ÚvodAktualityPět přejmenovaných měst: znáte Muncifaj, Frývaldov, Baťov nebo Falknov?
Životní styl

Pět přejmenovaných měst: znáte Muncifaj, Frývaldov, Baťov nebo Falknov?

  • 15. ledna 2020
Lavina změn v názvech ulic a náměstí se spustila začátkem 90. let po sametové revoluci, kdy se řada míst vrátila k původním názvům. Asi největší změna čekala obyvatele Zlína, jejichž město bylo v roce 1949 přejmenováno na Gottwaldov a právě před třiceti lety se konečně mohlo vrátit k původnímu názvu.
Ačkoli Zlín byl z přejmenovávaných lokalit největší, rozhodně nebyl jediný. Některá města ale byla s novými jmény spokojená a měnit je už nechtěla. Jinde by naopak měnili rádi a hned: třeba Mosty u Jablunkova by se chtěly vrátit k historickému, původnímu pojmenování Mosty, které se objevovalo už v prvních písemných zmínkách v druhé polovině 16. století. Název se změnil v roce 1952, aby se obec odlišila od Mostů u Českého Těšína. Ty už se ale staly součástí města, a tak jediné Mosty v republice žádné upřesnění polohy nepotřebují. A co na to místní? Změnu glosují slovy „Dycky Mosty“, mírně pozměněnou hláškou z oblíbeného seriálu Most, a chystají se hlasovat v referendu.
 

Dycky Zlín

Prezident Klement Gottwald dostal v roce 1948 k narozeninám hodně zvláštní dárek: na jeho počest byl Zlín přejmenován na Gottwaldov. Úmysly režimu byly zřejmé: nastolit nové pořádky a vymazat vzpomínky na úspěšného výrobce obuvi Baťu. Což se tak docela nepodařilo: v občankách a řidičácích sice lidé měli zapsaný Gottwaldov, ale vždy o svém městě mluvili jako o Zlíně.

Právě před třiceti lety v lednu 1990 se městu znovu vrátil název Zlín. Snaha o návrat ke starému jménu byla jedním z hlavních motivů sametové revoluce a šlo o jednu z prvních změn, která Zlín čekala. Čestné občanství prezidenta Gottwalda vydrželo déle, to Zlínští zrušili až v roce 2010.
 

Bahňák, Baťov a Otrokovice

Kousek od Zlína vyrostla ve třicátých letech pobočka obuvnické firmy společně s letištěm a vilovou čtvrtí pro zaměstnance. Její obyvatelé měli k dispozici náměstí s parkem, pobočku Baťova obchodního domu, koupaliště s tanečním parketem i Společenský dům s hotelem, restaurací a kinem. Protože čtvrť vyrostla v bažinaté oblasti zvané Bahňák, hledalo se pro ni důstojnější jméno – a to znělo Baťov. Na památku leteckého neštěstí v červenci 1932, při němž zahynul šéf koncernu Tomáš Baťa, se tak přejmenovalo celé město, ale už v roce 1946 se vrátilo k původnímu jménu Otrokovice. Název Baťov ale z map nezmizel, zahradní čtvrť dodnes nese označení Bahňák – Baťov.
 

Z Frývaldova se stal Jeseník

Město sevřené mezi horami se známými Priessnitzovými lázněmi se jmenuje Jeseník teprve od roku 1947. Předtím byl znám jako Vriwald, Frei vom Walde či Freiwaldau, tedy místo zbavené lesa, česky Frývaldov. Po Mnichovské dohodě bylo město i s okolím připojeno k Německu a čeští obyvatelé je museli opustit, na Němce pak čekal odsun po druhé světové válce. Tečku za bouřlivými roky změn udělal rok 1947 změnou německy znějícího Frývaldova na český Jeseník.
 

Falknov a sokoli

Legenda vypráví, že město Sokolov založil rytíř Sebastian, který choval lovecké sokoly; tento pták je také v městském znaku a dávnou legendu připomíná i kašna s postavou sokolníka na Starém náměstí.  Až do roku 1948 se Sokolov jmenoval Falknov nad Ohří podle německého Falkenau; Falk znamená německy sokol. Slavnostní událost tehdy propojila západočeský Sokolov se vzdálenou ukrajinskou obcí: za účasti generála Ludvíka Svobody se ve městě slavilo páté výročí bitvy u Sokolova, kde došlo k prvnímu bojovému vystoupení 1. československého samostatného praporu. Památník bitvy u Sokolova v Sokolově je ale mladší, byl odhalen až v roce 1951.
 

Muncifaj, město s pohádkovým jménem

Občas se název zkrátka neujme: nepovedlo se to u hradu Radyně, nazvaného na počest krále a císaře Karla IV. Karlskrone, Karlova koruna, a nepovedlo se tu ani středočeskému Smečnu. Název Muncifaj, odvozený z latinského výrazu Mons fagi, Buková hora, mu dal na žádost Hynka Bořity z Martinic v roce 1510 král Vladislav Jagellonský a zároveň ves povýšil na město. Ačkoliv se název oficiálně užíval až do 19. století, nevžil se a podívat se na zámek, do vojenského skanzenu nebo na Anenskou pouť dál jezdíme do Smečna.
 

Polistopadová jména

  • Město Gottwaldov měnilo jméno už v roce 1990, v témže roce se z brněnské Gottwaldovy ulice stal znovu starý Cejl, zato Gottwaldovo / Mariánské údolí v Líšni si na změnu názvu počkalo až do roku 1999. V Praze byl Gottwaldův most přejmenován na Nuselský.
  • Po listopadu 1989 z českých měst zmizely hlavně názvy Leninova, Marxova, Engelsova, Vítězného února nebo Klementa Gottwalda. Jména jako Moskevská, Rudé armády, Koněvova a další najdete dodnes.
  • Kdo dnes touží po změnách názvů stanic pražského metra (například s poukazem, že Dejvická ulice je jinde než výstupy ze stejnojmenné stanice, Hradčanská neleží v katastrálním území Hradčan a centrum Malé Strany je od Malostranské pořádně daleko), měl by si prohlédnout mapu metra z osmdesátých let. Orientovat se v ní nebylo jednoduché a není divu, že stanice s ideologickými názvy jako Leninova, Moskevská, Dukelská, Fučíkova, Gottwaldova, Mládežnická, Budovatelů, Družby nebo Kosmonautů se přejmenovaly podle příslušných místních částí Prahy už v únoru 1990.
Baťovy domky ve Zlíně Památky

Baťovy domky ve Zlíně

Domky se zahrádkou a typickou cihlovou fasádou byly domovem dělníků pracujících v Baťových závodech. Baťa chtěl, aby se jeho zaměstnanci nevyčerpávali dojížděním do práce, a zajistil jim ubytování co nejblíže továrny.

Baťův kanál – dovolená na obytných motorových lodích a hausbótech Letní sporty

Baťův kanál – dovolená na obytných motorových lodích a hausbótech

Pobyt blízko vody nebo přímo na vodě má své nenapodobitelné kouzlo. Pokud chcete strávit dovolenou, víkend nebo třeba jen několik hodin na lodi, nemusíte hned vyrážet do Holandska nebo Francie. Podobnou příležitost už totiž máte i u nás, a to na moravském Baťově kanálu, zvaném Baťák.

Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně Kultura

Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně

Muzeum ve stálé zlínské expozici "Princip Baťa: dnes fantazie, zítra skutečnost" představuje tři velká témata svázaná se Zlínem, a zároveň se světovým přesahem: firmu Baťa, zlínský film a cestovatele Hanzelku a Zikmunda.

České značky: na výlet v botaskách aneb botách značky Botas

České značky: na výlet v botaskách aneb botách značky Botas

Botasky, sportovní obuv s ozdobným proužkem na boku, jsou tak slavné, že tak říkáme pevným šněrovacím botám od řady jiných firem. A hlavně botasky, původně určené profesionálním sportovcům, jsou oblíbené i pro volný čas a nosíme je běžně na procházky a výlety.

Technická památka Výklopník na Baťově kanále Památky

Technická památka Výklopník na Baťově kanále

Technická památka Výklopník Sudoměřice-Baťův kanál byla postavena v roce 1939. Dnes je jednou z poučných zajímavostí na trase Baťova kanálu, kterou obdivují návštěvníci pěších výletů, cyklisté a především vyznavači vodní turistiky z paluby motorových lodí či jiných plavidel.

Baťova vila ve Zlíně Zážitky

Baťova vila ve Zlíně

Vila Tomáše Bati se začala stavět v roce 1909 a dokončena byla v roce 1911. Nechal si jej postavit geniálni podnikatel Tomáš Baťa, zakladatel Baťových obuvnických závodů. Chtěl pro sebe a svou rodinu vybudovat příjemné sídlo, kde by mohl odpočívat a stále vidět svou továrnu.

Baťovské Otrokovice – čtvrt Baťov Památky

Baťovské Otrokovice – čtvrt Baťov

Světově unikátní je historie Baťova, červeného města postaveného, jako středověká variace, na zelené louce. Na podmáčeném pozemku vzniklo nejprve letiště, poté továrna a k tomu všemu přibylo "město".

Falknov, Staromák a Valmez: Jak se v Česku měnila jména měst, ulic i náměstí

Falknov, Staromák a Valmez: Jak se v Česku měnila jména měst, ulic i náměstí

Města, ulice i náměstí v Česku měnila jména podle dějin, režimů i nálady doby – a Češi si navíc spoustu názvů přetvořili po svém. Tak vznikl z Valašského Meziříčí Valmez, Mírák z náměstí Míru nebo Štatl z Brna. Vydejte se s Kudy z nudy do míst, která mají víc jmen než tajní agenti, a kde přezdívky a lidová tvořivost přežily i nejdivočejší změny dějin.

Tomáš Baťa a firma Baťa – světové obuvnické impérium ze Zlína

Tomáš Baťa a firma Baťa – světové obuvnické impérium ze Zlína

Tomáš Baťa (3. dubna 1876, Zlín – 12. července 1932, Otrokovice) byl zakladatel světového obuvnického impéria a jeden z nevětších podnikatelů své doby. Král obuvi a starosta Zlína (1923–1932) se stal průkopníkem v oblasti moderních technologií a organizace výroby, ale také reklamy, marketingu a péče o zaměstnance.

Další aktuality

Folklor, lázně, příroda: Severní a Východní Morava, jak ji možná neznáte

Na Kudy z nudy vám vždy rádi poradíme, kam na pěkný výlet. Nejinak je tomu i nyní, kdy vás pozveme na krásný moravský venkov. Nezavedeme vás sice tam, kam lidská noha nevkročila, ale možná vám ukážeme místa, která jste na svých cestách dosud míjeli.
29. srpen 2025 5:47
Zážitky, Zlínský kraj

Ve Slavičíně si připomenete leteckou bitvu z roku 1944

V srpnu 1944 se poblíž Slavičína odehrála letecká bitva, při níž Němci sestřelili americká letadla. Na bitvu upomíná zdejší muzeum, památník na slavičínském hřbitově a také vzpomínkové akce. Hlavní program letošního ročníku se koná v pátek a sobotu 29. a 30. srpna 2025 a připomíná již 81. výročí od této tragické události.
28. srpen 2025 14:33
Kultura, Zlínský kraj

Jako za starých časů: muzika, žinčica i mše v rožnovském skanzenu

Pestrý program připravilo na nadcházející dny Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Budete moci sledovat, jak se pracovitý Valach na kotárech bavil, Dřevěné městečko ožije muzikou a k výročí posvěcení kostela sv. Anny se bude konat mše svatá.
27. srpen 2025 16:00
Památky, Zlínský kraj

Baťovský Zlín: poznejte architekturu obuvnického impéria

Zlín je město, postavené obuvnickou firmou Baťa podle amerického vzoru, město s ojedinělým souborem funkcionalistické architektury. Tomáš Baťa (tehdy ještě se svými dvěma sourozenci) právě tady roku 1894 založil obuvnické impérium, které expandovalo doslova do celého světa. A Zlín, do té doby ospalé městečko, se proměnilo v experimentální město, kde se mělo dokonale propojit nejen bydlení a práce, ale také vzdělání nebo volný čas obyvatel. Udělejte si do Zlína výlet a projděte se okolo Baťovských domků, bývalých továren, ředitelské vily a dalších míst, kde na vás dýchne podnikatelský duch první republiky.
24. srpen 2025 11:14
Památky, Zlínský kraj

Objevte panská sídla Hříběcích hor – zámky v oblasti Chřibů

Hříběcí hory, jak se kraji od Kroměříže po Koryčany v podhůří Chřibů poeticky říká, není místem, které by vás ohromilo velkolepostí skalních masivů, zelenými údolími široce se vinoucích řek nebo pralesy s vodopády a jeskyněmi. Je to krajina, která se mírně vlní od úpatí Chřibů po hanácké roviny, je klidná a mírná, posetá maličkými vesničkami vzdálenými jedna od druhé tak akorát na délku pořádného pole. Láká k pomalým procházkám a tichému toulání, při kterém můžete objevovat desítky drobných památek a místních zajímavostí. Nejsou to okázalé stavby, ale upoutají architekturou, krásnými parky a osobitou atmosférou. Objevte památky Hříběcích hor!
24. srpen 2025 9:00
Památky, Zlínský kraj

Aktivní pobyt i relaxace: podzim Resortu Valachy je nabitý zážitky

Několik akcí pro sportovce i pro ty, kteří si potřebují odpočinout, k tomu kurzy pečení valašských frgálů pro malé i velké, koupání ve slané vodě anebo ochutnávka vynikajících pokrmů s lanýži... Tím vším zpestří návštěvníkům Velkých Karlovic podzimní dny Resort Valachy.
22. srpen 2025 14:00
Životní styl, Zlínský kraj

Vydejte se na letní výlet do kroměřížských zahrad za zvířecími obyvateli

Arcibiskupský zámek v Kroměříži kromě reprezentačních sálů či zámeckých sbírek nabízí návštěvu půvabných zahrad a zvířat v nich žijících. Podzámecká zahrada je zdarma přístupný krajinářský park, ve kterém najdete prvky baroka i romantismu, potůčky, rybníky, sochařskou výzdobu a drobné stavby. A pokud budete v zahradě s dětmi, určitě neminete zookoutek s opicemi a minihospodářství s dalšími zvířaty.
22. srpen 2025 13:42
Památky, Zlínský kraj

Pouť ke cti sv. Ludmily: oslavte 1100 let od přenesení ostatků sv. Ludmily z Tetína na Pražský hrad

V září si Česko připomene významný akt přenesení ostatků sv. Ludmily z Tetína na Pražský hrad do baziliky sv. Jiří. Oslavy významné události se odehrají v centru české metropole i ve středních Čechách, a to od 14. do 19. září 2025. Zájemci si mohou projít novou Poutní stezku svaté Ludmily nebo se těšit na dobový průvod, který se při příležitosti otevření konce Stezky sv. Ludmily uskuteční v předvečer Svatoludmilské poutě na Tetíně.
22. srpen 2025 10:00
Letní sporty, Zlínský kraj