brno) byl přírodovědec, zakladatel genetiky a objevitel základních zákonů dědičnosti. Jeho životem a dílem se zabývá Mendelianum, interaktivní muzeum a centrum G. J. Mendela lokalizované v autentických prostorách Mendelovy vědecké společnosti v historickém srdci Brna.

Co mají společného vodojemy na Žlutém kopci, Starobrněnský klášter, pivovar Starobrno nebo hala Rondo? Leží v části města Brna, nazývané Staré Brno. Právě tady kolem říčního brodu na Svratce, u frekventované obchodní stezky a pod dohledem „brnného“ hradu knížete Břetislava, se začal kolem roku 1000 odvíjet příběh dnešní jihomoravské metropole.

V Borovanech na Českobudějovicku objevíte zrekonstruovaný bývalý augustiniánský klášter. Kromě prohlídek budov areálu kláštera se zde v průběhu turistické sezóny konají kulturní akce v interiérech nebo v přilehlé zahradě. Připravuje se obnova augustiniánského pivovaru.

Na pontonu na pražskéh Smíchovské náplavce stojí památeční Zvon #9801 připomínající osud zvonů, které za druhé světové války odvezli nacisté z Protektorátu Čechy a Morava do Německa.

Mendlovo náměstí v Brně ozdobí bronzový monument Jaromíra Garguláka nazvaný Hrachovina. Návrh uspěl ve veřejné soutěži vypsané u příležitosti 200. výročí narození otce genetiky Gregora Johanna Mendelav v roce 2022.

Barokní kostel Narození Panny Marie a původně augustiniánský kostel vybudovaný v 17. století byl postaven pro oporu protireformace.

Místodržitelský palác Moravské galerie v Brně nabízí rozsáhlou expozici Brno předměstí Vídně, která přibližuje lokální umění v kontextu vídeňské tvorby, přičemž kombinuje ukázky vysokého umění i uměleckého řemesla.

Starobrno má v současnosti výsadní postavení na jižní Moravě a přestože opravdové začátky pivovaru je těžké určit, sahají zřejmě až do 14. století. Starobrněnské pivo je vyráběno z těch nejkvalitnějších surovin a sládci mu věnují maximální péči.

Bývalé letní sídlo augustiniánského řádu na Starém Brně vzniklo v letech 1740–1742 přestavbou staré sýpky. V Rezidenci společně s dalšími augustiniány přebýval Johann Gregor Mendel, zakladatel genetiky.

Alšova jihočeská galerie je uměleckohistorické muzeum Jihočeského kraje, které patří do pětice největších institucí svého druhu v České republice. V galerii, která je umístěna u zámku Hluboká, se střídají výstavy.

Starobrněnský klášter založila jako klášter cisterciaček roku 1323 česká a polská královna vdova Eliška Rejčka, jež je zde pochována se svým přítelem moravským zemským hejtmanem Jindřichem z Lipé. Ke klášteru přiléhá také u bazilika Nanebevzetí Panny Marie.

Eliška Rejčka (1. září 1288, Poznaň, Polsko – 18. října 1335, Brno) usedla na český královský trůn hned dvakrát. Poprvé ji coby dvanáctiletou dívku provdali za krále Václava II., po jeho smrti si ji jako čerstvou vdovu vzal Rudolf Habsburský. Ještě jí nebylo ani dvacet let a ovdověla podruhé.

Co všechno nám v českých zemích zbylo po císaři Josefovi II. (13. března 1741, Vídeň – 20. února 1790, Vídeň)? Není toho právě málo: například obliba jména Josef, města Terezín a Josefov, a také řada panovníkových soch a pomníků. Jeho vláda proměnila téměř všechny oblasti života v habsburské monarchii: Josef II. přispěl k jejímu hospodářskému rozvoji, posílil armádu, výrazně změnil trestní právo, zavedl reformy školství a také zřídil sítě nemocnic.

Existuje spousta způsobů, jak nahlédnout do historie. Někdo čte tlusté romány, jiný má rád historické filmy, další navštěvuje muzea, hrady a zámky. A pak jsou tu odborníci: historikové, lékaři, archeologové a antropologové, kteří prozkoumávají hroby a hrobky, staré kosti a další tělesné pozůstatky. Pojďte se s Kudy z nudy podívat, co se jim podařilo vyluštit při exhumaci známých osobností z českých dějin.

První pražský arcibiskup, politik a diplomat Arnošt z Pardubic (25. března 1297, Hostinka – 30. června 1364, Roudnice nad Labem) je osobnost evropského formátu. Jako jeden z nejbližších přátel a mimořádně schopných spolupracovníků císaře a krále Karla IV. ho doprovázel na zahraničních i domácích cestách, podílel se na vytváření důležitých listin a právních dokumentů a Karel s ním konzultoval většinu zásadních rozhodnutí.

Krásná stavba uprostřed křivoklátsko-džbánské pánve na které se podíleli mimo jiné architekti Santini a Dientzehofer.

Bývalý augustiniánský klášter se nachází v obci Pivoň přibližně 5 km jihozápadním směrem od Poběžovic. Nejzajímavější částí kláštera je presbytář jednolodního kostela Zvěstování Panny Marie, jenž je datován do období vzniku kláštera tedy poloviny 13. století.

Po dobu své existence, od roku 1997, si Pivovarská restaurace vybudovala pevné místo mezi brněnskými restauracemi především svojí vyhlášenou kuchyní a kvalitní obsluhou.

V druhé polovině 17. století v Římově vzniklo na popud jezuity Jana Gurra poutní místo s loretánskou kaplí a křížovou cestou. Jde o národní kulturní památku.

Obdivuhodným stavitelským dílem je hvězdicová klenba kostela, založeného Karlem IV. v malebném koutě nad nuselským údolím přímo proti Vyšehradu.

Posláním Mendelova muzea Masarykovy univerzity je šířit odkaz augustiniánského opata G. J. Mendela, který je znám studiemi prováděnými na rostlinách, především hrachu setém. Nelze však opomenout ani jeho bádání v oblasti meteorologie či šlechtění včel.

Druhou ze čtyř panovnických dynastií, které se vystřídaly na českém trůnu, byli Lucemburkové. Svůj původ odvozovali od bájné víly Meluzíny, která měla místo nohou hadí ocas a jejím domovem byl francouzský hrad Lusignan. Ve skutečnosti ovšem původním panstvím Lucemburků bylo území dnešního Lucemburska, jednoho z nejmenších států v Evropě, a belgické provincie Luxembourg.

Benediktinští mniši působili jako věrozvěstové v českých zemích dříve, než tu vznikly první kláštery. Právě řádu svatého Benedikta, nejstaršímu mnišskému řádu západního křesťanství, také náležel náš nejstarší klášter: ženský klášter svatého Jiří na Pražském hradě. Vydejte se s Kudy z nudy do benediktinských klášterů a za členy řádu benediktinů.

Klášterní komplex s kostelem Narození Panny Marie byl postaven ve 14. století. Zachovala se gotická křížová chodba kolem rajského dvora, kapitulní síň nebo bývala knihovna. Turistickým lákadlem je pak zatopené podzemí.

Klášterní zahrady Augustiniánského opatství v Brně v sobě skrývají skleník, ve kterém opat Gregor Johann Mendel v polovině 19. století křížil zelený a žlutý hrách, a na základě svého experimentu položil základy světové genetiky.

Expozice Mendelův salon přibližuje každodenní život Gregora Johanna Mendela v starobrněnském klášteře, který pro něj býval domovem. Uvidíte tu jeho původní nábytek, slavnostní roucho a insignie, ale také skleničky, psací potřeby, společenské hry, tabatěrku a další zajímavosti.

V prostorách bývalého dormitáře cisterciaček v klášteře na Mendelově náměstí vzniklo Muzeum starobrněnského opatství s expozicí Poklady kláštera. Tvoří jej galerie středověkého, raně novověkého, barokního i novějšího umění.

Klášter bosých augustiniánů sv. Jana Nepomuckého založil r. 1700 František Antonín Špork. Nyní je sídlem Státního oblastního archivu Praha.

V těsné blízkosti šternberského hradu leží bývalý augustiniánský klášter. Současná podoba někdejšího kláštera pochází z 18. století a je výsledkem tvůrčí aktivity jeho posledních proboštů. Handkeho občanské sdružení nabízí prohlídky tohoto kláštera.

V klášteře augustiniánů si prohlédnete expozice Městského muzea se sbírkami porcelánu, fajánse a cínového nádobí, část muzea se věnuje příběhu židovské čtvrti v Jevíčku.