Pevnost Terezín se těší na Josefínské slavnosti
Zemi k obraně, matce ke cti – to byla jedna z myšlenek, která vedla císaře Josefa II. ke stavbě dvou pevnostních měst.
Josefov připomíná samotného zakladatele,
Terezín nese jméno jeho matky,
císařovny Marie Terezie. Pevnostní město s rozsáhlým a ve velké míře zachovalým
bastionovým opevněním mělo sloužit jako obranný štít proti výpadům Pruského království. Na konci 18. století se navíc jednalo o jeden z
nejdokonalejších výtvorů pevnostního stavitelství s řadou rozmanitých obranných prvků.
Události
druhé světové války, kdy se
Terezín proměnil v
židovské ghetto a věznici gestapa, daly městu pověst světoznámého symbolu utrpení, ale původní účel byl docela jiný.
Přijeďte se sem podívat, dovolí-li korona, třeba
9. až 10. října na
Josefínské slavnosti. To se bude oslavovat 240. výročí založení Terezína. Jedná se o největší historické slavnosti 18. století v Čechách. Hlavní program začíná v sobotu 9. října v 10 hodin
otevřením
tržiště a pouťových atrakcí, odpoledne ve 14 hodin projde městem
slavnostní průvod a po něm vás čekají dvě bitevní ukázky. V 15 hodin se bude dobývat pevnost a v 19.30 začne noční útok, zakončený velkolepým ohňostrojem. Vše se bude odehrávat v
objektu Retranchementu 5 na třídě Dukelských hrdinů, kde rovněž sídlí
Muzeum města Terezína a začínají
prohlídky podzemních chodeb.
S dobou vzniku pevnosti vás seznámí
expozice Kasárna aneb zažij 18. století, novější historii, kdy se pro Židy z celé Evropy město stalo přestupní stanicí na cestě do vyhlazovacích táborů, připomíná
kostel Vzkříšení Páně v centru města či
Památník Terezín a jeho jednotlivé části, například
Muzeum ghetta v
bývalé terezínské škole,
Magdeburská kasárna, židovský hřbitov s krematoriem a
Malá pevnost, která sloužila jako věznice pražského gestapa.
Pevnost Josefov zve v říjnu na poslední prohlídky
Barokní pevnostní město Josefov vzniklo ve stejné době jako
Terezín na
návrší u soutoku tří řek,
Labe,
Metuje a
Úpy. Vojsku však sloužilo mnohem déle než Terezín a armáda je vyklidila až po sametové revoluci. Také tady můžete
navštívit atraktivní podzemí, ale jeden a půl kilometru dlouhé chodby jsou pouhým zlomkem z celého složitého systému, v podzemí byste mohli nachodit přibližně čtyřicet kilometrů.
Zatímco v
Terezíně jsou chodby přístupné nepřetržitě po celý rok,
Josefov své
podzemí na zimu zavírá; na
slavnostní zakončení sezony 2020 se můžete přijet podívat v sobotu
31. října. Znovu se sem kromě mimořádných akcí budete moci vypravit až v dubnu 2021.
V pevnostech se nikdy nebojovalo
Přestože
Terezín i
Josefov vyrostly v místech, jimiž předtím nepřátelské armády procházely, ani jedna pevnost se
nikdy se nemusela bránit obléhání.
Z vojenského hlediska tak obě stavby představovaly debakl a vyhozené peníze, pro nás, běžné turisty, je to ale vzácná výhoda. Jistě, některé části jsou poškozené, jiné úplně zmizely, ale přesto v
Terezíně i v
Josefově dodnes můžete vidět nejenom
množství zachovalých objektů a souvislých úseků opevnění, ale dokonce se dá nahlédnout i do
atraktivních podzemních prostor.
Vyšehrad se sálem Gorlice a Martinskými kasematy
Josefovem ale přehlídka barokních pevností nekončí. Patří mezi ně i
Vyšehrad v
Praze, bájné místo ze starých pověstí českých, které se v
barokní pevnost s vojenskou posádkou proměňovalo
od poloviny 17. století. Dnes
Vyšehrad až na pár drobností – například již neexistující vyhořelé zbrojnice v parku s Myslbekovými sochami
– poznáte tak, jak jej vojenská posádka roku 1911 opustila.
K celoročním prohlídkám lákají
kasematy, skryté v masivních hradbách z červených neomítnutých cihel,
podzemní sál Gorlice, kostel sv. Petra a Pavla i
vyšehradský hřbitov, kde nalezlo místo posledního odpočinku téměř 600 osobností kultury a vzdělanosti.
Martinské kasematy jsou také přístupné s
komentovanými prohlídkami, a to
každý 2. a 4. víkend v měsíci, vždy v 11 a 14 hodin. Sraz na prohlídku je v Informačním centru Špička.
Slavné kasematy na Špilberku v Brně
Chcete poznat strohé vojenské baroko? Pak vzhůru na
hrad Špilberk v Brně a do zdejších
slavných kasemat! V roce 1742 je dal postavit
plukovník Rochepin. A kde se vlastně vzalo slovo
kasematy? V 17. a 18. století se takto nazývaly všechny klenuté prostory vybudované v tělese valového opevnění, jejichž účelem bylo poskytnout
úkryt vojenské posádce i vojenskému materiálu v případě dělostřeleckého bombardování. Kasematy byly vestavěny do postranních hradních příkopů, severního a jižního. Šlo o
dvoupatrové, z cihel postavené klenuté chodby. Uprostřed chodby v jižním patře kasemat byly vestavěny čtyři pece, ve kterých bylo možné
napéct chléb až pro pět tisíc osob.
V roce 1783 rozhodl
císař Josef II. v rámci reforem rakouského soudnictví a vězeňství o jejich zcela novém poslání. Část
špilberské pevnosti byla určena na
vězení pro nejtěžší a nejnebezpečnější zločince v monarchii. Na hromadné vězeňské cely bylo přebudováno nejprve horní patro severních kasemat, na podzim roku 1784 pak z císařova příkazu byly v jejich dolním patře i v jižních kasematech zřízeny
dřevěné kobky, do nichž byli jednotlivě přikováni trestanci, odsouzení k
doživotnímu vězení.
Proslulé
kasematy na
Špilberku jsou lidem otevřené už 140 let. Historicky
první návštěvníci do nich vešli v srpnu
1880.
Muzeum města Brna nyní toto důležité výročí připomíná menší
výstavou přímo v severní části
kasemat. Panely s dobovými fotografiemi a informacemi o tehdejších prohlídkách si lidé prohlédnou v rámci běžných prohlídek. Výstava „
140 let od zpřístupnění kasemat veřejnosti“ bude k vidění až do konce roku 2020.
Barokní kasematy v Chebu
Barokní kasematy najdete také na
Chebském hradě v
Chebu. Město se začalo v pohraniční pevnost měnit rozhodnutím císaře
Ferdinanda III. již roku 1652, kdy měla statut pevnostního města v celém Českém království pouze
Praha. Původní středověký hrad se proměnil v
barokní pevnostní citadelu s typickým červeným cihlovým zdivem, použitým právě na stavbu kasemat a obvodového pláště hradu.
Kasematy se primárně se dělily na
bojové, jež sloužila k umístění dělostřelecké nebo pěchotní výzbroje a byla za tímto účelem opatřena střílnami a dalším speciálním vybavením, např. odvodem kouře a jedovatých spalin vznikajících při použití černého střelného prachu. Dále pak
kasematy skladové, která byla využívána k uložení zásob potravin, střeliva i dalšího vojenského materiálu a konečně ubytovací kasemata, jež poskytovala bezpečný úkryt a ubytování osádce v případě nepřátelského ostřelování pevnosti. Na
Chebském hradě se nacházejí
kasemata skladová a ubytovací. Z obou stran obklopují vstupní barokní portál a do výše prvního podlaží též Černou věž.
V západních kasematech si můžete prohlédnout
expozici práva útrpného a trestu smrti a hradní zbrojnici s unikátní kolekcí chladných i palných zbraní. Otevřeno je tu celý rok,
Olomouc a její opevnění
Zatímco ze středověkého opevnění města Olomouce zbylo pramálo – například v
Bezručových sadech je k vidění jedna z vstupních bran do města zvaná Židovská – docela jiné je to s
barokním opevněním. Po třicetileté válce byla
Olomouc vyhlášena
pevnostním městem a v polovině 18. století ji obkroužil límec takzvaných
tereziánských hradeb.
Při prohlídce města tak můžete vidět třeba
Terezskou bránu, jejíž architektura nese rysy antického triumfálního oblouku a která se jako jediná z pevnostních bran dochovala na svém původním místě,
Korunní pevnůstku s barokní prachárnou nebo monumentální
Tereziánskou zbrojnici. Bastionovou pevnost o sto let později doplnil
věnec předsunutých tvrzí – fortů. Pro milovníky vojenské architektury je
Olomouc ojedinělým příkladem fortového způsobu opevňování; navštívit můžete například
fort Radíkov,
fort č. XIII v
Nové Ulici a
fort č. XVII v
Křelově.