Historické interiéry v Colloredo-Mansfeldském paláci
Už jste si například prohlédli interiéry
Colloredo-Mansfeldského paláce v
Karlově ulici? Průvodci jej donedávna přecházeli bez povšimnutí, protože dovnitř jste se dostali jen jako návštěvníci či zaměstnanci České akademie věd. Nyní o palác pečuje
Galerie hlavního města Prahy a všechno je jinak, kromě interiérů můžete navštívit i zajímavé výstavy. V současnoti je zde
výstava představující dvě mladé sochařky, vycházející středoevropské hvězdy: českou umělkyni Annu Hulačovou a její maďarskou vrstevnici Zsófii Keresztes. Dále zde vystavuje
Roman Štětina a Eliška Havlíková.
Prohlídková trasa, která zpřístupňuje návštěvníkům reprezentační prostory piana nobile, seznamuje návštěvníka s historií a architektonickými kvalitami paláce a nabízí jedinečný zážitek z prostor naplněných stopami minulosti a komplikovaného vztahu moderní společnosti k historickému dědictví. V zimních měsících od 1. 11. do 31. 3. je otevřeno
denně mimo pondělí od 10:00 do 16:00 hodin.
A samotný palác? Měli byste vědět, že historie budovy sahá mnohem dál než k době baroka a že mezi jeho majitele patřil
hrabě Jáchym Ondřej Šlik,
popravený roku 1621 na Staroměstském náměstí za účast při pražském stavovském povstání. Do vrcholně barokní podoby dal palác přestavět Pavel Jindřich kníže z Mansfeldu-Fondi v polovině 18. století, ovšem definitivní novorokokovou tvář interiérům vtiskla rodina Auerspergů, když kolem roku 1900 přestavěla velkou část paláce na luxusní činžovní dům.
Clam-Gallasovův palác s Archivem hlavního města Prahy
Mezi krásné barokní paláce
Prahy se řadí také
Clam-Gallasův palác v
Husově ulici na
Starém Městě. Pro Jana Václava Gallase jej postavil
Johann Bernhard Fischer z Erlachu, nejvýznamnější rakouský barokní architekt. Na jeho výzdobě včetně impozantního portálu se podílela řada pražských umělců včetně
sochaře Matyáše Bernarda Brauna.
Dnes tu sídlí
Archiv hlavního města Prahy, ale v reprezentačních sálech se konají příležitostné výstavy, koncerty a další
společenské akce.
Obři mezi obry: Valdštejnský a Černínský palác
Barokní paláce nejsou jen krásné, jsou také obrovské. Žádný z nich se však nemůže rovnat
Valdštejnskému paláci, největšímu nejenom na Malé Straně, ale prý také v celé střední Evropě. Honosný palác se
zahradou, salou terrenou a
jízdárnou, který výstavností a přepychovou výzdobou předstihl i
Pražský hrad, dal podle plánů italských architektů v letech 1624–1630 postavit
generál císařských vojsk Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna.
Valdštejnský palác je sídlem
Senátu České republiky a přístupný je o víkendech a zdarma.
Zahrada je přístupná denně a také zdarma, v
sale terreně probíhají v letní sezoně koncerty a další kulturní akce.
Impozantní je rovněž
150 metrů dlouhé průčelí Černínského paláce, postaveného po roce 1668 pro hraběte Černína z Chudenic, císařského velvyslance v Benátkách. Sídlí v něm Ministerstvo zahraničních věcí a přístupný bývá jen výjimečně, v létě (od května do října) se však můžete podívat do
zahrady s letohrádkem. Malé půvabné náměstí před hlavním průčelím Černínského paláce z druhé strany lemuje
budova Lorety, autorem jejího barokního průčelí jsou
otec a syn Dientzenhoferové. Jen o kousek dál na Hradčanském náměstí před vstupem do areálu pražského hradu pak najdete další přepychovou barokní stavbu:
Arcibiskupský palác, současné sídlo pražských arcibiskupů.
Malostranské barokní paláce
Řadu dalších překrásných barokních paláců najdete také na
Malé Straně, mnohé však slouží jako sídla zahraničních ambasád. To je případ dvou paláců v Nerudově ulici,
Morzinského (č. 5) a
Thun-Hohenštejnského (č. 20), které navrhl věhlasný
architekt Jan Blažej Santini a představují vrchol jeho palácové tvorby. Santini rovněž navrhl průčelí
Valkounského paláce v téže ulici, z něhož se však zachovalo jen málo; v domě sídlí
hostel Santini.
Při
procházce po stráních Petřína můžete zahlédnout zahradní průčelí dvou dalších barokních paláců s velkorysou koncepcí, zahradami a čestnými dvory.
Lobkovický palác ve Vlašské ulici, postavený podle návrhu proslulého architekta českého baroka Giovanni Battisty Alliprandiho, je sídlem
německého velvyslanectví, o něco níž ve svahu stojí
Schönbornský palác, sídlo
velvyslanectví USA. Jeho autorem byl italský architekt a pražský pevnostní stavitel Giovanni Pieroni, který tuto impozantní budovu postavil pro hraběte Rudolfa Colloredo-Waldsee, velkopřevora maltézského řádu a rakouského generála, který jako vojenský velitel pražské posádky ubránil v roce 1648
Staré Město pražské před vpádem švédských vojsk.
Téměř neznámý je
Vrtbovský palác na nároží Tržiště a Karmelitské ulice, zato jeho zahradu určitě znáte:
Vrtbovská zahrada, na jejímž vzniku se podílely umělecké hvězdy pražského baroka od
Františka Maxmiliana Kaňky, autora projektu, až po sochařskou výzdobu
Matyáše Bernarda Brauna se totiž právem řadí mezi
nejkrásnější barokní zahrady Evropy.