ÚvodAktualityFalknov, Staromák a Valmez: Jak se v Česku měnila jména měst, ulic i náměstí
Životní styl

Falknov, Staromák a Valmez: Jak se v Česku měnila jména měst, ulic i náměstí

Poslechněte si audio verzi článku
Města, ulice i náměstí v Česku měnila jména podle dějin, režimů i nálady doby – a Češi si navíc spoustu názvů přetvořili po svém. Tak vznikl z Valašského Meziříčí Valmez, Mírák z náměstí Míru nebo Štatl z Brna. Vydejte se s Kudy z nudy do míst, která mají víc jmen než tajní agenti, a kde přezdívky a lidová tvořivost přežily i nejdivočejší změny dějin.
Že města a ulice mění své jména, není nic nového – a Češi si ještě navíc spoustu názvů přizpůsobili po svém. Vydejte se s Kudy z nudy do míst, která podle jmen nepoznáte.

Někde to zařídil císař, jinde komunisti a leckde prostě lidová tvořivost. Falknov, Baťov, Valmez, Štatl i Staromák – všechna tahle jména mají za sebou příběhy, na které v učebnicích nenarazíte.

Vtipné i hanlivé: přezdívky a zkratky měst, ulic a náměstí

Oficiální přejmenování měst bývá složitá a vážná záležitost, ale lidová tvořivost nikdy nespí. Češi si řadu měst a míst přetvořili po svém – někdy ze škodolibosti, jindy z lásky k domovu nebo prostě proto, že je jednodušší zvolat „Valmez!“ než Valašské Meziříčí!“ Podobně platí, že skuteční Jihočeši nejezdí do Českých Budějovic, ale do Budějc, a že když v Brně jedete do centra, jedete prostě do Štatlu (což v brněnském hantecu znamená „město“, významem jde ale spíš o jeho střed).
 
Města ale neměnila jména jen z oficiálních důvodů. Češi si totiž vlastními ústy vytvořili i celou řadu přezdívek a zkratek, které často přežily všechny formální změny. Občas vzniknou pojmy, které nakonec znají i ti, kdo město nikdy nenavštívili. Asi znáte vznešeně znějící Hanácké Benátky alias Litovel nebo Hanácké Atény aneb Kroměříž, ale víte také, že Borohrádku se kvůli dávným rasům říká Štěkndorf, Dambořice kvůli ropným vrtům získaly přezdívku Moravský Kuvajt a Hradci Králové se zase říká Mechov? Menší zmatek v pojmech mají obyvatelé Vysočiny, kde koluje půvabná přezdívka Šakalov, ale není úplně zřejmé, komu patří: v Třebíči a Havlíčkově Brodě platí pro Jihlavu, ve Velkém Meziříčí se tak říká Žďáru nad Sázavou.
 

Mírák, Staromák, Václavák, Svoboďák a Stodolka

Nejde jen o města – Češi mají slabost i pro zkracování názvů ulic, náměstí a čtvrtí, hlavně ve velkých městech. Co je dlouhé, to je třeba useknout na příjemnější tvar. V Praze je klasickým příkladem Staromák místo Staroměstského náměstí, Karlák coby Karlovo náměstí a Mírák místo náměstí Míru. Podobně se setkáte s Václavákem místo Václavského náměstí. Ani jiná města nezůstávají pozadu: v Brně půjdete „na Svoboďák“ (náměstí Svobody) a Ostraváci si zajdou „na Stodolku“ (Stodolní ulici).
 

Když mění jméno ulice

Jména ulic, nábřeží a náměstí se měnila až příliš často. Ale ať už na cedulích svítily slavné osobnosti, revoluční hrdinové nebo staré německé názvy, lidé si vždycky našli vlastní cestu – v podobě přezdívek, zkratek a lidových pojmenování. Česká krajina tak zůstává mozaikou vzpomínek, vtipu i svérázné tvořivosti. A kdo zná Valmez, Staromák nebo Šakalov, ten je doma – ať už má na mapě napsané cokoli.
 
Administrativní kroky spojené s přejmenováním ulice nejsou jednoduché, stačí jen pomyslet na výměnu veškerých dokladů i změny map. Přesto je to lákavá představa a první krok je jednodušší, než by se zdálo: často jen stačí na úřadu požádat o přejmenování. Podmínka, že ulice nebo náměstí nesmí být pojmenovány po žijící osobnosti, otvírá prostor pro všeuměla Járu Cimrmana nebo hrdiny Foglarových Rychlých šípů. V Plzni a v Kuřimi tak například můžete bydlet v ulicích Skautská, Foglarova, Tleskačova, Dušínova, Metelkova, Červenáčkova, Hojerova nebo Spojovací.
 
Zádrhel nastává tam, kde při zvětšování měst a spojování obcí najednou mají dvě ulice se stejným názvem. I když lidé o změny kvůli výměně dokladů nestojí, zákon dvě ulice stejného jména v jednom městě zakazuje. Problémy s tím totiž mají záchranáři, policie nebo pošta.
 

Když se z Gottwaldova stal Zlín

Někdy se ale přejmenování týká větších celků, třeba měst. V roce 1990 to zažil Zlín: po jednačtyřiceti letech se zbavil jména po prvním komunistickém prezidentovi Gottwaldovi a vrátil se ke starému jménu. Společně se Zlínem se po roce 1989 svých jmen zbavila i řada ulic: ze zlínské třídy Lidových milicí byla opět Sokolská a Murzinova, pojmenovaná po partyzánském veliteli, se vrátila k původnímu názvu Dlouhá; jméno tak s krátkou pauzou nezměnila od 16. století.
 
Ve Zlíně vystřídala zřejmě nejvíc jmen dnešní třída Tomáše Bati. Z původní Otrubné se v roce 1887 stala Potrubná, za první republiky Komenského, pak při přestavbě centra ve třicátých letech přišla na řadu třída Tomáše Bati, po druhé světové válce vystřídaná Stalinovou a po roce 1962 Revoluční.
 

Stalinova, Fochova a Vinohradská: stále stejná ulice

Stalinova samozřejmě existovala i v Praze: jmenovala se tak dnešní Vinohradská. Dřív se jí říkalo Říčanská a Černokostelecká, to podle toho, že mířila na Říčany a Kostelec nad Černými lesy, v té době nesoucí název Černý Kostelec. Na přelomu 19. a 20. století dostala jméno Jungmannova a po přičlenění do té doby samostatného města Vinohrady k Praze (protože Jungmannova se už jmenovala jiná ulice) dostala název Fochova, po francouzském maršálovi z první světové války Ferdinandu Fochovi. Za druhé světové války se přejmenovala podle pruského maršála Kurta Christopha von Schwerin na Schwerinovu a po krátkém návratu k původnímu jménu Fochova se z ní stala Stalinova. Dnešní název Vinohradská nese od roku 1962.
 
Ani Národní třídaPraze to neměla jednoduché: z původního názvu Nové Aleje se stala ulice V alejích, V nových alejích, V stromořadí, Uršulinská nebo U Řetězového mostu. V letech 1870–1919 se název ustálil na Ferdinandově třídě, od roku 1919 (s krátkou přestávkou za okupace, kdy to byla třída Viktoria) nese jméno Národní. Jméno bylo vybráno právě jako symbol národní identity po roce 1918 a vzniku samostatného československého státu.
 

Rekordmanka v počtu jmen: Americká třída v Plzni

Podle různých zdrojů je největší rekordmankou ve střídání názvů známá plzeňská ulice, která dnes nese název Americká. Od roku 1868 ji lidé znali jako Stodolní, ale už v roce 1873 se slavilo sté výročí narození Josefa Jungmanna, a tak se na jeho počest ze Stodolní stala Jungmannova. Po pár desítkách let dostala část ulice mířící od centra k nádraží jméno podle císaře Františka Josefa I., stejně jako nový most přes Radbuzu. Po roce 1918 to byla Wilsonova, za druhé světové války třída Karla IV., pak třída Vítězství, Stalinova, Moskevská, třída generála Ludvíka Svobody, opět Moskevská, a nakonec po pádu komunismu dostala dnešní název Americká. Proč? Protože v roce 1945 město osvobodila americká armáda. Místní to dodneška připomínají s takovou vervou, že by si jeden myslel, že generál Patton přijel včera.
 
Jména některých ulic se v průběhu let měnila hned několikrát. Ale třeba taková Zahradní? Ta většinou přečkala všechny režimy bez jediného přejmenování. Ostatně přesně tak zní nejčastější názvy ulic v České republice. Na první příčce je Zahradní, za ní pak Krátká, Nádražní, Polní a Školní. Najdete je téměř v každém městě. Bydlet v nich je bezpečné: i když se režim změnil, zahrádky, nádraží i školy většinou zůstaly na místě, ulice nebylo potřeba přejmenovávat a nemuseli jste si vyřizovat nové občanky a řidičáky.
 

Baťov, Falknov a Frývaldov

Ještě složitější to je, když se přejmenovává celé město. Nešlo jen o Zlín: přejmenovaly se i nedaleké Otrokovice, kterým se ve třicátých letech mezi lidmi říkalo Baťov; od června 1939 šlo o oficiální název. Dlouho ale nevydržel, po znárodnění Baťových závodů se město vrátilo k původnímu názvu. Podobně Havlíčkův Brod se do roku 1945 jmenoval Německý Brod, Jeseník býval až do roku 1947 Frývaldov a Sokolov nesl až do roku 1948 hrdý název Falknov nad Ohří, a to podle původního německého názvu Falkenau, Sokolí niva či luh.
 

Karlova Koruna a rybníky Nevděk, Věrný a Pamatuj

Přejmenovávání ale nebylo vynálezem moderních časů. Hrady císaře a krále Karla IV. často nesou panovníkovo jméno, namátkou Karlštejn či Kašperk. Název se ale občas neujal, například v případě hradu, pojmenovaného na císařovu počest Karlskrone. Hradu se mezi lidmi říkalo a říká dodnes podle původního jména kopce Radyně.
 
Jednoduché to neměl ani nejznámější rožmberský stavitel rybníků Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan. Protože budování dnešního rybníka Svět provázely kromě spousty hádek i potíže s měkkým podložím, začal mu rybníkář říkat Nevděk. Za většinu hádek prý mohlo to, že rybníku padla za oběť velká část Třeboně, a to takzvané Svinenské předměstí s kaplí i špitálem, což měšťané nesli velice nelibě. Na ostrůvku uprostřed rybníka dodnes připomíná starší zástavbu dochovaná studna, která před stavbou rybníka bývala poblíž kostela sv. Alžběty. Název Nevděk ale odešel společně s Krčínem a Svět se nakonec ujal jako poetický název – ostatně kde jinde můžete za pár hodin podniknout cestu kolem světa?
 
Krčín obecně neměl se jmény svých rybníků štěstí: Vlkovický rybník západně od Třeboně mezi vesnicemi Vlkovice a Slavošovice pojmenoval Pamatuj a rybník Dvořiště u Lomnice nad Lužnicí Věrný. Neujalo se ani jedno.
 
Zkrátka jména se mění, historie přepisuje, ale příběhy a dobrodružství z objevování zůstávají. Někdy stačí i obyčejná cedule na rohu ulice, aby vám ukázala úplně jiný svět. Tak kam se vydáte příště?
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.
21 – Jednadvacítka aneb Zlínský mrakodrap Památky

21 – Jednadvacítka aneb Zlínský mrakodrap

Správní budova číslo 21 Baťových závodů, dokončená roku 1938 dle projektu V. Karfíka, byla jednou z prvních výškových staveb v Evropě. Raritou, kterou jinde v Česku nespatříte, je výtah a zároveň kancelář šéfa firmy Baťa o rozměrech 6 x 6 m s umývadlem a klimatizací.

Baťův Obchodní dům ve Zlíně Památky

Baťův Obchodní dům ve Zlíně

Stavba Obchodního domu ve Zlíně byla podle návrhu dvorního baťovského architekta Františka Lydie Gahury byla předána k užívání o Vánocích 1931. V průběhu let se budova stala dominantou Zlína a vyhledávaným centrem pro nákupy obyvatel Zlína a širokého okolí.

Věda a historie není nuda: Druhá světová válka a putování po válečných stopách v Česku

Věda a historie není nuda: Druhá světová válka a putování po válečných stopách v Česku

Letos si připomínáme 80 let od konce druhé světové války. Osm dekád, které uplynuly od těch osudových dnů května 1945, kdy zbraně konečně utichly a Evropu pohltilo ticho po hrůzách největšího konfliktu v historii lidstva. Druhá světová válka si během šesti let vyžádala přes 70 milionů obětí, převrátila Evropu naruby a natrvalo přepsala mapu světa. A i když skončila, stále je s námi v památkách a v příbězích. Projděte se dějinami a místy druhé světové války s Kudy z nudy!

Karlovo náměstí v Praze – největší pražské historické náměstí Památky

Karlovo náměstí v Praze – největší pražské historické náměstí

Karlovo náměstí bylo při založení Nového Města pražského v roce 1348 určeno za centrum jižní části Nového Města. Karel IV. se svými staviteli navrhl plán, sám se snad i osobně podílel na vyměřování, zakládal hlavní opěrné body, tržiště a kostely.

České rekordy: česká NEJ aneb nejstarší, nejhlubší, nejvyšší…

České rekordy: česká NEJ aneb nejstarší, nejhlubší, nejvyšší…

Jako zkušení výletníci a návštěvníci portálu Kudy z nudy toho o Česku určitě víte spoustu, ale co když se vás zeptáme na nejrůznější česká nej? Otázky na nejvyšší českou horu, nejjižnější nebo nejsevernější obec samozřejmě vynecháme, to by bylo moc jednoduché. Víte ale, ve kterém městě mají nejužší uličku, kde stojí největší dřevěný kůň anebo která radnice má nejvyšší věž? Pojďte otestovat své znalosti!

České značky: velký historický přehled legendárních značek

České značky: velký historický přehled legendárních značek

Baťa, Škoda, Kofola, Moser nebo Pilsner Urquell: to jsou nejúspěšnější české značky, které zná celý svět. Vydejte se s Kudy z nudy za příběhy tradičních českých značek po časové ose! Podíváme se hluboko do historie i do současnosti, a představíme vám ikonické a legendární firmy, které ve svých oborech představují špičku.

Baťovské Otrokovice – čtvrt Baťov Památky

Baťovské Otrokovice – čtvrt Baťov

Světově unikátní je historie Baťova, červeného města postaveného, jako středověká variace, na zelené louce. Na podmáčeném pozemku vzniklo nejprve letiště, poté továrna a k tomu všemu přibylo "město".

Staroměstské náměstí v Praze – nejstarší a nejvýznamnější pražské náměstí Památky

Staroměstské náměstí v Praze – nejstarší a nejvýznamnější pražské náměstí

Staroměstské náměstí je jednou z povinných zastávek při návštěvě Prahy. V každou celou hodinu se shromáždí davy turistů před Staroměstskou radnicí, aby sledovali pochod apoštolů na historickém orloji. Jiní odpočívají na lavičkách nebo na zahrádkách kaváren a vdechují atmosféru tohoto místa.

Zlínská radnice Památky

Zlínská radnice

Nejstarší zmínka o zlínské radnici stojící na dnešním náměstí Míru pochází z roku 1569. V roce 1586 byla nově vystavěna v renesanční podobě a částečně sloužila i jako zájezdní hostinec. V srpnu roku 1921 renesanční radnice vyhořela, přitom jen rok předtím byla vypsána soutěž na novou stavbu.

Zikmundova vila ve Zlíně Památky

Zikmundova vila ve Zlíně

Nejdřív baťovský dům a bydliště prvního hejtmana zlínského okresu Josefa Januštíka. Na čas majetek oscarového režiséra Elmara Klose. Následně domov cestovatele Miroslava Zikmunda. A dnes? Kulturní památka protkaná příběhy, se kterými se jinde nesetkáte. 

Památník Tomáše Bati ve Zlíně Památky

Památník Tomáše Bati ve Zlíně

Památník Tomáše Bati patří k vrcholným dílům zlínského funkcionalismu. Tuto výjimečnou architektonickou stavbu můžete navštívit celoročně formou komentované prohlídky.

Náměstí Svobody v Brně zvané Svoboďák Památky

Náměstí Svobody v Brně zvané Svoboďák

Největším a zároveň nejstarším brněnským náměstím je náměstí Svobody. Je místem mnoha kulturních akcí a setkávání.

Lesní hřbitov ve Zlíně Památky

Lesní hřbitov ve Zlíně

V sousedství zlínských filmových ateliérů nedaleko od centra města se nachází lesní hřbitov, který byl zřízen na počátku 30. let 20. století. I zbudování tohoto místa je spjato se jménem Tomáše Bati.

Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně Kultura

Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně

Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně se věnuje především českému a slovenskému výtvarnému umění a architektuře 19. až 21. století. Spravuje a dále buduje sbírku uměleckých děl, pořádá výstavy, vzdělávací programy a spektrum své činnosti doplňuje o akce propojující různé obory kultury.

Galerie Václava Chada ve Zlínském zámku Kultura

Galerie Václava Chada ve Zlínském zámku

Galerie Václava Chada si klade za cíl vyplnit mezeru mezi státními galeriemi v regionu, a soukromými komerčními galeristy, nejen ve Zlíně. Ctitelé výtvarného umění se zde mohou seznámit s moderním uměním V. Chada i dalšími zajímavými tvůrci.

Baťova vila ve Zlíně Zážitky

Baťova vila ve Zlíně

Vila Tomáše Bati se začala stavět v roce 1909 a dokončena byla v roce 1911. Nechal si jej postavit geniálni podnikatel Tomáš Baťa, zakladatel Baťových obuvnických závodů. Chtěl pro sebe a svou rodinu vybudovat příjemné sídlo, kde by mohl odpočívat a stále vidět svou továrnu.

Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně Kultura

Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně

Muzeum ve stálé zlínské expozici "Princip Baťa: dnes fantazie, zítra skutečnost" představuje tři velká témata svázaná se Zlínem, a zároveň se světovým přesahem: firmu Baťa, zlínský film a cestovatele Hanzelku a Zikmunda.

Filmový uzel Zlín Zážitky

Filmový uzel Zlín

Pojďte s námi do světa stop-motion animace v místě, kde tvořila Hermína Týrlová a Karel Zeman.

Baťovy závody – Areál Svit Zlín Památky

Baťovy závody – Areál Svit Zlín

Obdivujete Baťovskou architekturu začátku minulého století? Udělejte si čas na procházku zlínským továrním areálem! Továrnu založil Tomáš Baťa s bratrem Antonínem a sestrou Annou. Postupně zde vzniklo srdce Baťovského impéria, ohromný průmyslový areál s typizovanými budovami.

Baťovy domky ve Zlíně Památky

Baťovy domky ve Zlíně

Domky se zahrádkou a typickou cihlovou fasádou byly domovem dělníků pracujících v Baťových závodech. Baťa chtěl, aby se jeho zaměstnanci nevyčerpávali dojížděním do práce, a zajistil jim ubytování co nejblíže továrny.

Václavské náměstí v Praze – symbol české státnosti Památky

Václavské náměstí v Praze – symbol české státnosti

Druhému největšímu náměstí v Česku vévodí Myslbekova jezdecká socha sv. Václava. Je obchodním a administrativním centrem, sídlí zde kina, divadla, bankovní domy, hotely, restaurace a desítky obchodů. Jedná se o tradiční místo oslav a veřejných shromáždění, které zažilo mnoho historických chvil.

Obuvnické muzeum ve Zlíně – Princip Baťa: Dnes fantazie, zítra skutečnost Kultura

Obuvnické muzeum ve Zlíně – Princip Baťa: Dnes fantazie, zítra skutečnost

Expozice Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně s názvem "Princip Baťa: Dnes fantazie, zítra skutečnost" se nachází v budově 14 bývalého továrního areálu.

Tomáš Baťa a firma Baťa – světové obuvnické impérium ze Zlína

Tomáš Baťa a firma Baťa – světové obuvnické impérium ze Zlína

Tomáš Baťa (3. dubna 1876, Zlín – 12. července 1932, Otrokovice) byl zakladatel světového obuvnického impéria a jeden z nevětších podnikatelů své doby. Král obuvi a starosta Zlína (1923–1932) se stal průkopníkem v oblasti moderních technologií a organizace výroby, ale také reklamy, marketingu a péče o zaměstnance.

České značky: Tomáš Baťa a jeho slavná obuvnická firma ze Zlína

České značky: Tomáš Baťa a jeho slavná obuvnická firma ze Zlína

Společnost Baťa je významná česká firma s dlouholetou tradicí, spojovaná zejména s výrobou a prodejem obuvi. Její zakladatel Tomáš Baťa (1876–1935), podnikatel a vizionář, zavedl do obuvnického průmyslu nové trendy i principy úspěšného managementu. Jeho zásluhou se také Zlín proměnil z provinčního maloměsta v moderní centrum plné úžasných funkcionalistických a industriálních budov.

Jak poznat České Budějovice za jeden den

Jak poznat České Budějovice za jeden den

Pohádková zákoutí, největší barokní kašna v Česku, bludný kámen přímo na hlavním náměstí, skvělé pivo, kavárna na hausbótu a výlety lodí po řece, Černá věž, parky i spousta atrakcí pro děti: to jsou České Budějovice, krajské město Jihočeského kraje. Ať už plánujete velkou jihočeskou dovolenou nebo se v Budějovicích stavíte jen na skok, určitě se vám budou hodit tipy na místa, která snadno poznáte za jediný den. Užijte si České Budějovice s Kudy z nudy!

10 tipů na nejkrásnější fotomísta Zlína

10 tipů na nejkrásnější fotomísta Zlína

Patříte k milovníkům fotografie a fotografování? Tentokrát vám přinášíme tipy na nejfotogeničtější místa Zlína. Udělejte si dokonalou instagramovou fotku, s našimi náměty se to určitě podaří! Vypravte se do centra města, vyfoťte krásné památky, probouzející se přírodu anebo zkuste zachytit podvečerní atmosféru východomoravské metropole.

Zlín

Zlín

Nezaměnitelná funkcionalistická architektura, kulturní i sportovní vyžití a mnoho zábavy pro dospělé i děti. Přijeďte poznat Zlín a jeho okolí.

Pět přejmenovaných měst: znáte Muncifaj, Frývaldov, Baťov nebo Falknov?

Pět přejmenovaných měst: znáte Muncifaj, Frývaldov, Baťov nebo Falknov?

Lavina změn v názvech ulic a náměstí se spustila začátkem 90. let po sametové revoluci, kdy se řada míst vrátila k původním názvům. Asi největší změna čekala obyvatele Zlína, jejichž město bylo v roce 1949 přejmenováno na Gottwaldov a právě před třiceti lety se konečně mohlo vrátit k původnímu názvu.

Další aktuality

Neobjevené skvosty: 10 tipů z regionu Zlínský kraj

Toulejte se s portálem Kudy z nudy Zlínským krajem a vyberte si některé z neobjevených míst. O nezapomenutelné zážitky se postará Archeoskanzen Modrá a jeho Klenotnice Velké Moravy, Sluneční Lázně Luhačovicích nebo Muzeum v přírodě v Rymicíc na úpatí Hostýnských vrchů. Poznejte další neobjevené skvosty východní Moravy, například Národní kulturní památník Ploština, židovskou synagogu a hřbitov v Holešově, Muzeum J. A. Komenského v Uherském Brodě a Památník Tomáše Bati ve Zlíně.
18. květen 2025 8:07
Památky, Zlínský kraj

Národní zahájení Festivalu muzejních nocí proběhne letos v Luhačovicích

Národní zahájení 21. ročníku Festivalu muzejních nocí se uskuteční v pátek 16. května 2025 v prostorách Slunečních lázní v Luhačovicích. Oblíbená kulturní akce propojující muzea, galerie a další instituce napříč celou Českou republikou potrvá až do 14. června. Na Východní Moravě se do akce zapojí muzea a další objekty, které návštěvníkům nabídnou pestrý večerní i noční program.
14. květen 2025 16:00
Kultura, Zlínský kraj

Festival muzejních nocí 2025 rozzáří Východní Moravu: Národní zahájení proběhne v Luhačovicích

Od 16. května do 14. června 2025 se uskuteční již 21. ročník Festivalu muzejních nocí – oblíbené kulturní akce, která propojuje muzea, galerie a další instituce napříč celou Českou republikou. V letošním ročníku se opět zapojují i muzea a další objekty na Východní Moravě, které návštěvníkům nabídnou pestrý večerní i noční program.
11. květen 2025 18:13
Kultura, Zlínský kraj

Do Beskyd za vzpomínkou na Charlottu G. Masarykovou a na bájemi opředený vrch Soláň

Beskydy – pohoří, které vás nadchne svou až dojímající krásou, čistou přírodou a řadou zajímavých míst. Co byste řekli turistickému výšlapu se vzpomínkou na manželku prezidenta Masaryka – paní Charlottu Masarykovou? 13. května 2025 uplyne 102 let od jejího úmrtí.
11. květen 2025 8:28
Letní sporty, Zlínský kraj

Objevte panská sídla Hříběcích hor – zámky v oblasti Chřibů

Hříběcí hory, jak se kraji od Kroměříže po Koryčany v podhůří Chřibů poeticky říká, není místem, které by vás ohromilo velkolepostí skalních masivů, zelenými údolími široce se vinoucích řek nebo pralesy s vodopády a jeskyněmi. Je to krajina, která se mírně vlní od úpatí Chřibů po hanácké roviny, je klidná a mírná, posetá maličkými vesničkami vzdálenými jedna od druhé tak akorát na délku pořádného pole. Je to krajina k pomalým procházkám a tichému toulání, při kterém můžete objevovat desítky drobných památek a místních zajímavostí. Objevte památky Hříběcích hor!
7. květen 2025 17:26
Památky, Zlínský kraj

Zlín Design Week přináší inspiraci a designové zážitky

Zlín se i letos promění v živou platformu pro design, módu, diskuse a inspiraci. 11. ročník Zlin Design Weeku, který pořádá Fakulta multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati a jenž vzniká pod záštitou první dámy České republiky, odstartuje 7. května 2025. Na sedm dní zaplní město výstavami, přednáškami i neformálními setkáními a netradiční módní přehlídkou. Letošním tématem festivalu je "dialog" mezi tvůrcem a publikem, mezi designem a společností – to je jádro letošního festivalu.
6. květen 2025 6:00
Kultura, Zlínský kraj

Luhačovice po roce opět otevřou své léčivé prameny

Od pátku do neděle 9. až 11. května 2025 se v Luhačovicích na Zlínsku bude konat tradiční Otevírání pramenů, které zahájí letošní hlavní lázeňskou sezonu. Příchozí se mohou těšit na kulturní program, oblíbený jarmark, swingovou hudbu či jezdce na historických kolech.
4. květen 2025 9:00
Lázně a wellness, Zlínský kraj

Cyklobusy Zlínského kraje 2025 vyjíždějí na své trasy

Ve čtvrtek 1. května 2025 vyjedou do hor na východě Moravy první cyklobusy v letošním roce. Zlínský kraj opět vypraví autobusy pro cyklisty na osvědčených trasách. Cyklisté se tak pohodlně dostanou například do Bystřice pod Hostýnem, do Vsetína, Velkých Karlovic nebo na Pustevny.
30. duben 2025 15:00
Letní sporty, Zlínský kraj