Místa, kde si prohlédnete plakáty, obrazy a vitráže Alfonse Muchy

Léto, slunce, barvy, květiny a Alfons Mucha, jedinečná výzva pro prázdninové zastavení v pardubické Gočárově galerii v Automatických mlýnech. Výstava Mucha dnes (Plakáty / monumentální obrazy / současné umění) je k vidění až do 29. září 2024.

Muchovo muzeum, první muzeum na světě věnované životu a dílu proslulého, světově známého představitele secese, Alfonsu Muchovi, je umístěno v barokním Kaunickém paláci v Panské ulici na Starém Městě v Praze.

Ze starého vyšehradského hřbitůvku, který zde stál již v roce 1260 vzniklo z podnětu probošta Václava Štulce v 70. letech 19. století vyšehradské národní pohřebiště. Samotný Slavín pak představuje společnou hrobku národních velikánů.

Cyklus 20 monumentálních obrazů inspirovaných slovanskou mytologií a dějinami Čechů, Moravanů a Slezanů se během let 2021-2026 vrací na zámek Moravský Krumlov. Opravené prostory zámku splňují nejpřísnější kritéria vyžadující pro vystavení pláten.

Krumlovský hrad byl v 16. století přestavěn na renesanční sídlo, které se stalo významným centrem společenského a kulturního dění. V 50. letech 20. století byla do krumlovského zámku převezena monumentální obrazová plátna Alfonse Muchy Slovanská epopej, která se sem vrátila v roce 2021.

Jedna z výstav projektu Muchova stezka představuje méně známé, ale fascinující fotografické umění ivančického rodáka Alfonse Muchy.

Muchova stezka každoročně v období od května do října představuje tvorbu Alfonse Muchy z různých tematických úhlů. Muchova stezka 2024 objeví Muchu jako geniálního fotografa a bude poutavým záznamem osobních životních vizí umělce, skutečného a nefalšovaného mistra fotoaparátu.

Provedeme vás historií zbirožského zámku od dob jeho vzniku ve 13. století až do jeho novodobých dějin, pochutnáte si ve středověké krčmě u Rudolfovy kratochvíle a přespat můžete v Chateau hotelu, kde pobývala například Božena Němcová nebo Alfons Mucha.

Regionální muzeum v Chrudimi spravuje bohatý sbírkový fond z oboru regionální vlastivědy, přírodních věd a výtvarného umění. V expozicích představuje regionální historii, umělecké řemeslo, lidový nábytek a plakáty významného secesního malíře Alfonse Muchy.

Evropská výtvarná secese bývá někdy nazývána Le style Mucha podle malíře, grafika a designéra původem z moravského města Ivančice. Alfons Mucha (24. července 1860 Ivančice – 14. července 1939 Praha) jako neznámý umělec českého původu žijící v Paříži dosáhl okamžité slávy v prosinci roku 1894, kdy přijal zakázku vytvořit plakát pro nejslavnější herečku té doby, Sarah Bernhardt.

Mozaika z čirých, barevných a často i malovaných malých skel, sevřená v olověných páskách a obvodovém rámu. Umělecké dílo, při jehož vzniku se pracuje se sklem, olovem a cínem. Někdy jde o drobný kousek, jindy o obří chrámová okna, stropy či kupole. To všechno může být vitráž, malý klenot okouzlující hrou barevných skel a světla. Kdy vitráže vznikly, jak se vyrábějí a kde si je můžete prohlédnout? Vydejte se s portálem Kudy z nudy na velkou vitrážovou výpravu!

Slovanská epopej opět visí! Po celé dekádě máte možnost spatřit velkolepá plátna Alfonse Muchy na zámku v Moravském Krumlově. Když pak popojedete 10 km do rodných Ivančic nabízí se možnost vydat se po stopách secesního velikána s průvodcem v mobilu. Spatříte tak pohodové Ivančice jeho očima. Poznejte všech 11 zastavení – 11 příběhů, poznejte místa, která měl rád, kde se zamiloval...

Alfons Mucha, významný představitel evropské secese. Jeho snové krásky s květinami, zarámované v romantických scenériích, známe z kalendářů, plakátů, dekorativních zástěn, obalů od čokolád, likérů či sušenek.

Ivančice jsou malebné jihomoravské město na soutoku Jihlavy, Rokytné a Oslavy. Historické centrum s renesančními domy, radnicí a zbytky středověkých městských hradeb korunuje kostel Nanebevzetí Panny Marie s nádhernou renesanční helmicí; věž kdysi stála samostatně a měla obrannou funkci.

Obecní dům je nádhernou ukázkou pražské secesní architektury. Na místě bývalého Králova dvora jej vyprojektovali Antonín Balšánek a Osvald Polívka. Rozlehlá budova ukrývá koncertní síň, kavárnu i znamenitou francouzskou restauraci. V roce 2012 Obecní dům oslavil 100. výročí.

Město v jihovýchodním cípu Znojemska na řece Jevišovce nedaleko jejího ústí do Dyje proslavily cukrovarnické tradice. Za vidění stojí jedna z méně známých vil architekta Adolfa Loose, u lesního Emina zámečku pak můžete zavzpomínat na malíře Alfonse Muchu.

Legendární Slovanská epopej Alfonse Muchy je opět k vidění v Moravském Krumlově na Znojemsku. Moravský Krumlov má ledacos společného s Českým: hluboko zaříznuté klikaté údolí s řekou, v tomto případě Rokytnou, historické jádro vměstnané na malém prostoru obkrouženém říčním meandrem, rozlehlý zámecký areál i krásnou přírodu. A samozřejmě řadu zajímavostí ve městě i v okolí!

Romantické letovisko leží na rozhraní brdských lesů a chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Jeho dominantou je impozantní zámek, který kromě prohlídek nabízí ubytování v dobových interiérech i gastronomické speciality ve středověké krčmě.

Kdo zná Alfonse Muchu jako autora divadelních plakátů a krásných dívek z období belle epoque, toho první setkání se Slovanskou epopejí překvapí: je to dílo pro malíře netypické, které se od všech ostatních ve všem liší – barevností, velikostí i vše prostupujícím symbolismem, fantaskním viděním světa i slovanskými mýty. Vyvolává nadšení i opovržení, mluví se o ní jako o Muchově bombastické závěti a je nejzmiňovanějším uměleckým dílem v českých médiích.

Radnice v Hrušovanech nad Jevišovkou na Znojemsku ukrývá skvostné fresky Alfonse Muchy, které zde namaloval v roce 1882 jako ještě neznámý malíř na začátku své kariéry.

Geniální umělec světového věhlasu, tvůrce celého nového uměleckého stylu a autor slavné Slovanské epopeje – to je Alfons Mucha. Prohlédněte si jeho rodné Ivančice jeho očima s audioprůvodcem! Čeká vás 11 zajímavých zastavení.

Krásné dívky s těžkými víčky a překrásnými šperky, složité květinové ornamenty, divadelní plakáty, kalendáře, dekorativní zástěny, obaly čokolád i obří plátna zachycující historii slovanských národů: tak vypadají díla malíře a grafika Alfonse Muchy, který dal světu nový secesní styl. Bez Muchy by zkrátka éra Belle Époque nikdy nebyla tak krásná.

Pseudobarokní zámek byl postaven v roce 1882 Edvardem Khuen – Belassy a tomuto rodu náležel až do roku 1945. V současné době je v něm umístěn Ústav sociální péče, domov se zvláštním režimem, pro turisty je tedy nepřístupný.