Připomeňte si 600 let od úmrtí Jana Žižky zajímavým výletem

V pátek 11. října 2024 je tomu přesně 600 let, kdy zemřel Jan Žižka z Trocnova. Již před deseti lety byla vytvořena přesná digitální kopie tzv. čáslavské kalvy, tedy části lebky, která je pokládána za autentický ostatek slavného vojevůdce. Digitální model letos posloužil mezinárodnímu týmu expertů (Brazílie, ČR, Itálie) k provedení vědecké aproximace obličeje šest století mrtvé historické osobnosti.

Národní památník na Vítkově s hrobem Neznámého vojína nad strmými svahy vrchu Žižkova je národní kulturní památkou a moderní dominantou města.

Táborská radnice se řadí k nejvýznamnějším památkám pozdní gotiky v českých městech. S jejím budováním se začalo pravděpodobně v prvních letech 16. století, kdy městská rada nechala strhnout tři domy na západní frontě náměstí.

Městskou památkovou rezervaci v Táboře tvoří území původního půdorysu města, které zahrnuje Žižkovo náměstí a přilehlé ulice z něho vybíhající. Ohraničují ho ulice, kde se v dobách minulých nacházelo opevnění – ulice Na Parkáně, park Staré město, Holečkovy sady, Žižkova a Divadelní ulice.

V areálu Památníku Jana Žižky v Trocnově vzniká od roku 2020 archeoskanzen, který je zaměřen na život v období vrcholného středověku, stavby a stavební postupy této doby. Zcela dokončený má být do konce roku 2024.

Památník Jana Žižky u Sudoměře je monumentální socha vojevůdce Jana Žižky, připomínající jeho vítězství v bitvě u Sudoměře. Nachází se mezi rybníky Markovcem a Škaredým, nedaleko Strakonic. Památník z roku 1925 je sestavený z kamenných kvádrů a vysoký 16 m.

Tento rozlehlý areál, který se rozkládá poblíž osady Trocnov na Českobudějovicku, slouží k připomínce nejslavnějšího husitského vojevůdce Jana Žižky. Od roku 2024 do 1. 4. 2026 je památník pro rekonstrukci uzavřen.

Po červené turistické značce se z Obory přes Huť svaté Antonie turista dostane k Velkému Chlumu, který je výjimečný pískovcovými sochami. Ty vytvořil amatérský sochař Stanislav Rolínek, rodák z blízkého Bořitova.

Hrad Kalich zbudoval roku 1421 v místě staršího opevnění slavný husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova. Hrad měl plnit funkci strategického opěrného bodu husitů v oblasti, jakož i hejtmanova osobního sídla.

Na vrcholu kopce Vítkov na pražském Žižkově se hrdě tyčí socha Jana Žižky na koni, největší jezdecká socha u nás a jedna z největších na světě. Monumentální umělecké dílo bylo v Praze na Vítkově odhaleno 14. července 1950, ve výroční den Žižkova zdejšího vítězství.

Jednou z nejvýznamnějších památek pozdní gotiky v českých městech je radnice v jihočeském Táboře. Sály radnice dnes slouží Husitskému muzeu, které zde nabízí prohlídku stálých expozic týkajících se husitství, v přízemí budovy je vstup do sítě podzemních chodeb.

Původní přibyslavský gotický hrad dobyli husité, ovšem při obléhání zemřel sám vojevůdce Jan Žižka. Později v 16. století ve městě vznikl renesanční zámek. Dnes v něm sídlí hasičské muzeum s rozsáhlými sbírkami.

K nejvýznamnějším kulturním institucím na jihu Čech patří Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích. Kromě stálých expozic přírody, pravěku a středověku, pořádá každoročně řadu krátkodobých tematických výstav, uskutečňuje přednášky a další kulturně vzdělávací programy a poskytuje odborné služby.

Již téměř sedm století je katedrála Sv. Ducha výraznou dominantou Hradce Králové. Svou osobitou cihlovou architekturou zaujme na první pohled snad každého návštěvníka. V roce 1424 byl v kostele pochován vojevůdce Jan Žižka z Trocnova (později převezen do Čáslavi).

Třemošnice, malé městečko pod Železnými horami, je místem historie, pověstí, památek i divoké přírody. Vydejte se k Berlově vápence po stopách vápenictví, objevte Lovětínskou rokli, kde je příroda ponechána sama sobě. Prozkoumejte rozsáhlý středověký hrad Lichnici i s rozhlednou Milada, která odkazuje na pověst o Dívčím kameni a krásné, ale velmi kruté hradní paní. Odpočiňte si pod Žižkovým dubem, který s vámi, když budete dobře naslouchat, bude sdílet příběhy dávných staletí.

Je to tak, vojenská taktika a neporazitelnost husitských bojovníků inspirovala vývojáře slavné videohry Age of Empires 2 k jejímu rozšíření o české reálie. Od vydání Age of Empires II nás sice nedělí 600 let, ale výcvik vojáků k pokoření soupeře a strategie bitev se prakticky nezměnily. V DCL (k Age of Empires II: Definitive Edition) nazvaném Dawn of the Dukes si můžete zahrát za český národ, a to v duchu husitských válek a pod vedením Jana Žižky. S bílým lvem ve znaku můžete hrát jak v multiplayeru, tak v příběhové kampani, která v misích představuje příběh neporaženého vojevůdce Jana Žižky. Než začnete hrát, nechejte se inspirovat touto hrou k výletu – podívejte se na slavná místa husitské historie, ať máte ve hře co budovat a porovnávat!

Je tak slavné, že se o něm píše v učebnicích dějepisu a učí ve školách. V Praze má dokonce hospodu, zmiňují se o něm průvodci nejméně na dvou českých hradech, objevilo se na bankovkách a poskakuje na webových stránkách hradu Rabí. Jeho majitelem byl významný husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova.

Zřejmě největší vojevůdce české historie Jan Žižka z Trocnova (kolem roku 1360, Trocnov – 11. října 1424, okolí Přibyslavi) se řadí mezi nikdy neporažené velikány světových bojišť. Proslavil se použitím vozové hradby, soudobé dokonalé obranné techniky, zároveň se ale řadí mezi nejkontroverznější postavy českých dějin.

Letos, 11. října 2024, tomu bude 600 let, co zemřel hejtman husitských polních vojsk, Jan Žižka z Trocnova. Udělejte si výlet do míst, kde probíhaly největší bitvy husitského období. Mnohé z nich si budete pamatovat ze školních lavic, ale vidět ona bitevní pole na vlastní oči, to je něco docela jiného. V našem kalendáři husitských bitev naleznete ta největší střetnutí husitů s katolíky – pamatujete si na slavnou bitvu u Sudoměře, bitvu na Vítkově, kardinálský klobouk u Domažlic nebo finální bitvu u Lipan? V husitských dějinách je zajímavých příběhů mnohem víc, pojďte je s námi objevit!

Největší jezdeckou sochou v České republice odlitou z bronzu je socha husitského vojevůdce Jana Žižky z Trocnova, umístěná na vrchu Vítkově na Žižkově, kde 14. 7. 1420 husité pod vedením Jana Žižky porazili vojska první křížové výpravy. Socha je 9 m vysoká, 9,6 m dlouhá a 5 m široká. Její hmotnost činí 16,5 tuny.

Jordán je vodní nádrž v Táboře o ploše přes 51 ha, která vznikla roku 1492 přehrazením Košínského potoka. Původním účelem nádrže Jordán bylo zásobování města pitnou vodou, později se používala pro chov ryb.

Památný pískovcový vrch Gothard (352 m n.m.) nad Hořicemi vznikal v období posledních výraznějších geologických proměn ve čtvrtohorách důsledkem ledovcové a vodní erozní činnosti a nánosem červeného písku z někdejší náhorní plošiny mezi Chlumy a Zvičinským hřbetem.

Jan Žižka přetrval v našem povědomí po staletí a jeho obraz za tu dobu začal žít vlastním životem. Jaký byl vlastně Jan Žižka? K příležitosti výročí 600 let od jeho úmrtí pořádá Jihočeské muzeum v termínu 24. 5. – 24. 11. 2024 výstavu "Druhý" život Jana Žižky.

Hrdina a boží bojovník nebo padouch, mordýř a násilník? V Galerii Stará radnice v Táboře bude k 600. výročí úmrtí husitského vojevůdce Jana Žižky otevřena výstava Jan Žižka 600 let. Výstava potrvá od 26. 4. 2024 do 11. 5. 2025.

Žižkův dub je památný strom nedaleko obce Újezd nade Mží. Přibližně 500 let starý dub letní roste pod vsí na rozcestí u řeky Mže v nadmořské výšce 360 m.

Na náměstí v Táboře stojí socha Jana Žižky z Trocnova. Slavný husitský vojevůdce sehrál důležitou roli v budování města i při vzestupu moci a slávy husitského Tábora.

Sousoší husitských bojovníků bylo vytvořeno rodákem z obce Bořitov Stanislavem Rolínkem v roce 1927. Mezi sochami poznáte Mistra Jana Husa, Jana Žižku a Jana Roháče z Dubé.

Historie Přibyslavi na Havlíčkobrodsku je spjata s Janem Žižkou z Trocnova a husity. Město, které bylo známé těžbou stříbra, nabízí také starobylé památky.

Ze starobylého města s biblickým názvem Tábor vyráželi husité na své vítězné výpravy – a se slavnou minulostí se zejména v historickém centru dodnes setkáte téměř na každém kroku. Vhodnou kulisou k poznávání města jsou zdobené štíty měšťanských domů, pomník Jana Žižky z Trocnova i gotická radnice.

Zřícenina Příběnice se nachází na levém břehu řeky Lužnice asi 10 km na jihozápadě od Tábora. Spolu s hradem Příběničky na protějším břehu řeky tvořil ve své době jednu z nejrozsáhlejších pevností u nás.

Žižkův dub v Náměšti nad Oslavou je považován za největší a pravděpodobně i nejstarší žijící dub na Moravě. Velkou zajímavostí je to, že na rozdíl od většiny ostatních nebyl vysazen, ale jedná se o pozůstatek původních dubin, které pokrývaly zdejší krajinu.

Vrch Vladař je odvěkým strategickým bodem zdejšího kraje. Leží v nadmořské výšce 693 m na pravém břehu řeky Střely. Čedičová dvou-kupa je společně s Chlumskou horou krajinnou dominantou jižního výběžku Doupovských hor.

Dnes již neexistující dub rostl v lesích nedaleko Borohrádku. Dub prý pamatoval dávné časy, kdy okolím projížděli husité v čele s Janem Žižkou. V místě, kde památný strom stával lze dnes dohledat pozůstatky pařezu – dub zanikl při řádění bouře Kyrill v roce 2007.

Historie města je neodmyslitelně spjata s významnou kapitolou evropských dějin – husitstvím. V roce 1420 zde husité pod vedením Jana Žižky založili opevněné vojenské ležení, odkud podnikali své válečné výpravy.

Z vrchu (618 m n. m.) je krásný výhled na město Sušice a okolí.

Zaniklý hrad na návrší v obci Mladá Vožice byl založen zřejmě koncem 13. stol. Václavem II. Karel IV. jej uvádí mezi podmínečně zcizitelnými hrady v Majestas Carolina. Za husitských válek byla Vožice dobyta vojsky Jana Žižky.

Mladé Vožici se přezdívá Český Solnohrad. V městečku najdete zámek, středověkou Solnici a vrch Hrad s křížovou cestou, kterou dojdete krásnou procházkou na jeho vrchol. Hrad už zde nestojí – na jeho základech však byl postaven kostelík Panny Marie.

Mohyla ve vesnici Žižkovo Pole je vzpomínkou na slavného českého vojevůdce Jana Žižku, který zde, při obléhání Přibyslavi roku 1424, zemřel. Přesné místo jeho úmrtí připomíná veliký kříž uprostřed pole. Žižka však nezemřel v boji – do hrobu ho schvátila dosud ne plně objasněná nemoc.

Pomník bitvy u Nekmíře připomíná první použití jednoho z husitských bojových vynálezů – vozové hradby. Jan Žižka zde v roce 1419 porazil vojska Bohuslava ze Švamberka.