Aktuality Celá ČR

Dny evropského dědictví / European Heritage Days (EHD) probíhají každoročně v desítkách evropských zemí. Otvírají dveře tisíců zřídka otevřených památek a každoročně se jich zúčastní více než 20 milionů lidí. Během akce se otevírají nejširší veřejnosti brány nejzajímavějších památek, budov, objektů a prostor, včetně těch, které jsou jinak zčásti nebo zcela nepřístupné. Letos se doprovodné akce a mimořádné prohlídky konají během celého měsíce září.

Dny evropského dědictví (European Heritage Day – EHD) každoročně v měsíci září otevírají nejširší veřejnosti brány nejzajímavějších památek, budov, objektů a prostor, včetně těch, které jsou jinak zčásti nebo zcela nepřístupné. Letošní Dny evropského dědictví budpu probíhat po celé září – od 1. do 30. září 2025. Vyberte si z tipů Kudy z nudy, kam se podíváte!

Česká cena za architekturu je prestižní ocenění nejlepších realizací postavených na území České republiky v období posledních 5 let pořádaná Českou komorou architektů. Podívejte se s portálem Kudy z nudy na výběr nominovaných staveb, najdete mezi nimi třeba čajový pavilon, novou lávku nebo kapličku. A jaká stavba vás chytla za srdce vás? Svůj hlas pro jedno z nominovaných děl můžete odeslat do 31. 10. 2025 na webu ceskacenazaarchitekturu.cz. Vítěze se dozvíme v listopadu, kde budou na galavečeru v pražském Fóru Karlín ocenění předávána. V minulých letech zvítězil například Dům na Kozině od Atelieru 111 architekti (2022), návrh Lávky v Litomyšli ateliéru Ehl & Koumar Architekti (2023) či Štvanická lávka architektů Teje, Blanka, Mourka, Hvízdala a Hendrycha (2024).

Rádi byste navštívili Moravu, ale tlačí vás čas? Poradíme vám, která místa můžete poznat během jediného dne. Tentokrát vám představíme Olomouc, hanáckou metropoli, jejíž prohlídku lze zvládnout za jeden den, ale můžete si pobyt protáhnout i na několik dnů – záleží jen na vás.

Zlín je město, postavené obuvnickou firmou Baťa podle amerického vzoru, město s ojedinělým souborem funkcionalistické architektury. Tomáš Baťa (tehdy ještě se svými dvěma sourozenci) právě tady roku 1894 založil obuvnické impérium, které expandovalo doslova do celého světa. A Zlín, do té doby ospalé městečko, se proměnilo v experimentální město, kde se mělo dokonale propojit nejen bydlení a práce, ale také vzdělání nebo volný čas obyvatel. Udělejte si do Zlína výlet a projděte se okolo Baťovských domků, bývalých továren, ředitelské vily a dalších míst, kde na vás dýchne podnikatelský duch první republiky.

Prof. Ing. arch. Zdeněk Fránek se narodil 26. srpna 1961 v Boskovicích. Po studiích na Fakultě architektury VUT v Brně působil na ÚHA v Blansku, v roce 1989 založil firmu Fránek Architects. V současné době se věnuje projekční, publikační a pedagogické činnosti doma i v zahraničí. Patří k nejvýznamnějším představitelům organického proudu české architektury. Sám o sobě říká, že jeho tvorbu ovlivnili němečtí expresionisté a organické tvary z Maďarska. V roce 2020 získal za své celoživotní dílo prestižní ocenění Architekt roku. Mezi jeho projekty patří i modlitebna v Litomyšli nebo stezka v oblacích v Dolní Moravě. Veřejnost jeho jméno zaznamenala také v souvislosti s nerealizovanou stavbou přezdívanou maršmeloun.

Významný český architekt Karel Prager (24. 8. 1923 – 31. 5. 2001) patří k architektům světového významu, přesto jeho stavby ve stylu reálného socialismu, brutalismu a skulptrualismu dodnes rozdělují laickou i odbornou veřejnost, vyvolávají diskuze a mnohým se prostě nelíbí. Stavby Karla Pragera jsou založené na výrazné konstrukci, funkčnosti, ale i propojení architektury s uměním. Nejznámějšími stavbami jsou Nová scéna Národního divadla, budova bývalého Federálního shromáždění (dnes Nová budova Národního muzea), oceňovaný Ústav makromolekulární chemie či takzvané Pragerovy kostky v Emauzích, kde dnes sídlí Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Malým Pragerovým pokladem je i kulturní dům v Březnici. Po revoluci se Prager věnoval i rekonstrukcím, citlivě zrekonstruoval například Rudolfinum či Dům u Černé Matky Boží.

Soutěž Architekt roku už řadu let vyzdvihuje tvůrce, kteří hýbou tím, jak v Česku stavíme, bydlíme a žijeme. Díky ní máme přehled o nejzajímavějších architektonických osobnostech posledních let i o stavbách, které se staly orientačními body na mapě současné architektury. Projděte se s Kudy z nudy historií soutěže i po české architektonické krajině: od mostů přes industriální a technické památky až po subtilní domy, co umí zmizet v krajině.

Dušan Samo Jurkovič (23. 8. 1868 – 21. 12. 1947) – architekt mezinárodního významu se proslavil jako tvůrce nápaditých a barevných dřevěných budov, výletních cílů i užitkových staveb, vycházejících z lidové architektury. Jeho díla poznáte na první pohled, působí vesele, jsou plná barev a specifických slavistických ornamentů. Kromě mnoha staveb v dnešní České republice vybudoval množství svých děl také na Slovensku a v oblasti Haliče (dnes Polsko).

Kostely a kláštery vždy patřily k dominantám našich měst a vesnic. Jenže co s nimi, když přestanou sloužit svému původnímu účelu? Odpověď je stejně zajímavá jako pestrá: některé se mění v galerie, muzea či domovy, jiné dostávají ještě odvážnější podobu. Za zdmi, kde se kdysi zpívaly chorály, dnes visí obrazy, hraje hudba nebo se dokonce bydlí. Proměny kostelů a klášterů dokazují, že i zdánlivě zapomenuté stavby mohou znovu ožít – jen úplně jinak, než byste čekali.

Hradozámecká noc, která letos proběhne ve večerních hodinách ze soboty 23. na neděli 24. srpna 2025, představuje památky v netradiční době a s netradičním programem jako místa neustále živá, na něž má smysl se vracet. Letos se do akce zapojí Zahrady pod Pražským hradem, karlínská Ivalidovna, Hartigovský palác, Chvalský zámek a Senát Parlamentu České republiky ve Valdštejnském paláci.

Když se mluví o stěhování staveb, většině lidí se vybaví kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě. Věděli jste ale, že staveb, které změnily své místo, je u nás daleko víc? A některé z nich musely překonat opravdu velké vzdálenosti, jiné byly posunuty o několik metrů... Na výlet po stopách kaplí a kostelů, které původně stály na jiných místech, než stojí dnes, vás zve portál Kudy z nudy.