Objevte perly kubistické a funkcionalistické architektury Josefa Gočára

Budova městského muzea, dříve obchodního domu A. Wenke a syn, byla postavena v letech 1910 – 1911 podle návrhu architekta Josefa Gočára. Je památkově chráněna, neboť patří k významným památkám moderní evropské architektury.

První zmínky o mlýnu jsou známy již z roku 1586, později byl postaven nový mlýn, který byl v majetku bratrů Winternitzových. Budovy mlýna a sila jsou zapsány na seznamu národních technických památek. Komplex patří do desítky největších zařízení svého druhu v ČR.

V pražské architektuře má unikátní zastoupení kubismus, umělecký sloh, který se především uplatnil v sochařství a malířství. Skvostem mezi pražskými kubistickými domy je Dům U Černé Matky Boží na nároží Celetné ulice a Ovocného trhu, dílo architekta Josefa Gočára z let 1911–1912.

Průvodci Východočeského muzea provází zájemce od května 2018 po nových prohlídkových okruzích ve městě. Zájemcům představí dobu Pernštejnů a moderní architekturu z první poloviny 20. století. Prohlídky jsou na objednávku a konají se v češtině nebo angličtině.

V pražské ulici Na poříčí najdete budovu Legiobanky (palác Archa), která je prvotřídní ukázkou rondokubismu v Praze. Legiobanku musí milovníci architektury bezpodmínečně vidět. Budovu projektoval Josef Gočár a postavena byla mezi lety 1921 až 1923.

Unikátní domky inspirované lidovou architekturo jsou dílem architekta Josefa Gočára. Vznikly v letech 1920−1921 jako provozní stavby pro letiště ve Kbelích. V 60. letech 20. století byly demontovány a dva z nich byly posléze přestěhovány do pražské zoo.

Léčebné lázně Bohdaneč leží v nádherném prostředí polabské nížiny, vzdálené pouhých 8 km od Pardubic. Vynikající specialisté, široká nabídka léčebných a wellness procedur, masáží, zábalů a léčebných, relaxačních pobytů vás přesvědčí o správné volbě.

Dům U Černé Matky Boží je vrcholné dílo české kubistické architektury. Vystavěn byl v letech 1911–1912 podle návrhu českého architekta Josefa Gočára. Expozice Uměleckoprůmyslového musea v Praze zde představuje český kubismus jako styl ideově propojující volné i užité umění a architekturu.

Muzeum Josefa Gočára a galerie kubistického designu v Bauerově vile v Libodřicích u Kolína nabízí návštěvníkům dobovou atmosféru počátku 20. století. Rekonstrukce uvedla vilu do její původní podoby. Od 1.1.2018 je muzeum z technických důvodů uzavřeno.

V anketě o největší osobnost české architektury 20. století zvítězil Josef Gočár, stavitel kubismu a funkcionalismu. Jeho díla zdobí řadu měst, ale nejvýrazněji ovlivnil Hradec Králové. Díky promyšlenému regulačnímu plánu se městu v první polovině 20. století začalo říkat Salon republiky.

Park o rozloze 17 ha byl založen při vzniku lázní podle plánů Josefa Thomayera – vrchního zahradníka města Prahy. Areál parku je rozdělen Rajskou strouhou na dvě části: vnitřní a vnější.

Kostel na Čechově náměstí ve Vršovicích je proslulý pro svůj výrazný konstruktivistický sloh, ale i jako náročná stavba, realizovaná jako vůbec první kostel v Čechách s použitím skeletové železobetonové konstrukce. Byl postaven v letech 1929 – 1930 podle projektu architekta Josefa Gočára.

V Pardubicích lze nalézt množství staveb od význačných architektů 20. století. Především centrum města je jimi protkané. Podle projektu Josefa Gočára byla po druhé straně Zelené brány postavena v letech 1924 až 1925 Anglobanka, dnes Komerční banka.

Gočárovo schodiště vede z ulice Komenského k ulici Na Kropáčce a dále pak kolem kostela Nanebevzetí Panny Marie na Velké náměstí. Schodiště, které nese jméno svého architekta Josefa Gočára, vzniklo na místě, kde kdysi stávala stará vodárenská věž.

Mezi ulicemi V Celnici a Hybernská v samém centru Prahy najdete unikátní soubor tří budov známý jako Swéerts-Sporckův palác neboli Palác Špork.

Kubismus v architektuře a užitém umění je ryze český fenomén. K jeho nejslavnějším a nejdůležitějším představitelům patří Dům U Černé Matky Boží. Jeho výjimečnost nespočívá pouze v jeho fasádě, ale i v kubistickém půdorysu a hlavně v průniku kubismu i do interiéru domu.

Josef Gočár vytvořil projekt Sboru kněze Ambrože jako součást dílčí regulace školské čtvrti na Tylově nábřeží a Ulrichova náměstí, a to v trojúhelníkovém bloku mezi ulicemi Nerudovou a V Lipkách.

Ze starého vyšehradského hřbitůvku, který zde stál již v roce 1260 vzniklo z podnětu probošta Václava Štulce v 70. letech 19. století vyšehradské národní pohřebiště. Samotný Slavín pak představuje společnou hrobku národních velikánů.

Hradec Králové bývá nazýván "učebnicí architektury pod širým nebem". Procházkové okruhy jsou zaměřeny na jednotlivá období architektonického rozvoje města, na každé trase najdete informační stojany v uvedené barvě a první dvě trasy jsou doplněny ještě značkami na obrubnících chodníků.

Bývalý panský špýchar v Krucemburku na Havlíčkobrodsku z 2. poloviny 17. století se řadí mezi nejstarší a nejzajímavější budovy v obci. Stavba se nachází u Městeckého potoka v místech bývalé středověké tvrze.

Významnou stavbou kubistického období je lázeňská budova v Bohdanči. Pavilon byl otevřen v květnu 1913 a dodnes nese Gočárovo jméno.

Naučná stezka – Gočárův okruh je 5 km dlouhá vycházková trasa nabízející nenáročnou pěší turistiku městem i volnou krajinou v kombinaci s možností seznámit se s pozoruhodnými místy a stavbami města Lázně Bohdaneč.

Gymnázium Josefa Kajetána Tyla sídlí v historické budově navržené architektem Josefem Gočárem.