Sněžka versus Praděd: nejvyšší pevný bod Česka
Jako už tolikrát opět platí, že při výletech do rekordních výšek se rozhodně nudit nebudete. Postarala se o to samotná
nejvyšší česká hora Sněžka. Ve škole vám říkali, že leží v
Krkonoších a dosahuje výšky 1 602 metrů? Z Krkonoš se sice neodstěhovala, ale geodetická měření ji v roce 2014 nechala poporůst na
1603,3 metrů! Lanová dráha Sněžka je v provozu denně od 8 do 18 hodin. Ověřte si však, zda opravdu jede, zvláště v horních partiích (
Růžová hora –
Sněžka)
bývá silný vítr a lanová dráha proto na horním úseku nejezdí.
Oproti srázným úbočím
Sněžky je její skalnatý vrcholek vlastně rovinka; prochází přes něj
česko-polská hranice a ten úplně nejvyšší bod prý leží na polské části hory. Dnes už nelze vypátrat, koho jako prvního tudíž napadlo posunout nejvyšší pevný bod Česka do bezpečného vnitrozemí, na
Praděd.
Nejvyšší hora
Jeseníků měří 1 491 metrů; když k tomu připočtete 146 metrů vysoký
televizní vysílač, zjistíte, že jeho špička dosahuje do výše 1 637 metrů, tedy výš než
Sněžka. Tam se ale nikdy nedostanete; nejvyšším místem pro běžné návštěvníky na
Pradědu byla, je a bude
vyhlídková plošina 73 metrů nad zemí v nadmořské výšce 1 564 metrů. Ať už si o takových počtech myslíte cokoliv,
Pradědu nelze upřít nejvýše položenou rozhlednu v zemi, odkud bývá za ideálních podmínek vidět až na
Krkonoše a
Vysoké Tatry. Vyhlídka je otevřená celoročně a denně (v zimním období od 8:00 do 16:00, v létě od 8:00 do 18:00 hodin), vstupenka s využitím výtahu stojí 150 Kč.
Nejvyšší vysílače v Česku
Stačí se podívat na seznam nejvyšších věží a zjistíte, že
Praděd sice má svá prvenství, ale tamní vysílač nejvyšší rozhodně není. První místo drží
223 metrů vysoký
vysílač Buková hora na stejnojmenném kopci u Verneřic mezi
Ústím nad Labem a
Děčínem. Buková hora s vysílací věží je výraznou dominantou
Českého středohoří, tyčí se na pravém břehu
Labe nad Malým Březnem a Těchlovicemi, z jižní strany je nejbližší obcí
Zubrnice. Věž ovšem není přístupná veřejnosti.
K velmi známým místům patří
Žižkovská věž v
Praze. Díky poloze na jednom z nejvyšších míst hlavního města nabízí luxusní rozhled, a to jak z
panoramatické restaurace Oblaca a
šestihvězdičkového jednopokojového hotelu ve výšce 66 metrů, tak z
vyhlídkové kabiny ve výšce 93 metrů. Vysílač slouží i jako svérázná galerie pod širým nebem, šplhají po něm
černá miminka výtvarníka Davida Černého.
Třetí příčku obsadil 195 metrů vysoký
vysílač Cukrák na Jílovišti, čtvrtou
rozhlasový a televizní vysílač v
Ostravě-Hošťálkovicích
a teprve pak na pátém místě je již zmíněný
Praděd.
Nejvyšší kostelní a jiné věže v Česku
Za
nejvyšší českou budovu se považuje
věž elektrárny Ledvice. Prosklená vyhlídka s přístupným ochozem se nachází na pravé věži nového zdroje
Elektrárny Ledvice ve výšce
144 metrů. Nahoru je nutné nejdříve vyjet výtahem 28 pater a poté ještě vyšlápnout 46 schodů. Z vyhlídky uvidíte část Dolu Bílina, České středohoří nebo Krušné hory. Na rozhlednu mohou vyjít jen ti, kteří absolvují krátké proškolení a budou se řídit pokyny pověřené osoby elektrárny. Přístup na rozhlednu je umožněn jen na objednání a s průvodcem a maximálně deseti lidem ve skupině, nutností je pevná uzavřená obuv bez podpatku.
Nejvyšší kostelní věž v Česku má
plzeňská katedrála sv. Bartoloměje. Měří
103 metrů a nebýt požáru, měla by dnešní severní věž své jižní dvojče; mimochodem nápad, že by se dostavěla, se v
Plzni objevuje s železnou pravidelností už stovky let. I tady je ale třeba brát čísla s jistou rezervou; kamenná část věže pod velkoryse protaženou špicí měří „pouhých“ 65 metrů a vyhlídka je ještě o pět metrů níž. Jsou z ní sice vidět
vrcholky Šumavy, ale ještě lépe je uvidíte z 82 metrů vysoké
Černé věže v
Klatovech, která má vyhlídkový ochoz přibližně ve výšce 50 metrů. Mimochodem, jde o vůbec
nejvyšší městskou věž u nás, která městu sloužila k obraně a zároveň do dálky zvěstovala jeho prosperitu.
Celkem 101 metrů má druhá nejvyšší kostelní věž
katedrály sv. Václava v
Olomouci, třetí místo s 97 metry drží
věž katedrály sv. Víta na
Pražském hradě. Hned za ni se řadí 96 metrů vysoká
Spanilá věž v
Tovačově, stavba výjimečná tím, že nejde o kostelní věž ani o vysílač, ale
věž místního zámku. Zbývá ještě zmínit
nejvyšší radniční věž; tou je 86 metrů vysoká
věž Nové radnice v
Ostravě. Na vyhlídkovou terasu ve výšce 73 metrů vás každý den po celý rok vyveze výtah.
Hory pro nadšené turisty a místa jen pro diváky
Pokud rádi chodíte po horách, na řadu míst ověnčených nějakými „nej“ se pohodlně dostanete po svých. Mezi oblíbené výletní cíle patří nejvyšší vrcholky různých pohoří, tedy
Králický Sněžník (1 423 m),
Plechý (1 378 m) coby nejvyšší vrchol české části
Šumavy i
Lysá hora (1 323 m) v
Beskydech,
Velká Javořina (970 m) v
Bílých Karpatech či dva
Smrky – jak ten s nadmořskou výškou 1 125 m v
Rychlebských horách, tak druhý
Smrk (1 124 m) v
Jizerských horách. Na
Klínovec (1 244 m), nevyšší vrchol
Krušných hor, se dá dokonce vyjet autem anebo
lanovkou,
lanovka vede také na
Ještěd (1 012 m). Téměř až na
Velkou Deštnou, nejvyšší vrchol
Orlických hor s nadmořskou výškou 1 115 m, zase vede pohodlná asfaltka, kam vyjedou na kolech i děti.
Naopak pouze pohledem se můžete kochat při pohledu na rozhlasové vysílače. Vůbec
nejvyšší stavby v Česku jsou dva 355 metrů vysoké kotvené stožáry pro středovlnné vysílání u
Českého Brodu, 348 metrů vysoký
vysílač Krašov na
Plzeňsku a jeho dvojče, o pár metrů nižší
televizní vysílač Kojál na
Brněnsku.