Týřov: hrad nad Berounkou
Ideální tip pro osamělé toulavé duše! K
romantické zřícenině bývalého
přemyslovského hradu v
křivoklátských lesích totiž sice vede turistická značka i spousta neznačených cest, ale zabloudí sem jen málokdo.
Týřov, který patří mezi nejstarší české hrady, patřil také k prvním, které roku
1333 Karel IV. po svém návratu do Čech vykoupil zpět ze zástavy ke koruně a ve svém zákoníku Majestas Carolina jej zařadil mezi statky podmínečně zcizitelné. Z mohutného sídla na ostrohu nad
řekou Berounkou, které muselo být skutečně velkolepé – stačí se podívat na historické rytiny a spočítat neuvěřitelných čtrnáct věží a věžic – se dochovala řada obvodových zdí a romantické nádvoří. V cestě můžete pokračovat podél Berounky anebo vystoupat podél
Úpořského potoka do
Broum, kde objevíte
pivovar Matuška.
Šostýn: hrad u korálového útesu
Při pohledu na mapu zjistíte, že mezi
Štramberkem a
Kopřivnicí je zalesněný kopec. Na něm, necelé dva kilometry od centra Kopřivnice a jen kousek od místního
koupaliště, stojí rozsáhlá
zřícenina hradu Šauenštejn, jemuž se později začalo říkat
Šostýn. Prý odtud bývalo vidět na
věž hradu Štramberka, který vznikl o něco později, i na
Hukvaldy. Navzdory padacímu mostu, obranné věži i věžovité bráně s propadlištěm přišel konec hradu poměrně záhy, už během 15. století. K vidění tu sice jsou jen
holé zdi s otvory po oknech a dveřích, bez střech a ochozů, ale to, co zbylo, můžete prozkoumávat bez většího rizika.
Kopřivnice se o hradní areál vzorně stará, na výletníky tu čeká řada
laviček i upravené stezky včetně
Lašské naučné stezky. Snadno se po ní dostanete k dalším hezkým místům v okolí, například k
Bezručově vyhlídce nebo k
Raškovu kameni. Napadlo by vás, že jde o pozůstatek korálového útesu?
Lichnice: zimní sídlo dobrodruhů
Dominantou
Železných hor je
hrad Lichnice, který zanikl po třicetileté válce. Z rozhodnutí krále Ferdinanda III., který nařídil pobořit hradby, museli mít místní radost, protože kameny z hradu se postupně stěhovaly do základů a zdí jejich domů. Z
Lichnice se stala
zřícenina, kde se v létě platí vstupné. Areál však není oplocený a
snadno se sem dostanete i v zimě. To dobře vědí zejména účastníci zimního táboření, která se zde koná pravidelně každý rok první víkend v únoru. Doufejme, že se v nadcházející sezóně opět bude konat, v letošním ani minulém roce oblíbená akce totiž neproběhla. Pokud zatoužíte po delší procházce, zajděte se podívat do
Lovětínské rokle těsně pod hradem, kudy prochází
naučná stezka věnovaná historii vápenictví a dovede vás k mohutné
Berlově vápence.
Volfštejn: věž uprostřed lesa
Říká se, že první zpráva o
hradu Volfštejně je spojená s vraždou – a ta jako by předznamenala jeho brzký konec, protože hrad postavený v první polovině 13. století
zpustnul už za krále Jiřího z Poděbrad. Všichni na něj zapomněli, a tak dnes na úbočí Vlčí hory kousek od
Černošína nedaleko
Stříbra v západních Čechách objevíte vzácně dochovaný
hrad bergfritového typu, kde nikdy neprobíhaly žádné stavební úpravy, a tak se zachovala jeho
románsko-gotická tvář. Dominantou hradu je 22 metrů vysoká válcová věž, která by se snad časem mohla proměnit v rozhlednu.
Malý nebo Velký Blaník?
Plánujete zimní výlet na
Velký Blaník? Pak nelitujte námahy a zajděte se podívat i na
Malý Blaník, který leží jihozápadně od svého velkého bratra a odděluje je úzké údolí. Na jeho vrcholku stojí
romantické zříceniny kaple sv. Máří Magdaleny, z jejíhož středu vyrůstá letitý smrk. Říká se mu Farář nebo Mnich a jeho stáří se odhaduje na dvě stě let. Pověstmi opředená hora
Velký Blaník neskrývá pouze Blanické rytíře, ale také
hradiště z pozdní doby halštatské (750 – 450 př.n.l.). Žili na něm lidé tzv. halštatskolaténské kultury. V době osídlení naší země Kelty zde bylo hradiště kruhového tvaru se dvěma řadami kamenných valů, tzv. oppidum, později tvrz. Na
Velkém Blaníku jsou dnes patrné pozůstatky opevnění v podobě mohutných kamenných valů.
Andělská Hora: působivé místo, které navštívil i J.W.Goethe
Dnes zůstala
z hradu Andělská Hora na Karlovarsku
jen zřícenina, která je i přesto pro svou dominantní polohu s dalekým
kruhovitým výhledem (zejména na blízké
Doupovské hory) oblíbeným výletním místem. V roce 1786 ji navštívil i německý básník
Johann Wolfgang Goethe. Místo, kde hrad stojí údajně patří mezi pozitivní zóny, působící příznivě na melancholické stavy. Pobyt by měl prospět každému, kdo se cítí přepracovaný a ve stresu. Faktem je, že si toto místo roku 1978 vybrali filmaři k natočení kultovního snímku
Balada pro banditu. Hrad
Andělská Hora byl založen na sklonku 14. století pány z Oseka a sehrál důležitou roli v době husitských válek. Za třicetileté války byl hrad v roce
1635 vypálen Švédy, záhy byl však obnoven a obýván až do roku 1718, kdy vyhořel i s městečkem v podhradí.