Léčivá síla přírody: objevte léčivé prameny na horách a v podhůří

Jeseník nad Odrou je známý svým pramenem – Jesenickou kyselkou, bohatou na minerály. Mezi nejvýznačnější přednosti patří však nízký obsah sodíku, který blahodárně působí na lidský organismus.

Sedmikilometrová stezka vede kolem léčebných pramenů Lázní Jeseník a seznámíte se na ní nejen o historii Jeseníku a lázních, ale také o tvrdém životě Vincenze Priessnitze, který zde roku 1822 založil první vodoléčebný ústav na světě. V blízkém okolí vyvěrá ze země okolo 80 pramenů.

Hlavním léčebným zdrojem teplických lázní jsou termální prameny. K lázeňským účelům jsou používány termální prameny Pravřídlo a Hynie. Teplota vyvěrající termální vody je 39-44°C. Ve všech lázeňských domech jsou prameny využívány především k léčení.

V kapli Zmrtvýchvstání Páně Na Prádle se dodnes nedochovala střecha, krovy, klenba byla prolomena, ale zůstalo zde obvodové zdivo a hlavně uvnitř do dnešních dnů vyvěrá pramen vzkříšení.

Pramen dnes pojmenovaný Vita vznikl v roce 2022 v místě původního pramene z roku 1901 zvaného Annamariánský nebo také Lví. Svým složením je vrt Vita v Česku ojedinělým zdrojem minerální vody a zřídelního plynu.

Za minerálními vodami se nemusíte vydávat jenom do vyhlášených českých lázní. Minerálku s vysokým obsahem prospěšných látek mají i v Novém Městě pod Smrkem na severu Čech. V lese poblíž města pramení Novoměstská Kyselka, která prý v minulosti uchránila novoměstské obyvatelstvo před morem.

Asi 2 km dlouhé lesnaté Údolí samoty se táhne podél západního a severozápadního úpatí Hroudy mezi Cvikovem a Radvancem.

Pramen vyvěrá u vsi Korunní poblíž obce Stráž nad Ohří. Vzniká několik desítek metrů pod povrchem v oblasti Doupovských hor, nedaleko Karlových Varů.

Černá studánka u Malé Lhoty leží kousek od Valašského Meziříčí. Silný pramen kvalitní vody nevysychá ani v době sucha.

V Horní Malé Úpě v blízkosti serpentiny státní silnice na Pomezní Boudy se u jedné z „tisícovek“ Haida nalézá prameniště Sv. Vojtěch s jedenácti jedinečnými léčivými vývěry.

Voda ze Zdislaviny studánky má údajně léčivou sílu.

Pramen se nachází pod severním svahem hřebenu Pohoře v části zvané Stračka, vyvěrá zde z úbočí chutná a stále studená voda. Mezi lidmi je pramen znám jako pramen zázračné vody, který byl od nepaměti vyhledáván, a dodnes si k němu pro vodu jezdí lidé z širokého okolí.

Nekrásnější vývěr sirné vody můžete shlédnout v Beskydech poblíž lyžařského a turistického střediska Bílá. Pramen se nachází v údolí, jímž protéká potok s přiléhavým názvem Velká Smradlava. Již z dálky na sebe upozorní charakteristickým sirným zápachem.

Přístřešek u Adélina pramene se nachází na stezce, kudy prochází modrá značená trasa ze Stříbrnic a červeně značená trasa z Kladské brány. Zvláštním a luxusním prvkem je pramen svedený přímo do přístřešku.

Pramen svaté Ludmily leží při cestě z Počátek do Polesí. Váže se k němu pověst o zázračném vyléčení.

Dřevěný altán, který byl postaven nad Mléčným pramenem, naleznete na turisticky navštěvované stezce Kralický Sněžník.

Pramen Kyselecký hamr vyvěrá z krystalinických hornin na okraji chebské pánve, ale složením patří ke skupině uhličitých vod Mariánských Lázní. Kyselka je zde jímána neobvyklým způsobem – kamenným pažením vyrobeným z granitu, které se až do současnosti dochovalo z roku 1648.

Její historie sahá do 17. století, do období turecko-tatarských vpádů. V roce 1663 zde tábořilo několik tisíc těchto nájezdníků. Název studánky je od těchto nájezdníků odvozen.

Farská kyselka je chutný pitný pramen, který vyvěrá v nadmořské výšce 767 metrů v lese mezi obcí Prameny a Mariánskými Lázněmi. Pramen se nachází cca 600 metrů od silnice a je dobře přístupný také cyklistům. Je kryt dřevěným altánkem a poskytuje pěkné místo k odpočinku.

Uvnitř hlubokých bělokarpatských lesů leží skrytý, ale od pradávna známý léčivý sirný pramen. Nedávno byl opraven a zastřešen a vzniklo tak pěkné výletní místo.

Pramen pochází z roku 1822 a upomíná na návštěvu císaře Josefa II. v Horní Lipové, který tuto obec navštívil 1. září 1779 při své inspekční cestě po rakouském dílu Slezska. Pramen se nachází v Horní Lipové, mezi silnicí a železniční tratí, naproti penzionu Kovárna.

Pramen léčivé vody ve studánce pod kapličkou Panny Marie se nachází na krkonošské samotě nedaleko Stromkovic či Vítkovic. Za hojivou vodou chodívali a chodí dosud krkonošští horalé, o prameni byla dokonce roku 1863 složena píseň.

Bublavý pramen je vlastně studánka s pitnou horskou vodou, asi 2 km po žluté značce z Rejvízu. Zajímavostí je, že ze dna celého pramene probublávají vzduchové bubliny. Cesta se napojuje na naučnou stezku Rejvíz.

V I. zóně NP Šumava, pod vrcholem Stožec (1065 m) se nachází dřevěná poutní kaple Panny Marie. Byla postavena v první polovině 19. století u pramene léčivé vody, která pomohla kováři J. Klauserovi navrátit zrak.

Zázračná voda vyvěrá v kamenné jeskyňce vedle Jeskynní kaple z roku 1892, která je posledním zastavením křížové cesty, obnovené v letech 2001-2004 péčí Lesů ČR, lesní správy Kaplice.

Grünská kyselka se nachází nedaleko Novoveské kyselky v lese kousek od silnice mezi obcemi Nová Ves a Louka. Příchozí se mohou osvěžit znamenitým minerálním pramenem, který je kryt altánem. Poblíž je vrt, ze kterého se jímá minerální voda prodávající se pod označením Magnesia.

Zázračná studánka (někdy nazývaná také Zlatá) vyvěrá periodicky na vrchu Křemešník u kaple sv. Jana, nedaleko Pelhřimova. Voda obsahuje stopy stříbra, které zajišťují její nezávadnost v lahvích. Podle mnoha legend má i lečívé účinky.

Pramen sv. Huberta najdete na okraji Teplického skalního města, v Jiráskových skalách. Vývěr pitné vody se nachízí nedaleko stromu s obrázkem svatého Huberta.

Bannerova studánka je pojmenována podle švédského generála. Jeho vojska zde za třicetileté války měla tábor. Pramen protéká polem i loukami a nedaleko fary v Šenově u Nového Jičína se vlévá do Křivého potoka a s ním následně do říčky Jičínky.

Sirné prameny jsou typickým a unikátním přírodním fenoménem východní Moravy. Několik téměř neznámých, ale kvalitních a vydatných sirných pramenů vyvěrá v Zádveřicích-Rakové na Zlínsku. Naučná stezka Chodníček za sirnými studánkami vás seznámí s pěti z nich vyvěrajících podél koryta Horského potoka.