Změňte názor na hady: máme pro vás tipy na zimní hadí výlety

Hadí reliéfy u Želíz a Radouně

V krajině pískovcových skal nedaleko obce Želízy tesal v letech 1844–1845 nejrůznější sochy, reliéfy a ornamenty sochař Václav Levý. Patří k nim i reliéf hada lezoucího po skále. Skalní rytinu najdete na modré značce mezi Tupadly a osadou Malý Hubenov. Reliéf najdete snadno, pokud se vydáte po Okruhu Václava Levého mezi obcemi Želízy a Tupadly. Dalším hadím reliéfem v oblasti je had u Radouně a spolu s netopýrem jsou schovaní v bývalém lomu v pískovcových skalách nedaleko Štětí. Plastiky pochází z období kolem roku 1850, jestli je vytesal Václav Levý není známo.
 

Hadí královna v Jeseníkách

Hadí královna představuje největší památný strom v Jeseníkách. Lípa velkolistá v Dolní Moravici na Bruntálsku je vysoká 24 metrů a obvod má úctyhodných 9 metrů. Její stáří se odhaduje na 400–500 let. K památné lípě se váže legenda o bílé Hadí královně. Ta vypráví, že kdysi k ní přišel chalupník, aby si nabral pár kamenů na opravu svého dvora. Když jeden z nich odvalil, objevil se pod ním bílý had se zlatou korunkou. Chalupník mu korunku vzal a odnesl si ji domů. V noci ale nemohl usnout, neustále slyšel syčení: „Vrátíššššš … vrátíššššš.“ Ráno zjistil, že mu uhynula všechna drůbež i jediná kravka, kterou měl. Popadl tedy korunku a utíkal s ní k lípě. Cestou se ale rozpoutala bouře, a když se vrátil domů, zjistil, že blesk mu zapálil chalupu, ta shořela a on přišel o všechno. Bílého hada od té doby sice nikdo neviděl, zato jméno majestátní lípě už zůstalo. Nedaleko lípy je také krásná studánka s pitnou vodou.
 

Smaragdové oči hadí panny v Brdech

Uprostřed Brdských lesů pod vrcholem Plešivce (654 m) se na dně bývalého kamenolomu nachází Smaragdové jezírko. Má omamně zelenou barvu, jako Hadí královna, která se zde podle legendy koupala. Tato rusovlasá panna třímající v ruce žezlo v podobě bronzového hada se také zjevovala jako bílý had se zlatou korunkou. Svoje útočiště měla v jeskyni pod Krkavčími skalami, kde se nacházel zlatý stůl. Turistům a trempům se prý zjevuje jako plačící mladá panna. Kdo by jí ale spatřil nebo jen uslyšel její pláč, stihlo by ho neštěstí. Ke Smaragdovému jezírku vede žlutě značená cesta od Lhoty nebo od Beštína.
 

Vyhlídka z Hadí hory

Z Hadí hory je nádherný výhled na lázeňské údolí a na hřebeny hor nad Jáchymovem v horní části města. K Hadí hoře se dostanete po žluté, leží zhruba v půli značené turistické cesty mezi Jáchymovem a Božím Darem. Výlet bude snazší, pokud vyjdete z Božího Daru. Zajímavostí je šedé kamenné moře pod horou, které vzniklo rozpadem žíly křemenem bohatého granitového porfyru. Porfyr je žilná vyvřelá hornina, to znamená, že vzniká tuhnutím magmatu např. v puklinách a zlomech zemské kůry.
 
K hoře se váže několik pověstí o zakletém zámku, který svítívá v noci do tmy. Jiní lidé zase v okolí zámku slyšeli hudbu a zpěv. V okolí Hadí hory byla také několikrát spatřena bílá paní, která zde sušila prádlo. Vypráví se, že hora ukrývá zlatý poklad nebo sklepení zakletého zámku. Místní se Hadí hory vždy obávali, a i vrchností zde bylo zakázáno pást obecní dobytek a žádného usedlíka by nenapadlo na hoře přespat. Byl i uspořádán průvod, aby byli duchové zažehnáni, ale ti vystrašili lid tak, že se hora stala ještě obávanějším místem.
 

Hadí vrch v České Kanadě

Přírodní rezervace Hadí vrch je jediným nalezištěm drobného motýla pernatušky vřesovištní v České republice. Oblast bývalých balvanitých pastvin je významná výskytem také jalovce obecného. Dále zde najdete vřes obecný či borůvku černou. Přírodní rezervace Hadí vrch se nachází v prostoru ohraničeném silnicí spojující Novou Bystřici se Starým Městem pod Landštejnem a státní hranicí ČR s Rakouskem. Tato oblast byla vyhlášena přírodní rezervací v roce 1988, zaujímá rozlohu 13,36 ha a je v nadmořské výšce 607-647 m. V horní části vrcholu Výhon (647 m n. m.) se nachází několik nízkých mrazových srubů s deskovitou odlučností horniny, pod nimi pak balvanové moře. Mohou sem pouze pěší turisté, pro cyklisty je oblast uzavřena. Je možné, že Hadí vrch dostal svůj název od výskytu plazů, kteří se rádi vyhřívají v létě na kamenech. V České Kanadě se hojně vyskytuje zmije obecná, meze a okraje luk obývá vzácná užovka hladká.
 

Hadí královna z Ronova

Podle pověsti žila v dávných časech pod hradem Ronovem u České Lípy Hadí královna se svou družinou. Jako všechny královny i ona nosila na hadí hlavě zlatou korunku. Doslechl se o tom rytíř z Ronova a chystal se korunku královně hadů ukrást. I když se mu podařilo šperk sebrat, na hrad jej nedonesl – rozzlobení hadi ho pronásledovali, a nakonec svůj lup upustil a spěchal se ukrýt do pevnosti… Hrad je opuštěný od roku 1608. Tím ale jeho pohnutá historie neskončila. Za třicetileté války se v něm schovali vesničané před Švédy. Ti si toho ale všimli a roku 1643 hrad připadli a vypálili.
 

Zlatohlavec z Goduly

Na hoře Godula u Komorní Lhotky ve Slezsku sídlí prý král hadů Zlatohlavec. Pověst praví, že: „Kdo toho krále hadího nerozhněvá, nemusí se ho báti. Kdo mu však ublíží, pykati toho bude hořce!“. Také Zlatohlavec nosí na hlavě korunku z ryzího zlata a v jistý čas slézá s Goduly dolů k potůčku, aby se vykoupal. Než vleze do potůčku, složí svou zlatou korunku na břehu. Godula leží jihovýchodně od obce Komorní Lhotka, jihozápadně od obce Smilovice a severozápadně od obce Řeka. Na vrchol vede žlutá značka z Komorní Lhotky anebo z druhé strany od obce Řeka, zde můžete následovat i naučnou stezku Pokladů Godula (začíná u hospůdky U Hafana).