ÚvodAktualityVěda a historie není nuda: největší povodně v českých zemích a tisíciletá voda
Příroda

Věda a historie není nuda: největší povodně v českých zemích a tisíciletá voda

Poslechněte si audio verzi článku
V roce 2002 se Českou republikou prohnaly dosud největší povodně v historii naší země. Nebyly první a bohužel ani poslední. Připomeňte si s Kudy z nudy nejznámější velké povodně, které zasáhly území Čech, Moravy nebo Českého Slezska. Kdy šla našimi zeměmi tisíciletá voda, kdy stoletá voda a kdy pětisetletá?
Dva záběry Karlova mostu: po ničivé povodni v roce 1890
Karlův most, jak jej znáte dnes
V létě roku 2002 postihly Českou republiku nejničivější povodně v novodobých dějinách. Zasáhly přibližně tisícovku měst a obcí v deseti krajích, nejvíc škod napáchaly v jižních, středních a severních Čechách, nevyhnuly se však ani Moravě. Jejich symbolem se stala především Praha, kde se mluvilo o tisícileté nebo pětisetleté vodě. Voda ničila vše, co jí přišlo do cesty – a namále měl i Karlův most, který dřívější povodně opakovaně ničily. Nejvíc mu dala zabrat únorová povodeň v roce 1890, kde se dokonce částečně zřítil.
 

Povodně v roce 1784

Svět se mění, ale povodně dodnes přicházejí stejně jako před tisícovkami let. Nejčastěji to bývá na přelomu zimy a jara kolem svatého Matěje, když hladiny řek zvedl tající sníh, nebo v létě po vytrvalých deštích. Letní povodně bývaly podle statistik ničivější než ty zimní, které přinášely „jen“ souvislou vrstvu ledu a ker. V létě se totiž po řekách čile dopravovalo a plavilo dřevo, takže povodeň hnala spoustu klád a dalších překážek, které voda posbírala cestou.



Přesně takové byly povodně, které v minulosti poničily Karlův most. Při povodních koncem února 1784 stržené vory a ledy ucpaly oblouky mostu a voda poškodila a podemlela několik pilířů. Přestože rekonstrukce byla pečlivá a důkladná, o necelých sto let později se při povodních dokonce část mostu zřítila.
 

Povodně v roce 1890

Rok 1890 byl hodně deštivý a po prudkých lijácích koncem léta se rozvodnila horní Vltava a její přítoky Malše i Otava, na Plzeňsku Úhlava, Radbuza a Úslava a další řeky, v jižních Čechách se protrhly hráze několika rybníků včetně rybníka Svět. Do Prahy přišla velká voda 3. září 1890, příchod povodňové vlny ohlásily dělové salvy kolem čtvrté ráno. Už v té době ale byla hladina řeky o dva metry výše než běžně, v Podolí naměřili dokonce pět metrů nad normálem. Další den v půl šesté ráno se zřítily dva oblouky Karlova mostu a čtyři hodiny poté další. Ve vodách zahynuly desítky lidí, například dvacet vojáků, kteří v Karlíně rozebírali cvičný pontonový most a smetly je klády z roztříštěných vorů.

Tehdejší povodeň zaplavila skoro třetinu Prahy. Na Kampě sahala voda až do prvního patra, pod vodou byl téměř celý Žofín, zatopený byl Josefov, část Nového Města, Karlín i další části. Povodeň kulminovala 4. září večer, kdy měla řeka průtok 3975 metrů krychlových za vteřinu. O zřícení Karlova mostu se mluvilo jako o nejhorší katastrofě od požáru Národního divadla: šlo totiž o důležitou dopravní spojnici. Opravu navrhl architekt Josef Hlávka a obnova trvala do listopadu 1892; na nepoškozené konce mostu navazovala dřevěná konstrukce, po které bylo možné objet či obejít zbořený úsek. Dvě sochy, které se při povodni zřítily do vody, si ale na záchranu musely počkat až do roku 1901.
 

Povodně v roce 2002

Historicky dosud největší povodeň vtrhla do hlavního města v létě roku 2002. Nejvíc vody Prahou protékalo 14. srpna: 5160 metrů krychlových vody každou sekundu, což je jako spodní tok Dunaje v Rumunsku. Hladina Vltavy stoupla téměř o osm metrů a teklo v ní až pětatřicetkrát víc vody než normálně. Voda se rozlila na území o rozloze 510 kilometrů čtverečních včetně historického centra, v němž voda zaplavila spodní patra domů. Ohrožený opět byl Karlův most: podle hasičů, kteří na něm tehdy zasahovali, se při největším náporu vody doslova rozvibroval a stejně jako v roce 1890 hrozilo, že se zřítí.

Obě povodně z let 1890 a 2002 měly podobný rozsah zatopeného území i příčiny: dlouhé deště, které se už neměly kam vsakovat. Nebýt Vltavské kaskády, která zachytila první vlnu povodní, mohlo být ještě hůř.
 

Voda na Staroměstském náměstí a v metru

I tak ale povodně z roku 2002 přepsaly rekordy: prvenství držela povodeň z roku 1784 s průtokem 4500 metrů krychlových za sekundu. Nebýt protipovodňových zábran, voda by zaplavila i Staroměstské náměstí, kam se podle záznamů dostala za poslední tisíciletí zřejmě jen třikrát – v letech 1432, 1655 a 1784.

Povodně dodnes připomínají štítky na budovách, ale i v tubusech eskalátorů do metra. Protipovodňové přepážky totiž metro nezachránily, buď se vůbec nezavřely, nebo po čase přestaly těsnit. Poté, co voda pronikla do tunelů na Nádraží Holešovice, zaplavila celkem osmnáct stanic. Nejvíc poškozené byly stanice Invalidovna a Křižíkova, které se znovu otevřely až v březnu 2003.
 

Bradáč a zámecká skála v Děčíně

Dva nejznámější body, které slouží k dokumentování výšky povodní, jsou zámecká skálaDěčíně se spoustou historických značek a letopočtů, a BradáčPraze. U něj sice žádné letopočty nejsou, zato ale přes 900 let starý románský reliéf viděl všechny povodně na Vltavě od poloviny 12. století a utržil spousty ran od plovoucích trosek a někdy i od ledových ker. Bradáč ale není na původním místě: to bylo o pár metrů dál ve stejné výšce na oblouku Juditina mostu. V 19. století ho zakryla klenba nesoucí část Křižovnického náměstí a tehdy Pražané reliéf přemístili. Dnes sleduje vodu z nábřežní zdi u Staroměstské mostecké věže. Kousek od něj značka ukazuje, kam sahala voda v roce při povodni 2002, kdy byla dva metry a šedesát centimetrů nad Bradáčem.
 

Velké povodně posledních 100 let

Březen 1940: Po tuhé a na sníh bohaté zimě přišly velké povodně na Vltavě a Labi. Vltavu pokrývala přes metr silná vrstva ledu, a když se prudce oteplilo, začal tát sníh, ledy se bortily a odplouvaly. Na řekách vznikla takzvaná dřenice, kdy se obrovské množství ledových ker valí korytem a berou s sebou vše, co jim stojí v cestě. Na březích vytvořil led několik metrů vysoké bariéry, které pak tály několik měsíců a v zúžených částech koryt zvedaly hladinu. Ve Štěchovicích stoupla hladina o devět metrů, kulminační průtok Vltavy v Praze se odhaduje na 3245 metrů krychlových.

Léto 1954: Letní přívalové deště způsobily povodně v povodí Vltavy a Ohře. V povodí Otavy se jednalo o stoletou vodu a řeka zaplavila značnou část Písku. Povodeň zmírnila dokončovaná vodní nádrž Slapy, která sice ještě nebyla dokončená, ale právě „díky“ velké vodě trvalo její napouštění jen pár dní.

Červenec 1981: Po čtyřdenních deštích se zvedla hladina Berounky; povodňový stav trval více než týden, zaplavený byl i Beroun. Při měření průtoku byly objeveny značky hladiny povodně z roku 1872, které ležely ještě mnohem výš, a tak se povodeň z roku 1981 stala impulsem k průzkumu starší katastrofy.

Červenec 1997: Po trvalých deštích v Beskydech, Jeseníkách a v Krkonoších následovaly rychlé horské povodně i rozsáhlé, až několik kilometrů široké záplavy v nížinách. Vinou dalších dešťů trvaly záplavy na dolním toku Moravy až tři týdny. Zmírnit následky pomohla téměř prázdná a právě dokončovaná přehrada Slezská Harta, částečně vypuštěný Vír a další přehrady. V zaplavené Prostřední ulici v Uherském Hradišti vyfotografoval fotoreportér agentury Reuters Petr Josek plavajícího pejska. Fotografie obletěla celý svět a její autor za ni dokonce získal cenu Czech Press Photo.

Červen 2013: Podobně jako o jedenáct let dřív zasáhly povodně celá povodí toků Labe a Vltavy, v Praze Vltava kulminovala na průtoku 3210 metrů krychlových. Na rozdíl od minulých povodní se na mnoha místech uplatnily sypané hráze, mobilní stěny a další protipovodňová opatření. I když se podle hydrologů se podobně velké povodně objevují v průměru jednou za 500 let, neznamená to, že se katastrofa nebude opakovat dřív.

Září 2024: Další rozsáhlé povodně začaly v pátek 13. září 2024 jako výsledek srážky dvou frontálních systémů nad oblastí střední Evropy, které přinesly vytrvalý déšť. Zasáhly většinu území Česka, k nejhůře postiženým oblastem patřily Jeseníky a Rychlebské hory, Moravskoslezský, Olomoucký a Jihočeský kraj. Voda zaplavila velké části Ostravy, Krnova, Bohumína, Opavy, Jeseníku, Litovle, Hanušovic a České Vsi.
Rybník Rožmberk u Třeboně – velikán mezi rybníky Příroda

Rybník Rožmberk u Třeboně – velikán mezi rybníky

Rybník Rožmberk je nejen největší český rybník, ale také největší rybník na celém světě. Někdy je nazýván Jihočeským mořem. V letech 1584–90 jej vybudoval proslulý rybníkář Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan. Rybník Rožmberk leží 2 km severně od města Třeboně.

Střelecký ostrov – relaxační oáza v srdci Prahy Příroda

Střelecký ostrov – relaxační oáza v srdci Prahy

Střelecký ostrov leží na Vltavě v centru Prahy. Po rekonstrukci byl ostrov slavnostně otevřen 26. září 2013 a veřejnost zde opět může trávit příjemné chvíle. Pokud chcete prožít příjemné odpoledne, posedět si a zapomenout na každodenní shon, využijte tuto oázu klidu.

Slovanský ostrov – Žofín Příroda

Slovanský ostrov – Žofín

Slovanský ostrov, často také nazývaný Žofín, je pravobřežní vltavský ostrov, který se táhne podél Masarykova nábřeží mezi Jiráskovým mostem a mostem Legií. Ostrov se postupem času stal významným centrem společenského a kulturního života města.

Zlatá stoka – umělý kanál na Třeboňsku Příroda

Zlatá stoka – umělý kanál na Třeboňsku

Umělý kanál Zlatá stoka, vystavěný v letech 1505–1520, je mistrovským dílem Štěpánka Netolického. Dnešní funkcí je zabezpečení cirkulace vody z řeky Lužnice k jednotlivým rybníkům.

Přehrada Les Království na Labi nad Dvorem Králové nad Labem Památky

Přehrada Les Království na Labi nad Dvorem Králové nad Labem

Díky své poloze v zalesněném údolí řeky Labe a svým architektonickým ztvárněním je přehrada jednou z nejkrásnějších v celé České republice a snad i proto byla v roce 1964 prohlášena národní technickou památkou. Navštívit zde můžete také zajímavou expozici.

Třeboňská rybniční soustava Příroda

Třeboňská rybniční soustava

Základ třeboňské rybniční soustavy tvoří rybníky propojené stokami, vybudované podél řeky Lužnice severojižním směrem mezi městy Třeboň a Veselí nad Lužnicí. Tvoří ji Zlatá stoka, Stará řeka, Nová řeka, rybník Rožmberk, Rožmberská bašta a rybník Svět.

Vodní nádrž Slezská Harta – nejmladší přehrada v Česku Letní sporty

Vodní nádrž Slezská Harta – nejmladší přehrada v Česku

Údolní nádrž Slezská Harta na řece Moravici nabízí řadu možností, jak aktivně strávit především letní turistickou sezónu. Vyzkoušet můžete nejen koupání, ale i vyjížďky na loďkách, rybaření, jachting a windsurfing.

Rybník Svět – sedmý největší rybník Třeboňska Příroda

Rybník Svět – sedmý největší rybník Třeboňska

Oblíbeným střediskem rekreace a vodních sportů, ale i místem vhodným pro turistiku, cykloturistiku a odpočinek je jihočeský rybník Svět. Na jednom konci hráze láká k návštěvě lázeňské město Třeboň, na druhém novogotická Schwarzenberská hrobka.

Přehrada Pastviny na Divoké Orlici u Nekoře Letní sporty

Přehrada Pastviny na Divoké Orlici u Nekoře

V letech 1932-38 byla na Divoké Orlici vybudována vodní nádrž Pastviny. Součástí přehrady je i hydroelektrárna. Účelem přehrady je výroba elektrické energie, regulace průtoku, ochrana před povodněmi a využití pro rekreaci.

Věda a historie není nuda: proč je důležité 22. dubna slavit Den země?

Věda a historie není nuda: proč je důležité 22. dubna slavit Den země?

Naše planeta slaví svůj svátek každý rok 22. dubna. I kdyby ale slavila Den Země denně od začátku ledna až do konce prosince, bylo by to málo. Hýčkejme si ji, pečujme o ni a náležitě se o ni starejme: žádné jiné místo, kam bychom se mohli přestěhovat, ve vesmíru neexistuje. Anebo ano?

Znáte české svaté patrony?

Znáte české svaté patrony?

Víte, kolik máme českých svatých patronů? Všichni bychom nejspíš vyjmenovali sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Anežku Českou nebo sv. Ludmilu. Celkem je jich sedmnáct – znáte například sv. Radima nebo sv. Kosmu? Vydejte se spolu s námi po místech spojených historií i legendami s českými svatými patrony, známými i neznámými.

Největší rybník na světě a ve střední Evropě – rybník Rožmberk

Největší rybník na světě a ve střední Evropě – rybník Rožmberk

Rožmberk je rozlohou největší rybník nejen v Jihočeském kraji a v České republice, ale i na celém světě. Je dokonce tak rozlehlý, že na jeho hladině lze pozorovat zakřivení zemského povrchu.

Věda a historie není nuda: nové vyhlídky a místa, která změnil kůrovec

Věda a historie není nuda: nové vyhlídky a místa, která změnil kůrovec

Kůrovcová kalamita, kůrovec aneb lýkožrout smrkový, lesní cesty rozryté těžkými stroji a obrovské skládky dřeva: to je něco, s čím se v posledních letech seznámil každý cestovatel. Kalamita je ale už na ústupu a postižená místa se znovu začínají zelenat. Někde dokonce „díky“ kůrovcové kalamitě objevujeme výhledy a zajímavosti, které zůstávaly našim očím skryté. Kde?

7 věcí, které nevíte o... hasičích, lesních požárech a hasičské technice

7 věcí, které nevíte o... hasičích, lesních požárech a hasičské technice

O ohni se říká, že je dobrý sluha, ale zlý pán. Rádi navštěvujeme hasičská muzea, žasneme nad krásou starých hasičských stříkaček a dojímají nás příběhy o zachráněných památkách, zároveň ale jen těžko zapomeneme, jak v roce 2022 hořelo České Švýcarsko, v roce 2014 Pustevny a v roce 2017 dřevěný kostel Božího Těla v Gutech. Každoročně si připomínáme 4. května Mezinárodní den hasičů a svátek sv. Floriána, který je patronem všech hasičů a zabraňuje požárům. Právě na ničivé požáry, jejich likvidaci a následky se tentokrát podíváme s Kudy z nudy podrobněji.

Vodní hrad Švihov – skvost, který stojí za to vidět zblízka Památky

Vodní hrad Švihov – skvost, který stojí za to vidět zblízka

Jednou z nejmohutnějších fortifikačních staveb v Čechách je vodní hrad Švihov nedaleko Klatov. Po celou turistickou sezónu hrad žije nejen prohlídkami, ale také nesčetnými doprovodnými akcemi.

Věda a historie není nuda: kde, jak a odkdy se u nás měří počasí?

Věda a historie není nuda: kde, jak a odkdy se u nás měří počasí?

Televize, rozhlas, deníky, internet, speciální aplikace: když chcete vědět, jaké bylo, je anebo bude počasí, stačí si vybrat kteroukoliv z možností. Díky moderním technologiím víte, zda jít na procházku se psem hned nebo za hodinu, jestli plánovat venkovní oslavy anebo kdy se vydat na dovolenou. Moderní technologie vám dokonce k větru, dešti nebo sněžení přidají procenta pravděpodobnosti a další důležité údaje. Víte, že Světový den meteorologie se každoročně slaví 23. března už od roku 1950, kdy byla založena Světová meteorologická organizace (World Meteorological Organization – WMO)?

Udělejte si netradiční výlet do elektrárny!

Udělejte si netradiční výlet do elektrárny!

Nebaví vás výlety jen na hrady a zámky? Pak si naplánujte návštěvu elektrárny. Například Jaderná elektrárna Dukovany nabízí zajímavou expozici, kde si na své přijdou děti i dospělí, laici či odborníci. Cestovat za poznáním světa elektráren však můžete po celé republice. Při návštěvě elektrárny neuslyšíte nic o dávné historii, panovnících či rytířích. Zato zjistíte, jak funguje výroba energie, a nahlédnete do složitých a fascinujících strojoven. Většina exkurzí v elektrárnách je zdarma a výlet lze spojit s návštěvou jiných zajímavostí, kterých je v okolí vždy dostatek.

Přírodní katastrofy v Česku: důlní neštěstí, povodně i výbuchy

Přírodní katastrofy v Česku: důlní neštěstí, povodně i výbuchy

Pády letadel, povodně, erupce islandské sopky Eyjafjallajökull, potopení Titaniku a požáry pařížské katedrály Notre-Dame či hradu Pernštejn: všechny uvedené katastrofy se odehrály 15. dubna. Zkrátka to je datum, kdy je lepší mít se na pozoru!

Hudební divadlo Karlín Kultura

Hudební divadlo Karlín

Třetí nejstarší divadlo v Praze bylo otevřeno 15 dnů po požáru Národního divadla v roce 1881. Z původně spíše cirkusové arény, kde se pořádala kouzelnická, cirkusová či liliputská představení, divadlo vyrostlo do dnešní renomované muzikálové a operetní scény.

Věda a historie není nuda: deset fascinujících objevů české vědy

Věda a historie není nuda: deset fascinujících objevů české vědy

Česká věda není Popelka, která by posledních sto let seděla v koutě. Úspěchů dosáhla zejména v technických a přírodovědných oborech – a možná vás překvapí, které objevy a vynálezy mají české kořeny.

Věda a historie není nuda: od Negrelliho viaduktu k nové Masaryčce aneb staré i nové železniční skvosty

Věda a historie není nuda: od Negrelliho viaduktu k nové Masaryčce aneb staré i nové železniční skvosty

Když se začne mluvit o železnici, zjistíte, že věda a historie skutečně není žádná nuda. Historické skvosty se zvolna mění v moderní objekty, a přitom neztrácí nic ze svého starosvětského půvabu. Pojďte se s několika z nich seznámit zblízka a podívat se, jakými proměnami v posledních letech prošly, případně jaké změny je čekají v nejbližší době.

Věda a historie není nuda: Masarykova zdymadla u Ústí nad Labem, jedno ze stovkových výročí roku 2023

Věda a historie není nuda: Masarykova zdymadla u Ústí nad Labem, jedno ze stovkových výročí roku 2023

Právě před sto lety v roce 1923 se u Ústí nad Labem začala stavět Masarykova zdymadla. Stavba největšího a nejmodernějšího vodního díla předválečného Československa trvala třináct let, po dokončení dokonce šlo o největší stavbu svého druhu v Evropě. Zdymadlo si můžete prohlédnout shora, zdola z řeky, a dokonce přes něj vede i turistická trasa.

7 věcí, které nevíte o… pražských ostrovech

7 věcí, které nevíte o… pražských ostrovech

Pojďte s námi prozkoumat místa, která se řadí mezi nejkrásnější v Praze: vltavské ostrovy. Jsou to oázy odpočinku, kde můžete v klidu relaxovat a přitom být v centru města, kde načerpáte energii pro sbírání dalších zážitků a kde se pořád něco děje.

Můstky, Mostky, Mostiště a jeden zapomenutý středověký most s tajemstvím

Můstky, Mostky, Mostiště a jeden zapomenutý středověký most s tajemstvím

Historie, romantika a trocha tajemství, tím vším jsou opředeny nejstarší kamenné mosty u nás. Určitě vás teď napadne Karlův most přes Vltavu, písecký Kamenný most nebo barokní most v Náměšti nad Oslavou. Znáte ale například kamenný most v podhůří Železných hor, kde dokonce samotná obec dostala název podle něj – Kamenné Mosty? Vydejte se na výlet po nejstarších mostech České republiky a možná budete překvapeni, jaké příběhy se za nimi ukrývají...

Výlet z Desné okolo Souše k protržené přehradě

Výlet z Desné okolo Souše k protržené přehradě

Údolí na Jablonecku a Liberecku chrání před povodněmi šest přehrad – Josefův Důl, Mšeno, Harcov, Fojtka, Mlýnice a Souš. Tou sedmou byla přehrada na Bílé Desné, která se protrhla v září 1916, pouhých deset měsíců po dokončení. Její vody zničily část obce a smetly přibližně sto domů.

Přehrada Pařížov Památky

Přehrada Pařížov

Přehrada Pařížov je nádherné vodní dílo, které pro neznalé zůstává ukryto v údolí řeky Doubravy nad obcí Pařížov na Chrudimsku. Jedná se o kamennou přehradu postavenou v letech 1909 až 1913, která nedávno oslavila 100 let své existence.

Vodní nádrž Jesenice u Chebu Letní sporty

Vodní nádrž Jesenice u Chebu

Nedaleko Chebu se na řece Odravě nachází vodní nádrž Jesenice, která patří mezi turisticky nejvyhledávanější přehradu s mimořádně čistou vodou. Na své si zde přijdou milovníci koupání, surfování, jachtingu a potápění.

Císařský ostrov – největší pražský ostrov Příroda

Císařský ostrov – největší pražský ostrov

Císařský ostrov leží na Vltavě na pěší trase ze Stromovky do Troje. Na ostrov vedou tři mosty a lávka.

Vodní elektrárna Lipno Památky

Vodní elektrárna Lipno

Vodní elektrárna Lipno I je součástí vltavské kaskády. Její nádrž s rozlohou téměř 50 kilometrů čtverečních představuje svou plochou naše největší umělé jezero.

Královská obora Stromovka v Praze Příroda

Královská obora Stromovka v Praze

V sousedství holešovického Výstaviště leží Královská obora, dnes zvaná park Stromovka. V současné době slouží k rekreačním, sportovním i kulturně vzdělávacím účelům. Rozloha obory se v různých dobách měnila, rozkládá se asi na 95 ha.

#světovéČesko a nábřeží v Písku: zářící Titanik na Otavě

#světovéČesko a nábřeží v Písku: zářící Titanik na Otavě

Nejstarší kamenný most v Česku, Městský ostrov i ostrůvek u Křižíkovy elektrárny: to je jen část hezkých míst v Písku, která propojuje řeka Otava. Na její náplavce vyrůstají slavné sochy z písku, lidé se tu procházejí, odpočívají, krmí labutě a posedávají v kavárnách. A také si prohlížejí písecký Titanik, místní kuriozitu, která je dokonce zanesená v oficiálních mapách.

Karlův most v Praze – nejstarší pražský most

Karlův most v Praze – nejstarší pražský most

Třicet barokních soch, krásné výhledy na historické centrum Prahy, mostecké věže a řada legend: to všechno je Karlův most. Nejstarší pražský most založil roku 1357 král Karel IV., dokončen byl roku 1402 a patří k nejkrásnějším místům hlavního města.

#světovéČesko a Karlův most v Praze: jeden z nejkrásnějších mostů světa

#světovéČesko a Karlův most v Praze: jeden z nejkrásnějších mostů světa

Karlův most s barokními sochami a oslnivými výhledy na Vltavu a Pražský hrad patří k nejkrásnějším místům Prahy, Evropy i celého světa. Rádi sem chodí i sami Pražané a pro ty, kteří do hlavního města jedou na výlet, je procházka po mostě jednou z téměř povinných zastávek. Čím nás uchvacuje, proč se i po staletích objevuje ve výčtu nejkrásnějších mostů světa a kde pro něj Karel IV. našel vzor?

Vzpomínková akce a 100 let od protržení přehrady v Jizerských horách

Vzpomínková akce a 100 let od protržení přehrady v Jizerských horách

Dnes jí lidé z Jizerských hor říkají mile podomácku Protrženka, ale v září před sto lety pro ni rozhodně měli jiné, mnohem peprnější výrazy. Pojďte se s portálem Kudy z nudy podívat, jak si lidé z Tanvaldu, Desné a okolí připomínají sté výročí od protržení přehrady na Bílé Desné.

Dětský ostrov na pražském Smíchově Zážitky

Dětský ostrov na pražském Smíchově

Dětský ostrov na pražském Smíchově nabízí dětská hřiště rozdělená podle věku, od dvouletých po patnáctileté děti. Jsou zde také sportoviště na fotbal s umělou trávou, hřiště na basketbal a tartanová plocha určená na volejbal nebo nohejbal.

Přehrada Souš v Jizerských horách Památky

Přehrada Souš v Jizerských horách

Vodní nádrž Souš (Soušská přehrada) postavená v letech 1911–1915 na Černé Desné leží nad městem Desná v Jizerských horách. Podél přehrady vede cesta na Smědavu, která spojuje Tanvaldsko s Frýdlanstkem, otevřená je však pouze v letních měsících.

Kaskáda vodních elektráren na Vltavě – největší kaskáda vodních elektráren v České republice

Kaskáda vodních elektráren na Vltavě – největší kaskáda vodních elektráren v České republice

Vltavská kaskáda je soustava vodních děl na řece Vltavě, budována postupně od roku 1934 až do 90. let 20. století pro výrobu elektrické energie. Jedná se o přehrady Lipno I a II, Hněvkovice, Kořensko, Orlík, Slapy, Kamýk, Štěchovice a Vrané.

Kamenný most v Písku – nejstarší památka svého druhu v ČR Památky

Kamenný most v Písku – nejstarší památka svého druhu v ČR

Kamenný most v Písku byl postaven jako součást Zlaté stezky na pokyn Přemysla Otakara II. královskou písecko-zvíkovskou stavební hutí. Je národní kulturní památkou a klenotem města. Výstavba mostu byla nepochybně zahájena ve druhé polovině 13. století.

Další aktuality

Tipy na zimní fotografování v přírodě i ve městech

Zimní měsíce jsou pro milovníky fotografování, kteří se rádi toulají přírodou s foťákem na krku, velmi atraktivním obdobím. Lze fotit krásy zimní krajiny, které vykouzlí sníh a mráz, ale také pomíjivé okamžiky městské zimní výzdoby a světelných efektů na Silvestra či Nový rok. Nechte se inspirovat a udělejte si fotografický výlet do přírody i města.
1. prosinec 2024 13:36
Příroda

20 tipů, kam za kouzlem zimy v Krkonoších

Při toulkách přírodou v Krkonoších objevíte velmi zajímavá místa, která v zimě sníh a mráz změní k nepoznání. Tak například na svahu Studniční hory vznikne každý rok mapa republiky, vodopády se promění v ledopády a běžkaři mají šanci dostat se tam, kam v létě nemohou, například pod Stříbrný hřeben a na Čertovu louku, nebo na Lysou horu u Rokytnice. Nenechte si ujít nejkrásnější zimní výpravy Krkonošským národním parkem!
1. prosinec 2024 13:00
Příroda

10 tipů na zimní procházku naučnými stezkami

I v zimě mají naučné stezky své kouzlo – objevovat je můžete právě nyní, když ještě nenapadlo tolik sněhu, aby se dalo jezdit na běžkách. K návštěvě láká například Božídarské rašeliniště, Hostivické rybníky, tichá krajina Kokořínska anebo sněhem již políbená krajina Jizerských hor, Krkonoš či Beskyd.
30. listopad 2024 10:00
Příroda

Putování za smrkovou vůní: 10 tipů na výlet ke smrkům a do smrčin

Více než třetinu rozlohy ČR pokrývají lesy, z nichž polovina patří právě smrku ztepilému. Smrk je naší původní dřevinou – poprvé se u nás objevil již před 8 000 lety, s koncem doby ledové. Tehdejší lesy ale nevypadaly tak, jak je známe dnes. Ty původní byly černé, neprůchodné a plné divokých zvířat. S rozvojem civilizace však pralesy vzaly za své. Nejvíce jich ubývalo od 15. do 18. století, kdy bylo potřeba dřevěné uhlí ve sklářství a lesy ustupovaly pastvinám. Vzniklé odlesněné plochy bylo během dalších století třeba znovu zalesnit. A jako nejvhodnější dřevina se jevil smrk. Dokázal růst na mnoha místech, nebyl náročný, navíc jeho dřevo bylo všestranně využitelné. V neposlední řadě jej lze těžit v rozmezí 80–100 let, na rozdíl od buku, na jehož zralé dřevo musejí lesníci čekat až 160 let. Výsadbu nových smrkových lesů můžete podpořit v rámci sbírky Darujme stromečky lesu Nadace dřevo pro život. A kde se setkáte ještě dnes s původními starými smrčinami a jaké stromy – pamětníky můžete na svých toulkách potkat, vám poradí Kudy z nudy.
28. listopad 2024 10:00
Příroda

Kde vidět kamenné kruhy v Česku? Poznejte archeologické unikáty i novodobé repliky megalitické stavby

Víte, že u nás máme až překvapivé množství kamenných kruhů? Některé z těchto staveb jsou novodobé, ale dochovaly se i stavby staré více než tisíc let. Doléhá na vás únava a máte pocit vyčerpání? Pak zkuste vyhledat energeticky bohaté místo, které vás doslova nabije! Vybrat si můžete buď místa, která k rituálním účelům našim předkův sloužila již před tisíci lety anebo se vydejte objevovat novodobé repliky megalitických staveb. Podle esoteriků nabíjí úplně stejně jako jejich pravěké předlohy.
27. listopad 2024 16:29
Příroda

Národní parky ČR: objevte krásy české přírody a chráněných území

Národní parky jsou skvosty české přírody, které si zaslouží nejvyšší ochranu spojenou s péčí odborníků a respekt milovníků přírody. Na území České republiky máme zatím čtyři parky, v budoucnu by měl vzniknout další na území Křivoklátska. Při respektování pravidel pohybu ve zvláště chráněných územích se zde nabízí řada pro přírodu šetrných aktivit. Zákon o ochraně přírody a krajiny vymezuje v národních parcích čtyři zóny: přírodní (bezzásahová, kam turisté nemají přístup), přírodě blízké (zásahy v omezené míře), soustředěné péče (zlepšování stavu ekosystémů narušených člověkem) a kulturní krajiny (obce v NP a jejich okolí). A jaké parky vlastně v ČR máme? Jejich přehled vám přináší Kudy z nudy.
27. listopad 2024 10:46
Příroda

100 tipů na zimní výlety do přírody

Vydejte se na výlet do přírody a poznejte krásy naší země i v zimním období. Výlety do přírody nás osvobozují od starostí všedního dne a nabíjejí novou energií. Nabízíme zaručené tipy na výlety, které přinesou radost vám i celé vaší rodině.
27. listopad 2024 9:00
Příroda

Znáte motýlí ráje Papilonia?

Představte si nejkrásnější motýly světa poletující přímo kolem vás! A nemusí zůstat jen u snění – na několika místech naší republiky najdete motýlí domy Papilonia, které vás vezmou do tropické džungle anebo fantasy světa. Každá Papilonia má odlišnou stylizaci letové zóny, čímž prohlídce přidává charakteristickou atmosféru. Navíc mají tyto motýlí světy otevřeno celoročně, takže si návštěvu můžete naplánovat kdykoli. Nejnovějším přírůstkem do rodiny motýlích domů je Papilonia Teplice, který se otevřel v listopadu 2024. V nové atraktivní expozici se ocitnete uprostřed tropického lesa, kde na paleontologické stezce můžete obdivovat ekosystém plný motýlů a ponořit se do světa dinosaurů.
25. listopad 2024 22:59
Příroda